Podzimní a zimní pozorování

Mlhoviny, hvězdokupy, galaxie, supernovy,...
Odpovědět
Uživatelský avatar
MiniMistr
Příspěvky: 971
Registrován: 05. 05. 2014, 20:11
Věk: 56

Re: Podzimní a zimní pozorování

#631

Příspěvek od MiniMistr »

Proto mě překvapuje že já ho vidím celkem bez problémů.
Holt asi dobrej oddíl :D
Ale stejně nejhezčí je tak klíčová dírka.
Dobson ES 400/1825
Refra TS 125/975 ED APO
Refra WO 72/430 ED APO
Lunt 80mm
trpělivost....
Uživatelský avatar
MiniMistr
Příspěvky: 971
Registrován: 05. 05. 2014, 20:11
Věk: 56

Re: Podzimní a zimní pozorování

#632

Příspěvek od MiniMistr »

Dnešní report bych klidně mohl nadepsat "3x A DOST".
Od dob, kdy jsem se začal věnovat těžkým objektům (hlavně mlhovinám) jsem si říkal, že musím zkusit nějaké ty v Orionu.
Poslední podzim a zima je co se týká počasí u mě tragická, takže ORION šel pozorovat až tento týden za třeskutých mrazů.
Cíle jsem si dal asi dost velké.....
Chtěl jsem vidět Barnard B30, mlhoviny NGC 1788, 1909 a pak ještě Sh2-261.
Noc z pondělí na úterý byla krásná, čistá a mrazivá. NGC 1909 alias hlava čarodějnice je výzva. Je velká s malou plošnou jasností a bohužel je nízko
nad horizontem. Zkusil jsem na ni použít ED-čko 125mm a okuláry 35mm a 27mm. První noc jsem neuspěl. Pak jsem přešel k NGC 1788 která je už v malém zvětšení vidět jako slabé haló okolo hvězdy. Nakonec jsem zkusil Sh2-261 která vyžaduje filtr H-Beta. V ED-čku jsem ji neviděl a po 1,5 hodině
pozorování jsem musel jít balit (byl jsem už promrzlý).
Noc z úterý na středu jsem zkoušel stejným způsobem opět hlavu čarodějnice už jenom s okulárem 27mm. Někteří by to po pár minutách vzdaly, já jsem ovšem takový, že když vím, že tam něco má být, snažím se to z mé oblohy dostat za každou cenu. Před pár dny jsem četl o lidském oku, jeho citlivost je taková, že prý dokáže reagovat na 1-2 fotony. Tak jsem na ty fotony čekal. Občas se zdálo že je něco slabě vidět, ale vždy se nakonec ukázalo, že to je jenom shluk slabých hvězdiček. Asi po 45 minutách jsem konečně nějaké fotony zachytil a něco tam slabě viděl. Bylo to jako vždy na hraně mých možností, ale něco tam bliklo....Po hodině venku jsem zase promrznul a šel domů.
Ze středy na čtvrtek jsem zvolil jinou taktiku. Když to nejde po dobrém, půjde to po zlém! Tentokrát jsem si připravil dobsona 400mm.
Okulár 35mm nemělo smysl používat kvůli velkému jasu oblohy, pozoroval jsem pouze s 27-čkou Panopticem. Po několika minutách jsem objevil místo,
kde bylo vidět lehké zjasnění oproti tmavému pozadí. Podle mě to byla ta její nejjasnější část, víc z mojí oblohy nejsem schopný dostat.
Pak jsem zamířil na Sh2-261. Nejdříve jsem ji zkoušel bez filtru - nic. Pak s filtrem H-Beta - zase nic. Pozoroval jsem v kvalitních prstových rukavicích
a snažil jsem se je kvůli mrazu nesundávat. Dařilo se to, bohužel daní za to bylo to, že se mi nepodařilo filtr H-Beta uklidit do krabičky. No co říkám si,
uklidím ho až půjdu domů. Ještě jsem nebyl tak promrzlý, kouknul jsem se na mojí oblíbenou galaxii M82 a pak mi to nedalo a vrátil jsem se k Sh2-261.
Jenže filtr byl už omrzlý a nepoužitelný. Pak jsem si vzpomněl na to, že mi jednou někdo říkal, že H-Bety se už nebudou vyrábět, protože je nahradí filtry OIII které mají skoro stejnou propustnost. Vyndal jsem tedy OIII, našrouboval do výtahu a mlhovina se po chvíli objevila. Sice slabě ale byla tam!
Na B30 nebyla energie, takže ten až někdy příště. Ještě jsem zapomněl na tu NGC 1788- ve velkém zrcadle je docela zajímavá.
Petr
Dobson ES 400/1825
Refra TS 125/975 ED APO
Refra WO 72/430 ED APO
Lunt 80mm
trpělivost....
Uživatelský avatar
mike
Příspěvky: 1400
Registrován: 05. 02. 2022, 23:47
Bydliště: Luštěnice
Věk: 51

