Temné snímky
Temné snímky
MMys napsal: Proč by se to sem nehodilo ?
Dark-frame je potřeba udělat při stejné teplotě jako byla při focení. Rozdíl tak do 2-4 stupňů ale není prakticky poznat. Já temné snímky začnu dělat ještě když balím, pak se dělají celou cestu (asi 15minut) v kufru auta, tam se to za 15min jízdy neohřeje, a zbytek dodělám doma na balkóně. Z temných snímků následně vyrobím finální (master) temný snímek, který si schovám s údaji o citlivosti, čase a teplotě. Pokud je příště teplota podobná, lze ho bez problémů použít.
Pozor na jednu hrozně velkou chybu, kterou mnozí děláte. Jde o použití pouze JEDNOHO dark snímku na více snímků objektu, které pak skládáte. Pro efektivní eliminaci rozdílného offsetu jednotlivých pixelů a redukci šumu je třeba temný snímek vyrobit zprůměrováním minimálně stejného počtu temných sníků, jako je počet zpracovávaných snímků.
Tzn. nejlepší bude při skládání snímků frknout za každý snímek darkframe. Je to tak?
Díky.
Dark-frame je potřeba udělat při stejné teplotě jako byla při focení. Rozdíl tak do 2-4 stupňů ale není prakticky poznat. Já temné snímky začnu dělat ještě když balím, pak se dělají celou cestu (asi 15minut) v kufru auta, tam se to za 15min jízdy neohřeje, a zbytek dodělám doma na balkóně. Z temných snímků následně vyrobím finální (master) temný snímek, který si schovám s údaji o citlivosti, čase a teplotě. Pokud je příště teplota podobná, lze ho bez problémů použít.
Pozor na jednu hrozně velkou chybu, kterou mnozí děláte. Jde o použití pouze JEDNOHO dark snímku na více snímků objektu, které pak skládáte. Pro efektivní eliminaci rozdílného offsetu jednotlivých pixelů a redukci šumu je třeba temný snímek vyrobit zprůměrováním minimálně stejného počtu temných sníků, jako je počet zpracovávaných snímků.
Tzn. nejlepší bude při skládání snímků frknout za každý snímek darkframe. Je to tak?
Díky.
"Sněhové vločky jsou v pekle vzácné" S. Weinberg
Temné snímky
Radous napsal: Dá se pro případné retušování hotpixel poznat oproti hvězdě bez vyhledávání polohy třeba v CdC?
Spolehlive. Je to zpravidla to jedine, co je na fotce dokonale ostre, hvezdy maji vzdy aspon trosku "rozplizle" okraje. Ale to plati pro cernobile CCD ( napr. CCTV kamery ). U barevneho snimku musis hotpixely najit a odstranit v RAWu, jeste pred interpolaci barev, jinak ten hotpixel ostry zustat nemusi a muze zpusobit vznik ruznych barevnych artefaktu, ktere se odstranuji obtizneji. Zalezi na tom, co pro tu interpolaci ( prevod RAW->RGB ) pouzivas. Napr. program dcraw se obvykle nenecha zmast a zachova hotpixely bodove.
Darkframy muzes delat i jindy, staci jen podobna teplota, pokud Ti jde jen o hotpixely. Ja mam obcas problem s odstranenim fleku od elektroluminiscence zesilovace chipu Canonu EOS 20D, ktery je sice slaby, ale na teplote dost zavisly. Kdyz delam darkframy az nakonec ( fotak s krytkou si cvaka zatimco balim montaz ) a teplota behem noci klesa, je flek na darkframech slabsi a na vysledne fotce po odecteni DF jeste neco slabeho zbyde. Asi bude lepsi udelat par darkframu pred zacatkem foceni a par na konci a vsechny je pak zprumerovat.
Spolehlive. Je to zpravidla to jedine, co je na fotce dokonale ostre, hvezdy maji vzdy aspon trosku "rozplizle" okraje. Ale to plati pro cernobile CCD ( napr. CCTV kamery ). U barevneho snimku musis hotpixely najit a odstranit v RAWu, jeste pred interpolaci barev, jinak ten hotpixel ostry zustat nemusi a muze zpusobit vznik ruznych barevnych artefaktu, ktere se odstranuji obtizneji. Zalezi na tom, co pro tu interpolaci ( prevod RAW->RGB ) pouzivas. Napr. program dcraw se obvykle nenecha zmast a zachova hotpixely bodove.
