SkyScan

Vše o montážích, stativech, pohonech dalekohledů, naváděcích systémech, apod.
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 18310
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 52
Kontaktovat uživatele:

SkyScan

#16

Příspěvek od MMys »

Vezmu to kousek po kousku s komentáři v textu

Oldik napsal: Uff, tak to je vycerpavajici, dekuju za odpoved:) Prekopcim si to a budu se tim pokud mozno ridit. Mam to dovest do funkcni podoby, no pokud mozno funkcni, prekladac na avrka mam, jmenuje se to Ponyprog, jeste jsem s tim nedelala, prave k tomu bastlim jednoduchej programatorek, asembler jsem videla jen zdalky, kdyz jsem se ho museli ucit, ale od toho ruce pryc:)
Dotaz první, který asi určí celé směrování dalších rad a diskuze. Umíš programovat v C ? Máš k dispozici (má škola koupený) překladač C pro nějaký typ mikrokontrolerů ? (ne omezené demo, ty velikosti kódů, které to umí jsou na funkční GO-TO systém naprosto nedostatečné)

S tim dipslejem to je fakt, to jsem si neuvedomila, jen mi to navrh vedouci, kterej o tom moc nevi a ja mu na to skocila. Jinak ta 8051 me napadla, delala jsem na ni neco ve skole, mame tam programatory, takze by tim odpadlo jedno bastleni
Mám strach, že na tohle jen programátor asi stačit nebude, i když si od svého návrhu odmyslím spoustu parádiček a vychytávek, a nechám jen minimální nutnou kostru, nedokážu si představit, že bych to naprogramoval bez real-time hardwarového emulátoru (nebo čipu s vlastním JTAG emulačním rozhraním), ne myslím teď pomocí nějakého softwarového simulátoru, ten to moc neřeší, protože není návaznost na hardware okolo procesoru. Neříkám, že to nejde vůbec, ale rozhodně ne v rozumném čase, který na to máš, a to tvrdím i teď, kdy mám zasebou víc než deset let práce s vývojem elektroniky, programováním mikrokontrolerů a podobně. Pokud s tím začínáš, tak je to bez moderních vývojových prostředků značně nereálné. Pokud se zadavatel (a vedoucí, který, jak píšeš, tomu moc nerozumí) domnívá, že se to dá postavit v rozumném čase v assembleru a bez emulátoru (ne simulátoru !), tak ať si to zkusí Já jsem to svoje tvořil přes půl roku, a s profesionálními koupenými prostředky (Keil C + procesor s JATG HW emulátorem).

Tím tě rozhodně nechci nijak podceňovat ani odrazovat od té práce (spíš naopak, pokud se do toho pustíš, bude to pro tebe pořádná škola), ale pokus se ve spojení s vedoucím to zadání maximálně zminimalizovat. A prosadit si, že bez pořádných vývojových protředků to nepůjde, a bude to plácání se na místě.


ale avrka jsou prece jen trochu lidstejsi, teda aspon me prijde snadneji programovatelny. Jinak v tom starym modulu je nejaka 2051, ktera zajistuje to jednuduchy ovladani, jak jsem psala, takze dalsi faze bude preprogramovat ji na vetsi rychlost-to si porucili na hvezdarne, coz bude asi problem, pac zrejme nepujde upravovat zdrojak, vetsinou to vyrobci nejak zamknou:(

Problém není ten, že to je (nebo není) zamčené. Pokud nemáš zdrojový kód, tak analýza vyčteného kódu je několikanásobně pracnější, než to celé znovu napsat, nehledě na to, že z návrhu, který tam je, a hýbe tím pomalu, GO-TO s rychlými pohyby prostě neuděláš, viz. důvody v mém minulém sáhodlouhém příspěvku.

