Včera jsem si tady stěžoval, že nemám co pozorovat.
Bylo to v nově založeném vlákně "Quasary vizuálně". Na konci jsem Ladinovi položil otázku, jestli nemá nějaký tip....
Jelikož jsem hodně rychlý (manželka mi říká, že jsem rychlejší než světlo
), vymyslel jsem si další možná dost šílený nápad co pozorovat.Ladinovu odpověď jsem zaregistroval až potom, takže mu děkuji a Hicksony zkusím někdy příště až budu z toho co jsem dnes zkoušel unavený.
A unavený opravdu jsem - jak pochopíte níže.
Zpátky k jádru problému - co tedy pozorovat když nás nebaví "běžné objekty"....
Brouzdal jsem znovu na stránkách "Adventures in Deep Space" a zaujal mě článek o trojicích galaxií. Pisatel se zmiňoval o tom, že nejzajímavější
pro něj je Draco Trio, protože NGC 5985 má třetího společníka, anonymního trpaslíky 17.Magnitudy.
Začal jsem o tom hledat další informace, ale nic jsem nenašel. Otevřel jsem si tedy stránky Aladina s trojicí galaxií v Drakovi a uviděl jsem to co
dávám jako přílohu. Okolo tohoto tria je několik další slabých galaxií které Aladin ani nezná.....
Připomíná mi to slavnou fotografii Hubbleovo hluboké nebe. Fotiči natahováním délky expozice vidí více a více, vizuální pozorovatelé tuto možnost
bohužel nemají. Napadlo mě tedy zkusit tyto malé mlžinky vykoukat. Nevím jakou mají jasnost, ale i negativní pozorování je zkušenost, že.
Problém nastal jak vytvořit mapu. Nakonec jsem použil svůj Cartes du Ciel, do vytištěné mapy Draco trio jsem podle Aladina dokreslil ručně
5 slabých galaxií a z druhé strany do průsvitné fólie jsem ještě zasunul vytištěnou oblohu stejného výřezu z Aladina pro kontrolu pozice.
Mapa Aladina je detailnější o množství hvězd které nejsou ani v okuláru při vysokém zvětšení vidět, ale tyto hvězdy se dají zkušeným pozorovatelem
ignorovat. Jinak to stejně nejde.
Takže na polohu Draco trio najede snad každý, pak už je to horší.
Začal jsem galaxií č.1 - jako kdybych tušil že bude ta nejtěžší.
Problémem jsou u ní ty 3 hvězdy vlevo, jsou vidět velice slabě, ale i to stačí k tomu, aby oko fixovalo hvězdy a ne galaxii.
Bojoval jsem s ní cca 30 minut, nepomáhaly žádné dostupné finty, nakonec jsem zkusil dobsona postrkovat proti pohybu oblohy tak, aby hvězdy
zmizely ze zorného pole, jenže se zase začala do zorného pole nasouvat ta spodní hvězda....
Po mnoha minutách úsilí jsem ji nakonec přece vytušil - pár fotonů dopadlo na moji sítnici a bylo to (hoooodně těžký objekt).
Galaxie č.2 - opět poměrně těžká věc, ale asi po cca 10 minutách se velice neochotně zjevila.
Galaxie č.3 - lze ji vytušit opět po mnoha minutách snažení
Galaxie č.4 - opět docela problém (zajímalo by mě, jakou tyto mlžinky mají magnitudu), pozici jsem vždy kontroloval dle Aladina,
nakonec se ale po mnoha minutách ukázala
Galaxie č.5 - s tou jsem původně nepočítal, byla tam jako rezerva - kdybych měl náhodou ještě čas...Je relativně největší a nejjasnější,
ale zdání klame. Možná jsem byl už unavený, z předchozí noci nevyspalý, zkrátka nebylo tak jednoduché ji vykoukat jak by se mohlo zdát.
Nakonec jsem ji ale objevil jako slabého ducha.
Celkově mě toto stálo asi 2 hodiny pozorovacího času. Nečekal jsem, že to dokážu, ale je to další možnost jak pozorovat.....
Vše samozřejmě dobsonem 400mm, musel jsem používat už dost velké zvětšení - okulár Morpheus 4,5mm což dává zvětšení cca 400x.
Veselá historka na závěr - když jsem chtěl začít vše uklízet, vše už začínalo namrzat a začínalo mě křupat pod nohama, sklonil jsem hlavu
s čelovkou na zem a zjistil, že to nekřupe zmrzlá zahrada, ale moje brýle, které mě vypadly z kapsy a já si po nich vesele šlapu
PS: Proč ten název reverzní pozorování. Co je reverzní inženýrství možná víte. Nic lepšího mě zkrátka nenapadlo.
No a když není co pozorovat klasickou cestou, co to otočit a udělat obráceně? Proto ten název.
Petr