Vyhřívání
Re: Vyhřívání
No já nemohu mluvit za ostatní a ani nechci dělat někomu reklamu, ale používám řešení od PegasusAstro kde je výkon vyhřívání řízen na základě vyhodnocení naměřené teploty a vlhkosti z dodávaného senzoru (software si počítá rosný bod)a nemohu si stěžovat, že by to nefungovalo. Dokonce tam jde nastavit i určitá agresivita(citlivost) toho jak to vyhřívání na ty hodnoty bude reagovat. Od té doby jsem ani za mrazů kolem -10st nebo vysoké vlhkosti nemusel řešit zamlžení nebo zamrznutí hledáčku případně dalekohledu (APO). A to u hledáčku už nepoužívám ani tu externí rosnici co jsem si vyrobil (na Newtona spíše sporadicky - snažím se tomu vyhnout pokud to jde, protože když se do dalekohledu s nasazenou rosnicí opře trochu vítr je to ihned vidět na pointaci). Vyhřívám vždy jen rosnici cca v poslední třetině (dále od objektivu) tak jak mi bylo tady doporučeno tuším od Martina Myslivce.
Newton 200/600, NEXUS kk,TS APO Triplet 90/600, Riccardi 0.75x red., SW Evoguide 50ED, Starizona EvoFF, SW EQ6-R Pro,ASI 2600mm, ASI 290mm, ASI 678MC, ZWO EFW, 36mm filtry Astronomik R/G/B,CLS CCD,Ha,OIII,SII 6nm https://www.astrobin.com/users/Daveone/
Re: Vyhřívání
Jako komerčně se prodává kde co. Já jsem viděl takovou krabičku, která měla výstup na napájení pro zrcadlovku bez galvanického oddělení... Tohle bych jako amatér nikdy neudělal. Ale zase kdyby to bylo pořádně, tak to nikdo za ty prachy nekoupí.hades píše:Rozumím obavám zde vyjádřeným , že to prostě při vlhkosti blížící se 100% nemůže spolehlivě fungovat. Pak mi ale řekněte, proč existuje celá řada produktů, které jsou pro tento účel vyvinuty? A to nejen amatérsky ale i komerčně. To ti výrobci prodávají homeopatika?
Prostě funguje to přiměřeně fyzikálním možnostem. Ale jak říkám - čidlo může být přitápěno ať už chtěně či nechtěně. Já mám komerční temperhum, kde to odpor od LED diody vytápěl cca o 3 st. a ještě v závislosti na větru. Kdybych ho použil bez úpravy, tak je z toho výborný adaptivní řidící systém, který nejenomže "měří" vlhkost pod rosným bodem, ale ještě bere do úvahy i rychlost větru
M:736 750 113
Re: Vyhřívání
Jasně. Ale otázka je, zda by to nefungovalo stejně jak říká Milan a jak to dělám ja - když se mi orosí střecha od auta, tak to zapnuDaveOne píše:No já nemohu mluvit za ostatní a ani nechci dělat někomu reklamu, ale používám řešení od PegasusAstro kde je výkon vyhřívání řízen na základě vyhodnocení naměřené teploty a vlhkosti z dodávaného senzoru (software si počítá rosný bod)a nemohu si stěžovat, že by to nefungovalo.
M:736 750 113
Re: Vyhřívání
Když si začnu hledat parametry vlhkostních čidel, tak u laciných se dozvím rozsah 0-100%, citlivost 1%, zatím co u těch dražších ten údaj bývá 5-95%, přesnost 1%, v krajních mezích 5% . Takže mám pochybnosti, jak to v blízkosti rosného bodu funguje. Asi tak, že v určité vzdálenosti od RB to začne podle nějaké křivky topit . A pokud ti to nevyhovuje, nastavíš vyšší strmost odezvy. Nic víc sofistikovanějšího bych v tom nehledal .- ale mohu se samozřejmě mýlit- je to jen moje úvaha.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Re: Vyhřívání
No kód si mohu upravit, v tom je ta krása otevřeného systému. Klidně si tam nastavím, že jakmile čidlo změří vlhkost nad 90%, tak se zapne topení na plno.
William Optics FluoroStar 110, AFR-IV, ASI533MM Pro, EQ-6 R, Berlebach Planet, SVBony SV305M Pro, Intel NUC, DeepSkyDad AF3 a pár dalších kravin vlastní výroby
Astrofotky
Astrofotky
Re: Vyhřívání
No já právě nevím, zda je to správně. Já netuším, čím se liší situace, kdy je je teplota pod rosným bodem a věci se trošku mlží(a kdy stačí topit jenom lehounce) od situace , kdy voda teče ze všeho proudem a i plný výkon nestačí. Pokud je to tím, že teplota je výrazně pod rosným bodem, tak to prostě s tím čidlem lehce neuděláš. Prostě při 95% musíš začít topit a přidávat se zhoršujícími se podmínkami. Ale nad 95% už žádný výpočet rosného bodu nefunguje.