Zapomeňte prostě na to, že se dá udělat dvouosý GO-TO systém do Atmelu s 2KB (ev. 4KB, kdyby se tam dal 4051) paměti pro kód. To je sotva na očesaný kontrolér jedné osy (jednoho motoru) Navíc nemá PWM-ko, muselo by být mimo, v nějakém jiném obvodu nebo budiči, pak by to snad šlo. Ale znamenalo by to distribuovaný systém, každý motor svoji jednotku s Atmelem, s rutinami pro rozjíždění, zpomalování, počítání pulsů, nastavování rychlostí, mikrokrokování. Komunikovalo by se s tím sériově, jednotky pro RA a DE osu by byly identické, každá by měla jinou adresu. Pomocí nějakého vymyšleného protokolu by se manipulovalo s motory, a četly se zpět souřadnice a podobně. Celý systém by potom sestával z dvou takovýchto jednotek a hlavního ovladače do ruky, který by je řídil. Něco podobného jsem měl postaveno (bez GO-TO) a i se 4 KB AT89C4051 to bylo tak tak a GO-TO se tam nevešlo.


Omezeni pohybu montaze, to asi necham byt, kdyz to spoctu kolem a kolem, mam na to tak devet mesicu a to po me fakt nemuzou chtit.

To je rozumné, počítat goniometrické funkce na malém jednočipu bez slušného překladače a matematických knihoven není moc reálné.


To mikrokrokovani zkusim najit a nastudovat.
Kdyz o tom tak premejslim, tak bude asi nejlepsi klavesnicka s jednoradkovym displejem, nebo tak neco.

Nesoustřeď se teď vůbec na uživatelské rozhraní (klávesnici, displsej...) Pořád mám pocit, že to chceš stavět jakoby odshora, tohle je až poslední záležitost, až budou fungovat věci na nižších úrovních. Musíš to začít stavět odspoda, jinak vede cesta do pekel, věř mi.

Kdybych to měl shrnout, tak doporučuji následující postup:

1) zjistit, jaké vybavení (překladač C, s jakými omezeními, emulátor) a pro jaký typ mikrokontroléru, je k dispozici. Pokud jen assembler a Ponnyprog, tak potěš pánbůh :-)

2) na základě tohoto zjištění vybrat vhodný mikrokontrolér (bude-li ovšem z čeho vybírat) nebo nějakým způsobem donutit školu něco pořídit.

Když se na to podívám realisticky, tak krabička s JTAG HW emulátorem na typ procesoru, co používám, stojí dnes necelé 2000,- a vhodný procesor od Sillicon Labs (výkonná řada x51 s RISC jádrem) od 200 do 600 stovek. To je relativně zanedbatelná investice.

U Honzou zmiňovaných MSP-ček je to podobně. Jediná investice je kompilátor, ale i to lze obejít (vím, nemá se to, já mám samozřejmě Keil legálně koupený) ale potkal jsem na síti i cracknutou plnou profi verzi Keilu

Pokud vím tak i na AVR-ka AVR studio podporuje verze s JATG debuggerem. Nicméně jsem to nikdy v ruce neměl, ale na fórech se o tom běžně diskutovalo. Jak to je s dostupností C překladače, nevím.

3) Udělat ideový návrh se zvoleným procesorem, a začít programovat. ODSPODU !!! Zapomeň v té fázi na displej a podobně. Nejdřív rozpohybuj motory, nauč je jezdit správnými rychlostmi, počítat souřadnice, a pak teprve přejdi ke komunikačním záležitostem a uživatelskému rozhraní. Posledním završením je databáze objektů, tu nech nakonec.


No zatim moc dekuju za vycerpavajici popis, nevim jak ted budu na netu, odjizdime s hvezdarnou na takovy skoro dvoutydenni neco jako soustredeni:) Tak az se vratime, asi na tom zacnu intenzivne makat a otravovat Te. Teda spis az zacatkem zari(po zkouskach :-/)
Tak zatim moc dekuju, ze sis udelal cas a co nejdriv se ozvu

Doufám, že teď z toho nebudeš mít "hlavu v pejru". Užij si to soustředění, a pak se klidně zase ozvi.

MMys
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
MP
Příspěvky: 2920
Registrován: 20. 05. 2003, 00:06

SkyScan

#17

Příspěvek od MP »

Zpet k puvodnimu tematu :
Vcera jsem konecne dostal a namontoval SkyScan Upgrade do HEQ-5. Vlastne ne SkyScan, ale SynScan ( pochybuji, ze se to necim lisi, patrne nejake problemy s ochrannou znamkou ... ). Dokumentace pouze uzivatelska s vyjimkou strucneho popisu seriove komunikace s PC ( protokol kompatibilni s NexStar ). Jak to funguje uvnitr, to se clovek nedozvi.

