Velké astronomické binokuláry

[g]

Pozorování pravým binokulárním dalekohledem mě baví čím dál víc. Ačkoliv mám slušné vybavení, vždy zvolím SD82mm a ostatní dalekohledy občas postavím jen pro srovnání popř. čistě na dvojhvězdy. Letošní mizerný seeing, stále přítomný zákal oblohy a velmi proměnlivé počasí navíc nadržuje binu více a více.. Silně zvažuji prodat oba APO a dokoupit k SD82 větší SD120. SD82 mi díky kvalitě optiky a tím, že mi oči zvládnou souosení dokonce s okulárem f=3mm (~160x), dovolí pozorovat i planety a Měsíc při průměrném seeingu. Berlebach AZ zase dovoluje plynulý pohyb ve výšce i azimutu.

[Artaban]

Pozorování pravým binokulárním dalekohledem mě baví čím dál víc

Rád sdílím radost z dalekohledu ( binokuláru) a pozorování. Přál bych to každému, je to až povznášející pocit a vím, že né každý ho má. A rád sdílím tuhle kolegiální, neřkuli kamarádskou, radost. Ovšem to chce se podělit o zážitky z pozorování atd. Jen snímek dalekohledu moc nestačí. Těch jsou na netu mraky. Já jsem rád, že mi to s R 172 vydrželo ještě po asi 12cti letech. V posledních letech to mám umocněno používáním binohlavy, což dokáže vtáhnout do děje na Jupiteru a pozorování Měsíce je krásný zážitek.

No já si řikal že červík se jménem ,,binokulár 120mm,, v hlavě odhodlaně vrtá a vrtá.

[g]

V tak velkém refráku si dovedu bino představit, v menších přístrojích (125 F7.8) je to takové nejednoznačné: - u Měsíce v mnoha případech lepší, u planet jakž takž ano, u dvojhvězd jen zřídka a u planetárek jsem viděl jen negativa..
Když jsem srovnával SD82 s APO125 a nyní SD115 - tak u planet a Měsíce do zvětšení ca 150 bych viděl jako lepší binar.. pokud byl seeing mírně nadprůměrný (a letos jen extrémně vzácně a to s "přivřením oka") - pak větší zvětšení možná ukázalo víc jen na Jupiteru a Měsíci s mono-refraktorem (6" F8 také na Marsu). Rozdíl však díky podmínkám nebyl propastný. U mnoha DSO je však rozdíl propastný a SD82 ukáže u mnoha jasnějších galaxií (M33, M101, M81-82, M65-66, M87... typově) víc než APO125, také to platí díky šíři pole a pohledu dvěma očima skrz dva objektivy u mnoha mlhovina a otevřenek. Měl jsem možnost od svého kolegy podívat se krátce než se zatáhlo na M13 přes SD120 - v Naglerech 9mm - ten pohled znám téměř z 10" F6 newtonu a dal bych pár buněk zodpovědných za vzpomínky, že min. stačí na 8" F6 dobson. Ostatně přímým srovnáním byla M13 stejná v bino SD82 s 9mm jako 6" F8 s Naglerem f=16mm. Teprve 6"F8 s 9mm okulárem ukázal na M13 více, ovšem ten pohled už nebyl pro oba z nás tak "krásný" ač překvapil.
Pohled pravým binem na Jarní jesličky, M31, M45.. s SD82 a f=16mm je úžasný v poli 2°42' a při pupile 2,8mm vhodné do příměstské oblohy lužních luk před soutokem Vltavy a Labe.
Také obdivuji snímky planet/Měsíce/DSO přes např. velké katadioptry kolegů zde na AF, ale jsem čistý vizualista ve směsí nostalgie, filozofie a čiré lenivosti..

[Artaban]

Tak buňky si šetřim. Svojí daň si bere konzumace piva .
S R 172 DSO (krom občas dvojhvězd) s binohlavou nepozoruju. Víc vidím bez binohlavy a na hodně široké zor. pole mám triedry. Ale dvě oči na planetách jsou znát.
Kvalitním binarem planety nemám zatím možnost pozorovat. Věřím, ale že to je pěkný a v boji se seeingem to funguje. Možná by se spíš hodilo říct, že to je hezčí.
Nevýhodu vidím v menší rozlišovací schopnosti. Jak velká nevýhoda to je, bude záležet na nárocích každého planetáře.
Abych dal příklad. Možná někdo doplní o své zkušenosti. Na Jupiteru je mnoho útvarů, které jsou tmavší jako třeba bárky nad NEB a různá ztmavení v oblačných pásech. Stačí zvětšení kolem 150x aby to bylo dobře vidět.
Zjistil jsem, že když chci pozorovat světlé skvrny, tak první náznaky vidím zvětšením asi 180x. Jsou to ale spíš opravdu jen náznaky jen světlé oblasti bez konkrétního tvaru. Teprve zvětšením asi 220x lze někdy světlé skvrny vidět jako opravdové kulaté, nebo oválné skvrny. Teprve zvětšením 250x jsou to jasné skvrny. Tady už začíná ale téměř pokaždé škodit seeing. Zároveň se v tom mihotání špatně rozpoznává limitní kvalita achromátu. Taky je cítit slušný výkon refraktoru ikdyž ještě není na zvětšení 2D. Taky to asi je tím, že ještě dává dost světla. Větší zvětšení umocňuje pocit 3D efektu. Zvláště když zapadá, nebo vychází GRS, nebo stín od Ganymeda je úplně na kraji kotoučku planety a je vidět jako oválný.
120mm opravdu kvalitní binar je možná dostatečný na takové pozorování. To ale jen hádám.

