Dotaz ohledně pohybu planety Země kolem Slunce

[rajus]

Dobrý den, mám dotaz ohledně pohybu planety Země kolem Slunce.

Takže planeta Země obíhá kolem Slunce a jeden takový oběh jí trvá 1 rok. Zároveň Země rotuje kolem své vlastní osy kdy jí jedna rotace trvá 24 hodin neboli 1 den. Má otázka zní, jak je možné, že den i noc jsou skrze rok pořád ve stejnou dobu, kdy se akorát mění jejich délka, a neprohazují se? Pokud Země obíhá kolem Slunce, nemělo by být v jednu dobu poledne ve 12:00, jak jsme zvyklí, a půl roku poté o půlnoci, neboli v 0:00?

Přikládám jednoduchou animaci pro zpřehlednění. Světle zelená barva na Zemi znamená, že tam je den a šedivá noc. Místo 360 dnů trvá ve videu 1 oběh Země kolem Slunce jenom 8 dní, tudíž půl roku trvá 4 dny. Zde je odkaz na video:
https://streamable.com/iaju45

Rád bych dodal, že toto není vtip ani pokus o vyvrácení Heliocentrismu, je to prostě jen něco co mě tuhle napadlo a nemohu přijít na žádné vysvětlení.
Děkuji předem za odpovědi.

[Cztwerec]

Já myslím, že by ti odpověděl i sklon osy a rotace Země která není vázaná, ke všemu je jasné, že na straně ke Slunci nemůže být noc.

[juh]

Pretože tých 24 hodín je rotácia Zeme, ktorá sa vzťahuje na polohu Slnka. Hovorí sa mu občiansky, alebo slnečný čas a do neho už je premietnutý obeh Zeme okolo Slnka.
To čo popisuješ a zároveň si predstavuješ pod rotáciou Zeme, to je hviezdny deň (čas) a ten trvá len 23 hodin 56 minut a 4.09 sekundy občianskeho času.

[nou]

Tak tých 24 hodín je stredná hodnota za ktorú sa dostane slnko na tú istú pozíciu pri pozorovaní z povrchu. Počas roka sa jeho dĺžka mení zhruba +-30 sekúnd. To spôsobí že Slnko prechádza meridiánom s rozptylom +-18 minút. To spôsobuje že Slnko opisuje na oblohe osmičku ak zaznamenáme polohu každý deň v ten istý čas (musíme ale ignorovať striedanie zimný/letný čas). https://cs.wikipedia.org/wiki/Analema

[MilAN]

Juh to popsal naprosto přesně a cokoliv dalšího to jen zmate.
To, co tazatel bere jako hodnotu rotace(= otočka vůči pozadí) , netrvá 24 hodin našeho používaného času, ale jedná se o siderický den a ten je kratší než střední sluneční, jehož délka je rozdělena na 24 hodin. A to ještě v té animaci je další zádrhel, a to ten že rok nemá celočíselný počet dnů, takže po občanské použití je tam nutno vkládat přestupné dny.
Takže můžeme rozlišit 2 druhy rotace: vůči Slunci a vůči hvězdám. Za rok se Země provede vůči hvězdám o 1 otočku více.

[Honza Ebr (honza42)]

Ano, vysvěltení je přímočaré - a lidem, kteří jsou na tohle uvažování zvyklí, to přijde úplně jasný, ale ta otázka je fakt dobrá. Tohle je přesně ten druh věcí, nad kterejma se snažim přinutit zamyslet studenty úvodního kurzu astronomie a když se mi to podaří, tak se ukáže, že to vlastně taky nechápou, akorát jim to nikdy nepřišlo jako problém.

