No, v každém případě je možnost, kdy si otázky typu "v čem je smysl vesmíru" může klást kdekdo, z pohledu věků nebývalý luxus. Ten byl dříve vyhrazen jen úzké vrstvě lidí, kteří na to měli čas, měli zajištěnou obživu a dostalo se jim vzdělání. Naprostá většina lidí bojovala především o holý život.
Tak za to buďme vděčni, byť to určitě nevyřešíme .
Vzhledem k dřívější roztříštěnosti jen omezeně ( nebo vůbec ) propojených civilizací, nedostatku informačních pramenů, nelze asi moc soudit, jaký stupeň poznání ta která civilizace v minulosti měla. Možná že pro čínské mudrce, mayské kněží, arabské myslitele atd. nebyla obloha jen kulisou jako ještě mnohem později pro evropany. Kdo ví.
Důvodem upálení Giordana Bruna byla zřejmě obava z podkopávání základů církve, kdy se její tehdejší představitelé báli především o své pozice. Jsou země, kde takové manýry fungují dodnes, neboť lidé jsou lidé - ostatně podobně se dokáže chovat i šimpanz, ke kterému nemáme geneticky zase tak daleko .
Tak dnešním svobodným badatelům ZDAR!
17.2.1600 by byla neděle podle juliánského kalendáře, ale Itálie i katolická církev už tehdy podle všeho používaly gregoriánský (od roku 1582). Květná neděle to určitě být nemohla, ale podle wikipedie byl Giordano Bruno upálen na Náměstí květin (Campo de' Fiori).
TS CF Apo 155 f/8 na EQ6-R, Pentax XW 40mm, Hyperion 31mm, Morpheus 17.5, 12.5 a 9mm, DeLite 7, 5 a 4mm, Omegon LE Planetary 6mm; Barr & Stroud 10x56 ED Savannah
Peto: ze tak obrovsku a nesmiernu vec ktoru okolo seba videli, v ktere vsetko so vsetkym suvisi, a krasne do seba zapada, musel niekto "vymysliet a urobit".
I jen ta část vesmíru, o které víme, je natolik rozsáhlá, že umožňuje vysvětlit vznik něčeho tak komplexního jako je život, přirozenou cestou. Je-li vesmír nekonečný, tak se v něm dříve nebo později odehraje vše, co je fyzikálně možné. A to nekonečněkrát. A život zákonům fyziky neodporuje.
Takto obrovský vesmír za účelem života na Zemi je těžko uvěřitelné plýtvání.
Evoluce se svými slepými větvemi a opakovaným vymíráním velkého množství druhů. Svědčí to o nějaké účelnosti?
Aby se ujalo jedno semínko, musí jich strom vyprodukovat tisíce. Na jedno přeživší mládě jich připadá násobně více, která uhynou předčasně. Do nedávna se to týkalo i lidského druhu. Zkuste jim, když krutým způsobem umírají, vysvětlit, jak je to harmonické a geniálně vymyšleno.
To, co pozorujeme, jsou seberegulační mechanismy, které v principu, ne dokonale, vysvětluje darwinismus. Nikoliv harmonie.
Věda vytváří teorie (relativity, velkého třesku), které musí být testovatelné. Někdy jsou v rozporu se "zdravým" rozumem. Jak si přestavit, že pro dvě částice letící proti sobě neplatí, že 0,5c + 0,5c = c.
Věda odpovídá na otázku "jak", ne "proč". Souhlasím, že otázka po smyslu vesmíru není vědecká. Odpověď se nedá testovat.
Homer: Také si myslím, že Giordano Bruno nemusel být první, koho to napadlo. Například Aristarchos ze Samu měl už (kvalitativně) správnou představu o poměru velikosti Slunce a Země a domníval se, že Země obíhá kolem Slunce. A vzhledem k tomu, že nepozoroval roční paralaxu, mohl učinit závěr, že hvězdy jsou ještě mnohem dál.
Kafka
Refraktor 135/1602 s Chromacorem N, LUNT 35/400, Dobson SW 254/1200, Zeiss 63/840, SW ED 80/600, binar Zeiss 50/540, Somet binar 25x100, triedr Tento 20x60, triedr Zeiss Jenoptem 10x50w, kukátko Kasai WideBino 2,3x40.....
Tak jak přestala být Země pupkem Všehomíra, tak je načase připustit, že totéž se může stát i v případě existence života ve vesmíru. Tedy, za sebe bych zúžil úvahy o "Stvořiteli" na ony prvotní podmínky, které jím byly zadány, nebo vznikly nějak náhodou samy od sebe.
Jamile byly dány prvotní parametry, vše se rozběhlo a chtělo to jen čas. Tak, jako běžel vývoj na Zemi, mohl dávno před tím (a asi i dávno po potom) běžet jinde na mnoha dalších místech.
