V tom základním přiblížení 30x se mi vzduch na 100km tetelil jenom malinkým náznakem. Možná jak je chladno a v létě to bude jiné. Zkrátka, uvidímeMilAN píše:A hlavně na ty Alpy je větší průměr zbytečný a velké zvětšení nepoužitelné kvůli turbulenci vzduchu. Tady může být i zvětšení nějakých 30-50x až moc.
Messier R152S
Re: MESSIER AR-152/760
Re: MESSIER AR-152/760
Osobní zkušenost nemám, ale znalec, jestli samozvaný znalec nevím, říkal, že zrcadlo pozemní, dobře nasvícené objekty přesvětlí a zmizí detaily. Pravda ale je, že dost e-shopů má u zrcadlových teleskopů poznámku: Nevhodné k pozemnímu pozorování. Někde jsem to viděl i s vykřičníkem.Artaban píše:A včem v tom případě má být čočka lepší? Jestli jde o orientaci obrazu, tak se zenit. zrcátkem bude stranově převrácený. Pokud to bude vadit, tak lze koupit převracecí hranol http://www.supra-dalekohledy.cz/prislus ... y/hranoly/ Akorát ty levný nejsou moc dobrý na astropozorování. Taky jestli by bylo prioritou pozorování pozemních cílů, tak nevím, jestli je k tomu achromát s větší barevnou vadou vhodný. Myslím, že by vtom případě byl lepší nějaký buď ED refrák, nebo např. Schmidt-Cassegrain. Vše má ale své výhody a nevýhody.Uvidíme píše:Sem tam u nás vedeme nekonečné polemiky, jestli jsou vidět Alpy, či nikoliv. Pouhým okem je dobře vidět Rakouský Sandl 1.111m pod Dvořištěm a napravo náš Boubín 1.360m. Tuhle výseč mám z okna otevřenou a je pravda, že se v ní, o dalších 200km vzduchem dál, Alpy můžou objevit, protože jsou dost vysoký na to, aby se neschovaly za horizont. Chci tomu přijít přes léto na kloub
Proto né zrcadlo, ale vybíral jsem, aby i s tou čočkou bylo něco vidět na obloze.
Znalci na slovo vzatí o čočce píší následující a to byl hlavní důvod, proč jsem volil čočku: Přednosti refraktorů spočívají ve stabilitě jeho optického systému, která se tak snadno nenaruší ani při silnějších otřesech. Takové dalekohledy si nevyžadují tak častou justáž objektivu. Tubus je uzavřený, což snižuje nepříznivé účinky proudícího vzduchu při pozorování a znesnadňuje vnikání nečistoty do optiky. Soustava nemá žádné části, které by stáli v cestě světlu, které přichází do objektivu, takže je obraz kontrastnější.
Velké, třena třímetrové čočky nelze vyrobit, proto zrcadla. V Chile staví největší dalekohled na světě - průměr zrcadla 40 metrů a na to pochopitelně čočka nemá šanci
Re: MESSIER AR-152/760
tento refraktor může být dobrým hledačem komet (nevadí sekundár u větší pupily pro mladší oči), ale hodně pochybuji na planetární pozorování nebo s větším zvětšením. Mám poruchu barvocitu a také moc nevnímám, ale barva není ten pravý důvod (jak jsem si také původně myslel a vyvedl mne z omylu od VLA zapůjčený ED80 vs TAL100R) - jde o pokles kontrastu, který je minimálně stejný jako u obstrukce. Často se píše, že zrcadlo je po cca 10-15 letech nutno pokovit. Jde to snadno, ale také čočky se zanesou povlakem a jejich vyčištění a seřízení je často i obtížnější. Myslím, že dobrý 6" F/6 newton bude velmi , velmi zdárně konkurovat obrazem planet (z refraktorů jsem měl: několik ED80, ED120, Meade127, dále achro TAL100 a 100R, Konus Super 120/1000 zapůjčen výměnou pak 150/1200 a jen ED120 se vyrovnal -ne rozlišením- SW 150/1200). Častým steskem je potřeba kolimace newtonu, ano s případným přídavkem pohádek kolimační babičky u pletení ponožky.
To není nesouhlas s těmi spokojenými, ať je radost provází...
