Viditelnost DSO

[psmolly]

Teda když tak "poslouchám" ;D co je všechno vidět triedrem třeba 8x30 tak jsem z toho docela vedle. Mockrát jsem se pokoušel o různá Mka svým 10x50 (není to tedy zrovna světová značka, ale optiku má celkem slušnou, jak mi pár zkušenějších potvrdilo) a viděl jsem jen ty opravdu nejjasnější. Např. M13 apod.Ale ty jsou vidět +/- i pouhým okem. Je nějakej návod jak vidět i ty méně jasné, když,jak vidím,to mým přístrojem půjde?

[michal.b]

psmolly napsal: Je nějakej návod jak vidět i ty méně jasné?
To je dobrá hláška

Já bych řekl že je to hlavně o zkušenostech. Možná že ty objekty vidíš, jenom si to neuvědomuješ. Planetárky vypadají v triedru většinou jako hvězdy, kulové hvězdokupy a většina galaxíí jako rozmazané hvězdy, slabší otevřené hvězdokupy připomínají mlhoviny. Kromě nejjasnějších a největších DSO nemůžeš čekat žádné detaily.

Když vyrazíš někam kde je opravdu temná obloha, triedr si hodíš na stativ a ke hledání objektů si vezmeš dobrou mapu, budeš překvapen, co všechno uvidíš.

[SKYMASTER]

V triedru 7x50 jsme meli dostaz i pred 10 magnitud. Hodne zalezi na podminkach, temnosti oblohy a pozor aklimatizaci. Tj jak dlouho koukas v noci bez osviceni svetlem. Po nekolika hodinach mas dosah i o magnitudu vyse.

[JHA - Durko]

Tu by som chcel prispiet svojim zazitkom z pozorovania DSO vo vybornych podmienkach - pocas hrebenovky Nizkych Tatier som si zobral so sebou trieder 10x50 s nadejou, ze okrem prirody v nom uvidim nieco aj pocas jasnej noci, v ktoru som dufal. A hned prva vysla - 26.8.2006 pri chate gen. M.R Stefanika som videl oblohu, aku sa mi nikdy predtym nepodarilo vidiet! Vsade, kde som sa pozrel, na kazdom kusku oblohy, bolo plno hviezd a navyse obloha bola velmi tmava. Ako som uz pisal v inej teme, moja vizualna MHV je kvoli kratkozrakosti podhodnotena mozno aj o magnitudu, ale pre porovnanie, ked bola u mna doma MHV 7 mag (co je inak potvrdene), ja som nevidel volnym okom M13 ani hviezdu vo vnutri lichobeznika draka. A v Tatrach som ich videl! Vyhladal som triedrom len par objektov, ktorych polohu som si pamatal (skoda, ze som si zabudol doma mapy ) M31 bola velkolepa a siahala cez tri stvrtiny 6,5 stupnoveho zorneho pola a navyse bolo vidiet aj jej dvoch sprievodcov M110 a M32 ako mensiu skvrnku a trochu rozostrenu hviezdu. Dalsim objektom bola M33, ktoru nemam problem doma vidiet, ale tu to bola pomerne jasna, velka a pomerne ohranicena skvrna nepravidelneho tvaru. M57 doma som zatial nikde inde triedrom nevidel - javila sa ako malicka hviezdicka, je na nu proste treba vacsie zvacsenie. M13 bola jasne ohranicena a vyrazna hmlovinka, s vyrazne vacsim polomerom, ako je ju bezne vidiet v takomto triedri. Najviac ma ale zaskocila M101, ktoru som videl v triedri LEPSIE ako doma v 25 cm dobsone v nie prave najtmavsej casti oblohy. Pohlad na nu bol podobny ako na M33, len bola o nieco mensia a slabsia. Na zaver som si este nenechal ujst pohlad na dvojitu hviezdokopu v Perzeovi, Ramienko a Labuť, ako aj celú Mliečnu cestu, ktorá bola aj tak najkrajšia volnym okom. Ak sa teda niekedy vyberiete do Tatier, trieder nie je az taky tazky, aby sa Vam ho neoplatilo zobrat zo sebou.

