Planetární speciál

Diskuze o dalekohledech, triedrech a dalších kukátkách pro pozorování nekonečna
Odpovědět
Uživatelský avatar
Michal1
Příspěvky: 482
Registrován: 21. 03. 2008, 23:15

Re: Planetární speciál

#166

Příspěvek od Michal1 »

@ vla, Psion Díky za upozornění a link. Není to tedy tak, že se zem přes den ohřeje, zvlášť když na ní svítí slunce, a pak ji v noci nějakou dobu trvá, než vychladne? Později v noci vychladne ještě víc než vzduch, takže k ránu se vyskytnou přízemní mrazíky. Každopádně příbytek nebo úbytek teploty směrem k zemi nemění nic na tom, že chceme, aby teplota v tubusu dalekohledu byla stejná, jako teplota vzduchu nad dalekohledem.
Psion píše: Dlouhé refraktory mají výhodu objektivu vysoko nad zemí.
Na jakýkoliv dalekohled se dá nasadit dlouhá rosnice. Planetoskop má vrchní konec rosnice často přes 2 m nad zemí.
Planetoskop (konečně hotový dobson 200/2000), Dal (Schmidt-Newton 203/812)
Polární ustavovač PARot ke stažení
Uživatelský avatar
Psion
Příspěvky: 11502
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Praha
Věk: 61
Kontaktovat uživatele:

Re: Planetární speciál

#167

Příspěvek od Psion »

To je sice pravda, nicméně zrcadlo je u země, zatímco refraktor má čočku v těch 2 metrech.
Uživatelský avatar
Cztwerec
Příspěvky: 8293
Registrován: 03. 02. 2007, 17:58
Bydliště: Břežany II.
Kontaktovat uživatele:

Re: Planetární speciál

#168

Příspěvek od Cztwerec »

To jsou super spory o tom jak to vlastně je... ;) tak kdo má asi pravdu?
Lectorem iustus...
Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 24261
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 75

Re: Planetární speciál

#169

Příspěvek od MilAN »

Už dávno jsem přestal brát názory v CN vážně.
Jen příklad. Uděláme masívní dřevěný box se zrcadlem, ze všech 5ti stran uzavřený. Pak tam integrujeme soustavu ventilátorů, čidel, elektroniky a "vědecky" to řešíme. Na mnoha stránkách. Bez toho, aby někdo napsal, že 95 % se vyřeší tím, že necháme prostor za čelní stranou zrcadla = celou masu zrcadla neřízeně ofukovat větrem a vyzařovat do prostoru, v kterém to ničemu nevadí. Atd... Jenže, jak to říct lidem , kteří jsou posedlí všemocnou elektronikou, bez níž nic nejde ... ( neřešíme 2m zrcadlo , ale dalekohled -hračku ! )
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Uživatelský avatar
Cztwerec
Příspěvky: 8293
Registrován: 03. 02. 2007, 17:58
Bydliště: Břežany II.
Kontaktovat uživatele:

Re: Planetární speciál

#170

Příspěvek od Cztwerec »

Přesně, taky mě přestali tyhle nekonečné příběhy bez konce na CN dojímat.
Lectorem iustus...
Uživatelský avatar
Michal1
Příspěvky: 482
Registrován: 21. 03. 2008, 23:15

Re: Planetární speciál

#171

Příspěvek od Michal1 »

Zajímavý je obrázek 88 tady:
https://www.telescope-optics.net/turbulence_error.htm
Zde měřily většinou nižší teplotu vzduchu než země bez ohledu na denní dobu. Tedy něco jiného, než nám naši meteorologové tvrdí v Psionově odkazu. Asi bude záležet na roční době a klimatu.
Psion píše:To je sice pravda, nicméně zrcadlo je u země, zatímco refraktor má čočku v těch 2 metrech.
Tohle tvrzení jsem si vždy vysvětloval pomocí spodní části obrázku, tedy že teplá země ohřívá chladný vzduch a tím pádem se vytváří přízemní turbulence. Pokud by byla země chladnější než vzduch, ke konvekci nedojde a různě teplé vrstvy vzduchu budou (v ideálním případě) planparalelní a seeing neovlivní.
MilAN píše: Bez toho, aby někdo napsal, že 95 % se vyřeší tím, že necháme prostor za čelní stranou zrcadla = celou masu zrcadla neřízeně ofukovat větrem a vyzařovat do prostoru, v kterém to ničemu nevadí.
Otevřeného tubusu bych se při planetárním pozorování bál. Nějaká stěna musí chránit optickou cestu před teplým vzduchem z pozorovatele. Leda snad by foukal vítr správným směrem.
Planetoskop (konečně hotový dobson 200/2000), Dal (Schmidt-Newton 203/812)
Polární ustavovač PARot ke stažení
Uživatelský avatar
Bill
Příspěvky: 4758
Registrován: 11. 01. 2007, 19:54
Bydliště: Uničov

