Potřebuji radu (začátečník)

[MilAN]

Při vůli výtahu je potřeba to skolimovat opravdu v zasunutém OV a ten při tom ve svislé poloze. Jedině tím je zajištěno, že bude kolimace správná= že osový paprsek , odražený zrcadlem, půjde po stejné dráze - ose . Šikmo položený okulár nezmění kolimaci soustavy, ale samozřejmě se podepíše nějak na kvalitě zobrazení.

[Alamrob]

Upravoval jsem dva vaklající se výtahy s hřebenovým převodem. Nemá smysl snažit se tisknout válcovou vložku - jsem si jistý, že když ta vložka bude na těsno, tak tření bude tak velké, že nebude možné s vnitřní částí výtahu rozumnou silou posunovat. Řešením je použít tři nebo čtyři proužky teflonu rovnoměrně rozmístěné na vnitřní straně díry ve výtahu. Délku proužků udělat tak, aby byly po celé délce té válcové díry (samozřemě rovnoběžně s osou výtahu), šířku asi 3 - 5 mm. Teflon se dá koupit na internetu (ale když jsem ho chtěl koupit, tak byl dost drahý) v různých tloušťkách a pak na vnitřní stranu válcového otvoru přilepit oboustranou lepící páskou.

Nebo, jak jsem to udělal já, ty tři nebo čtyři "vymezovací" proužky vystřihnout třeba z plastové láhve nebo nějakého plastového kelímku (nejlépe aby ty proužky měly různou tloušťku a dala se vůle ve výtahu seřídit použitím různé tloušťky). Ty proužky přilepit na vnitřní stěny vnějšího dílu výtahu oboustranou lepící páskou a na snížení tření použít teflonovou lepicí pásku (ne tu, kterou používají instalatéři, ta není lepící), která se dá koupit na internetu. Pokud jsou proužky příliš tenké, tak je možné oboustranou lepící páskou slepit několik vrstev na sebe, aby tu vůli vymezily. Důležitá je ta teflonová páska jako poslední vrstva na těch proužcích kvůli tření. Když se podaří dobře vymezit vůli (třeba i použitím proužků s různou tloušťkou), tak výtah jezdí lehce a přitom má příjemný odpor při otáčení ostřícími kolečky.

[x-f]

Milane chápu to dobře, že se šikmo položeným okulárem/kolimátorem, mimo osu výtahu to sice na oko zkolimuju dobře, ale je to špatně? A je to horší, než když to zkolimuju s výtahem na doraz zasunutým v poloze/ose, kde se pak reálně kvůli jeho vůli nebude okulár vyskytovat?

Jinak děkuji všem za rady. Zkusím ještě přeci jen vytisknout tu trochu silnější vložku a uvidím jaká pak bude vůle a jak hladce to bude chodit. Za zkoušku nic nedám. Jinak kouknu po těch teflonovejch páskách.

[MilAN]

Jo, chápeš to přesně.

[Alamrob]

Ještě přidám dodatek k vymezení vůle výtahu pomocí plastových proužků a teflonové pásky. Teflonovou pásku jsem použil tuto

https://www.hotair.cz/detail/ochranne-p ... -13mm.html.

Přikládám i foto s pohledem zespodu do levného čínského výtahu, kdy je výtah vysunutý na maximum. Jsou vidět konce vymezovacích proužků a jejich přelepení teflonovou páskou. (Moc jsem si s tím nehrál, a tak je jeden proužek nalepený výše a jeden níže, ale funkci to plní na 110 procent ).

Ještě malá zkušenost. Pokud se ty proužky složí z několika vrstev spojených oboustranou páskou, tak se vůle může vymezit tak, že vnitřní tubus výtahu jde mezi ty proužky zastrčit s odporem (technickou řečí: jedná se o uložení s přesahem). Ale tím, že je tam teflonová páska, která klouže, tak se vnitřní tubus výtahu nakonec mezi proužky dostane (přiznám se, že mně se to u výtahu na fotografii povedlo až na třetí pokus, jinak se páska vždy na jednom proužku roztrhla) a tím, že je tam pružný člen (minimálně dvě vrstvy oboustrané lepící pásky - jedna mezi proužky plastu a druhá, kterou se to lepí k vnitřní straně vnější části výtahu), který se trochu zdeformuje (stlačí a tím i "napruží"), tak ty proužky tím napružením stále tlačí na vnitřní tubus výtahu a výtah je "bezvůlový" . Teflonová páska zajistí, že i když jsou proužky napružené, tak je síla potřebná k ovládání výtahu příjemně malá.