To není nesouhlas s těmi spokojenými, ať je radost provází...
Naposledy upravil(a) g dne 20. 03. 2019, 21:25, celkem upraveno 1 x.
Bino SD 82/470mm; triedry 25x100, 8x30; kukátko 2x54. Berlebach UNI19c a Report 322K; hlava Berlebach 553
Re: MESSIER AR-152/760
Kdyby jste někdo uměl Francouzky, tak tady se něco určitě dozvíte o tom, jestli je lepší čočka, nebo zrcadlo od Francouzůg píše:tento refraktor může být dobrým hledačem komet (nevadí sekundár u větší pupily pro mladší oči), ale hodně pochybuji na planetární pozorování nebo s větším zvětšením. Mám poruchu barvocitu a také moc nevnímám, ale barva není ten pravý důvod (jak jsem si také původně myslel a vyvedl mne z omylu od VLA zapůjčený ED80 vs TAL100R) - jde o pokles kontrastu, který je minimálně stejný jako u obstrukce. Často se píše, že zrcadlo je po cca 10-15 letech nutno pokovit. Jde to snadno, ale také čočky se zanesou povlakem a jejich vyčištění a seřízení je často i obtížnější. Myslím, že dobrý 6" F/6 newton bude velmi , velmi zdárně konkurovat obrazem planet (z refraktorů jsem měl: několik ED80, ED120, Meade127, dále achro TAL100 a 100R, Konus Super 120/1000 zapůjčen výměnou pak 150/1200 a jen ED120 se vyrovnal -ne rozlišením- SW 150/1200). Častým steskem je potřeba kolimace newtonu, ano s častým přídavkem pohádek kolimační babičky u pletení ponožky.
To není nesouhlas s těmi spokojenými, ať je radost provází...
https://www.youtube.com/watch?v=o3b7HmcC0LM
Podle mě v tom "souboji" vyhrála čočka
Re: MESSIER AR-152/760
No, v tom případě není co řešit, samozvaný znalec ti to vysvětlil, ty mu věříš ,tak o co jde. ?
Jen se tím nesnaž přesvědčovat lidi, kteří ti tady píší nějaké zkušenosti, protože oni pozorují desítky let a to daleko většími přístroji a mají bohaté zkušenosti. A píší své názory, bohatě podložené pozorováním a zkušenostmi. Zatím co ty tu argumentuješ někým na YT, o němž vůbec nic nevíš .A ani asi netušíš, jak ty "pravdy" o zrcadlových dalekohledech jsou směšné.
Jen se tím nesnaž přesvědčovat lidi, kteří ti tady píší nějaké zkušenosti, protože oni pozorují desítky let a to daleko většími přístroji a mají bohaté zkušenosti. A píší své názory, bohatě podložené pozorováním a zkušenostmi. Zatím co ty tu argumentuješ někým na YT, o němž vůbec nic nevíš .A ani asi netušíš, jak ty "pravdy" o zrcadlových dalekohledech jsou směšné.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Re: MESSIER AR-152/760
"Uvidíme" napsal: Kdyby jste někdo uměl Francouzky, tak tady se něco určitě dozvíte o tom, jestli je lepší čočka, nebo zrcadlo od Francouzů
https://www.youtube.com/watch?v=o3b7HmcC0LM
Podle mě v tom "souboji" vyhrála čočka
......
Video jsem přehrál, francouzsky neumím ani slovo, pustil jsem si titulky, ale podle mne je celou dobu řeč o montáži Go-To, jejím provedení, včetně konkrétních části.. v závěru se věnují ovladači, čtou data (teoretiká z webu astroshop.eu). Hovoří o fotografii Plejád a celkové ceně vybavení ca 2700 euro. Ani slovo o nějakém srovnání..
https://www.youtube.com/watch?v=o3b7HmcC0LM
Podle mě v tom "souboji" vyhrála čočka
......
Video jsem přehrál, francouzsky neumím ani slovo, pustil jsem si titulky, ale podle mne je celou dobu řeč o montáži Go-To, jejím provedení, včetně konkrétních části.. v závěru se věnují ovladači, čtou data (teoretiká z webu astroshop.eu). Hovoří o fotografii Plejád a celkové ceně vybavení ca 2700 euro. Ani slovo o nějakém srovnání..