[vicky79]

Odpověď je v rozdílu mezi slunečním dnem a hvězdným dnem.
Země má za jeden oběh kolem Slunce 366 hvězdných dnů, ale jen 365 slunečních dnů.
Sluneční den je tedy o 4 minuty delší než hvězdný den.
4 minuty × 365 = 1460 minut za rok.
Převod na hodiny:
1460 minut ÷ 60 = 24hodin za rok.
Takže za rok těch „ztracených“ 4 minuty denně dají dohromady 24 hodin, což odpovídá jedné otočce navíc!
A za půl rok to dělá těch našich 12 hodin, které potřebujeme k synchronizaci . Těch 12 hodin je přesně půl otočky kolem zemské osy, a proto není za půl roku o půlnoci Slunce v zenitu a není světlo.
A tady jsme i u principu gregoriánského kalendáře.

[MilAN]

To, co tu už bylo před tebou vysvětleno, jsi notně zjednodiušil a ve výsledku to je už nesmysl .I s chybami v tvém výpočtu i s tou argumentací s gregoriánským kalendářem . Ten s tím naprosto nesouvisí.
Tazatel pochopil vysvětlení, které se mu zde dostalo, už před 3 roky, k čemu je po 3 letech tvůj příspěvek , který je notně zmatečný a určitě by jím nemělo končit tohle vlákno.To už skončilo před tvým příspěvkem, pokud k tomu nemáš nejnovější svoje poznatky, vyplývající zase z nějaké tvé nové "terorie".
............
Omlouvám se, ale na ten příspěvek se nedá jinak slušně reagovat

[vicky79]

Omlouvat se nemusíte, reagoval jste velice slušně. Výpočet sedí, i když je, jak jste poznamenal, zjednodušený. Argument o gregoriánském kalendáři také odpovídá skutečnosti. Moje vysvětlení zahrnuje jak fyzikální, tak matematický aspekt rozdílu mezi hvězdným a slunečním dnem, včetně jeho vztahu ke gregoriánskému kalendáři. Argumentace je logická a odpovídá skutečnosti. Kromě výše uvedeného je kalendář navržen tak, aby udržoval synchronizaci mezi rotací Země (den a noc) a ročními obdobími (poloha Země vůči Slunci).

Když se podívám na vaše předchozí vysvětlení, je také správné a shoduje se s mým. Já jsem jen doplnil matematický aspekt a zmínil kalendář.

[MilAN]

1/Pak je potřeba ale psát, že ten rozdíl je "zhruba" 4 minuty.
2/Ale už nelze psát, že 365 x 4 = 1460= 24 hodin, protože 24 hodin má 1440 minut. Takhle to nemohu nikomu neznalému přeci vysvětlovat
3/...Těch 12 hodin je přesně půl otočky kolem zemské osy, a proto není za půl roku o půlnoci Slunce v zenitu a není světlo....
Nám je přeci napros to jedno, jak běží hvězdný čas. My se řídíme středním slunečním časem a v něm se nám Slunce časově nikam během roku neposunuje a není potřeba nic "synchronizovat" .A tak je každý den během celého roku poledne zhruba v poledne a půlnoc zhruba v půlnoci a je to tak od nepaměti.. Pro nás a pro náš občanský čas je určijící poloha Slunce, ne oblohy ( hvězd). Proč údaj o Slunci v zenitu v té citaci mi tedy uniká- nebo se snad bavíme o pozorování Slunce na rovníku v době rovnodennosti ?
4/ Gregoriánský kalendář nijak nesouvisí se slunečním nebo hvězdným časem ani s jejich vztahem. Gregoriánská reforma udělala v kalendáři (kromě toho, že k datu reformy stanovila den a datum) zásah v tom, že stanovila přestupnost století tak, že přestupným rokem XXOO je to století, které je dělitelné 4 (XX/4), tedy rok 2000 ANO, rok 1700.1800,1900 NE. Je to úprava v juliánském kalendáři -platným od roku 45 pře naším letopočtem, který stanovil přestupnými roky všechny, dělitené 4. Tohle vůbec nesouvisí s hvězdným a ni slunečním časem, ale s délkou tropického roku, který je zhruba 365,2422 dne. Tu zhruba 1/4 dne posunu řešil právě už juliánský kalendář, gregoriálský řešil opět tu většinu toho zbytkového rozdílu.

