Jupiter 2020

[Sasa3]

Taky jsem tu noc pozoroval.

[Sasa3]

Vcerejsi noc se poprve zadaril rozumny seeing. Uz za soumraku to bylo poznat na dvojhvezdach. Napr. Antaresuv pruvodce byl tentokrat viditelny i po dobu nekolika vterin. Jupiter mel chvilemi tak bohatou texturu povrchu, ze jsem ji nebyl schopen zaznamenat. Zvlast v STB se neco delo, ale nedokazal jsem to podchytit, protoze tech skutecne ostrych pohledu bylo jen par

[Chef]

Včera jsem poprvé vyzkoušel Bino Zeiss na Jupiteru a Saturnu. Předělal jsem DK na “Bino-friendly” , takže nemusím použit powermate aby šlo zaostřit.
Jak píše Sasa3 výše , včera byl perfektní seeing (na Vysočině ). Zvětšení 200 až 300 a ani se to nehlo, v podstatě mi to připomnělo pozorování v Egyptské poušti , prostě nádhera . Tolik detailů jsem na Jupíku a Saturnu dlouho neviděl (naposled před 15ti lety v Egyptě ).
Jen Škoda , že nemam kvalitnější ADC...

[Sasa3]

Vcerejsi seeing tak dobry nebyl, ale stale to jeste docela slo

[Yarkho]

Včerajší Jupiter zaujímavý, seeing po 23 hod. Ant III, detaily porovnateľné (ale samozrejme iné) so Sašovou kresbou. Po polnoci GRS.

Neviem, čím to je, ale podobný level detailov vidím v 80mm APO a v C6, pri rovnakom zväčšení. Zrejme rozlišovacou schopnosťou, kedy detaily nad >2" sú proste viditeľné i v malom ďalekohľade. Seeing obmedzuje využiteľnosť väčšieho ďalekohľadu.

"Pásikavý" bol včera i Saturn, ale naňho bolo v 80mm apo už dosť málo svetla. Dávam za pravdu Artabanovi.

[Artaban]

Neviem, čím to je, ale podobný level detailov vidím v 80mm APO a v C6, pri rovnakom zväčšení. Zrejme rozlišovacou schopnosťou, kedy detaily nad >2" sú proste viditeľné i v malom ďalekohľade. Seeing obmedzuje využiteľnosť väčšieho ďalekohľadu.

Nevím, jestli ti dobře rozumím. Dobrý dalekohled 80mm, ukáže přibližně stejně detailů při zvětšení asi těch 150x, jako 150mm dalekohled. Je to stejné rozlišení. Jupiter je jasný objekt a u menšího zvětšení a nebo většího, tam budou trochu rozdíly. Jeden dá vždy víc světla a jeden míň.
To má vliv na kontrast a podle toho budou vidět jemné detaily. U hodně malého zvětšení tak může být ve výhodě ten refrák. U hodně velkého bude ve výhodě C6. Nad asi 200x je to pro 80mm refrák stejně moc.
Nejde jen o rozlišení, kdy jsme schopni rozeznat ještě dva blízké detaily. V hodně případech jde taky o kvalitní kresbu dalekohledu. Jedná se o detaily, které dalekohled už nedokáže rozlišit, ale zobrazit ano. Jako příklad může být jamka na Měsíci s rozměrem pod rozlišovací schopností dalekohledu. Může být vidět jako bod, ale nepoznáme, jestli jde o jamku nebo třeba horu.

"Pásikavý" bol včera i Saturn, ale naňho bolo v 80mm apo už dosť málo svetla. Dávam za pravdu Artabanovi.

Ani nevím co přesně myslíš?

[Yarkho]

Ani nevím co přesně myslíš?

Že i na Saturne bolo vidno pásy. Bolo to však celé pomerne tmavé - planéta je nízko a ďalekohľad malý.

[Artaban]

Jj to vím, ale už dlouho jsem o Saturnu nic nepsal, tak přemýšlím, kde jsi to vzal
Ale to jedno. Hlavně je zataženo a vidíme kulajdu
A Saša slušný s tím Dobsonem 150-142mm. Asi to hodně pomohlo a není to drahé.