[VK]

psmolly napsal: Teda když tak "poslouchám"  ;D co  je všechno vidět triedrem třeba 8x30 tak jsem z toho docela vedle. Mockrát jsem se pokoušel o různá Mka svým 10x50 (není to tedy zrovna světová značka, ale optiku má celkem slušnou, jak mi pár zkušenějších potvrdilo)  a viděl jsem jen ty opravdu nejjasnější. Např. M13 apod.Ale ty jsou vidět +/- i pouhým okem.
Vpodstatě Ti na to odpověděli ostatní.

Je nějakej návod jak vidět i  ty méně jasné, když,jak vidím,to mým přístrojem půjde?
Tohle je právě popsáno v knize Karkoschka, E.: Astronomický atlas hvězdné oblohy, Ostrava 1995. Máš ji? Pokud ne, dám Ti tip, kde by sis ji (snad) mohl opatřit.

V. K.

[MaG]

psmolly napsal: a viděl jsem jen ty opravdu nejjasnější. Např. M13 apod.Ale ty jsou vidět +/- i pouhým okem. Je nějakej návod jak vidět i ty méně jasné, když,jak vidím,to mým přístrojem půjde?Vzpomínám si, jak dlouho mi v začátku trvalo, než jsem si uvědomil, že M57 sice vidím, ale nerozlišil jsem ji od okolních hvězd. A tak je to s triedrem skoro všude. Objekty jsou malé a mlhavé.

Zaměř se na kulovky, ty jsou podobně jako M13 všechny podobné - možná tě tedy nezaujmou, ale aspoň si budeš moc říct, že jsi je našel.
S galaxiemi je to asi tak, jak vidíš z popisu z Tater. Na velmi tmavé obloze jsou s triedrem vidět obstojně. K těm co jsou tam jmenovány bych ti doporučil zkusit ještě třeba M81 a M82 (ale to chce počkat do jara) a taky M51. Myslím, že třeba tyto jsou rel. malé, ale zase ne tak moc, aby si je na první pohled neviděl jako mlhavé obláčky. Chce to trpělivost.
Vůbec jsi tu nejmenoval otevřené hvězdokupy. Přitom jen v Cassiopei, Perseovi jich je teď vidět.. a ne jen M-ka. Takže koukni do mapy po pár NGC v této části nebe a budeš překvapen, jak jsou dobře vidět. A později v zimě se zaměř na M-ka ve Vozkovi/Blížencích, nemaj chybu. Každá je trochu jiná.

Je toho prostě moc. A chce to zkušenosti. Trpělivost. Koukat třeba i 10 minut v kuse do okulárů a nenechat se rozptýlit okolním světlem!

Co se Karkoschky týče, těžko ti doporučit lepší knihu. Mám to štěstí, že jsem v druhé pol. 90. let koupil originál, ale není problém udělat kopii ve Vědecké knihovně, nebo jak se "chlubí" VK, není problém si ji stahnout na webu, je tu na fóru na to dokonce i založené téma Holt, když je něco nedostupné, je třeba umět si to opatřit. Myslím, že ale mluvím za všechny, když řeknu, že kdyby Karkoschku už konečně vydali, koupil by si ji leckdo mnohem radši, než si jej opatřit a vytisknout, byť nelegálně, z webu.

[psmolly]

No nevím jak to říct, ale tahle diskuze je stará přes rok a já už řekl bych nepotřebuju návod na to, co uvidím v triedru. Ale jinak díky za snahu

[VK]

To psmolly, MaG:
Tím slovem "opatřit" jsem měl na mysli možnost získat nepoužitý knižní výtisk, ne stáhnout z webu. Ovšem ten výtisk je jen jeden (ještě možná).

V. K.