Darkframy muzes delat i jindy, staci jen podobna teplota, pokud Ti jde jen o hotpixely. Ja mam obcas problem s odstranenim fleku od elektroluminiscence zesilovace chipu Canonu EOS 20D, ktery je sice slaby, ale na teplote dost zavisly. Kdyz delam darkframy az nakonec ( fotak s krytkou si cvaka zatimco balim montaz ) a teplota behem noci klesa, je flek na darkframech slabsi a na vysledne fotce po odecteni DF jeste neco slabeho zbyde. Asi bude lepsi udelat par darkframu pred zacatkem foceni a par na konci a vsechny je pak zprumerovat.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Temné snímky
MP napsal:
U barevneho snimku musis hotpixely najit a odstranit v RAWu, jeste pred interpolaci barev, jinak ten hotpixel ostry zustat nemusi a muze zpusobit vznik ruznych barevnych artefaktu, ktere se odstranuji obtizneji.
Díky za vysvětlení. Fotím v jpegu(příp. mám možnost f TIFFu). Dá se to poznat i na něm, nebo to ta komprese zašmoulí tak, že to od hvězdy nepoznám
? Je tedy lepší fotit černobíle?
U barevneho snimku musis hotpixely najit a odstranit v RAWu, jeste pred interpolaci barev, jinak ten hotpixel ostry zustat nemusi a muze zpusobit vznik ruznych barevnych artefaktu, ktere se odstranuji obtizneji.
Díky za vysvětlení. Fotím v jpegu(příp. mám možnost f TIFFu). Dá se to poznat i na něm, nebo to ta komprese zašmoulí tak, že to od hvězdy nepoznám
"Sněhové vločky jsou v pekle vzácné" S. Weinberg
Temné snímky
Radous napsal:
Fotím v jpegu(příp. mám možnost f TIFFu). Dá se to poznat i na něm, nebo to ta komprese zašmoulí tak, že to od hvězdy nepoznám
?
Od hvezdy to asi poznas - vypada to prece jen jinak. Ale bude to poznamenane tou interpolaci ve fotaku : hotpixel bude barevny a obcas ovlivni i okolni pixely. Kazdopadne fot do TIFFu, u JPEGu to navic jeste zkresli komprese. A pokud uvidiz tecku, ktera je jasna a pritom mala ( 1 jasny pixel a mozna trochu svetlejsi ty, co s nim sousedi ) a je v jedne ze zakladnich barev CCD chipu ( RGB, nebo u nekterych starsich Nikonu CMY ), tak je to pravdepodobne hotpixel.
Fotím v jpegu(příp. mám možnost f TIFFu). Dá se to poznat i na něm, nebo to ta komprese zašmoulí tak, že to od hvězdy nepoznám
Od hvezdy to asi poznas - vypada to prece jen jinak. Ale bude to poznamenane tou interpolaci ve fotaku : hotpixel bude barevny a obcas ovlivni i okolni pixely. Kazdopadne fot do TIFFu, u JPEGu to navic jeste zkresli komprese. A pokud uvidiz tecku, ktera je jasna a pritom mala ( 1 jasny pixel a mozna trochu svetlejsi ty, co s nim sousedi ) a je v jedne ze zakladnich barev CCD chipu ( RGB, nebo u nekterych starsich Nikonu CMY ), tak je to pravdepodobne hotpixel.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
- Psion
- Příspěvky: 12897
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 63
- Kontaktovat uživatele:
Temné snímky
Radous napsal:
Tzn. nejlepší bude při skládání snímků frknout za každý snímek darkframe. Je to tak?
Díky.
Co se týká JPEG formátu, tak zde není rozdíl do 5°C znát, protože JPEG beztak fotky, resp. podrobnosti "zmrší". Rozdíl je u RAW formátu - u Canon CMOS je to tak jak píše Martin, u CCD to bude citlivější a tam bych volil rozdíl max. 2°C. SBIG např. u CCD uvádí pro každých 6°C dvojnásobný šum ve snímku. Pokud budeš dělat za každým snímkem darkframe, nic tím neskazíš.
