Vadné expozice, artefakty, detaily

[MikeMike]

Zaostřeni by mělo být stejné jako při snímání.

[MMys]

Tak hvězdy tam samozřejmě jsou, to se řeší tak, že buď montáží jezdíš, pak tam nejsou, a když je větší tma a delší expozice, kdy už by tam byly čáry, tak se to neřeší, mezi expzicemi se dělá velký dithering třeba o 100 pixelů, a po seskládání přes sigma clip ty hěvzdy stejně zmizí.

Ostření dalekohledu musí být stejně jako při focení, ale milimetry nehrají roli. Udělej si tam fixem čárku. Optimální je tam nechat i tu kameru. Kdybys měl smetíčka na korektoru, tak ať ti to eliminuje i fleky od nich.

[Dansemacabre]

Díky, vypadá to, že se na stará kolena naučím konečně fotit flaty (a nebo to vysrabím a objednám flatbox. Teda pokud se nějaký dělá s tak nízkým osvitem, aby šla expozice v řádu sekund).

[MMys]

Flatbox taky u části soustav nefunguje, respektive když se z RGB snímku (kde je světlá obloha) loví hodně, nefunguje nikdy. Ani nemůže, není v nekonečnu, ten chod paprsků tubusem (včetně těch ropztýlených) z flatboxu je prostě jiný. Je to dáno tím, že žádný flatbox nemá ideální vyzařovací charakteristiku, shodnou s oblohou v nekonečnu.

OK je to jen u úzkopásma, kde je pozadí tak slabé, že se ta multiplikativní chyba neprojeví.

Tady je názorná ukázka, stahni si to a blikni přes sebe. Ten průběh jasu prostě není identický.

Výstřižek1.JPG (113.74 KiB) Zobrazeno 934 x

Výstřižek2.JPG (108.87 KiB) Zobrazeno 934 x

[MilAN]

Ještě ti k tomu napíšu věc, kterou máme i ve FAQ: Délka expozice, zejména pro moderní CMOS čipy a zrcadlovky, by měla vycházet na jednotky sekund

Jde o to, jestli tahle rada, platná pro prvníé CMOS čipy, platí i dnes, kdy jsou už ty čipy úplně jinde. A jestli platí i pro čipy s rolující závěrkou-

Ad FLATy : často se mi stává, že sky Flaty úplně nesedí- zřejmě i kvůli gradientu oblohy, což už očima člověk nepostřehne. Pak často používám Flat dělaný přes slabý mikroten (osvětlený oblohou), a ten sedí výrazně lépe. Takový Flat mám v zásobě, dokud nezměním konfiguraci. A na mé ptákoviny většinou vyhovuje.

[MMys]

Milane nevím pro které, ale pro některé určitě. u mojí ASI 1600 zcela jednoznačně.

Ale je tam asi i další důvod, s kamerou nesouvisející. Pokud se FF dělají tak krátkými expozicemi, tak většinou ve dne, tedy obvykle za slunečného dne proti modré obloze. A to znamená, že okolo dalekohledu jsou mnohdy sluncem nasvícené objekty, a ty posílají do dalekohledu boční světlo která se rozptyluje v tubusu. A to jinak, než v noci, kdy okolo nic tak intenzivního nesvítí.

Prostě mě denní FF nikdy nefungují. FlatBox nebo jiná nasvícená plocha jako nouzovka. Jediné, co je téměř dokonalé, jsou soumrakové SkyFlaty.

Postup s mikrotenem osvíceným oblohou je dobrý, postihne i gradienty v poli a okolní obloze. Neporuší tolik geometrii svazku, ale asi dobře rozmaže hvězdy.

Už to tu kdysi úspěšně popisoval myslím Vla, taky to používá. A mikroten se používá i na FF při focení přes chromosférický dalekohled.

[biker.fm]

Mikroten, pruhledna folie jako jsou treba ty mikrotenove sacky v obhodech na pecivo ? A nebylo by treba i resenim mlecne plexi (tluste 1cm) polozene na tubus dalekohledu (pripadne ho treba mit par cm nad tubusem) ?

[MMys]

To jsi Milana nepochopil. Přes mléčné plexi není už nic vidět. To je zase už jen flatbox se všemi neduhy, ten ti neprosvítí noční obloha.
Na něj musíš svítit.

Ten mikroteňák funguje jinak. On je jen velmi lehce mléčný a tenký, takže zlikviduje z noční oblohy hvězdy, ale dovolí nafotit oblohu se všemi jejími jasovými gradienty.