Vytunění_výtahu_1.jpg (241.94 KiB) Zobrazeno 1164 x

[x-f]

Mno tak jsem zkusil vytisknout vložku 0,5 a to je už moc. Vůle sice už žádná, ale chodí ztuha, takže jsem vrátil 0,4.
Na vnější trubku jsem naproti hřebenu nalepil přes vložku ještě proužek z PETky, což ještě vůli zmenšilo a výtah chodí hladce.
Malá vůle tam ještě ve vertikální rovině s hřebenem zůstala, ale už to lítá okolo středu primáru jen tak do půl centimetru.
Udělal jsem znovu kolimaci s výtahem zasunutým na doraz, ale stačilo trochu hnout sekundárním zrcadlem. Na primár jsem šahat vůbec nemusel.

Vypadalo to skoro jako že ta vnější trubka výtahu snad ani nemá pravidelně kruhový profil. V rovině kolmé na rovinu v které je hřeben stačí na vymezení vůle vložka samotná. V rovině hřebenu je třeba vymezit víc. Asi ještě objednám tu teflonovou pásku a podložku naproti hřebenu ještě zesílím.

Vůbec nechápu, proč takovej zprasek vyrábějí, když číňan umí vyrobit plastovej výtah bez vůle za pár korun

[x-f]

Ahoj.

Tak bych poprosil o další radu.

Včera jsem zkoušel Mars, ale bylo to velký špatný. Ono vůbec ta má pozorování nedosahují úplně kvalit jaké bych čekal, ale včera to bylo špatné fest.

Při rozostřeném pohledu byl Seing zjevný.

V nějakém videu na yotube jsem viděl něco podobného a tam to autor popisoval jako seing vznikající přímo v tubusu před natemperováním. Ovšem on měl dalekohled nasměrovaný proti ještě stmívající se obloze. V mém případě jsem točil za tmy rozostřený Mars.

Je tohle běžné chování v důsledku seingu za který si nemůžu, nebo je to "můj" seing?

[bbvideo=560,315]http://www.youtube.com/watch?v=Udo5giMGfDk[/bbvideo]

[MilAN]

Tohle je klasický seeing. Ten v dalekohledu je o hodně pomalejší

[x-f]

Díky.

To mě uklidnilo. Už sem si říkal, že jestli se nenatemperoval za hodinu a půl, tak budu muset přistoupit k úpravám.

[aspius]

Dá sa porovnať plošný jas napr. galaxie a zdanlivý jas hviezdy (bodového objektu) ?
Keď som správne pochopil tak plošný jas je množstvo"energie" na jednotku plochy. Jas hviezdy je tiež množstvo "energie" ale koncentruje sa v jednom bode (teoreticky). Takže pri napr. mag 3 na hviezde dopadne teoreticky 100% energie na jeden pixel pri foto resp. na jednu svetlo citlivú bunku pri pozorovaní, a pri plošnom objekte s plošným jasom mag 3 dopadne rovnaké množstvo "energie" ako pri hviezde mag.3 ale " ale sa rozpresrtrie na viac pixelov pri fotení, alebo buniek pri pozorovaní takže na zachitenie treba podstatne dlhšiu expozíciu, citlivosť alebo priemer.

[nou]

Hej do jedneho bodu iba teoreticky. Prakticky to bude aspon do Airyho disku. A porovnat plosny jas sa pri vizualnom pozorovani rozostrenim si hviezdy az ma rozostreny kotucik rovnaku jasnost ako objekt. Porovnanim velkosti rozostrenia sa da potom zratat hvizdna velkost.

Dnes sa samozrejme meria jasnost cez CCD/CMOS kamery kedy sa po spravnej kalibracii kedy treba vediet citlivost snimaca da zmerat kolko fotonov prislo z daneho objektu a teda vyratat jasnost.

[Neferfrure]

Zdravím,
po delším pročítání zdejšího fora jsem si konečně vybral.
Půjdu do dobsona 254/1200, jen bych poprosil o radu zda raději nepřiplatit za GoTo?
Rozumím tomu dobře, že mi GoTo pomůže udržet objekt v zorném poli?
Jde mi primárně o komfort při pozorování, abych nemusel např. jupiter neustále "nahánět" po obloze?
Díky za rady.

[peta62]

Ne, GoTo objekt najde, pohony jej udrzi v zornem poli i bez GoTo.

[nou]

Nie su vsetky dobsony s pohonom aj s GoTo? Pri EQ montazach som videl pohon iba RA ale vsetky Dobsony s pohonom mali uz aj GoTo.

[dvader]

Neferfrure nemyslel v dotazu Go-To jako funkci, ale jako typ provedení nabízeného dalekohledu... to jsi úplně nepochopil.

Takže k dotazu:
Ano, zmiňovaný Dobson je dobrá volba. Vzhledem k uvažovanému průměru je (a tím pádem k dosahu objektů) Go-To zbytné - v pohodě lze pozorovat s ručním vyhledáváním.
Ale pokud je pozorování planet prioritou (a třeba i ukazování rodině/veřejnosti), tak dává smysl i právě pro to automatické sledování objektu.

Poměr cena/výkon si musíš zhodnotit sám...