Re: Podzimní a zimní pozorování

#633

Příspěvek od mike »

Pro změnu něco málo z low-endu.

Po pondělním fiasku jsem ve středu vyrážel až v osm (a ve čtvrtek zase vstával v šest), takže původní plán zkusit (znovu) Kozákov padl a vyhrály Mcely, kam to mám jen asi 20 minut. Po příjezdu teplota "příjemných" (proti pondělku) -6°C a obloha 20.65 MSA v zenitu (žádná sláva, ale holt zatím nejlepší podmínky od půlky října), nad obzorem byl trochu znát mlžný opar, ale výrazně méně než v pondělí, dokonce i ten nešťastný Nymburk na jihu byl celkem snesitelný. Teplota postupně klesla asi na -8°C a jas oblohy na 20.75 MSA v zenitu.

Chtěl jsem hlavně zkusit nedávno pořízené 2" filtry (UHC a OIII), tak jsem začal začal klasikou M42/M43, nejdřív 39x bez filtru. Povzbuzen tím, jak pěkně se rýsoval Trapez, jsem zkusil i 171x, ale tam se rychle ukázalo, že seeing nestojí za nic, v podstatě se nedalo pořádně zaostřit a obraz se viditelně chvěl (pořád). Takže jsem rovnou zavrhl myšlenky na Jupiter, pokorně vrátil k 31mm Hyperionu (39x) a zkusil UHC a OIII. Na M42 to bylo stejné, jak jsem to znal z 69x: v posloupnosti bez - UHC - OIII je toho z mlhoviny vidět čím dál méně, ale vypadá čím dál lépe. M43 ale ani v OIII nic světoborného, pamatuju ji o dost lepší; pak jsem si ale vzpomněl, že v atlasu je u ní "H" a vytáhl 12.5mm Morpheus a Hβ. A opravdu, s Hβ byla mnohem kontrastnější s docela ostrými okraji. Potom jsem zkusil ještě M78, vidět sice byla pohodlně, ale to je asi tak všechno, proti loňsku bída.

Hlavní cíl ale bylo konečně vidět Rosettu (tedy mlhovinu, otevřenku už jsem samozřejmě viděl). Problém byl v tom, že s UHC-E jsem to zkoušel párkrát marně a UHC jsem měl donedávna jen 1.25", tedy zvětšení od 69x výš, to je moc. S plnotučným UHC a zvětšením 39x se konečně zadařilo. K fotkám to mělo samozřejmě daleko, ale slabý mlhavý prstenec tam po chvíli soustředění jednoznačně byl. Nejzřetelnější asi v severozápadní části, kde nejsou jasné hvězdy. Povzbuzen úspěchem jsem zamířil na další mlhovinu, o kterou jsem se už párkrát pokoušel marně: NGC2174 (asi tři stupně jižně od M35, ale už v Orionu). Nevím, jestli to bylo menším zvětšením, ale tentokrát tam svítila okamžitě už přímým pohledem. Při troše soustředění šel rozeznat i jakýs takýs tvar (39x s OIII).

