Prolétl jsem i ten odkaz na 24''. A zvedá se mi kufr ...
Začínám si více vážit svých zrcadel.
Vůbec mám v posledních letech pocit, že kvalita je často už jen sprosté slovo. A to i tam, kde by to člověk opravdu nečekal.
SW 450P (Vobluda), Poncetka, přestavěný Meade LB 12'' (Dřevák) ve SplitRingu (Hvězdostroj), G3-16200, C1-3000, ED100 na SkyTee II, Panoptic 24, Ethos 13, Nagler Zoom 3-6mm, TV Barlow 2x+3x, Meostar B1 10x42 HD
Malý objekt, objevený v srpnu a zatím označovaný jako asteroid "2020 SO" se v říjnu na zhruba půl roku stane dočasným "miniměsícem" Země (tak jako v minulosti před ním již několik planetek). Zajímavé je na něm především to, že má extrémně nízkou relativní rychlost vůči Zemi, což téměř vylučuje, aby se jednalo o objekt přirozeného původu (opravdu asteroid). Spíš to tedy vypadá na "návrat" nějakého z posledních stupňů raket k Měsíci, které skončily na heliocentrické dráze velice podobné dráze zemské.
Zpětná integrace jeho dráhy zatím ukazuje na urychlovací stupeň Centaur ze startu sondy Surveyor 2 (1966).
Nobelova cena za fyziku bola v roku 2020 udelená za objavy týkajúce sa jedného z najexotickejších javov vo vesmíre, čiernej diery. Zdroj: The Nobel Prize in Physics 2020
V tom druhom diele ma hneď na začiatku (cca od 1:45) zarazilo info o prelete sondy Cassini cez Casiniho delenie. Pokiaľ viem "Grand finale" bolo o prelete medzi vnútornou časťou prstencov a hornými vrstvami atmosféry (alebo mám zlé info o tom, čo je to Casiniho delenie).
To bude otázka na někoho kdo tomu rozumí. Ale mě logicky napadá, že ikdyž adaptivní optika "vymaže" chvění atmosféry, nebo spíš opraví obraz, tak to asi nebude v té míře jako nad atmosférou Země, ikdyž je tam vysoká nadmořská výška a suchý vzduch, což je výhodné pro infračervené záření. Na druhou stranu to jsou 8,2 m zrcadla s adaptivní optikou x 6,5 m segment na Lagrange bodu (Libračním centru), bez vlivu atmosféry ve vakuu.