Pozorování triedrem - Deep Sky

[LaH]

Po létech navazuji.
Dnes v 9:30 díra v oblačnosti, jen jsem na sebe hodil bundu a v kraťasech na 10 minut vylezl na zahradu s triedrem (Meopta B1 10x42 HD).
M81 + M82, M31 krásně rozlehlá skoro přes půl ZP, M33 okamžitě bez hledání ale bez detailů, jen tvar.
Hvězdokupy ve Vozkovi, Plejády, M42 a tak ...
Absťák to nezahnalo, ale bylo to i tak příjemné, protože mám měsíce prakticky pořád zadeklováno.
Mimochodem, v 9:45 zas už jen mraky a ani hvězdička. Kdybych natěšeně tahal ven něco většího, nic bych nestihl.

[mnauprsk]

Využil jsem toho, že je po dlouhé době jasno, a alespoň z širšího centra Prahy z balkonu srovnal na dvouhvězdách v Orionu 6x30 od APM s Nikon M7 10x30 a Canonem 10x42L IS, všechny bez stativu.

Úplně jednoduchá pro všechny přístroje byla 22 Oriona (Magnituda 4.7 a 5.7, separace 242 úhlových vteřin). U ostatních už se projevila stabilizace, a asi i vyšší průměr a kvalita Canonu.

Sigma Oriona a Struve 761 (Mag 4 a 6.7, separace 42 vteřin, 761 cca 3 minuty daleko, Mag 7.9 a těsnější dvojice 8.4+8.5 cca 70 vteřin daleko) - Sigmu jsem v APM ani Nikonu nerozlišil, 761 chvílemi poblikávala. V Canonu bez stabilizace jsem Sigmu také nerozlišil, 761 jsem viděl jasněji a tušil jsem, že to jsou dvě hvězdy. Se stabilizací jsem Sigmu rozlišil poměrně snadno, 2 hvězdy v 761 byly slabé, ale hezky rozlišené.

23 Oriona (Mag 5 + 7.2, separace 32 vteřin) a Mintaka (Mag 2.2 + 7, separace 52 vteřin) - obě viditelné pouze v stabilizovaném Canonu, separace nebyla úplně zřejmá po celou dobu.

Potvrdilo se, že Canon 10x42L IS je v případě dvojhvězd oproti mým dosavadním triedrům při držené z ruky game changer. Uvedených 5 dvojhvězd jsou myslím pěkné cíle pro rychlý okuk, výhodou je, že jsou blízko sebe a snadno se vyhledají.

[mnauprsk]

Ještě jsem našel, že by na spodním konci meče Oriona měla být snadno rozlišitelná dvojhvězda Struve 747 se složkami 4.8 a 5.7 magnituty 36 vteřin daleko. Ale bohužel se vyjasnilo až tuto noc. Překvapilo mě, že chvílemi i při zvětšení 10x zlobil seeing. V APM jsem ji jako dvojhvězdu jen chvílemi tušil, v Nikonu již byla vidět jasněji, zvětšení 10x tady pomohlo, v Canonu bez stabilizace ještě o něco lépe a v Canonu se stabilizací byla velmi snadná, pokud zrovna hodně nezlobil seeing. Kousek od ní je ještě Struve 745 se složkami 8.3 a 9.3 mag 29 vteřin daleko, ale tu se mi kvůli nízké jasnosti rozlišit nepovedlo, pouze v Canonu se stabilizací byla vidět jasnější složka.