M:736 750 113
Re: Vyhřívání
Jasně, rozumím. Ono asi bude potřeba udělat to exaktně a dokázat, zda to funguje nebo nefunguje. To zařízení vyjde na pár stokorun (na rozdíl od komerčních řešení) a určitě to vyzkouším. Pak poreferuji, jak jsem pochodil. Děkuji všem za diskuzi.
William Optics FluoroStar 110, AFR-IV, ASI533MM Pro, EQ-6 R, Berlebach Planet, SVBony SV305M Pro, Intel NUC, DeepSkyDad AF3 a pár dalších kravin vlastní výroby
Astrofotky
Astrofotky
Re: Vyhřívání
Ta fyzika je přeci velmi jednoduchá. Čidlo, které snímá vlhkost a teplotu, by mělo být umístěné na optice nebo na něčem v její blízkosti. V okamžiku , kdy změřím vlhkost zhruba 90%, začnu topit a to tak, že teplotu stále musím držet na stejné hodnotě. O to se musí postarat regulace . Nic víc bych v podobné regulaci nehledal.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Re: Vyhřívání
Dobrý den,
svého času jsem měl možnost se podílet na vývoji nového čidla vlhkosti vzduchu a v rámci toho jsem dělal i rešerši na čidla již známá. Výsledkem přečtení desítek datasheetů a jiných lit. zdrojů vyplynulo, mimo jiné, i to že všechna běžně užívaná čidla mají přesnost měření silně závislou na vhkosti vzduchu a v intervalu 95 - 100 % R.H. je přesnost měření velmi malá.
Domnívám se, že pro dosažení "dokonalosti" to chce kombinaci čidla vlhkosti vzduchu a senzoru na přítomnost kondenzující vody. Nebo bezkontaktní měření teploty optiky.
T.
svého času jsem měl možnost se podílet na vývoji nového čidla vlhkosti vzduchu a v rámci toho jsem dělal i rešerši na čidla již známá. Výsledkem přečtení desítek datasheetů a jiných lit. zdrojů vyplynulo, mimo jiné, i to že všechna běžně užívaná čidla mají přesnost měření silně závislou na vhkosti vzduchu a v intervalu 95 - 100 % R.H. je přesnost měření velmi malá.
Domnívám se, že pro dosažení "dokonalosti" to chce kombinaci čidla vlhkosti vzduchu a senzoru na přítomnost kondenzující vody. Nebo bezkontaktní měření teploty optiky.
T.
- MMys
- Příspěvky: 17697
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 51
- Kontaktovat uživatele:
Re: Vyhřívání
Ono je otázka, jestli to je vůbec k něčemu dobré si to dělat takhle složité. U dalekoheldu bych to neřešil vůbec, tam mám prostě během chvíle vylaborovanou hodnotu, jak moc vyhřívat aby se to nerosilo.
Celooblohovka je trochu jiný případ, tam je nesmysl topit zbytečně, když je vlhkost nízká, ale ani u dalekohledu ani u celooblohovky nelze přeci měřit teplotu toho skla, na kterém to kondenzuje. Měření na okraji je stejně nesmysl, okraj je významně teplejší než střed, díky mizerné tepelné vodivosti. Takže se celá úloha stejně ve finále zredukuje na určení toho, od jaké vlhgkosti už preventivně topit, a jak moc topit (do rosnice, do kopule celooblohovky). A to se stejně bude muset určit nejspíš empiricky.
Celooblohovka je trochu jiný případ, tam je nesmysl topit zbytečně, když je vlhkost nízká, ale ani u dalekohledu ani u celooblohovky nelze přeci měřit teplotu toho skla, na kterém to kondenzuje. Měření na okraji je stejně nesmysl, okraj je významně teplejší než střed, díky mizerné tepelné vodivosti. Takže se celá úloha stejně ve finále zredukuje na určení toho, od jaké vlhgkosti už preventivně topit, a jak moc topit (do rosnice, do kopule celooblohovky). A to se stejně bude muset určit nejspíš empiricky.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Re: Vyhřívání
Tím se to teda dá zjednodušit: teplotu optiky neměřit. Měřit jenom vlhkost okolního vzduchu a když přesáhne určitou hodnotu, začít topit. A jak moc, jak napsal Martin, to se musí zjistit.
A nebo použít to bezkontaktní měření, to je dobrý nápad, moduly na to existují. Jen ta cena
A nebo použít to bezkontaktní měření, to je dobrý nápad, moduly na to existují. Jen ta cena
William Optics FluoroStar 110, AFR-IV, ASI533MM Pro, EQ-6 R, Berlebach Planet, SVBony SV305M Pro, Intel NUC, DeepSkyDad AF3 a pár dalších kravin vlastní výroby
Astrofotky
Astrofotky
Re: Vyhřívání
Bill píše:... Já netuším, čím se liší situace, kdy je je teplota pod rosným bodem a věci se trošku mlží(a kdy stačí topit jenom lehounce) od situace , kdy voda teče ze všeho proudem a i plný výkon nestačí. ...