Takže plýtvání v tom myslím nebude.
Evoluce - já vidím evoluci jako reakce na měnící se podmínky života. Jsou druhy, které se postupně úzce specializují a ty mají v daných podmínkách konkurenční výhodu - do doby, než se podmínky změní. Potom vítězí univerzálnější druhy, jenž byly dosud upozaděny. Já vidím v evoluci naopak účelnost - to, že průběžně vymírají druhy a vznikají jiné, je dáno právě tímto principem. No a při globální změně podmínek dojde i ke globální výměně druhů. Prázdné niky se rychle zaplňují novými, adaptovanými druhy. Jak jinak má příroda zajistit reakci na změny, než "slepým" zkoušením změn genetické informace.
Možná že pozorování oné harmonie závisí na měřítku pozorování. Například, když jdu kvetoucí přírodou a kochám se vůněmi, zpěvem ptáků, poletujícími motýli a včelami, nevidím každou vteřinou se odehrávající dramata, jak jeden druh zabíjí a požírá jiný, jak ptáček sezobne motýla, mravenec táhne do špajzky housenku, sršeň sebere včelu v letu, sojka sletí ze stromu a zabije myš, nemluvě o mikrosvětě kdesi na kompostu, to věru žádná idyla není. Ve velkém pozorujeme krásu vesmíru, nevidíme ale dramata, která ale k té harmonii patří.
Ale to je Vladimíre na hovory u velké kávy .
V podstatě se shodneme. Příroda se mi na pohled také jeví krásná. Ale asi víc akcentuji ta dramata, která se stále opakují a neumím se od nich oprostit. A právě to mi nepřipadá jako nějaký záměr.
Co se týče života jinde, tak nekonečný vesmír by samozřejmě jinou možnost než nekonečné množství forem života a každou z nich v nekonečném množství exemplářů ani nepřipouštěl. Doufám, že je vesmír konečný
Kafka
Refraktor 135/1602 s Chromacorem N, LUNT 35/400, Dobson SW 254/1200, Zeiss 63/840, SW ED 80/600, binar Zeiss 50/540, Somet binar 25x100, triedr Tento 20x60, triedr Zeiss Jenoptem 10x50w, kukátko Kasai WideBino 2,3x40.....
Koukám, že píšu hrubky . Ta dramata, co diskutujeme, nemusí být záměrem, ale jen tím, co z původního úradku nezbytně vyplývá, aniž by to bylo prvoplánově určeno. Možná je jediným smyslem vzniku vesmíru stejný, jako smysl života na Zemi - tedy jejich existence.
Ano, ale tie "dramata v prirode" realizujeme aj my voci inym druhom (...a vela krat aj v ramci nasho druhu) - nie je maskrta taky rizek na obed? ..a potom sa vyvalit do chladku a vnimat krasu prirody?
Ale mal som tu rozpisane toto pokracovanie, tak to pripajam:
Budem sa asi opakovat, uz som to tu raz pisal, ze tak, ako sa snazime nasim zivotom davat zmysel, a vidime zmysel aj v okolitom nasom zivote, v nasich aktivitach, tak isto tento pohlad prenasame aj na prirodu - preto predsa bojujeme za zdravsie a cistejsie zivotne prostredie - ze v tom vidime zmysel pre nasu buducnost a buducnost nasich deti. Zmysel vidime ale aj v regulacii krajiny - regulujeme vodne toky, zavlazujeme, vysusame baziny atd. - skratka nasa aktivita nam dava zmysel - kazducky jeden den. Takze ak nasmu zivotu davame zmysel ako drobuckej epizode v dejinach, a zaroven poviem ze celkovo Vesmir nema ziadny zmysel, tak o co sa tu vlastne ako jednotlivci a cele ludstvo snazime? Uzit si tych svojich par rokov? Niekto viac niekto menej..., a ako urputne napriklad zachranari, alebo hasici bojuju o zachranu kazdeho aj anonymneho cudzieho zivota, dokonca niekedy s ohrozenim toho vlastneho, hlavne ked sa jedna o zachranu deti... zufalo bojuju... co to je v nas co nas nuti toto robit, napriek tomu, ze v inych chvilach sme zase bezohladni a nevsimavi... co to je za sila ktorej sa nevieme zbavit, a napr. ked sa niekto v kritickej situacii zachova zbabelo, alebo podlo, ze napr. zrazi cloveka a ujde, nepomoze mu... opovrhujeme nim, je ako vyvrhel a netvor...
Tym chcem povedat len tolko, ze ked vsetky tieto veci a situacie su pre nas klucove a davaju absolutne zmysel, tak ako mozeme povedat ze v globale to nema zmysel, lebo vsak samotny Vesmir nema zmysel....