Deska uvnitr montaze ma asi na starosti jen samotne rizeni motoru s mikrokrokovanim, nic jineho asi nedela ( i to jednoduche ovladani v protokolu NexStaru jde pres ovladac ). Jak komunikuje s ovladacem zatim nevim, ale predpokladam, ze se prenasi jen smer a rychlost pro oba motory, zbytek dela ovladac, zpet do ovladace by pak mely jit pocty kroku, ktere motory udelaly. V desce se ovsem moc nevyznam - zatimco ta puvodni byla "krasne amaterska" ( AT89C51 a spousta tranzistoru ), ta od SynScanu je plna IO, jejichz oznaceni mi nic nerika.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
HonzaS
Příspěvky: 536
Registrován: 08. 11. 2004, 04:46
Bydliště: Druzcov

SkyScan

#18

Příspěvek od HonzaS »

MP: muzes se podivat na moji intrenetovou stranku, kde jsou fotografie vnitrku EQ6-SS a zjistit podobnost zapojeni (desky plosnych spoju). Rozebrany ovladac vyfoceny nemam.

http://canon.unas.cz/eq6ss.htm

HonzaS
ED80, Dobson 16" a další bordel
Uživatelský avatar
RNT
Příspěvky: 248
Registrován: 04. 05. 2004, 21:07

SkyScan

#19

Příspěvek od RNT »

Použití kontrolérů PIC bych nezavrhoval ;D !
Osobně bych se porozhlédl po něčem v 18-ové řadě. Faktem je, že kvalitní překladače pro vyšší jazyky (C, ...) nejsou zrovna zadarmo, ale i to se dá na VŠ vždy nějak zařídit.

Volba konkrétní "rodiny" kontrolérů je tak trochu určena osobními zkušenostmi a neochotou přecházet někam jinam

Otázné ale je, zda má vůbec smysl řešit uvedenou úlohu jako diplomku, když je to X-krát (a do větších detailů než bude nyní výsledkem) již řešené!

Jako první věc bych navrhoval zeptat se vedoucího DP, zda je možné se zadáním ještě někam uhnout a řešit něco originálnějšího ;)

Nevyřešených úloh je stále dost, a kdyby vedoucímu DP došla inspirace, tak mám i něco v zásobě.

Jinak si myslím, že jednořádkový LCD (1x16) je málo!

Dotaz na MMys: Máš nějaký zdroj na červeně podsvícený LCD 2x16 ?
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 18310
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 52
Kontaktovat uživatele:

SkyScan

#20

Příspěvek od MMys »

S červeným displejem 2x16 jsem to vyřešil tak, že jsem sundal plechový držák skleněného LCD modulu a do mezery mezi normální zelený podsvit a vlastní displej vložil tři vrstvy červené folie (v mém případě modelářská nažehlovací folie na křídla). Červená není sice úplně rudě červená, ale je to vpohodě červená, která v noci neoslňuje. Navíc je třeba stáhnout jas tak, že to je vidět rozumně v noci. Ve dne pak je displej klasicky zelený :-)

Nějaký zdroj, ale dost obtížně dostupný, displejů s červeným podsvitem (skutečně červenými LED), měl Honza Grečner pro Navigátor II.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
Oldik
Příspěvky: 51
Registrován: 18. 07. 2005, 17:48

SkyScan

#21

Příspěvek od Oldik »

Zatim to vypada na vymenu motoru, s cimz vedeni souhlasi, potrebuju se ale zeptat co znamena ten pomer 1:3, je to pomer ozubeneho kola na hrideli ku kolu sneku? Nechce to jinou prevodovku kdyz to vymenis? A pak bych jeste potrebovala vedet jesltis ty motory menil za ty XS co pises jak to bylo s uchytnyma otvorama a prumerem os motoru.
Zatim diky
Oldik
Oldik
Uživatelský avatar
Oldik
Příspěvky: 51
Registrován: 18. 07. 2005, 17:48