Samozřejmě přišly i nějaké neúspěchy, např. NGC2245, kde jsem špatně pochopil mapu a myslel, že popisek patří k mnohem větší (ale taky slabší, mimo moje možnosti) IC2169. A tradičně taky Plamínek. Ale celkově spokojenost, po pondělku (a tříměsíčním absťáku) jsem si trochu spravil chuť. Balit jsem začal už v jedenáct, i tak jsem byl ráno polomrtvý.
TS CF Apo 155 f/8 na EQ6-R, Pentax XW 40mm, Hyperion 31mm, Morpheus 17.5, 12.5 a 9mm, DeLite 7, 5 a 4mm, Omegon LE Planetary 6mm; Barr & Stroud 10x56 ED Savannah
ladin
Příspěvky: 1055
Registrován: 21. 02. 2008, 15:11
Bydliště: 50.6681028N, 15.0827178E

Re: Podzimní a zimní pozorování

#634

Příspěvek od ladin »

MiniMistr píše: 11. 01. 2024, 15:29 Noc z pondělí na úterý byla krásná, čistá a mrazivá. NGC 1909 alias hlava čarodějnice je výzva. Je velká s malou plošnou jasností a bohužel je nízko
nad horizontem. Zkusil jsem na ni použít ED-čko 125mm a okuláry 35mm a 27mm. První noc jsem neuspěl. Pak jsem přešel k NGC 1788 která je už v malém zvětšení vidět jako slabé haló okolo hvězdy. Nakonec jsem zkusil Sh2-261 která vyžaduje filtr H-Beta. V ED-čku jsem ji neviděl a po 1,5 hodině
pozorování jsem musel jít balit (byl jsem už promrzlý).
Petr
Výbornej motivační report ! Detekovat Hlavu čarodějnice NGC1909 na obloze v Jizerkách pomocí triedru jako slabé zjasnění není až tak těžké. Chce to tmavou oblohu a mlhovina "vyleze". V čem jsem ale nikdy neuspěl, bylo vysledování hranic mlhoviny. Jestli si vybavuju správně, tak Cassi mě kdysi popisoval, jak Pavůk překresloval z dobsona hranice mlhoviny na papír a na papíře se objevoval obrys z fotek. Toto jsem několikrát v zimě neúspěšně zkoušel, nenašel jsem v tom místě nic, co by se dalo považovat za hranici mezi jasnější a tmavší oblastí. Nejlepší pozorování a kresbu, kterou jsem k NGC1909 našel, je od Bertranda Laville http://www.deepsky-drawings.com/ic-2118/dsdlang/en , ta kresba je z pozorování v Provance, z místa, které je srovatelné s Šumavou.
Půlmetr (10'') Dobson, 16'' Dobson ...
Uživatelský avatar
MiniMistr
Příspěvky: 971
Registrován: 05. 05. 2014, 20:11
Věk: 56

Re: Podzimní a zimní pozorování

#635

Příspěvek od MiniMistr »

Problém je, že teď je hlava už na západě, kde nemám dobrou oblohu. Za rok až bude na jihovýchodě ji zkusím znovu, ale musí být jasno, což tuto zimu/podzim nebylo ( stejně za to může Putin).
Dobson ES 400/1825
Refra TS 125/975 ED APO
Refra WO 72/430 ED APO
Lunt 80mm
trpělivost....
kuceraz
Příspěvky: 764
Registrován: 14. 07. 2020, 07:00
Bydliště: Třebíčsko
Věk: 29

Re: Podzimní a zimní pozorování

#636

Příspěvek od kuceraz »