[Sasa3]

Bezva reporty. Ja jsem si taky poslednich par noci uzival pozorovani s triedry. Zkousel jsem vypozorovat M1 z nasi zahrady, ale ani na tri docela vazne pokusy v 8x40 a 7x21 jsem neuspel... Ale pak jsem se schoval domu a pozoroval oblast Jednorozce pres okno v 7x21. Narazil jsem na hvezdokupu v centru mlhoviny Roseta, kterou uz jsem znal z drivejsiho pozorovani. Kupodivu v okoli byly hned dalsi tri hvezdne shluky, ktere docela vylezaly bocnim pohledem. Tak jsem se prekonal a zasel do vedlejsi mistnosti pro Pocket Sky Atlas... Kupodivu tam byly zakresleny vsechny tri shluky jako otevrene hvezdokupy (Cr 97, Cr106 a Cr107). To me potesilo.

https://www.fzu.cz/~kupco/astro/www_den ... _20UT.html

Jinak na Silvestra jsme byly pred pulnoci taky venku a nez se spustily ty ohnostroje, tak jsem toho za tu chvili videl pres 7x21 docela dost. Jednak jsem rychle prosel par objektu, ktere jsem v 7x21 uz videl, jako M31, M33, M34-M37, M42, M45. Z pole za mestem to bylo prece jen lepsi. Pak jsem skenoval oblast kolem Jednorozce a Velkeho psa. Narazil jsem nejmene na pet otevrenych hvezdokup, doma jsem vetsinu po pameti identifikoval (M41, M46, M50, hvezdokupu v mlhovine Roseta).

Dvojhvezdy jsem v 7x21 moc nezkousel. Pamatuji si jen jednu, nu Dra a ta byla rozhodne paradni.

[Sasa3]

Triedr jsem vytahl jeste nekolikrat. Naposledy pred par dny, kdy Mesic byl jeste zapadajici srpek, jsem lovil galaxie v kupe galaxii v Panne. Tam jsem teda moc neuspel. V 8x40 jsem s jistotou videl jen M87. Kazdpodane za tech par noci se mi nekolik dalsich galaxii podarilo pozorovat. Rozclenil bych je do nekolika kategorii:

A) Jednoduche, nebylo potreba znat presnou polohu v zornem poli a byly hned rozpoznatelne: M81, M51, NGC2403

B) Jednoduche, ale bylo potreba znat presnou polohu a zamerit tam bocni pohled: M106 (prekvapive jasna tlusta, stribrita carka, moc pekna) a M63 (docela velky elipticky oblacek)

C) Tezsi, ale stale relativne spatritelne pri trose koncentrace: M82, M66, NGC3115, M87, M101

D) Tezke na hranici duchariny (rozumej, i pri silne koncentraci nebyly vzdy videt, problikly jen parkrat): NGC2903, M65, M94 (ta je videt furt, ale vypada spis jako hvezda, tezke je videt rozmazani kolem), M96.

A pak jsou mraky galaxii, ktere jsme nevidel, jako treba ostatni Messierovy galaxie v kupe galaxii v Panne, nebo M108 a 109 ve Velke Medvedici.

[Pozdrav]

Posledný Augustový týždeň som strávil v Tatrách a viacero jasných nocí som využil na prehliadku oblohy binokulárnym optickým prístrojom 2x54, ktorý má iba dvojnásobné zväčšenie a zorné pole do cca 30° (z toho 20° pekne vykreslených). Obloha bola asi Bortle 3-4 (neviem aké bolo MHV voľným okom, lebo som nemal okuliare a bez binokulára 2x54 som nemal možnosť vidieť ostro). Mliečna cesta sa tiahla cez celú oblohu od Strelca po Perzea, takže sa dalo pozorovať viacero známych objektov. Dosah binokuláru bol cca do 7 mag, takže poskytoval výhodu oproti voľnému oku, pričom komfort a kvalita pohľadu bola oproti bežnému triédru veľmi blízka pozorovaniu voľným okom. Samozrejme, dosah bol oproti triédru výrazne nižší - žiadne hviezdokopy v Cassiopei, žiadne satelitné galaxie pri M 31 ani M 81, žiaden východný oblúk rias v Labuti, čo s 10x50 nebýva problém. Po pamäti sa mi podarilo nájsť a rozlíšiť nasledovné:

- Strelec už zapadal a bol v najpresvetlenejšej časti oblohy (smer Poprad), ale M 8 bola ešte tesne nad stromami. Popri hviezdach magnitúdy 4.5-6 a viac, ktoré sú okolo hmloviny, sa dala vidieť hmlistá škvrna, ktorá bola kombináciou samotnej hmloviny a svetla hviezd ktoré sa nedali samostatne rozlíšiť. M 24 pri takto malom zväčšení vyzerala pekne kompaktne a neďaleká M 25 sa dala vidieť ako škvrnka.