Problém je v tom, že toto nie je riešiteľné meraním v jednom mieste. Vodná para je plyn, a tak sa aj správa v atmosfére. Celková kondenzácia vzdušnej vlhkosti závisí nielen od teploty rosného bodu a rýchlosti zmeny teploty vzduchu na danom mieste, ale súvisí aj s priebehom teploty vzduchu a teploty rosného bodu s výškou (od toho je závislý parciálny tlak vodnej pary v danej výške). Na to, aby sa to dalo nejak exaktne popísať, by sa museli robiť merania vo výškovom profile (aspoň rádovo stovky metrov) v danom čase a to je nerealizovateľné.hades píše:... Měřit jenom vlhkost okolního vzduchu a když přesáhne určitou hodnotu, začít topit. A jak moc, jak napsal Martin, to se musí zjistit...
Re: Vyhřívání
Teplotu optiky měřit lze bezkontaktním teploměrem pracujícím v IČ oboru spektra. Tuto teplotu pak porovnat s rosným bodem zjištěným z jiného čidla a podle toho programovat automat vyhřívání.
Souhlasím však s řečeným názorem, že je to zbytečně komplikovane. T.
Souhlasím však s řečeným názorem, že je to zbytečně komplikovane. T.
Re: Vyhřívání
Toto sú podľa mňa dva grafy, ktoré vypovedajú o tom, z akého dôvodu niekedy kondenzuje viac vzdušnej vlhkosti a inokedy sa jej vykondenzuje menej. Prvý je EMAGRAM (jeden z termodynamických diagramov) vytvorený z aerologického výstupu na stanici Praha-Libuš (pre nás je zaujímavá prízemná vrstva do výšky rádovo možno v stovkách metrov), ten druhý je psychrometrický diagram, ktorý popisuje tlak vodnej pary pri určitej teplote a relatívnej vlhkosti atmosféry (tie hodnoty "A" a "B" si v grafe nevšímajte, nenašiel som lepší graf).
Keď si odsledujete, ako sa mení napr. EMAGRAM v priebehu dní a v priebehu roka, čiže ako sa s výškou mení teplota vzduchu (červená krivka na EMAGRAMe) a teplota rosného bodu (zelená krivka na EMAGRAMe) a čo to robí s tlakom nasýtenej vodnej pary a parciálnym tlakom vodnej pary pri danej relatívnej vlhkosti v závislosti od výšky, tak začne byť jasné, z akého dôvodu vykondenzuje z atmosféry niekedy tej vody viac a inokedy zase menej.
Zjednodušene, niekedy sa určitej časti vzdušnej vlhkosti podarí prejsť z prízemnej vrstvy do vyšších hladín atmosféry (keď je vysoký rozdiel parciálnych tlakov vodnej pary v daných výškových hladinách, čiže keď je vysoký tlakový spád - hlavne v letných mesiacoch) a inokedy vlhkosť zostane na svojom mieste a ďalším znižovaním teploty vykondenzuje (hlavne na jeseň a v zimných mesiacoch, keď je nízky tlakový spád). Vysvetľuje to aj dôvod, prečo sa niekedy vytvára hmla a inokedy nie.
Keď si odsledujete, ako sa mení napr. EMAGRAM v priebehu dní a v priebehu roka, čiže ako sa s výškou mení teplota vzduchu (červená krivka na EMAGRAMe) a teplota rosného bodu (zelená krivka na EMAGRAMe) a čo to robí s tlakom nasýtenej vodnej pary a parciálnym tlakom vodnej pary pri danej relatívnej vlhkosti v závislosti od výšky, tak začne byť jasné, z akého dôvodu vykondenzuje z atmosféry niekedy tej vody viac a inokedy zase menej.
Zjednodušene, niekedy sa určitej časti vzdušnej vlhkosti podarí prejsť z prízemnej vrstvy do vyšších hladín atmosféry (keď je vysoký rozdiel parciálnych tlakov vodnej pary v daných výškových hladinách, čiže keď je vysoký tlakový spád - hlavne v letných mesiacoch) a inokedy vlhkosť zostane na svojom mieste a ďalším znižovaním teploty vykondenzuje (hlavne na jeseň a v zimných mesiacoch, keď je nízky tlakový spád). Vysvetľuje to aj dôvod, prečo sa niekedy vytvára hmla a inokedy nie.
Re: Vyhřívání
Včera jsem to zkusil zdrátovat dokupy, ale po zapojení napětí se z Arduina zakouřilo Tak jsem se podíval co je špatně a podařilo se mi zkratovat Vcc a GND a regulátor napětí to nevydržel. Arduino pak ještě zhruba hodinu fungovalo při napájení z USB, ale pak to definitivně vzdalo. Budu muset počkat do úterý, než si vyzvednu nové Arduino, raději jsem objednal dva kousky
William Optics FluoroStar 110, AFR-IV, ASI533MM Pro, EQ-6 R, Berlebach Planet, SVBony SV305M Pro, Intel NUC, DeepSkyDad AF3 a pár dalších kravin vlastní výroby
Astrofotky
Astrofotky