Naposledy upravil(a) g dne 20. 03. 2019, 21:33, celkem upraveno 1 x.
Bino SD 82/470mm; triedry 25x100, 8x30; kukátko 2x54. Berlebach UNI19c a Report 322K; hlava Berlebach 553
Re: MESSIER AR-152/760
To si zjevně nerozumíme. Nesnažím se nikoho o ničem přesvědčovat. Naopak, vašich zkušeností si cením, sám nemám skoro žádné, a i jsem v začátku této komunikace několikrát děkoval. To na YT není argument, jen ukázka, že někdo je pro zrcadla, jiný pro čočky. Už se tady o tom psalo, oboje má svá pro i proti. Dobře o tom píše Jihlavská astronomická společnost:MilAN píše:No, v tom případě není co řešit, samozvaný znalec ti to vysvětlil, ty mu věříš ,tak o co jde. ?
Jen se tím nesnaž přesvědčovat lidi, kteří ti tady píší nějaké zkušenosti, protože oni pozorují desítky let a to daleko většími přístroji a mají bohaté zkušenosti. A píší své názory, bohatě podložené pozorováním a zkušenostmi. Zatím co ty tu argumentuješ někým na YT, o němž vůbec nic nevíš .A ani asi netušíš, jak ty "pravdy" o zrcadlových dalekohledech jsou směšné.
http://www.jiast.cz/clanky/teleskopie-i ... ma-amatera
Ano, nic o tom nevím, snažím se vědět a taky je mi sympatické, že ty čočkové jsou těžké. Vyvolává to v člověku pocit, že má poctivý dalekohled
Re: MESSIER AR-152/760
Tak už jsem to napravil, Jihlavská astronomická společnost ty dva typy doslova pitvág píše:"Uvidíme" napsal: Kdyby jste někdo uměl Francouzky, tak tady se něco určitě dozvíte o tom, jestli je lepší čočka, nebo zrcadlo od Francouzů
https://www.youtube.com/watch?v=o3b7HmcC0LM
Podle mě v tom "souboji" vyhrála čočka
......
Video jsem přehrál, francouzsky neumím ani slovo, pustil jsem si titulky, ale podle mne je celou dobu řeč o montáži Go-To, jejím provedení, včetně konkrétních části.. v závěru se věnují ovladači, čtou data (teoretiká z webu astroshop.eu). Hovoří o fotografii Plejád a celkové ceně vybavení ca 2700 euro. Ani slovo o nějakém srovnání..
Znovu odkaz
http://www.jiast.cz/clanky/teleskopie-i ... ma-amatera
- ok1in
- Příspěvky: 994
- Registrován: 27. 06. 2017, 19:23
- Bydliště: Slaný
- Věk: 63
- Kontaktovat uživatele:
Re: MESSIER AR-152/760
Ve vší úctě k I. Zajoncovi, ale přece jen - není to trochu postarší srovnání?Původní článek byl publikován v Astronomické ročenke (SK) v roce 1985
Reflektor vs. refraktor - věčné téma, co je lepší. Mám oba typy, oba jsou dobré - i když každý na něco jiného...Seriál je třeba chápat především v historických souvislostech. Mnohé informace jsou dnes již neaktuální.
Petr, www.ok1in.cz
Re: MESSIER AR-152/760
Ano ano, vím o tom roce 85, ale zase jinde jsem se dočetl, že od doby co dalekohled Galileo Galilei vylepšil, v roce 1609, tak se s tím světlem mnoho nevykouzlilook1in píše:Ve vší úctě k I. Zajoncovi, ale přece jen - není to trochu postarší srovnání?Původní článek byl publikován v Astronomické ročenke (SK) v roce 1985Já vím - je to věčné téma, co je lepší...Seriál je třeba chápat především v historických souvislostech. Mnohé informace jsou dnes již neaktuální.
Re: MESSIER AR-152/760
Dalekohled je už koupený, tak se bude pozorovat U těch pozemních cílů bych doporučil objektiv zaclonit na 80-100mm. Světla bude dost a větší rozlišení stejně atmosféra většinou neumožní. Trochu se tak změnší bar. vada a obraz bude detailnější.