Myslim si ze prave nase zivoty a celkovo ludske konanie dava zmysel dejinam do historie ale tak isto aj do buducnosti. A to jednoducho preto, lebo sme tu. Ano, akceptujem, ze niekto moze mat nihilisticky postoj k svojmu zivotu a celkovo vsetkemu okolo seba, ale nezda sa mi to prirodzene, lebo kazdy druh chrani seba a svoje potomstvo - hovorime tomu pud sebazachovy. A aj ked teda nevieme kde sme sa tu vzali a preco sme tu - pud sebazachovy nas nuti prezit - este stastie... lebo sami tvrdenim ze Vesmir nema zmysel popierame samotny svoj pud sebazachovy.
Takze ano, Vesmir ma zmysel, lebo zivot ma zmysel.
No a teraz k tomu zivotu... Ked som bol mlady, tiez som si myslel ze Vesmir musi byt viacmenej plny zivota - inak mi to vobec nedavalo zmysel... ked je tu, musi byt predsa hocikde... pripadalo mi to absolutne logicke... lietat po Vesmire, kontaktovat ine civilizacie - evolucia musi fungovat vsade... Potom, postupom casu som sa snazil predstavit si (a vyvodit z toho aj dosledky), ze ked by bol zivot iba tu na Zemi. V momente som sa zlakol, a nieco z toho zostalo dalej vo mne, a vzdy si na to spomeniem, ked mam nutkanie zabit stipajuceho komara... - ze prave ukoncujem jedinecny a autonomny zivot jedinca nejakeho druhu - a radsej ho odfuknem...nech sa s nim vysporiada ten zvysok Vesmiru ktory ho sem dostal. Uvedomil som si, ze ak pripustim, ze zivot by mal byt jedinecny iba tu na Zemi, ma pre mna este vacsi vyznam.
Takze v tomto vseobecnom aktualnom osiali, ze vo Vesmire je spusta, mozno nespocitatelne mnozstvo zivota a civilizacii, som sa citil samozrejme v mensine s mojim nazorom o jedinecnosti zivota na Zemi, No a nedavno som videl tuto prednasku Davida Kippinga:
Je to velmi velmi triezvy pohlad na zivot vo Vesmire.
ale velmi zaujimava je aj tato:
Peto: V mnohém z Vašeho předposledního příspěvku můžu souhlasit. Jenom si nemyslím, že z toho, že svému životu dáváme smysl my, vyplývá, že je dán smysl celému vesmíru. To, že má něco smysl, je náš subjektivní pocit. Pro různé lidi dávají smysl různé věci. Smysl vesmíru by bylo něco objektivního, nezávislého na lidech. Váš vztah k životu je velice blízky filosofii Alberta Schweitzera. Původně vystudovaný teolog usoudil, že nejvíce bude užitečný jako lékař, vystudoval ještě medicínu a založil nemocnici v Lambaréné. Jeho filosofie byla založená na úctě k životu.
Domnívám se, že pokud je vesmír nekonečný, tak nekonečný počet forem života v něm, vše co připouštějí přírodní zákony, je logickým důsledkem. Budu rád, pokud mě někdo ukáže, že se mýlím.
Před závorku ke všem mým příspěvkům bych měl napsat, že vše je nejspíš jinak, než kam dospěla současná věda a také jinak, než předkládají k věření rozmanitá náboženství. A ne trochu jinak, ale jinak, než jsme schopni si představit. Jinak jinak, vypůjčím-li si formulaci filosova Zdeňka Neubauera.
Kafka
Refraktor 135/1602 s Chromacorem N, LUNT 35/400, Dobson SW 254/1200, Zeiss 63/840, SW ED 80/600, binar Zeiss 50/540, Somet binar 25x100, triedr Tento 20x60, triedr Zeiss Jenoptem 10x50w, kukátko Kasai WideBino 2,3x40.....
Kavka:
Ano, to je ono. Máme stále omezené prostředky, na problém se díváme subjektivně, o smyslu vesmíru přemýšlíme limitováni svými možnostmi. Za sebe se asi spokojím s variantou, že smysl Vesmíru je v jeho existenci jako takové, právě tak, jako smysl života.
A kdo to na začátku "nastavil" tak, aby to fungovalo, zda náhoda ( byť mne napadá citát z knihy Jacka Londona "Bílý den", kde hlavní hrdina hovoří o velkém bohu Náhodě ), nebo Stvořitel, nechť si každý zvolí sám. Obě možnosti jsou možné a ani jednu nelze ani potvrdit, ani zamítnout. A řekl bych, že tomu tak ještě dlouho bude .
.
.
. Ta dramata, co diskutujeme, nemusí být záměrem, ale jen tím, co z původního úradku nezbytně vyplývá, aniž by to bylo prvoplánově určeno. Možná je jediným smyslem vzniku vesmíru stejný, jako smysl života na Zemi - tedy jejich existence.
..a potom sa vyvalit do chladku a vnimat krasu prirody? 