Tip na současné noci - planetární mlhovina NGC 1535 "Kleopatřino oko".
Je to jeden z mála objektů z výběru Herschel 400, který ukáže nějaké detaily :)
Dnes jsem ji pozoroval s 10" a při velkém zvětšení (250x-300x) celkem bez boje ukáže centrální hvězdu. s trochou snahy (dobře, s větším množstvím snahy) je vidět dvoustupňové halo.
Vzhledově velmi podobná Eskymákovi (NGC 2392).
Najdete ji v Eridanu a kulminuje kolem 1:30 ráno.
Dobson GSO 254/1250 | Omegon Nightstar 25x100 | Celestron Skymaster 15x70 | Omegon 2x54 Starfield | Helios HR 8x42 ED | Bortle 3-4
Praxus
Příspěvky: 241
Registrován: 24. 08. 2020, 08:56
Bydliště: NnO

Re: Podzimní a zimní pozorování

#637

Příspěvek od Praxus »

Naschvál kouknu 100mm binem co tam uvidím , ale myslím nic moc :|
TZK 10x80 ČSSR , D.F 10X80 ( CZ ) , TZK SSSR , SW 102/500, Di-6 , Meopta 6x30 , Berkut 15x50 , AST vz.53, Somet 25x100, Docter 8x30 , Bino home made 150mm , Zeiss 10x50W , Zeiss 7x50 , TS 30x100 ED , PNB 15x110
kuceraz
Příspěvky: 764
Registrován: 14. 07. 2020, 07:00
Bydliště: Třebíčsko
Věk: 29

Re: Podzimní a zimní pozorování

#638

Příspěvek od kuceraz »

U 100mm bych čekal při větším zvětšení plošnou skvrnu, pokud bys opravdu napálil zvětšení, tak při troše štěstí i centrální hvězdu.
Na dvojstupňové halo to bude málo, to bylo těžké i v 10".
Každopádně hodně štěstí, dneska to vypadá na jasnou oblohu :)
Dobson GSO 254/1250 | Omegon Nightstar 25x100 | Celestron Skymaster 15x70 | Omegon 2x54 Starfield | Helios HR 8x42 ED | Bortle 3-4
Uživatelský avatar
Zbych
Příspěvky: 1513
Registrován: 07. 11. 2009, 12:33
Bydliště: Dačicko, okr. Jindřichův Hr.
Kontaktovat uživatele:

Re: Podzimní a zimní pozorování

#639

Příspěvek od Zbych »

28. 10. bylo konečně jasno (tedy jasno bez mlhy) a byl čas vyzkoušet půjčeného SW Maksutova 180 mm. Žel jsem zjistil, že okulárový výtah má výstup takový, že k němu neupnu žádné své kvalitní zrcátko ani hranol s upnutím na závity. Šlo tam jen obyčejné levné setové zrcátko.

Na planetách jsem strávil asi 1,5 hodiny, první půlka noci byla silně planetární. Saturn 10 mm Vixen zvětšoval 270x. Kupodivu to bylo koukatelné. Ale pak po zbytek noci přišel na řadu 15 mm RKE (45°) a o malinko širší 15 mm Plössl Edmund Optics. Žel s nekvalitním zrcátkem jsem neviděl mezi nimi výraznější rozdíly.

Planety
K planetám jsem se různě na střídačku vracel, dlouho je pozoroval… U Saturnu bylo stále patrné Cassiniho dělení, Neptun se jevil jako krásná jasná kulička. K Uranu (Stellarium ukazuje 5,8 mag) jsem se vracel několikrát. Jednak se mi v dalekohledu Uran líbí, jednak jsem ho viděl pouhýma očima. A to poměrně snadno. Namířil jsem hledáček, pardon, laser a byl tam. Přesto, že mi za domem sousedů dost nechutně svítí jedna lampa a její světlo se viditelně vznáší i nad dvorem s dalekohledy.

Jupiter byl také parádní. Dva tmavé pruhy, prostředek okolo rovníku mezi nimi tmavší. Velká skvrna a nad ní zřetelně vidět oblačný tmavý záhyb. Rychlost otáčení té masy plynu je prostě neuvěřitelná. Mars ještě vyplouval vzhůru, ale chvílemi byl tušit nějaký albedový útvar (chtělo to filtr).