[g]

pročetl jsem si celé vlákno včetně "partnerského" o binonástavcích a přes mé chabé, neúplné a nejednoznačné zkušenosti s binem jsem se rozhodl zakoupit v labužnické Supře binohlavu:
http://www.supra-dalekohledy.cz/binonas ... -4596.html
Otázka_1 zbývá a už moc nepatří do tohoto vlákna, ale spíše k binonástavcům - zda jsou vhodné Naglery (16-9 a 3-6zoom, + ještě jeden osamělý f=7mm) nebo budu muset dokoupit do páru TV Plössly (mám singl 20-11-8)
Otázka_2 patří jaký zvolit nástavec - asi zvolím 1,8x 2"
Poslední je spíš jen z pohodlnosti, mít jen jeden Baader Zeiss BBHS hranol nebo koupit separátní...
Dodatečná poznámka, člen Milan varuje před použitím hlavy na světelném dalekohledu, doufám, že F7.7 (F8) bude ok...

[Artaban]

Otázka_2 patří jaký zvolit nástavec - asi zvolím 1,8x 2"

Asi myslíš násobič? Nejvhodnější by měl být 1,7x. http://www.supra-dalekohledy.cz/t2-baad ... -4962.html
S 1,25x bys možná ještě nezaostřil a 2,6x je asi zbytečně moc. Malá výhoda u 1,25x a 1,7x je, že se dá použít jak za hranolem, tak před hranolem kde bude mít ten ( 1,7x) hodnotu asi 2x.
Ten 2,6x se nedá otočit a musí být jen za hranolem.

Poslední je spíš jen z pohodlnosti, mít jen jeden Baader Zeiss BBHS hranol nebo koupit separátní..

Já mám jeden hranol jen pro binohlavu a mám to pořád sesazené v sobě. Nic nerozdělávám a jen měním okuláry. To mám jen na planety a Měsíc. Na DSO mám ( pozoruju jen jedním okem) zvlášť 2" zrcátko.
S ohniskem F8 mám zkušenost jen s refrákem APM ED 152 a nějký problém jsem neviděl. Nebo v Konojedech je vždy binohlava na nějakém refráku s ohniskem kolem F8 a nevím, že by to někdo řešil.
Asi by to chtělo dát do správného vlákna,, díky.

[SIRIUS_758]

Naglery používám v Baader binohlavách velmi často - je to ideální kompromis, pokud člověk nepreferuje TV Delite. Není vůbec žádný problém použít i Nagler zoom 3-6. Pro F7,7 - tedy Vixení SD refráky - je skutečně násobič 1,7x nejvýhodnější.

[Yarkho]

Kúp separátny hranol 2456095 - v MaxBright boxe je naňho miesto a násobiče s ním fungujú dobre (nikdy som nevidel náznak farebnej chyby a to ani v malom f/7 refráku).

Plössly fungujú dobre. K Naglerom sa vyjadriť neviem, ale stále nad nimi rozmýšľam.

[dvader]

Já univerzalitu napojení binohlavy či sólo okuláru řeším tak, že mám na 2” hranolu normální 2” šachtu na okulár a na 1,25” zrcátku normální šachtu 1,25”, ale s tím že jde odšroubovat a zůstane po ní na těle zrcátka T2 závit.

No k binohlavě mám přes T2 rychloupínáky tři 2”/T2 tubusky - jeden s vloženým násobičem 1,25x, druhý s 2,6x a třetí bez násobiče.
Binohlavu s patřičným tubuskem buď vložím do 2” okulárové šachty či u 1,25” našroubuji vnitřním T2 závitem na závit zrcátka/hranolu.

A takto můžu vše operativně přehazovat…

[Artaban]

A takto můžu vše operativně přehazovat…

Já myslel, že od č. 950 to přehodíš k binohlavám

[johny723]

Odpozorovaneho mam sice pomerne malo a oci mame vsetci ine ale za mna je najkrajsi pohlad na mliecnu drahu prave cez binokular 25x100 ( apm 25x100 ms ed). Ale tazko povedat ci je to kvoli jeho velkemu zornemu polu pri malom zvacseni alebo binokularnemu videniu

[rys]

Zdravím,celý víkend jsem si hrál s vyšepšením vidlicové montáže vlastní výroby,převody jsem použil z malé šnekové převodovky,má to sice hrubé zuby,ale funguje to dobře.Velikou výhodu to má i při výměně okulárů,už to prostě nepadá.Dávám to sem jako odstrašující příklad.
Tomáš.

[rys]

Ještě detail z druhé strany.

[Achernar]

No ne, to vypadá dobře!

[Mates]

Já bych k tomu měl poznámku že by bylo vhodné nějaké snadné uvolnění toho šroubu. Přece jenom jsou situace, kdy je rychlejší sledování objektu potřebné.Třeba letadla nebo ptáci. Je škoda nevyužívat tento přístroj pro vše co umožňuje.