Tzn. nejlepší bude při skládání snímků frknout za každý snímek darkframe. Je to tak?
Díky.
Co se týká JPEG formátu, tak zde není rozdíl do 5°C znát, protože JPEG beztak fotky, resp. podrobnosti "zmrší". Rozdíl je u RAW formátu - u Canon CMOS je to tak jak píše Martin, u CCD to bude citlivější a tam bych volil rozdíl max. 2°C. SBIG např. u CCD uvádí pro každých 6°C dvojnásobný šum ve snímku. Pokud budeš dělat za každým snímkem darkframe, nic tím neskazíš.
Temné snímky
Psion napsal:
Co se týká JPEG formátu, tak zde není rozdíl do 5°C znát, protože JPEG beztak fotky, resp. podrobnosti "zmrší". Rozdíl je u RAW formátu - u Canon CMOS je to tak jak píše Martin, u CCD to bude citlivější a tam bych volil rozdíl max. 2°C. SBIG např. u CCD uvádí pro každých 6°C dvojnásobný šum ve snímku. Pokud budeš dělat za každým snímkem darkframe, nic tím neskazíš.
Díky oběma za vysvětlení. Vrhnu se na ty tiffy...
Mějte se.
Radouš
Co se týká JPEG formátu, tak zde není rozdíl do 5°C znát, protože JPEG beztak fotky, resp. podrobnosti "zmrší". Rozdíl je u RAW formátu - u Canon CMOS je to tak jak píše Martin, u CCD to bude citlivější a tam bych volil rozdíl max. 2°C. SBIG např. u CCD uvádí pro každých 6°C dvojnásobný šum ve snímku. Pokud budeš dělat za každým snímkem darkframe, nic tím neskazíš.
Díky oběma za vysvětlení. Vrhnu se na ty tiffy...
Mějte se.
Radouš
"Sněhové vločky jsou v pekle vzácné" S. Weinberg
Temné snímky
Keďže som si konečne spojazdnil spúšť na fotoaparát, chcel by som spraviť prvé pokusné fotografie. Otázka znie: môžem použiť fotografie, ktorým zapnem automatickú redukciu šumu? Aký je rozdiel, keď spravím dark framy naraz a spriemerujem ich pre následné použitie alebo keď ich nechám spraviť fotoaparát automaticky. Problém je totiž v tom, že v chlade mi bateria nevydrží dlho a nerád by som sa ocitol v situácii, že budem mať síce snímky so signálom, no len jeden-dva alebo žiaden dark frame. Musel by som potom vystihnúť rovnaké podmienky na urobenie dark framov inokedy a to sa nemusí podariť.
mail to:fun2mas(at)gmail.com
- MMys
- Příspěvky: 18553
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 53
- Kontaktovat uživatele:
Temné snímky
Uvedený způsob je šílené plýtvání časem při focení. Pokud budeš dělat 6minutovou expozici, foťák udělá po snímku i 6 minutový temný snímek, a čas se natáhne na 12minut. A to pokaždé, nepoužívá se již předchozí pořízený.
Nejlepší je udělat zamýšlený počet snímků, a na konci focení k nim nafotit minimálně stejný počet temných snímků, a z nich pomocí SUBRAWu udelat průmerný temný snímek, a ten pak aplikovat na kazdý z nafocených snímků. Jedinek tak zachováš dobrý poměr signál/šum, který získáš průměrováním. Pokud bys od každého snímku odečetl jeden stejný temný snímek, budeš mít ve výsledném zprůměrovaném snímku poměr signál/šum stejný jako v temném snímku.
A smiř se s tím, že druhý záložní akumulátor a nabíječka do auta, nebo externí zdroj k foťáku Tě nemine. Hlavně v zimě je jeden aku málo. Chce to dva, a mít možnost nabíjet, než jeden vybiješ, druhý je nabitý. Hlavně pozor na jednu věc. LiIon-ky se nesmí nabíjet prochladlé. Zaprvé se ničí, zadruhé se nenabijí, nabíječka je prohlásí nabité za pár minut. Já je nechám před nabíjením nahřát v teplém vzduchu u ventilátoru topení v nastartovaném autě, nebo v náprsní kapse u těla.