[vicky79]

Vše co uvádíte je pravda:
Jen upřesním mojí myšlenku.
Když jsem zmínil, že „Slunce není v zenitu“, myslel jsem tím, že za půl roku není Slunce vidět na obloze v noci (tedy že je noc, ne den). Neměl jsem na mysli zenit v přesném geografickém smyslu. Snad je teď tato část srozumitelnější.
Máte pravdu, že rozdíly mezi hvězdným a slunečním časem jsou pro nás v běžném životě nepodstatné, protože vše měříme a vnímáme podle středního slunečního času. Moje poznámka o „synchronizaci“ byla spíše pokusem vysvětlit matematický vztah mezi počtem hvězdných dnů a tropickým rokem.
Souhlasím, že by bylo lepší uvádět „přibližně 4 minuty“ místo přesných 4 minut, ale pro jednoduchou demonstraci výpočtu to postačilo.
Máte pravdu, že gregoriánská reforma se týkala hlavně sladění občanského roku s tropickým rokem (365,2422 dne) a není přímo spojena s rozdíly mezi slunečním a hvězdným časem. Moje poznámka měla víc zdůraznit, že kalendář má za úkol udržovat synchronizaci ročních období, moje formulace mohla být zavádějící.
Zakladatel vlákna vycházel čistě z astronomického pohledu a tak jsem zohlednil zase jen ten astronomický úhel pohledu a proto jsem zvolil toto matematické vysvětlení.
Myslím že teď je to jasnější.
Každý jsme použily jen jiný úhel pohledu, kdy oba máme na věc jinak stejný názor.
Díky za podměty a váš úhel pohledu.

[MaG]

Tahle diskuze mi ze strany uživatele vicky79 přijde ve stylu "máme víkend, hmm dlouho jsem nikam nic nenapsal, nikdo na mé příspěvky nereaguje, určitě si zase najdu nějaké téma, které zaplním svými rádoby zajímavými myšlenkami". Pokud zde příspěvky večer nenajdete, tak se nedivte a Milanovi se omlouvám, vím, že se to jen snaží to uvést včas na pravou míru, aby to nezmátlo nováčky. Na rovinu říkám, že tak učiním z pozice moderátora pro dobro většiny uživatelů fóra, protože mi s uživatelem vicky79 dochází trpělivost.

[MilAN]

Když jsem zmínil, že „Slunce není v zenitu“, myslel jsem tím, že za půl roku není Slunce vidět na obloze v noci (tedy že je noc, ne den). Neměl jsem na mysli zenit v přesném geografickém smyslu. Snad je teď tato část srozumitelnější.

Tomu opravdu nerozumím.Když je teď den, proč by za 1/2 roku touto dobou měla být noc. ? Zase bude den. A slunce není vidět v noci ani dnes, ani za 1/2 roku .
Pokud bych tedy chtěl někomu vyzvětlovat takto nějak rozdíl mez slunečním a h vězdným časečm. pak by asi bylo vhodné to napsat tak, že :
Zatím co dnes i za 1/2 roku bude Slunce v poledne zhruba na jihu , tak třeba Sirius, který bude dnes vrcholit kolem 1/2 noci bude za 1/2 roku posunut zhruba o 12 hodin a bude vrcholit zhruba kolem poledne.
.......
P.S.: snad bych to tu nemazal. Ono v těch pojmech nemá jasno více uživatelů a třeba to někoho donutí se nad problémy s časem a kalendářem zamyslet a podívat se , jak to je.

[ok1in]

Tahle diskuze mi ze strany uživatele vicky79 přijde ve stylu "máme víkend, hmm dlouho jsem nikam nic nenapsal, nikdo na mé příspěvky nereaguje, určitě si zase najdu nějaké téma, které zaplním svými rádoby zajímavými myšlenkami".

Už jsem tu psal jinam (i s odkazy), že je o spammera, který neplevelí jen tady na AF.
Na takové osoby existují jen dvě cesty - NEREAGOVAT a přestane ho to bavit, nebo BANovat...

[vojtechK]

Vladimír Vanýsek, Základy astronomie a astrofyziky, str. 44 až 52 (vydání 1980).Tam je to napsáno přesně.