Galaxie NGC 7331 a Stephanův kvintet

[Maser]

... kor když člověk potřebuje dělat dlouhé expozice ...

A na to se chci zeptat. Jak dlouhé subexpozice si s touto CMOS kameru použil, když píšeš, že saturovaných hvězd ve snímku bylo asi 10?

[MMys]

Expozice byly pětiminutové. Tak jsem to trochu podcenil. Saturovaných hvězd je tam asi 77 (spočítáno automatem) ale většina z nich má saturovaných jen pár pixelů u středu. Takové ty přepálené velké, těch je tam fakt asi jen tak 15 kousků.

A u RGB snímků je toho tak třetina.

[kolec]

Martin , veľmi pekná , precízna práca. Trošku ma prekvapil výberom kamery.
Ja by som snáď mierne zvýraznil štruktúry v strede galaxie. Inak gratulácia

Paľo

P.S. A to aká by bola expozičná doba pri 500mm zrkadle

[MMys]

No, ona má ASI-na menší pixely než C3-61k a ještě tam mám o trochu prodlužující, nikoli zkracující korektor, takže jsem se dostal na vyšší rozlišení. A okolo stejně nic moc není, Stephanův Kvintet se tam nevejde ani do pole C3.

Ve finále na ten výstup půjde místo té čínské kamery nějaká mono kamera s ještě menšími pixely (okolo 2.5um) s BSI senzorem s global shutter. Právě pro tyhle účely, menší galaxie, planetárky a podobně. Budu muset ještě něco vybrat.

Celková expoziční doba na půlmetru bude prakticky stejná (kdybys tam měl stejnou kameru), kratší maximálně o to, že to budeš mít f/3.8, a pak v poměru rozlišení v arcsec/pixel. Když budeš mít větší pixely, budeš mít sice menší rozlišení, ale zase budeš potřebovat méně času.

[kolec]

Martin, ja sa od určitého času na senzor pozerám ako na plochu na ktorú dopadne určité množstvo energie. A práve nove kamery otvárajú cestu tejto filozofii, ohľadom na malý výčítací šum. Jednoducho povedané nafotíš snímku na najmenšie možné rozlíšenie a neskôr v počítači si podľa seeningu nastavíš cez zlučovanie pixelov(Bining) .
Problémom je že zmenšovaním pixelu musíš riešiť zvyšovanie "výkonu" cestou predlžovania expozície , alebo množstva svetla dopadajúceho na jednotku plochy (čiastocne i vycítacim šumom - ale tam už sme pomerne na doraz) . Sám dobre vieš , že predlžovanie expozície pri tak malých pixloch už nesie vysoké nároky na montáž.

Takže vrátim sa na začiatok , lebo som sa hlúpo spýtal . Ako sa podla teba zvýši energia dopadajúca na jednotku plochy pri konkrétne tejto 500 oproti tvojej 400? A dá sa to vôbec stanoviť (rozlične korektory, ....) Alebo prepočet je jednoduchý? Alebo zavisí i od celkovej plocha senzora a vhodného korektora?

Ale to už mám pocit, že sme v inom probléme ako pôvodne

Palo

[MilAN]

Pokud dobře chápu tvoji otázku, tak při zachování ostatních parametrů (kamera, obloha) dopadne při stejné světelnosti objektivů na stejně velkou plochu v ohnisku stejné množství energie

[astar]

To je jasné, Martin to napsal velice výstižně. Jde o úhlový jas oblohy na pixel a plochy objektivu. To jsou základní parametry. Tedy světelnost 1:4 bude mít stejné nasvícení na stejný čip při jakékoliv rozměru objektivu. Př. 2x větší přístroji 4 x víc světla, ale úhlově do pixelu dopadne 4x míň světla kvůli 2x většímu f , tedy úhlová plocha pixelu bude 1/4, pak 4 x 1/4=1.