Nejlepší je udělat zamýšlený počet snímků, a na konci focení k nim nafotit minimálně stejný počet temných snímků, a z nich pomocí SUBRAWu udelat průmerný temný snímek, a ten pak aplikovat na kazdý z nafocených snímků. Jedinek tak zachováš dobrý poměr signál/šum, který získáš průměrováním. Pokud bys od každého snímku odečetl jeden stejný temný snímek, budeš mít ve výsledném zprůměrovaném snímku poměr signál/šum stejný jako v temném snímku.
A smiř se s tím, že druhý záložní akumulátor a nabíječka do auta, nebo externí zdroj k foťáku Tě nemine. Hlavně v zimě je jeden aku málo. Chce to dva, a mít možnost nabíjet, než jeden vybiješ, druhý je nabitý. Hlavně pozor na jednu věc. LiIon-ky se nesmí nabíjet prochladlé. Zaprvé se ničí, zadruhé se nenabijí, nabíječka je prohlásí nabité za pár minut. Já je nechám před nabíjením nahřát v teplém vzduchu u ventilátoru topení v nastartovaném autě, nebo v náprsní kapse u těla.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Temné snímky
MMys napsal: ...Hlavně pozor na jednu věc. LiIon-ky se nesmí nabíjet prochladlé. Zaprvé se ničí, zadruhé se nenabijí, nabíječka je prohlásí nabité za pár minut....Ejha, dobre vedieť. O tomto som nemal žiadne info. Samozrejme tak nechcem fotiť vždy, ale rád by som nejaké foto a druhý akumulátor zatiaľ nemám.
mail to:fun2mas(at)gmail.com
Temné snímky
Jeste je jeden rozdil mezi automatickym odecitanim temneho snimku ve fotaku a "rucnim" postupem : Canon ten darkframe skutecne jenom odecte. Takze u silnejsich hotpixelu, ktere jsou plne saturovane, vzniknou cerne tecky misto bilych. To je obzvlaste neprijemne v mlhovinach a stejne se to musi retusovat. Solidni program na odecitani darkframu ( jako napr. programy od MMys a HonzaS ) signal v miste hotpixelu interpoluji z okoli. Nevim, proc to Canon nedela take, kdyz na to ma algoritmus - kazdy digitalni fotak stejnym zpusobem "gumuje" silnejsi hotpixely, viditelne i pri kratkych expozicich, ktere ma z vyroby ulozene v pameti. Stacilo by tu mapu hotpixelu pro dany snimek aktualizovat podle darkframu ( treba nektere Olympusy to delaji na pozadani a ulozi novou mapu do pameti pro dalsi pouziti ). Treba to vyvojarum Canonu dojde pri tvorbe nejake dalsi verze firmwaru ...
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Temné snímky
MMys napsal: Nejlepší je udělat zamýšlený počet snímků, a na konci focení k nim nafotit minimálně stejný počet temných snímků, a z nich pomocí SUBRAWu udelat průmerný temný snímek, a ten pak aplikovat na kazdý z nafocených snímků. Až na to, že ak sa počas fotenia vyraznejsie zmenia podmienky, tak spriemerovany darkframe (ziskany na konci fotenia), bude určite vhodny pre posledne zabery, ale nemusí byť vhodný aj pre prvé. Či sa mýlim?
N 170/1150;N 360/1500; N400/1980; N200/800; Canon 70-200 F4; Canon 300 f4; Canon 350D + "drobotiny"
- MMys
- Příspěvky: 18553
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 53
- Kontaktovat uživatele:
Temné snímky
S tímhle nemívám velký problém, pár stupňů rozdílu moc neudělá, a CMOS senzor není evidentně tak teplotně závislý jako CCD. Tady budou asi na tom lépe Canony, než Nikon D70,50... který má CCD. Nejlepší je udělat temné snímky hned po sekvenci snímků objektu. Senzor, resp. celý foťák se trvalým exponováním dostane zhruba do teplotní rovnováhy mezi vyprodukovaným výkonem a výýkonem vyzářeným ven, a teplota se senzoru se "někde" usadí, i když ji samozřejmě neznám. Rozhodně je výrazně vyšší než okolní.