[hades]

MilAn: nevím jak u těch nejnověších čipů, ale ještě u IMX533 je znatelný rozdíl mezi flaty s expozicí pod jednu sekundu. Určitě by staálo za to to vyzkoušet, jen takovou techniku aktuálně nevlastním. Možná se tu najde nějaký nadšenec, který to vyzkouší.

[MikeMike]

Já 533Mc mam, tak můžu vyzkoušet až se k tomu dostanu. Spís bych potřeboval více info k mikrotenu

[hades]

Já mám taky IMX533 a u ní je ten rozdíl viditelný. Spíš by to chtělo někoho, kdo to otestuje s ASI2600 nebo jinou novější kamerou.

[Gretas]

Kedze sa posledne mesiace venujem len testovaniu reducer/flattenerov, ktore mi posiela po reklamacii predajca a po troch kusoch je to kazdym kusom horsie a horsie mam cas okrem testovania reducerov urobit aj flaty v rozlicnej expozicii na mojej 2600MC Duo. Ja tam vidim rozdiel len v gradiente ktory vznika z toho, ze pri tych kratsich casoch je este pomerne vela svetla na zapadnej strane ked mierim dalekohladom k meridianu. Kazdopadne tu su zintegrovane flaty v roznych dlzkach a kto chce sa s tym moze pohrat a rozlusknut otazku ci su pri flatoch nutne dlhsie casy ako 1s na modernych
kamerach.

https://drive.google.com/drive/folders/ ... drive_link

[grapher]

mam problemecek s newtonem, a uz fakt netusim kde je zakopanej trpaslik - vycloneno, sekundar je zatmavenej kolem dokola, zadne srouby, koma korektor necumi do tubusu, zaslepeny primar zezadu, focuser take nepropousti svetlo.... na jedne strane snimku mam krasne hvezdy, na druhe primo proti pres stred snimku s divnym chvostem. Netusi nekdo co by to mohlo delat?

Screen Shot 2025-06-16 at 06.38.49.967 PM.png (61.75 KiB) Zobrazeno 330 x

Screen Shot 2025-06-16 at 06.38.28.902 PM.png (68.75 KiB) Zobrazeno 330 x

[MMys]

Nejspíš máš optiku v tubusu sice zkolimovanou, ale optická osa zrcadla není totožná s osou tubusu. Takováhle soustava kreslí normálně, jenomže část svazku pro jeden okraj pole může být lehce oříznutá, škrtat o okraj tubusu na vstupu. To poznáš tak, že si stoupneš kousek před tubus. a posuneš hlavu tak že si zarovnáš ramena pavouka tak, aby se překrývala s jejich odrazem v zrcadle. Mezikruží zrcadla, co ti zbyde viditelné, musí být symetrické. Pokud máš offset sekundáru, který to posouzení ztěžuje, tak je dobré si na střed pavouka nalepit větší kruhovou clonku, která excentrický sekundár zakryje.

Druhý test - vyndat sekundár, a laserem posvítit skrz dírku, která je pro středový šroub klínku pavouka. Laser se musí vracet tou dírou zpět. Pokud ne, je ve zkolimovaném stavu primár nakřivo v tubusu (obvykle z důvodu, že je nakřivo výtah na tubusu).

Pokud to chceš mít souosé v tubusu, a máš kolimovatelkný výtah, tak nejprve srovnej primár v tubusu skrz tu díru ve středu pavouka. Pak nasaď sekundár, a pomocí náklonu a osového posunu sekundáru a náklonu výtahu dokolimuj výtah a sekundár k primáru. Na ten už nesmíš sahat.

Odměnou ti bude i minimální kuželová chyba.

-------------------

Další možnost co to může způsobovat je difrakce o hranu sekundáru. Pokud je jen s maličkou rezervou, a máš ho trochu vykloněný z ideální polohy, tak se od něj kus kuželového svazku pro krajní body pole neodrazí, a pro tyto body mají hvězdy vějíře.

-------------------

Další možnost - sekundární zrcátko má na jednom okraji zonální vadu, sleštěný okraj. Dobré je mít zrcátko o něco větší (tak o 5-10mm) než je třeba k vykrytí plného obrazového pole (diagonály senzoru). Pak se nedokonalé okraje neprojeví.

[grapher]

Moc děkuji MMYS, zkusím .