Taurus 500/2100 Dobson

[Honza Ebr (honza42)]

Jakou mají relevanci ty difrakční obrazce pro vizuální pozorování? Snažit se s těmahle Dobsonama o astrofoto bych asi nedoporučoval ...

[MMys]

Malou, ta oblouková ramena rozprostřou tu energii skoro do 360 stupňů a žádné paprsky nejsou vidět. Ale na astrofoto je to běs.

[Kikidixi]

Tak a už je to tady .Pevně jsem byl rozhodnut pro T300 Pro s ohřevem sekundaru.A teď mi v hlavě začíná hlodat myšlenka, má-li to být můj finální kousek za už fakt hodně peněz,budu na něj šetřit jeste dlouho,jestli nešetřit ještě déle na T350 tku.Porad si kladu plusy a mínusy a nejsem schopný to rozseknout.
Pro T300 hovoří :
- samozřejmě cena
- zvětšení okularů s ES Kk se posune nahoru jen mírně od bývalé 250tky
- délky kabelů pro výhřev hledáčků,okularů by mi pohodlně dosáhly k powerbance na bočnici základny, u T350 jsi nejsem jistý
- polohovací židle (samodomo )i při pozorování v zenitu bych stále seděl na židli ,uT350 už bych musel stát
zakoupil bych pouze 1 okulár asi Baader Aspherical 31mm 72° u T350 bych to musel propocitat podle PVP
Pro T350 hovoří svetelny zisk ale jaký bude rozdíl oproti bývalé 250 a uvazovane 300vce neumím posoudit. Ničím větším jsem se nikdy nedíval. Asi bude už haklivejsi na seeing. Jelikož bych pozoroval prevazne kousek za městem resp.na jeho okraji,(vím o ničem) tak by se zase větší apertura hodila.Tech 5kg vahy navíc, neni zase tak moc.Pak si kladu otázku, jestli těch 20k za 50mm v průměru stojí za to.Jasně rozdíl mezi 10"a 14"musí být, ale jak velký toť otazka.Taky mi jde o pohodlí pri okukovaní. Stejně to asi rozseknou prašule jako vzdycky. Hlavně bych si to chtěl ujasnit ,abych si v klidu mohl říct ,že to nebyla chyba.Díky za jakoukoliv připomínku, zkušenost, radu.

[MilAN]

350-ka je první průměr, kdy už DSO začínají být trochu k světu a ne jak v těch 8-10". Pod ten rozměr bych moc nedoporučoval jít. A s okuláry bych počkal. Nikdy jsem na 16" ještě nepotřeboval okulár F větší než F24 mm, a spíš kratší

[MMys]

No já bych si vzal rovnou 400-ku. To už je hlavně na tmavším místě fakt pěkné. A po 250-ce řádný skok. Zároveň je to ještě pořád dobře "jednomužné". Pokud to má finální - poslední, tak bych nešetřil a našetřil

[Tharos]

Několik let mi byl 350mm dobson věrným parťákem a užil jsem si s ním spoustu zábavy. Na kvalitní obloze ukáže v objektech vzdáleného vesmíru nepřeberné detaily – když se člověk trochu přičiní, neodflákne adaptaci na tmu (trvá to desítky minut, než se oko adaptuje plně), potrénuje pozorování bočním pohledem, odstíní veškeré případné parazitní světlo a tak podobně.

Pamatuji si dobře pozorování aktivních regionů v M 33 a M 101 (ty, co jsou v NGC katalogu) a také lov kulových hvězdokup v M 31. Mám na ta pozorování nádherné vzpomínky.

Jasné Messiery jsou v takovém dalekohledu fantastické, u M 42 bylo v trapézu možné pozorovat barevnost (je tam jistý pruh mlhoviny, který jsme já i kolega oba jednoznačně viděli jako narůžovělý).

Myslím, že projekty výše jsou přesně něčím, co se otevírá 14" dalekohledu. Samozřejmě v našich končinách…

[MMys]

No hlavně to tvoje zrcadlo od OO bylo proti tomu mému o 5cm většímu naprosto dokonalé. Já to svoje už taky dávno vyměnil, ale na Jupitera se stíny dvou měsíčků, ostrými jak břitva, už asi nikdy nezapomenu. Máš tu optiku ještě ?

Ty máš ale výhodu dobře tmavé oblohy relativně blízko.

[dvader]

Tos neudělal dobře, s tímto dotazem…

Tady ti nikdo nic menšího než 350-ku nedoporučí, i vzhledem k tomu, že píšeš o finálním řešení…

A vůbec bych nepodceňoval “wow” efekt - ten je pocitově nejdůležitější! Dáš do toho nějaké prachy, pak se podíváš a abys měl dobrý pocit z jejich vynaložení, musí to být prostě wow! Rozdíl mezi 250 a 300 bude malý, tohle se nedostaví a pouze si budeš říkat “no asi to je o trochu lepší…” No a časem tě to bude žrát…

[biker.fm]

Cim vetsi prumer, tim musi byt i lepsi (tmavsi) obloha.