Re: Planetární speciál

#172

Příspěvek od Bill »

No mě spíše pobavilo tohle:
Low-level turbulence results from terrain topography. For instance, valleys are filled with colder air during the night, resulting in greater thermal differential vs. ground and more intense low-level turbulence. Hillsides, including hilltops and bottoms, often have more unsteady air, due to constantly sinking cooler air. Strips along large water bodies have more unsteady air due to grounds and waters - and, consequently, air masses above them - being at different temperatures (one mini-version of such thermal air-clash is an open window).

Přitom jinde je napsáno, že na pobřeží moře, na úbočí mírných kopců a v údolí obklopeném kopci je nejlepší seeing! Zajímavé je, že tady to tvrdí přesně naopak :lol:
M:736 750 113
Uživatelský avatar
g
Příspěvky: 1832
Registrován: 05. 12. 2008, 14:13
Bydliště: Neratovice
Věk: 62

Re: Planetární speciál

#173

Příspěvek od g »

Milan asi nemyslel otevřený/trubkový tubus, ale něco na způsob tohoto: https://www.cloudynights.com/uploads/mo ... _thumb.jpg
Bino SD 82/470mm; triedry 25x100, 8x30; kukátko 2x54. Berlebach UNI19c a Report 322K; hlava Berlebach 553
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7198
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 57

Re: Planetární speciál

#174

Příspěvek od Artaban »

Na CN, jsou to taky většinou amatéři a jejich zkušenosti jsou větší či menší.
Nebo, co to je planetární speciál? Myslím, že dalekohled, kterým pozorujem planety ;)
Když má někdo dalekohledů víc, tak planety pozoruje tím, který je z nějakého důvodu ukazuje líp.
Na amatérské úrovni většina dalekohledů ukáže detaily na planetách podobně speciál nespeciál. Stačí, aby dalekohled dobře ukazoval.
Spíš jde jen o to, aby si každý vybral dalekohled a jeho výkon podle svých možností a podmínek, kde se bude dalekohled nejčastěji používat.
Především větší dalekohled dokáže ukázat zajímavé podrobnosti na planetách. Např. detaily, které byť kvalitní 100mm průměr nemá šanci zobrazit. Čím bude ovšem větší problém z něj ten výkon dostat, tím nás to bude méně bavit. Myslím taky, že půlka z toho všeho, je planetář samotný.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Planetární speciál

#175

Příspěvek od Beda »

Artaban píše:...
Nebo, co to je planetární speciál? Myslím, že dalekohled, kterým pozorujem planety ;)
Když má někdo dalekohledů víc, tak planety pozoruje tím, který je z nějakého důvodu ukazuje líp.
Na amatérské úrovni většina dalekohledů ukáže detaily na planetách podobně speciál nespeciál. Stačí, aby dalekohled dobře ukazoval...
souhlas ! A jelikož má pozorování planet a Slunce hodně společného, přidám tenhle příspěvek.
Shodneme se , že seeing patří k problematickým fenoménům , které většinou komplikují astronomická pozorování hlavně amatérům. (Profíci si už delší dobu pomáhají adaptivní optikou a útěkem do výhodných lokalit. ) Ale některé případy jsou i dnes překvapující:

Ve třicátých létech 20. stol. Bernard Lyot a Waldmeier začali na vysokohorských observatořích Pic du Midi, resp. na alpské Arosa, koronografem pozorovat sluneční koronu a protuberance. Poté se dvacet let tradovalo, že je to možné pouze ve větších nadmořských výškách. Počátem padesátých let upozorňuje Nögel a posléze i Otavský s Klepeštou, že observace protuberancí je dobře možná i v nížinách. Kepeštova následná pozorování na petřínském protuberančním teleskopu s unikátním Šolcovým křemenným filtrem byla známá i v zahraničí ! Otavský navíc začal na 6" koronografu vlastní konstrukce spektroskopicky pozorovat koronu v zelené emisní čáře ionizovaného železa na 530,3 nm a to v Černošicích v nadmořské výšce 268 m ! Kvalitu jeho překvapivých pozorování potvrdil v r.1957 Boris Valníček z AÚ Ondřejov. Podle Valníčka jsou Otavského pozorovací záznamy a klasifikace rozsahu korony ve velmi dobré shodě se záznamy Kipenheuer Institutu pro sluneční fyziku Freiburg :
http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi- ... lassic=YES

