AZ versus EQ montáž na pozorování

Vše o montážích, stativech, pohonech dalekohledů, naváděcích systémech, apod.
Uživatelský avatar
armichael
Příspěvky: 945
Registrován: 22. 12. 2019, 21:35
Bydliště: Znojmo
Věk: 54

Re: AZ versus EQ montáž na pozorování

#16

Příspěvek od armichael »

No to ano. Napr taká konštrukcia podľa Martna Myslivca ako sa nachádza v kopuli jindřichohradeckej hvezdárne je ok i na EQ montáži. Pre tých čo netušia: je to polmeter, má otočný prstenec so sekundárnym zrkadlom a okulárovým výťahom. Takže sa dá vo väčšine prípadov nastaviť do pohodlnej polohy.

Stanislave. nezaznelo to tu, možno preto mi napadlo spomenúť ten Newton :-)
Sluníčkomet dvojkanón v2.1: Lunt LS50THa & TS 80/560 + Herschelov hranol, Solar Continuum
AZ-EQ6 + TS 125/975 SD, SW Flextube 300/1500
CZJ 50/540, Telementor 63/840
Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4687
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Re: AZ versus EQ montáž na pozorování

#17

Příspěvek od Sasa3 »

Za me funguje oboji - tedy pro refraky. Pred X lety jsem provozoval ED100 hlavne na AZ montazi (AstroTech Voyager). Na tehle montazi se dal provozovat i Newton 150/750mm. Ted vetsinou pozoruji na nemotorizovane EQ montazi z Telementoru. Pripade, pokud chci sledovani objektu (u kresleni je to plus, ale da se to i bez nej), pouzivam vetsi Zeiss 1b s pohonem v RA (a velmi vyjmecne s Losmandy G8, protoze se mi nechce prehazovat lista). Jenom ta AZ montaz musi mit jemne pohyby. Rad pozoruji pri velkych zvetsenich a nahanet sotva viditelnou planetarku pri vystupni pupile 0.2mm v nejakem 40 stupnovem ortoskopickem okularu, kde neni v zornem poli zadna jasnejsi hvezda, neni zrovna pro slabe povahy. Kolikrat jsem je ztratil i s temi jemnymi pohyby (a nejen na AZ montazi ale i na rovnikove).

Ted zvazuju, ze bych vyzkousel neco jineho, a poridil navadenou Skywatcher GTiX AZ montaz. Libi se mi, ze je lehka a mohl bych mit sledovani objektu bez nejakych protizavazi, kabelu apod (jako u Zeiss 1b). Mam pocit, ze tahle verze motorizovane AZ montaze by idealne vyhovovala memu stylu pozorovani.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Uživatelský avatar
g
Příspěvky: 1928
Registrován: 05. 12. 2008, 14:13
Bydliště: Neratovice
Věk: 63

Re: AZ versus EQ montáž na pozorování

#18

Příspěvek od g »

Mám to Sašo podobně, myslím však, že AZ montáže jsou citlivější na chvění a musí být o stupínek bytelnější než EQ montáže. Měl jsem dost hodně naváděných AZ, ale např. AZ-EQ5 se ani nepřiblížila bytelnosti EQ5 natož HEQ5 (APO 125 F7.8) a stejný pocit jsem měl u AZ-EQ6 vs EQ6 (SW ED150).
Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4687
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Re: AZ versus EQ montáž na pozorování

#19

Příspěvek od Sasa3 »

Presne, pomalejsi utlum chveni zminovaly nektere recenze, ktere jsem si k GTiX cetl. Supra ji prodava se stativem s ocelovymi nohami a to by mohlo pomoct. Hlinikove nohy te moji stare Astrotech AZ montaze byly nejvetsi slabinou - prechodem na dreveny stativ se pozorovani s ED100/900 vyrazne zlepsilo. Tezko se to bez vyzkouseni odhaduje. Rad bych, aby se dalo rozumne pozorovat s refrakem 100/800mm. Ten muze plne osazeny (bez hledacku) vazit nekde kolem 4-4.5kg.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Uživatelský avatar
Achernar
Příspěvky: 1433
Registrován: 20. 12. 2004, 05:56

Re: AZ versus EQ montáž na pozorování

#20

Příspěvek od Achernar »

Řekl bych, že v tomto sporu je jen málo nějakých daností, zato zcela logicky hodně subjektivních přístupů, názorů. Z věcného hlediska záleží především na několika faktorech: nejvíc ze všeho na pozorovacím programu a dalších okolnostech, jako je rozdíl mezi stálým a příležitostným stanovištěm, dále na typu a rozměru dalekohledu a konečně samozřejmě na zvyku. Pokud budu mluvit za sebe, tak jsem si od dětství své dalekohledy sám stavěl - a postavit funkční ekvatoreální montáž mi připadalo významně složitější, než vytvořit nějakou azimutální. Tedy primární byl samozřejmě zvyk. Potom jsem také nikdy neměl – a v tomto ohledu jsem na tom spíš hůř než dřív – stálé pozorovací stanoviště, takže přenášet rovníkovou montáž a vždycky ji aspoň přibližně ustavit, byť to lze při totožném místě velmi zkrátit, bylo zkrátka komplikovanější. Potom je tu věc pozorovacího programu: při pozorování planet, jejich kreslení či dalších puntičkářských činnostech, kdy se člověk musí dlouho soustředit na jeden objekt, je samozřejmě rovníková montáž zjevnou výhodou. Pokud ale člověk kouká chvíli sem a chvíli tam, už ta výhoda zdaleka není taková. V případě Newtonovy konstrukce dalekohledu to navíc vyžaduje možnost otáčet dalekohledem v objímce, popřípadě mít nějaký otočný prstenec na konci tubusu, který by umožňoval ovlivňovat polohu okuláru. U orientace na obloze opět záleží na zvyku a potřebách: mně je třeba úplně jedno, kde je sever a kde je jih, orientuji se prostě azimutálně podle toho, jak – slovy inženýra Koláře – je člověk montován. Nedělá mi problém si mapu otočit a rychle pochopit směru, ve kterém se mi dalekohled pohybuje. Ale chápu, že to nemusí vyhovovat každému. A poznámka nakonec: hovořím tady očistě mechanických montážích, protože s pohonem nebo dokonce s go-to nemám žádnou osobní zkušenost.
"Srdce skutečného hvězdáře musí býti vždy přístupné kráse, neboť ta je hlavním znakem hvězdné říše" Jos.Klepešta
Odpovědět