[kolec]

To by bolo jasne, ale ešte mám dotaz. Ak môžem:

napr: - 4-inch korektor + senzor 36x36mm (vykreli 65mm) versus
2 inch korektor + senzor 10x10mm (vykresli 19mm) pri rovnakom ďalekohľade.(samozrejme trocha iné umiestnenie primáru a korektora )

Fokusuje korektor koncentrovaný výkon na jednotku plochy intenzívnejšie pri druhej možnosti ? Teda v podstate vhodný korektor (senzor + korektor)
môže zefektívniť energiu zrkadla na jednotku plochy? Respektíve sústreďovať výkon zrkadla do menšej do menšej plochy senzora?

Teda je jedno či pri menšom korektore a senzore budem robiť mozaiku , alebo si kúpim väčší korektor a senzor a nebudem síce robiť mozaiku, ale budem mať dvakrát dlhšiu expozíciu?

Palo

[MilAN]

Pokud je to čistý korektor - ne tedy reduktor - tak je to opět jedno. Pokud tedy nevinětuje vzhledem k velikosti čipu. Pokud to čip vykreslí bez vinětace , pak není rozdíl.
V té poslední větě ale není potřeba prodlužovat expozici. Pokud to tedy není myšeno tak, že 2 pole = 2x delší focení

[MMys]

Jasně, vyčítací šum u nových CMOS senzorů je malý, ale to má význam pouze u úzkopásmového focení, kde šum v pozadí a slabých partiích je v podstatě pouze vyčítací šum (fotonový šum pozadí u nějakých 3-4nm filtrů je velmi malý, v pozadí snímku je prakticky zanedbatelný). Takže když máš moderní CMOS kameru s vyčítacím šumem 2e- versus starou CCD třeba s 10e-, tak je to při úzkopásmovém focení obrovský rozdíl.

Pokud ale fotíš RGB, kde je signál v pozadí třeba 900 ADU, tak fotonový šum toho je nějakých 30 ADU. Když budu předpokládat převodní poměr 1e-/ADU, a že ty šumy se sčítají v kvadrátech, tak odmocnina z 2² + 30² a odmocnina z 10² + 30² je skoro stejná 30.1 vs. 31.6 ADU

[nou]

Takže posledná fotografie zo série Žihľava

[Boramyr]

Ahoj,

Stephanův kvintet mi tam bohužel chybí, ale NGC 7331 s nějakou tou drobotinou kolem mám. Hodina a půl L po třiceti sekundách.
Víc netahám, vylezla by spousta šumu. To raději ty okrajové partie oželím.

2023-09-07 NGC7331 Gray Cut.jpg (292.7 KiB) Zobrazeno 4256 x

[postaba]

Galaxia NGC 7331
Montaz strajkovala, takze z 1:20 hod dat pouzitelnych len 30 minut

NGC7331_2023-10-17_DSS.png (1013.34 KiB) Zobrazeno 4065 x

Cas: 2023.10.17 - 2023.10.18 23:17 - 00:49
Lokalita: Jablonove, Slovakia
Telescop: Celestron XLT C-8S @ f/6,3
Montaz: Celestron AVX
Kamera: ZWO ASI 585 MC
ASIIMG: 121 x 15sec @ gain 252, 40 darks, 40 bias
Stacked: Deep Sky Stacker

[postaba]

Upravene v Pixi to vypada trosku lepsie

NGC7331_2023-10-17_PI.jpg (2.07 MiB) Zobrazeno 3286 x

[postaba]

NGC7331 - Galaxia v Pegasovi

NGC7331_2024-07-30_110 x 60s_PI.jpg (2.06 MiB) Zobrazeno 1498 x

Cas: 19.07.2024 00:52 - 02:59
Lokalita: Velke Levare, Slovensko
Dalekohlad: Celestron C-9,25 @ 1380 mm
Montaz: Sky-watcher EQ-6 R PRO
Guiding: Celestron 9 x 50 + ZWO ASI 120 mini
Kamera: ZWO ASI 585 MC
Asiair: 110 x 60 s, GAIN 252, 20 DARKS, 25 FLATS, 25 DARKFLATS
Processing: DSS, PIXI, PS