článek Otavského v ŘH 1956/8, str. 169 - 175:
http://www.supra.cz/data/RH/RH-1956-08.pdf
Přílohy
paralaktický stůl , K.H.Otavský.png
paralaktický stůl , K.H.Otavský.png (507.38 KiB) Zobrazeno 1977 x
Uživatelský avatar
Cztwerec
Příspěvky: 8293
Registrován: 03. 02. 2007, 17:58
Bydliště: Břežany II.
Kontaktovat uživatele:

Re: Planetární speciál

#176

Příspěvek od Cztwerec »

Bill píše:No mě spíše pobavilo tohle:
Přitom jinde je napsáno, že na pobřeží moře, na úbočí mírných kopců a v údolí obklopeném kopci je nejlepší seeing! Zajímavé je, že tady to tvrdí přesně naopak :lol:
Já mám opravdu dobrý seeing na placce nějakých 260 m nad mořem, tady u nás ve vidlákově a domnívám se, že je to právě díky laminárnímu proudění na rovině. Vzduch se mi tu vlastně nemá o co lámat. Na druhou stranu vím, že když je vítr ze západu, tak skoro nemá cenu vytahovat přístroje... a třeba v tom údolí v Černošicích je to oehnané kopci a proudění může jít rovně přes Solopisky, nebo od řeky. Záleží na místě.

Je to všechno specifické a pravda je jen tam u dalekohledu nebo pak na fotografiích.
Lectorem iustus...
Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 24261
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 75

Re: Planetární speciál

#177

Příspěvek od MilAN »

Michal1 píše:
MilAN píše: Bez toho, aby někdo napsal, že 95 % se vyřeší tím, že necháme prostor za čelní stranou zrcadla = celou masu zrcadla neřízeně ofukovat větrem a vyzařovat do prostoru, v kterém to ničemu nevadí.
Otevřeného tubusu bych se při planetárním pozorování bál. Nějaká stěna musí chránit optickou cestu před teplým vzduchem z pozorovatele. Leda snad by foukal vítr správným směrem.
Ale já jsem psal úplně něco jiného. . Většinu tepla lze vyzářit do prostoru za zrcadlem, ne do optické cesty. pokud zadekluji ze zadu a z boku, musí jít teplo do optické cesty, a to jí elimuiji bez jakékoliv regulace a elektroniky a ventilace
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Marwingarden
Příspěvky: 929
Registrován: 14. 05. 2020, 08:56
Bydliště: Praha

Re: Planetární speciál

#178

Příspěvek od Marwingarden »

Ahoj,
O víkendu jsem pozoroval planety (saturn, jupiter) přes ts photoline 60/360 a přes celestron sc5” oběma s okuláry morpheus. A s ts 60/360 byly vidět detaily více než s sct5”. Přiřazuji to špatnému seeingu. Ale moje myšletka je spíš taková jestli by detaily nebyly vidět lépe v sct8” lépe než v sct5”. Bude větší průměr a tím i menší zvětšení a vliv seeingu na výsledný obraz.
Je moje myšlenka správná? Nebo se raději ubírat jinou cestou? Třeba ed 100 a více?

Díky marwin
Ta obloha je prostě nádherná...
Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 24261
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 75

Re: Planetární speciál

#179

Příspěvek od MilAN »

Napiš také, jaké zvětšení jsi používal a co z detailů jsi viděl
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Marwingarden
Příspěvky: 929
Registrován: 14. 05. 2020, 08:56
Bydliště: Praha

Re: Planetární speciál

#180

Příspěvek od Marwingarden »

Pozoroval jsem 80x s ts60 a 75x s sct5”.
Detaily s ts60 byly vidět 2 pásy bouře uprostřed i se znatelnou červenou skvrnou a ztmavení v horní a dolní třetině.
Ta obloha je prostě nádherná...
Odpovědět