Prostě když končím, tak foťák sundám z dalekohledu, a ještě chvíli pozoruji a balím, a mezitím cvakám temné snímky. Na druhou stranu, když není čas, tak to nechám nadoma. Po příjezdu hned vystčím foťák na balkon, a nechám snímky nacvakat, zatímco jdu spát. Nikdy to problém nebyl, a rozdíl je minimální. Pokud začínám znovu, po pauze, tak jich nacvakám také více, a první dva až tři nepoužiji. Zbylé jsou už obvykle stejné. I při focení první snímky padnou na ladění kompozice a ostření, takže při focení ostrých snímků je to také již zhruba teplotně stabilizované.
Prostě z toho nedělej moc vědu. Je daleko více jiných vlivů, se kterými budeš mít problémy a které budou kazit snímek daleko více, než toto. Myslím teď seřízení optiky, montáže, zvládnutí zpracování a tak. Přesné zajištění shody temného a obrazového snímku není s DSLR možné. Senzor není chlazený (nebo aspoň teplotně stabilizovaný) a nic se tam na něj ve foťáku obvykle nevejde. Např. u 300D mezi ním a deskou za ním není ani 1mm mezery. Uvažoval jsem o tom, že bych tam dal nějaké chlazení, ale při nedávné úpravě jednoho EOSu 300D se ukázalo, že je to mechanicky vyloučené.
Prostě když končím, tak foťák sundám z dalekohledu, a ještě chvíli pozoruji a balím, a mezitím cvakám temné snímky. Na druhou stranu, když není čas, tak to nechám nadoma. Po příjezdu hned vystčím foťák na balkon, a nechám snímky nacvakat, zatímco jdu spát. Nikdy to problém nebyl, a rozdíl je minimální. Pokud začínám znovu, po pauze, tak jich nacvakám také více, a první dva až tři nepoužiji. Zbylé jsou už obvykle stejné. I při focení první snímky padnou na ladění kompozice a ostření, takže při focení ostrých snímků je to také již zhruba teplotně stabilizované.
Prostě z toho nedělej moc vědu. Je daleko více jiných vlivů, se kterými budeš mít problémy a které budou kazit snímek daleko více, než toto. Myslím teď seřízení optiky, montáže, zvládnutí zpracování a tak. Přesné zajištění shody temného a obrazového snímku není s DSLR možné. Senzor není chlazený (nebo aspoň teplotně stabilizovaný) a nic se tam na něj ve foťáku obvykle nevejde. Např. u 300D mezi ním a deskou za ním není ani 1mm mezery. Uvažoval jsem o tom, že bych tam dal nějaké chlazení, ale při nedávné úpravě jednoho EOSu 300D se ukázalo, že je to mechanicky vyloučené.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Temné snímky
Zacatecnicka otazka. V cem mam zprumerovat temne snimky? (fotim do jpeg).
“Jakákoliv dostatečně pokročilá technika je k nerozeznání od magie.” A.C.Clarke
Temné snímky
Zakov: Foceni do JPG a nasledne zprumerovani je podle meho nazoru nesmyslne vzhledem k zasadni deformaci hotpixelu a sumu kompresi JPG. Budes muset poridit neco, co RAW ma, pripadne se pokusit o zprumerovani JPG snimku, ale to vidim spise spatne, nebot se hlavne zdurazni kvantizace JPG (kosticky o rozmeru asi 3x3, ci vice pixelu, podle nastavene komprese).
Nebo zprumerovat jiz vysledne snimky, podle toho, co to ma byt pouzit registar, nebo registax, k3ccd tools, zalezi na tom, co chces skladat (planety, mlhoviny) a pak pripadne hotpixely opravit rucne, pokud nejake zbydou.
HonzaS
Nebo zprumerovat jiz vysledne snimky, podle toho, co to ma byt pouzit registar, nebo registax, k3ccd tools, zalezi na tom, co chces skladat (planety, mlhoviny) a pak pripadne hotpixely opravit rucne, pokud nejake zbydou.
HonzaS
ED80, ED66
Temné snímky
Priemerovanie jpg by som nezavrhoval - pozrite si, z coho sa robia napriklad snimky planet. Su tom avi, v ktorych su jednotlive framy vacsinou komprimovane podobnym sposobom ako jpg, a predsa sa z nich da ziskat vyborny obrazok. Tu ide len o to, aby tych zaberov bolo dostatocne mnozstvo, napriklad 100. To ale vacsinou nie je pripad fotenia digitalom... 
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk