Benyfox píše: ↑16. 05. 2025, 16:15
... Slunce i galaxie disponují svou rotační rychlostí - vůči čemu přesně, opravdu vůči CMB?....
Tak já k tomu ještě něco přihodím, ať máš nad čím dumat. 1. Když cokoli rotuje, třeba Slunce, ale třeba i brusný kotouč, vzniká uvnitř toho rotujícího předmětu pnutí vlivem odstředivé síly. Když se takový kotouč roztočí víc než snese, rozletí se na kousky. Potřebuju vědět, vůči čemu rotuje? Kdybych měřil pnutí v kotouči třeba pomocí tenzometru, zjistím jeho rotační rychlost, aniž bych se zajímal o to, vůči čemu. 2. Přímočarý pohyb se dá popsat jako speciální případ pohybu rotačního s tím, že osa rotace leží nekonečně dakeko.
APM 82-45 SD APO, APM UFF 18 a 10 mm, Sky Rover Banner Cloud 10x42 APO
Já bych na tebe Vojto nějak reagoval, ale nevím jak - ty tady uvádíš příklad ROTUJÍCÍHO kotouče, což už samo o sobě vychází z předpokladu, že rotuje kolem svého středu. A tak ani nevím, zda se mi snažíš nějak oponovat nebo co si z toho mám vzít. V každém případě, mi nejde o odstředivé síly - já potřebuju měřit rychlosti objektů v prostoru a bez referenčního středu s tím prostě mám problém. I absolutní rychlost světla s tím bude mít problém. Zkus položit otázku, třeba se chytnu.
Benyfox píše: ↑16. 05. 2025, 21:35
Nebudu tě napínat, jedná se o čas - pokud emituješ foton z pomalejší soustavy, tak ho v rychlejší soustavě přijmeš jako rudě posunutý. Uvažoval někdy někdo, že se může epochálně měnit tempo času??? - ne nikdo. A rovnou se zeptám - když se prostor rozpíná, proč se nám nerozpíná i metr? Jak můžeme měřit rozpínající se prostor absolutním metrem? A pak jsem taky slyšel, že se nerozpíná prostor v rámci naší galaxie, ale až za ní. To je taky pěkná "kulišárna", můžeš mi to vysvětlit, jak je to vlastně s tou naší ne-rozpínající se galaxií?
ale predsa foton z "pomalsej" sustavy letiaci voci "rychlejsej" sustave je zle popisany stav. Tie sustavy sa od seba predsa vdaluju rovnakou rychlostou,(ci sa pozerame z prvej na druhu, alebo opacne) a rozpinanie vesmiru tu rychlost zvysuje s narastajucou vzdialenostou.
...rozpinanie vesmiru vs. "nerozpinanie" v galaxii je dane prevahou tej ktorej sily. Na velke vzdialenosti prevazuje rozpinanie (tmava energia), na blizsie gravitacia.
Ale já hovořím o soustavě, kde pomaleji plyne čas. Kde 1 sekunda emitenta trvá jako 2 sekundy příjemce. Pak bude z=1. A tyto soustavy se nemusí vzájemně pohybovat vůbec. Pochopitelně pokud se pohybovat budou, bude to z-doppler jako další z do rovnice pro celkové z.
Benyfox píše: ↑16. 05. 2025, 21:51
Já bych na tebe Vojto nějak reagoval, ale nevím jak - ty tady uvádíš příklad ROTUJÍCÍHO kotouče, což už samo o sobě vychází z předpokladu, že rotuje kolem svého středu. A tak ani nevím, zda se mi snažíš nějak oponovat nebo co si z toho mám vzít. V každém případě, mi nejde o odstředivé síly - já potřebuju měřit rychlosti objektů v prostoru a bez referenčního středu s tím prostě mám problém. I absolutní rychlost světla s tím bude mít problém. Zkus položit otázku, třeba se chytnu.
Nemyslím to tak, že se ti snažím oponovat. Jen jsem chtěl, když se zamýšlíš nad rotací a vztažnými soustavami, přidat něco k přemýšlení.
APM 82-45 SD APO, APM UFF 18 a 10 mm, Sky Rover Banner Cloud 10x42 APO
Položil jsi zde složitou otázku, která podobně jako jiné zasahuje spíš do oblasti filosofie, než fyziky. Pojem času je přímo vázaný na entitu, která si čas může uvědomovat. Rychlost plynutí času je subjektivní, proto lidi vymysleli hodiny, aby měli nějaký etalon. Speciální TR říká, že čas plyne tím pomalejí, čím rychleji se hodiny pohybují.Co ovšem TR neříká, je univerzální bod, vůči kterému tu rychlost měříme. Platí zde princip relativity, kde žádný takový bod není potřeba. Pak ovšem dochází k takovým paradoxům, že když se proti sobě pohybují dvě tělesa rychlostí c/2, pak není žádný způsob jak bez pevného bodu určit jejich absolutní rychlost. Ať je pozorovatel na jednom, nebo druhém tělese, nebo dokonce v jiném bodě prostoru, absolutní rychlost těles nezměří. Jelikož ale platí, že s rostoucí rychlostí tělesa roste jeho hmotnost, pak nejsme schopni změřit ani absolutní hmotnost. Z toho ale plyne, že nejsme schopni měřit ani gravitaci, která je na hmotnosti závislá. Jediný proton, který se pohybuje rychlostí 0.999c má hmotnost mouchy. Pokud ho urychlíme na 0.9999999999c bude mít hmotnost dopravního letadla. Všechny atributy hmoty se vždy projeví až při interakci s jiným hmotným tělesem. Než k interakci dojde, nevíme nic. Podobně to platí i v kvantovém světě, kde nic nelze pozorovat,aniž bychom to ovlivnili. Z toho plyne, že nic jako objektivní realita neexistuje. Existuje jen to, s čím dokáže naše vědomí interagovat. Teorie BB předpokládá, že před BB nebyl ani prostor, ani čas. Byl jen bezrozměrný uzlíček energie, ve kterém došlo k porušení symetrie a tím nastal BB. V okamžiku, kdy se vzikající vesmír ochladil natolik,že vznikly první částice, tak na 10miliard anitičástic byla 10 miliard + 1 částice, takže při jejich anihilaci nedošlo k totální přeměně hmoty opět na energii, ale jedna desetimiliardtina hmoty se zachovala a ta tvoří náš známý vesmír. Uvolněná energie při anihilaci způsobila tzv. inflaci, kdy vesmír za nepatrný zlomek sekundy zvětšil svůj objem o 10 řádů, čímž nastala éra vesmíru tak, jak ho známe dnes. Existence vesmíru je v podstatě důkazem porušení symetrie, protože kdyby k tomu nedošlo, zbyla by jen čistá energie,neboli reliktní záření. TR hovoří o časoprostoru, takže pomyslný střed vesmíru nehlejme v prostoru, ale v čase.
To je sice velmi podrobné a přesné vysvětlení teorie velkého třesku (včetně její dodatečné dostavby o teorii inflace), nicméně neodpovídá ani na jednu z mých vyslovených otázek. A to jsem zdaleka nepoložil ještě ty "nejpalčivější". Jako například týkající se CMB, tedy reliktního záření versus výsledků Planckovy mise ESA z roku 2009-2013 - kdy na palubě byly přítomny 2 typy přístrojů pro zkoumání frekvenčního spektra CMB. Jelikož víme, že CMB pozorujeme zejména na f = 160 GHz, dalo by se očekávat, že ho tam ESA najde. Problém je, že ho našla i na 30 GHz, ale ještě větší problém pro teorii inflace je, že ho našla i na 854 GHz - což byl ovšem maximální rozsah škály přístrojů - možná že by toho našla ještě mnohem více. A jak všichni víme, tyto frekvence jsou nataženy 1100 krát, čili jejich původní emitované hodnoty musíme přepočítat. Pak se tedy dozvíme, že ESA zachytila 1100 krát natažené kompletní světelné spektrum od modré až po rudou a dokonce i UV záření - to jak mi jistě všichni dáte za pravdu, je výsadou hvězd. Takže co, budeme vystavovat další ad hoc teorii na inflaci, že tam vlastně už byly i hvězdy? Ne pánové, toto je prostě neřešitelné. Žádné CMB se prostě takto natáhnout nikdy nemohlo. Přikládám odkaz na oficiální zprávu z této mise na vědeckém fóru Arxiv : https://arxiv.org/abs/1807.06205?utm_source=chatgpt.com
a prosím vás, zkuste mi odpovídat na ony paradoxy, třeba si to všechno opravdu jen špatně interpretuju, ale pokud mi to nikdo nedokáže vysvětlit, proč například kvazar má zmax = 7 a galaxie má z = 14, tak co si mám myslet? Protože moje teorie na všechny tyto paradoxy odpovědi zná. A jsou to velice jednoduché až triviální řešení.
A nejsem pan Navrátil. Evidentně bych si ho rád vyslechl, soudě dle položeného dotazu. Máte kontakt Saturnax?
Vážení přátelé, chci vám říct, že za poslední 2 hodiny, tedy od zveřejnění odkazu na Zenodo zde, jsem zaznamenal 15 stažení. Bohužel GDPR mi znemožňuje identifikovat zdroj. Dá se ovšem předpokládat, že tento zdroj se nachází zde. Proto bych chtěl touto cestou vzkázat těm, jež informace uvedené v práci, přiměla přinejmenším k zamyšlení, nechť mi zanechají zpětnou vazbu v soukromých. Jednak budu za ní rád, ať je jakákoliv, ale nabízejí se i další aspekty, o kterých dále hovořit.