Clonu bych zkusil i u astropozorování u velkých zvětšení. Není problém zkusit různé clony. Začal bych třeba průměrem 130mm a pokud to nebude stačit, tak i menším asi 110mm. U menších zvětšení clonu nepoužívat. Velká zvětšení by mohla být kolem 200-220x. Větší zvětšení nebudou mít moc cenu. Je to jednoduché laborování a brzo se zjistí, co vyhovuje.
Pro pozorování slapších DSO, je základ velká tma a bude třeba za tmou nějak zajet.
Clonu bych zkusil i u astropozorování u velkých zvětšení. Není problém zkusit různé clony. Začal bych třeba průměrem 130mm a pokud to nebude stačit, tak i menším asi 110mm. U menších zvětšení clonu nepoužívat. Velká zvětšení by mohla být kolem 200-220x. Větší zvětšení nebudou mít moc cenu. Je to jednoduché laborování a brzo se zjistí, co vyhovuje.
Pro pozorování slapších DSO, je základ velká tma a bude třeba za tmou nějak zajet.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
Re: MESSIER AR-152/760
to : Uvidíme :
Promiň, ale k tomu se dá napsat jen jedno: věř si , čemu chceš. Nebudeme tě o ničem přesvědčovat.
Pokud tedy bereš ty články od I. Zajonce doslovně, tak bys měl vědět, že v té době se u nás žádné dalekohledy neprodávaly. A to , o čem se tam píše, jsou různě zbastlené dalekohledy z kdejaké optiky, často vybroušené z toho, co se kde válelo.
Od Galilea se možná nezměnilo světlo, ale ty přístroje už jo
A hlavně, když srovnáváš "čočky", tak tím máš na mysli krátkoohniskový achromat, dlouhoohniskový achromat nebo apochromat ? A u "zrcadel" to je Newton, Cassegrain, Schmidt Cassegrainn nebo Maksutov Cassegrain.? Ono pak ty výhody/nevýhody nějak nejde srovnávat a každé jednoznačné tvrzení je naprosto nesmyslné.
Promiň, ale k tomu se dá napsat jen jedno: věř si , čemu chceš. Nebudeme tě o ničem přesvědčovat.
Pokud tedy bereš ty články od I. Zajonce doslovně, tak bys měl vědět, že v té době se u nás žádné dalekohledy neprodávaly. A to , o čem se tam píše, jsou různě zbastlené dalekohledy z kdejaké optiky, často vybroušené z toho, co se kde válelo.
Od Galilea se možná nezměnilo světlo, ale ty přístroje už jo
A hlavně, když srovnáváš "čočky", tak tím máš na mysli krátkoohniskový achromat, dlouhoohniskový achromat nebo apochromat ? A u "zrcadel" to je Newton, Cassegrain, Schmidt Cassegrainn nebo Maksutov Cassegrain.? Ono pak ty výhody/nevýhody nějak nejde srovnávat a každé jednoznačné tvrzení je naprosto nesmyslné.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Re: MESSIER AR-152/760
Souhlasím v plném znění, bude se pozorovat. Zaregistroval jsem se především kvůli těm okulárům a Barlowovi, protože je to zase 10tis, a dát jenom na prodavače se mi nechtělo, tak se chci poradit.Artaban píše:Dalekohled je už koupený, tak se bude pozorovat U těch pozemních cílů bych doporučil objektiv zaclonit na 80-100mm. Světla bude dost a větší rozlišení stejně atmosféra většinou neumožní. Trochu se tak změnší bar. vada a obraz bude detailnější.
Clonu bych zkusil i u astropozorování u velkých zvětšení. Není problém zkusit různé clony. Začal bych třeba průměrem 130mm a pokud to nebude stačit, tak i menším asi 110mm. U menších zvětšení clonu nepoužívat. Velká zvětšení by mohla být kolem 200-220x. Větší zvětšení nebudou mít moc cenu. Je to jednoduché laborování a brzo se zjistí, co vyhovuje.
Pro pozorování slapších DSO, je základ velká tma a bude třeba za tmou nějak zajet.