SkyScan

#22

Příspěvek od Oldik »

Programataro na AVr uz mam, teda ten ponyprog, jak psal Honza to neni
> programator, ale nastroj, kterym to tam natlacim Uz jenom vybrat typ
> a dodelat tu pridavnou cast. Prgramovat to budu v Borlandu, mam cernou
> verzi. Ted delam programator na 2051, chteji zachovat i to puvodni
> ovladani jen smeru pohybu-je u toho takovej jednoduchej ovladac s 2051
> a chti ho zrychlit.
Oldik
Uživatelský avatar
Oldik
Příspěvky: 51
Registrován: 18. 07. 2005, 17:48

SkyScan

#23

Příspěvek od Oldik »

Proc to nejde s 2051 zrychlit? Myslela jsem, ze s ni navrhnu obvod jen na ovladani smeru, protoze po me chti i jednu krabicku navic jen s ovladanim pohybu, neco co uz je tam. Nebo bych to mohla zrychlit pro ty puvodni motory na maximum co z toho vytahnu, vlasnte nevim proc to chti, kdyz budou mit mnohonasobne rychlejsi ovladani, ale budiz.
Oldik
Uživatelský avatar
Oldik
Příspěvky: 51
Registrován: 18. 07. 2005, 17:48

SkyScan

#24

Příspěvek od Oldik »

On tenhle procesor neumi PWM a tim padem mikrokrokovani, tak proto to nejde zrychlit, ze?
Oldik
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 18310
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 52
Kontaktovat uživatele:

SkyScan

#25

Příspěvek od MMys »

Oldik napsal: Zatim to vypada na vymenu motoru, s cimz vedeni souhlasi, potrebuju se ale zeptat co znamena ten pomer 1:3, je to pomer ozubeneho kola na hrideli ku kolu sneku? Nechce to jinou prevodovku kdyz to vymenis? A pak bych jeste potrebovala vedet jesltis ty motory menil za ty XS co pises jak to bylo s uchytnyma otvorama a prumerem os motoru.
Zatim diky
Oldik

Vykresy prevodovek na EQ6 s motory SX-17 jsem ti poslal E-mailem. Dorazilo to ?
Pro rozumnou rychlost pojíždění a aby to motory utáhly je třeba mít mezi hřídelí krokového motoru a šnekem převod tak 1:2 až 1:5 Uchycení těch nových převodovek je bezproblémů, díry sedí, jen se to přešroubuje místo starých kompletů motor-převodovka.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 18310
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 52
Kontaktovat uživatele:

SkyScan

#26

Příspěvek od MMys »

Oldik napsal: Programataro na AVr uz mam, teda ten ponyprog, jak psal Honza to neni
> programator, ale nastroj, kterym to tam natlacim Uz jenom vybrat typ
> a dodelat tu pridavnou cast. Prgramovat to budu v Borlandu, mam cernou
> verzi. Ted delam programator na 2051, chteji zachovat i to puvodni
> ovladani jen smeru pohybu-je u toho takovej jednoduchej ovladac s 2051
> a chti ho zrychlit.

Co se programatoru tyka, OK, tim tam nahrajes vysledny produkt. Ale ty chceš psát program pro AVR-ko v Borland C, v tom C ve kterém se programují programy pro PC ? To přeci NEJDE !!! Tenhle kompilátor dělá kód pro procesory co jsou v PC (Intel, AMD... prostě x86) a na AVR-ku vysledny kod běhat nebude.

A nebo snad Borlad napsal nějaký kompilátor C pro AVR-ka ? O tom nic nevím.Pokud ano, rád se poučím :-)
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 18310
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 52
Kontaktovat uživatele:

SkyScan

#27

Příspěvek od MMys »