Nevšední zážitek při světelnosti f 15 a malým zorným polem okulárů. Přesto nebyl s vyhledáváním sebemenší problém, vždy jsem kupodivu vše hned našel. Ale jemné pohyby při takto malém zorném poli už byly na SkyTee II nutností. Po pár hodinách (předtím jsem fotil kometu A3 aj.) přišla pauza na čajík a přidání svršků. Druhá část noci byla o dvojhvězdách podle Double Star Atlas (The Cambridge).

Dvojhvězdy
Maksutova jsem prohnal některými mne známými dvojhvězdičkami, např. gama2 Del (Al Salib), Albireo, Almaak v And, gama Ari (Mesarthim) … a v Orionu, ale to je kapitola sama pro sebe.

Z těch dalších, co si vybavuji (škoda, že jsem si je nezaznamenával): pí And + hj 5451, sigma 73 And, sigma 46 Psc, Ari 10, 14, 63, 61 tau, sigma 649 a 642 (66) Eri … Už si nepamatuji, které z nich byli dost (krásně) těsné.

Orion. U toto by se dalo s nadsázkou říci, že každá třetí stálice je viditelná dvojhvězda. Z těch jasných beta Ori – Rigel, v pásu delta Mintaka a zéta Alnitak, nahoře lambda Meissa a kousíček na ní sigma 111. Další parádičky jako 31, éta 28, parádní skupinka je kolem sigma 48 Ori, psí Ori + sigma 712, 25, ró 17 … U tohoto krále souhvězdí se člověk zasekne.

Pozorování jsem tentokrát nijak neplánoval, ale nakonec z toho vyšla nevšední noc bez širokoúhlých okulárů a téměř bez DSO.
ladin
Příspěvky: 1055
Registrován: 21. 02. 2008, 15:11
Bydliště: 50.6681028N, 15.0827178E

Re: Podzimní a zimní pozorování

#640

Příspěvek od ladin »

Pěkné pozorování. Nehodila by se fičura (na czsky), kam se vložil takovýto dlouhý text a vygeneroval by se odkaz na mapu se zvýrazněnými objekty z textu?
Půlmetr (10'') Dobson, 16'' Dobson ...
kuceraz
Příspěvky: 764
Registrován: 14. 07. 2020, 07:00
Bydliště: Třebíčsko
Věk: 29

Re: Podzimní a zimní pozorování

#641

Příspěvek od kuceraz »

Včera jsem při procházení Herschel 400 narazil na zajímavou galaxii, dávám tedy i ostatním tip na pozorování.
Jde o NGC 3432 v Malém lvu.
Jedná se o edge-on galaxii, tedy úzkou a velmi protáhlou.
Galaxie je umístěna mezi dvě jasné hvězdy, přímo do ní se navíc promítají tři znatelně slabší hvězdy.
Při malých zvětšeních není vidět nic zajímavého, ale při použití 170x a více (140x stále nic neukázalo) náhle zjasní pravé 2/3 galaxie - rozdíl je oproti zbylé třetině jasně vidět, nemusel jsem to při uvedeném zvětšení nijak složitě vykoukávat.
Majitelé větších přístrojů nebo lepší oblohy (včera to byla stále bída s 21,15MSA v zenitu) si můžou všimnout rozdělení jasné oblasti na dvě části (asi) prachovým pásem - mě se tohle v 10" včera nepodařilo.

Vizuálně se mi dost líbila, oproti většině galaxií ála "eliptický tvar, jasná centrální oblast, bodové jádro" dost vystupuje z davu ;)
Dobson GSO 254/1250 | Omegon Nightstar 25x100 | Celestron Skymaster 15x70 | Omegon 2x54 Starfield | Helios HR 8x42 ED | Bortle 3-4
Odpovědět