A teď od vás vím víc, než jsem čekal. Děkuju
Jo, to vím, že pro astropozorování je třeba tmy, ale že vylepším obraz zacloněním objektivu, to je překvápko. Zvláštní je, že dnes odpoledne, při té jasné obloze nebylo vidět ani na 80km, tak je třeba s experimenty být ve střehu, kdy bude čistý vzduch
Re: MESSIER AR-152/760
Co se týče zvětšení, tak už jsi se někde snad dočetl, co to je max. užitečné zvětšení. Tak jen pro jistotu. Je to dvojnásobek průměru objektivu v milimetrech. Tedy u tvého dalekohledu je 2D asi těch 300x. Tohle ale ptatí jen pro kvalitní dalekohled. To by musem mít tvůj achromát ohnisko asi F15 aby se mohl dalekohled naplno využít. U ED a APO objektivů stačí kratší ohnisko. Z toho vidíš, že zvětšení 300x je pro tvůj dalekohled moc. Časem zjistíš, jaké zvětšení a na jakém objektu, je to nejlepší. I to k tomu pozorování patří a tyhle zkušenosti bude zajímavé zjišťovat.
Píšu to ale hlavně proto, že když použiješ clonu, tak zvětšení nesmí být větší, než 2D použité clony.
Ikdyž tedy bude obraz ze clou lepší, tak zvětšení 300x nebude mít smysl.
Píšu to ale hlavně proto, že když použiješ clonu, tak zvětšení nesmí být větší, než 2D použité clony.
Ikdyž tedy bude obraz ze clou lepší, tak zvětšení 300x nebude mít smysl.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
Re: MESSIER AR-152/760
Zas až takhle do hloubky jsem to před nákupem nezkoumal, apochromat je dle mého neúměrně drahý, ale hodně mi dalo níže uvedené základní rozdělení. To je ze současnosti:MilAN píše:to : Uvidíme :
Promiň, ale k tomu se dá napsat jen jedno: věř si , čemu chceš. Nebudeme tě o ničem přesvědčovat.
Pokud tedy bereš ty články od I. Zajonce doslovně, tak bys měl vědět, že v té době se u nás žádné dalekohledy neprodávaly. A to , o čem se tam píše, jsou různě zbastlené dalekohledy z kdejaké optiky, často vybroušené z toho, co se kde válelo.
Od Galilea se možná nezměnilo světlo, ale ty přístroje už jo
A hlavně, když srovnáváš "čočky", tak tím máš na mysli krátkoohniskový achromat, dlouhoohniskový achromat nebo apochromat ? A u "zrcadel" to je Newton, Cassegrain, Schmidt Cassegrainn nebo Maksutov Cassegrain.? Ono pak ty výhody/nevýhody nějak nejde srovnávat a každé jednoznačné tvrzení je naprosto nesmyslné.
Základní typy dalekohledů
Celkem existují čtyři základní typy:
Čočkový dalekohled/refraktor Keplerův – tvořen je dvojicí soustav spojných čoček, objektiv tohoto typu disponuje velkou ohniskovou vzdáleností f, ohnisková vzdálenost okuláru f0 je pro změnu malá. Zvláštní je i tím, že Keplerův dalekohled má i po zvětšení obrácený obraz, což by vadilo při sledování krajiny, u hvězd to ale nikdo neřeší.
Čočkový dalekohled (refraktor) Galileův – je tvořen spojným objektivem, který má velkou ohniskovou vzdálenost f a rozptylným okulárem s malou ohniskovou vzdáleností f0. Je populární třeba ve formě známého divadelního kukátka anebo triedru (všech typologií).
Zrcadlový dalekohled (reflektor) Cassegrainův – použitelný výhradně v astronomii, dost jemu podobný využívá kupříkladu známý Hubbleův teleskop.
Zrcadlový dalekohled (reflektor) Newtonův – totéž nasazení, v přírodě a armádě na něj opravdu nenarazíme.
Tak proto jsem vybral čočku a jinde zase psali, že 150mm objektiv na noční obloze vidí víc, než 100mm, tedy takový kompromis snesitelný myslím si. Jsem zvědavý na zobrazení s Barlowem, někdo tady psal, že to obraz nekazí a zoom okulár k tomu. To budu celkem na 285x a to mi na nějaké další poznatky a úsudky asi bohatě postačí