. Navíc záleží na konkrétní kopulce nad senzorem a jejím příspěvku (pokud tam teda nepoužíváte jinej detektor, kterej tu kopulku nemá), je to docela komplexní záležitost, navíc pravděpodobně nekonstantní v čase.Jinak teda v Ondřejově se nám tyhle "teploměry oblohy" velice osvědčujou (jakkoliv tu kalibraci taky zatím nemáme úplně perfektně pořešenou). Ale je jasný, že naše použití je poněkud ultimátnější, než je tady na af běžné. Naše robotické dalekohledy pracují (stejně jako ty FRAMy) autonomně a mají pozorovat maximum smysluplnýho času. Je samozřejmě otázka, jak nastavit ty limity hodnot, kdy už jsou mraky hustý a naopak
. Ale v zásadě to docela funguje a je rozhodně lepší používat tohle, než čekat na to, až se první kapka deště strefí do senzoru deště .Jo a ještě jedna poznámka (ne snad ani pro Honzu, kterýmu je tohle určitě jasný). Nestačí prostě jenom měřit teplotu "oblohy", co změří ten senzor, ale je třeba od toho nějak odečítat teplotu "Země", například teda (aspoň) teplotu vzduchu u země. Protože u případných mraků měříme primárně právě odražené tepelné záření, co vychází od Země, mají vysokou reflektivitu. Bez téhle "opravy" se určitě bude hodnota toho limitu, kdy už je jasno a kdy zataženo, docela měnit, především sezónně...