- Veľmi vďačnou časťou oblohy bolo historické súhvezdie Býk Poniatowského, teda miesto, kde sa pás mliečnej cesty ťahá od Orla k Hadonosovi. Sú tam tri veľké a jasné otvorené hviezdokopy, ktoré sa všetky zmestili do jedného zorného poľa. IC 4665 bola hmlistá škvrna, NGC 6633 bola ešte menšia škvrna a IC 4756 bola veľká škvrna, ktorá vyzerala zaujímavo vďaka tomu, že je obklopená viacerými hviezdami cca 6.5mah, ktoré boli v dosahu.

- M 11 sa dala vidieť ako malá škvrna a podobne aj M 13. Pri M 13 sa po dostatočnom úsilí bočným pohľadom dali rozlíšiť obe blízke hviezdičky, čo znamená, že dosah jasnosti bol cca do mag 7.

- Pekným objektom bol asterizmus v súhvezdí šíp/líška Collinder 399 (vešiak/ramínko), kde sa dali pekne rozlíšiť takmer všetky hviezdy tohto asterizmu.

- Celá oblasť medzi štítom a Cassiopeiou, najviac okolie troch najjasnejších hviezd v Labuti, boli veľmi bohaté na husté hviezdne polia a tmavé oblasti, ale jediný DSO objekt, ktorý sa dal nájsť bola hviezdokopa M 39. Pri dvojnásobnom zväčšení to bola veľmi jasná škvrna cca trojuholníkového tvaru, kde sa pri bočnom pohľade objavovali asi tri samostatné hviezdy tvoriace krátku priamku. Bol to veľmi vďačný objekt pre takýto minimalistický binokulár.

- Ešte vďačnejším objektom bola dvojitá hviezdokopa h-chí Persei a jej okolie bohaté na hviezdy. Dokopy tvorili zaujímavú a komplexnú štruktúru, obe hviezdokopy pekne oddelené. Trochu ďalej som videl ďalšieho kandidáta na plošne veľkú hviezdokopu, čo som spätne identifikoval ako skupinu hviezd, ktorá prekrýva hmlovinu duša. Trochu ďalej som skúšal hľadať aj Kembleho kaskádu, ale videl som len štyri jasné hviezdy okolo nej, čo nie je prekvapivé, keďže Kembleho kaskáda samotná by mala byť tvorená hviezdami až ôsmej magnitúdy.

- Hviezdokopa pri Alfa Persei (Melotte 20 / Collinder 39) bola pri takto malom zväčšení pekná, ale úplne rovnako by som ju videl asi aj z mesta, keďže som videl len jej najjasnejšie hviezdy a tie ostatné početnejšie hviezdy, ktoré sa v nej nachádzajú, boli za dosahom jasnosti. Navyše, bola ešte nízko nad horizontom, keďže som vždy pozoroval iba medzi 21:00 a 21:30.

- Samozrejme, galaxia M 31 bola veľká a jasná. Pekne vynikalo malé a jasné jadro galaxie. Žiaľ, ani M 32 a ani M 110 sa nedali identifikovať. Po troche námahy sa ešte stále relatívne nízko nad obzorom dala bočným pohľadom vypozerať galaxia v trojuholníku M 33. Bolo zaujímavé mať v jednom zornom poli obe galaxie M 31 a aj M 33.