[Sasa3]

Jo, ten rozdil v prumeru je znat. Uz loni kdyz jsem mel pujceny Dobson podobnych parametru bylo videt, ze i tak nizko nad obzorem ten prinos oproti 82mm tam je. Po zacloneni na tech 142mm je dojem z kontrastu kresby na Jupiteru velmi dobry.

Vcera to taky docela slo a Jupiter (a Saturn) vypadal zajimave:

[Jan1992]

Dnes jsem pozoroval Jupiter, Saturn a Měsíc vše pěkně v jedné linii. U Jupitera, kterého jsem pozoroval dlouho mě zaujala pátá hvězdička... Nejsem ji jiszý zda to byl další měsíc? Obvykle vidím klasicky jen 4 měsíce. Dnes podle pozorování u planety blízko z každé stany měsíc, potom vlevo ještě dál v rovině další dva a pod podledním další? Byl to měsíc nebo to s Jupiterem nemá nic společného? Takže v pravo jeden, v levo 3 a pod nejvzdálenějším od planety další. Podmínky super - pásy i náznak skvrny. Pozorováno malým obyč Lunar braser v 0:30 mladoboleslavsko.

[dvader]

Dnes jsem pozoroval Jupiter, Saturn a Měsíc vše pěkně v jedné linii. U Jupitera, kterého jsem pozoroval dlouho mě zaujala pátá hvězdička... Nejsem ji jiszý zda to byl další měsíc? Obvykle vidím klasicky jen 4 měsíce. Dnes podle pozorování u planety blízko z každé stany měsíc, potom vlevo ještě dál v rovině další dva a pod podledním další? Byl to měsíc nebo to s Jupiterem nemá nic společného? Takže v pravo jeden, v levo 3 a pod nejvzdálenějším od planety další. Podmínky super - pásy i náznak skvrny. Pozorováno malým obyč Lunar braser v 0:30 mladoboleslavsko.

To byla asi hvězda ve Střelci s mag 9.1 - pokud byla výrazně slabší než to Callisto...
Na tohle je šikovné pořídit si nějaké planetárium (SW mapa oblohy), kde se dá najít pozice a jména měsíců a další hvězdy. Buď na mobil nebo počítač, třeba Stellarium či SkySafari.

[Sasa3]

Taky jsem vcera koukal. Zastihl jsem jeste Ganymeduv stin a udelal jsem dve kresby, abych zachytil nejen jeho pohyb:

[nou]

Vcera vecer okolo deviatej som pozeral na Jupiter tiez. Tie slabsie boli len hviezdy okolo. Ta jedna ktora tvorila L to bola HIP 95516. Tiez som videl paradne tien prechadzajuceho Ganymeda.

[Artaban]

Jan1992: U Jupitera uvidiš vždy jen 4 jeho měsíce. Časem ani nebudeš potřebovat program na polohu měsíců. Už při prvním kouknutí poznáš, co je měsíc a co už hvězda. Taky pokud budeš pozorovat delší dobu, tak se už dá poznat malá změna polohy měsíců. Kvalitním dalekohledem o průměru 100mm a více, se za dobrého seeingu ve velkém zvětšení měsíce začínají ukazovat jako kuličky. Největší je Ganymed a nejmenší Io. Podle velikosti kotoučků většinou taky poznáš, o který měsíc se jedná. Takže pozorně se dá pozorovat nejen Jupiter, ale i jeho měsíce. Hodně zajímavé jsou přechody měsice, nebo i více měsíců přes kotouč Jupitera. U kraje Jupitera často doslova svítí jako žárovka a blízko středu planety jsou naopak obtížně pozorovatelné a ukazuje to na kvalitu dalekohledu a jeho kontrast. Je to i zkouška dovednosti v pozorování detailů na Jupiteru.

[Cztwerec]

Ahoj Sašo. Pozoroval jsem taky, na srovnání sem posílám snímek z 22:51 (sever pochopitelně nahoře). První co mě kopnulo do oka byl ten výrazný stín, i laici co se mnou koukali ho naprosto zřetělně rozlišili. Bohužel ale seeing moc nepřál. Bylo to na Jupitera špatné a jen první dva snímky s červeným filtrem "použitelné". Asi jsem měl začít trošku dříve.

http://astrofotky.cz/gallery.php?show=C ... 265225.jpg

Řekl bych, že s tím malováním jsi opravdu frajer.

Martin