Alternativní popisy gravitace

[seestar]

Někdy mám pocit, že popularizátoři fyziky nechtěně matou veřejnost. Téměř všude vidím, jak demonstrují ůčinky gravitave na trampolíně, nebo na simulaci membrány, která se prohýbá přítomností tělesa a vtváří jakousi jámu, do které jsou vtahována další tělesa.
Tak to ale přece není. Gravitace neohýbá 3D prostor, pouze mění jeho metriku a to je úplně o něčem jiném. Když vezmu přímku, což reprezentuje 1D prostor, mohu jí ohnout na ploše v 2D, ale dokonce i ve 3D. Plochu mohu ohnout jen ve 3D. Stačí vzít list papíru a udělat na něm vlnu. Tím 2D strukturu deformuji ve 3D. 3D prostor se ale přítomností hmotného tělesa neohýbá, k tomu by potřeboval další dimenzi. Jelikož fyzika pracuje se čtyřrozměrným časoprostorem, nabízí se myšlenka, že deformace 3D prostoru se uskutečňuje v čase, ale to moc reálné není.
Ve skutečnosti přítomnost hmotného telesa jen zdeformuje vnitřní strukturu prostoru, mění jeho metriku a nastaví nové dráhy pohybu, které nejsou přímočaré, ale jsou tím zakřivenější čím hmotnejší teleso je.Opět tu máme hezký paradox v tom, že hmotná dutá koule mění metriku vnějšího prosotru, ale uvnitř koule k tomu nedochází.
U plné koule je gravitace sousředěna v těžisti, tedy ve středu, takže v tom pomyslném tunelu je padající těleso urychlováno až do středu a následně bržděno , když se od středu vzdaluje na druhou stranu. Je to v přímím rozporu z představou, že ve středu bude gravitace nulová, protože okolní hmota svojí gravitací bude působit ze všech směrů stejně a tím se její působení vyruší.
Z praxe víme, že tomu tak není, protože pak by z oblaku plynu nikdy nevznikla hvězda. Oblak má své těžiště a k němu je přitahována veškerá hmota. Jelikož obvykle takový mrak rotuje, část hmoty oddělí odstředivá síla a zbytek se postupně zkoncentruje do hvězdy ve tvaru koule. Kdyby se v určitém bodě nerozběhla termojaderní fůze , která vytvoří reakci na rostoucí gravitaci, tak by se plyn postupně zhroutil do černé díry. Gravitaci tak lze chápat i jako snahu vesmíru vrátit se do původního stavu singularity.

[Homer]

Příspěvek jsem jen "přeběhl", ale poslední odstavec považuji za úvahu hodně zjednodušující. Prachoplynový oblak nebude nikdy homogenní a nebude mít ani dlouhodobě stabilní těžiště a to díky okolním vlivům. Jsou pozorována celá "hnízda" rodících se hvězd v různých fázích a to znamená i proměnlivý tlak záření z okolí.
Myslím, že je docela pravděpodobné, že díky měnícím se lokálním nehomogenitám v oblaku nastávají impulzy k prvotnímu shlukování hmoty a pak už nic nebrání dalšímu procesu tvorby nové hvězdy - je-li v okolí dostatek hmoty.
Takže zde bych důkazy k podpoře uvedeného tvrzení nehledal.

[seestar]

Ale tady přece není žádný požadavek na to, aby těžiště bylo stabilní. Podstatné je, že vždy nějaké těžiště je a k němu okolní hmota směřuje. To, že jsou desítky okolních vlivů, které mohou mrak rozdělit na menší části, nic nemění na podstatě. Vždy zbyde nějaký útvar, který bude mít své těžiště a stane se zárodkem hvězdy. Bavíme se tu o gravitačním principu a jakékoli zavádění dalších vlivů do problému téma jen rozmělňuje. Pointa je v tom, že stejný princip, který dává vzniknout hvězdám drží pohromadě i galaxie. Úhrnná gravitace galaxie bude zase v jejím těžišti, kde obvykle najdeme supermasivní černou díru. Myšlenka směřuje k tomu, že i vesmír by s tohoto principu měl mít své těžistě, a tedy i jakýsi pomyslný střed.