[vla]

S tím bych až tak úplně nesouhlasil, jednak jsou objekty, kde je to skoro jedno a taky máme různé filtry na potlačení světelného znečistění, takže určitá míra pomoci od světelného znečistění je.

[MilAN]

Cim vetsi prumer, tim musi byt i lepsi (tmavsi) obloha.

K tomu ale nevede žádný reálný důvod

[MMys]

Nemusí, poměr plošné jasnosti objektu / plošné jasnosti oblohy je ve všech velikostech shodný. Světlá obloha jde ztmavit buď filtry (u objektů kde to má smysl) a nebo větším zvětšením. Problém je, že prcek toho světla shromáždí málo (jak z oblohy, tak z objektu). Takže když dáš u malého dalekohledu vyšší zvětšení, aby obloha ztmavla, vidíš tam stejně houby. Naopak u velkého sice na hroší obloze neztmavne pozadí při velkém zvětšení tolik, jako na parádní obloze, ale ty menší DSO objekty (pro které hlavně velký dalekohled je, a kterých je hodně) se tam prostě objeví, byť ne v takové parádě, jako na tmavé obloze. Přínos velkého přístroje je prostě na jakékoli obloze. O okamžiku, kdy tam dám mlhovinové filtry ani nemluvě. Tam se pak velký přístroj ukáže v plné parádě. Akorát to chce v místě, kde je světlo i okolo, nějaký hadr přes hlavu a počkat na adaptaci

[Tharos]

Já bych rád vypíchl důležitost dlouhé adaptace na tmu. Přikládám graf (zdroj), který dokládá, že hodina není přehnaný čas. Minimálně mé oči takto fungují. Kolikrát jsem měl po pár minutách pocit, že už vidím vše jak mám, ale po návratu ke stejnému objektu například po dvou hodinách jsem byl najednou schopný pozorovat ještě jemnější detaily.

Plně adaptované oko si je také zapotřebí hýčkat. Červené světlo je nutné mít minimální intenzity (používám červenou baterku ještě více utlumenou kusem látky), protože není pravda, že červené světlo adaptaci nenarušuje. Narušuje ji, jen nejméně. Také budiž zapovězeny nápady typu zamířit dobsona na Jupiter a tak podobně.

darkadaptationcurve.gif (9.55 KiB) Zobrazeno 465 x

[Kikidixi]

Tak jsem si parádně naběhl jak píše dvaderale potřeboval jsem to vědět,abych pak nelitoval že jsem nešel výše. Takhle vím, že je to max.strop kam mi dovolí jít finance, výška Taura i moje, přenosnost ,váha pohodlí..Tady to trošku drhne ,protoze budu muset vyřešit nejakou zidli.Ta puvodni byla u 10"super u 12"by byla taky fajn ,ale u 14"už bych v zenitu musel stát.A to asi nebude úplně příjemné,no uvidim jestlii se podaří neco vykutit.Jsem bohužel mrňous 168cm.Diky za ujištění, že i v takovém svět.hnusu jako je u nás v Ostravě, má smysl větší průměr. Nedělám si falešné naděje jsem realista ,ale i 250kou s uhc i OIII jsem na místní poměry viděl na docela slušném místě bez lamp pěkně řasy, Ameriku apod.dokonce I peckeringa (obrysově)i méně plošné objekty, sice pouze jako flíčky s ohraničením bez struktury ale byly tam a že to bylo radosti.Snazim se si objekty vybírat hlavně podle kulminace aby se dalo něco vykoukat.Vybrat treba 3-4 objekty blizko sebe a zkusit si zapamatovat pozici objektů a dohopsat k nim aniž bych musel koukat do mapy.Né vzdy se to povede,telefon se snazim nepouzivat vůbec. Nepohrdnu ničím, beru to co zdejší obloha dovolí. I bezvýznamný flíček má pro mě hodnotu.A když se občas dostanu dále od města ,musí to být nepopsatelne.Vim že to tu nepatří, ale přijde mi podstatný I hledáček jaký byste volili.Běžně jsem používal rigel a 9x50 primohledy.Napadá mě buď zůstat u této kombinace anebo zvolit 9x50 lomeny ? Používám Deep sky atlas od Michaela Vlasova a nově i Interstallarum deep sky atlas od Oculum ale ten mi přijde už pro zkušené borce. Takže ještě jednou díky pánové.

[MiniMistr]

Ahoj
K velkému dobsonu je ideální reddot + optický lomený.
Petr