Oldik napsal: Proc to nejde s 2051 zrychlit? Myslela jsem, ze s ni navrhnu obvod jen na ovladani smeru, protoze po me chti i jednu krabicku navic jen s ovladanim pohybu, neco co uz je tam. Nebo bych to mohla zrychlit pro ty puvodni motory na maximum co z toho vytahnu, vlasnte nevim proc to chti, kdyz budou mit mnohonasobne rychlejsi ovladani, ale budiz.
zrychlit pohyby motorů s použitím té původní elektroniky s AT2051, prakticky nelze. Pokud ponecháš původní motory s převodovkou s velkým převodovým poměrem (1:132), dostaneš se rychlostí nejvýše tak na 20-25x siderická rychlost, což má do GO-TO hodně daleko. Při tomto stavu to bude vypadat takhle: Pro minimální rozumnou rychlost najíždění (dejme tomu 200x siderická, tedy asui 0.8deg/sec) je třeba, aby se šnek otočil jednou za 2.4sec. To při převodovém poměru 1:132 znamená 55 otáček motoru za sekundu, což je zhruba o řád více, než zvládnou i velmi slušné krokové motory. S motory, co jsou v EQ6 nyní, budeš ráda, když je roztočíš na 5 otáček/sec, což odpovídá rychlosti kolem 20x.

Toto jsem zkoušel na EQ6 asi před rokem a půl, a zjistil, že tudy cesta opravdu nevede. Pak následovala výměna převodovky, ale pak již nelze motory ovládat tou elektronikou z AT2051, protože je nutné to mikrokrokování pro plynulý pohyb. Jinak to poskakuje a hrozně vibruje. Dejme tomu že použiješ převod 1:4.
Situace pak bude takováto:

šnek se musí otočit jednou za 8 minut (480 sec) při převodu 1:4 se musí otočit hřídel motoru kolem své osy jednou za 120 sec. Při 200 krocích na otáčku to znamená jeden krok zhruba za 1.7 sec. To je naprosto nepoužitelné, pohyb bude trhaný. Jediná možnost je použít mikrokrokování. Při dělení kroku na 1/16 (16mezikroků) se zvedne krokovací frekvence na 9.6Hz, což bych viděl jako rozumné minimum. Vyšší počet mikrokroků (já používám až 64) jen prospěje tiššímu chodu montáže.

To je prostě realita daná fyzikálními zákony. Vyšší rychlost pojezdu vyžaduje nižší převodový poměr, protože maximální otáčky krokových motorů jsou omezené na několik jednotek (tak 2-5) otáček za sekundu, podle typu a kvality (a tím i ceny) motoru. Nízký převodový poměr ale naopak při siderické rychlosti (pohybu za hvězdami) vyžaduje velmi nízké a plynulé otáčení motoru bez viditelných kroků, což zajistí mikrokrokování. A tento fakt opravdu nelze nijak obejít. Pokud s AT89C2051 mikrokrokování neuděláš (jako že bez nového návrhu elektroniky neuděláš), NELZE s tímto jednoduchým pohonem rychlé pohyby realizovat. To by si měli na hvězdárně uvědomit, a nechtít po Tobě něco, co není technicky možné.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
RNT
Příspěvky: 248
Registrován: 04. 05. 2004, 21:07

SkyScan

#28

Příspěvek od RNT »

Nechci Tě odradit od boje, ale osobně si myslím, že vzhledem k času, který na zpracování diplomky máš je to příliš velké sousto :o.
Jenom vlastní řízení krokového motoru může svojí problematikou vydat na celou DP!
Za našich časů jsme mohli na diplomce pracovat už během čtvrťáku a v pátém ročníku pak zůstalo pár nevýznamných předmětů a každý se mohl soustředit více méně pouze na DP.
Kdyby se Ti podařilo ještě téma DP změnit, nabízím k řešení dobře zvládnutelný úkol (práce s krokovými motory a ŘJ Microcon, jednoduchý návrh distribuovaného systému s kontroléry, řídicí SW typu master - slave, ...), jehož řešení opravdu přinese nějaký užitek a bude originální (úloha však nemá nic společného s astronomií) ;D
Nebudu zacházet do podrobností, ale na Tvém místě bych od takové diplomky dal zavčasu ruce pryč a nebo bych se snažil zadání co možná nejvíce optimalizovat na své časové možnosti a zkušenosti.
Už jenom dobře zvládnout problematiku konkrétního typu kontroléru může být pro člověka, který k danému typu přičichne poprvé, docela časově náročný úkol.
Každopádně držím palce ;)
Odpovědět