[Homer]

Ano, to je to, co jsem uvedl. Nepochopil jsem použití tohoto příměru v souvislosti s předchozím textem. A že by "stejný princip, který dává vzniknout hvězdám, držel pohromadě galaxie" , to jsem věru četl onačejší teorie.

[MilAN]

To není o tom, že sem někdo vysmahne novou teori kvantové gravice, kterou vymyslel včera na záchodě. Je to o tom, že sem mohou lidi přinášet nové poznatky o pohledu na gravitaci, které nejsou běžně známé.

Kéž bys měl pravdu. Na mě to dělá spíš dojem, že tu převažuje ta první věta . ... " právě jsem přišel z ..."

[seestar]

Můžu ti znovu říct jen to stejné. Když v tom nevidíš smysl, tak to ignoruj. Zrovna tvoje komentáře tu působí jako dost agresivní plevel a nemají žádný přínos k tématu.

[seestar]

Ano, to je to, co jsem uvedl. Nepochopil jsem použití tohoto příměru v souvislosti s předchozím textem. A že by "stejný princip, který dává vzniknout hvězdám, držel pohromadě galaxie" , to jsem věru četl onačejší teorie.

Tak sem hoď nějaký link. Četl jsem hodně odborných článků o vzniku galaxií, ale nenarazil jsem na jediný, který by jako zdroj neoznačoval gravitační vliv supermasivních černých děr, které vznikaly v raných obdobích formování vesmíru. Rád si přečtu jiný názor a myslím, že nejsem sám.

[Homer]

Linky si neukládám, zas tak zapálený kosmolog-amatér nejsem. Potíž je v tom, že profesionálních i amatérských myšlenek v této oblasti je mnoho ( amatérských jak patrno asi víc ) a řada jejich autorů si myslí, že právě ta jejich je řešením. Obyčejně je poté překryjí nápady další .

[seestar]

Já to chápu. Taky si linky ukládám výjimečně, ale tak snad si nějakou zajímavou teorii o vzniku galaxií, která vybočuje z obecného rámce, pamatuješ. Neočekávám, že jí ocituješ komletní, ale zajímá mě pointa takové teorie a ta se nezapomíná. Musí být zajímavé poznat, čím někdo nahradil fundamentální sílu, která formuje celý vesmír.

[hades]

to hades. Nemusím objekt umístit doprostřed a nemusí být kulový. Ty síly se vyrovnají kdekoli uvnitř duté koule. Jejich výslednice je rovna nule.

Proč se to vyrovná? Když umístíme ten objekt dovnitř sféry dále od jejího středu, co se s ním stane? Já si myslím, že se začne pohybovat po vektoru, který míří k nejbližšímu bodu té sféry, tedy k jejímu okraji a ne ke středu.

[armichael]

Pretože na ten objekt pôsobia sily z celého vnútorného povrchu, zo všetkých smerov a navzájom sa vyrušia - vynulujú.

[seestar]

Ty síly se vyruší kdekoli v celém prostoru koule. Trochu ta tahá za selský rozum, ale matematický důkaz je jasný.

[hades]

Copak naplatí, že když je ten objekt blíže k jedné stěně sféry, tak ho ta stěna přitahuje více než stěna na opačné straně? Do přitažlivosti nevstupuje vzdálenost? Jako školu nemám, tak mě asi něco uniká.

[juh]

Proč se to vyrovná? Když umístíme ten objekt dovnitř sféry dále od jejího středu, co se s ním stane? Já si myslím, že se začne pohybovat po vektoru, který míří k nejbližšímu bodu té sféry, tedy k jejímu okraji a ne ke středu.

Tu je to graficky znázornené (tých bodov, ktoré ho priťahujú sprava väčšou gravitačnou silou je menej, ako tých bodov, ktoré ho priťahujú zľava menšou gravitačnou silou, takže sa to vyruší):

[hades]

Ok, už jsem si o tom něco načetl. Takto to dává smysl. Dopracoval jsem se k pojmu "Newton shell theorem".