Dobson 12 od MEADE, Skywatcher alebo GSO ?

[vla]

Vidím celkem jasné důvody neúspěchu, jednak výrazné světelné znečistění, to tady bylo psáno nesčetněkrát, že DSO potřebují pro pozorování tmu a dále naprosto nevhodně zvolený okulár, který dává při zvětšení 50x výstupní pupilu 6 mm, což v součtu s předešlým důvodem dává záruky výsledku, který jsi dosáhl. Takže za prvé je třeba odjet do tmy, což by mělo výrazně pomoci a pak pořídit okulár jak uvažuješ kolem těch 15mm, za mě možná ještě trochu méně, tak 10-13.

[MiniMistr]

Ahoj.
Taky jsem začínal a nemohl nic najít. Ale nechal jsem si poradit od zkušenějších, čili mohu začátečníkům jenom poradit to samé - kupte si reddot
a k němu optický lomený hledáček. Sežeňte si mapy ve kterých uvidíte přibližně to samé co v tom hledáčku (hledáček to chce alespoň 8x50)
a až se naučíte podle této kombinace vyhledávat, pochopíte, že vyhledávání je vlastně docela fajn zábava a budete více času trávit vlastním pozorováním a méně času vyhledáváním.
Co se týká UHC filtru na galaxie - podle mě je to blbost, ale ať se k tomu vyjádří zkušenější.
Petr

[ladis]

UHC na galaxie obecně ne, ale jsou výjimky, jako M33, kde krásně vyvstanou HII oblasti v ramenech.

Jinak pro mě byl největší progress reddot + lomený amici hledáček + výhřev sekundáru a hledáčku. Oproti přímohlednému nebe a dudy a krční páteř to kvituje

[MiniMistr]

Ahoj.
Přesně tak - proto to píšu, ještě lepší je optický lomený hledáček který ukazuje správně orientovaný obraz - to každý taky neví, nevěděl jsem to když jsem začínal ani já.
Debatovali jsme tu na fóru o tom, jestli to má smysl nebo nemá (je samozřejmě dražší).
Teď už bez něj nedám "ani ránu" - ať si to každý vyzkouší sám. Oproti přímohlednému optickému je to úplně jiná liga.
Těch krásných nocí je poskrovnu, proto je důležité pozorovat a ne se trápit s vyhledáváním.....
Namíříš reddot na hvězdu poblíž objektu který hledáš, přejdeš k optickému ve kterém vidíš to co je v mapě a skákáním po hvězdách dojedeš na objekt.
V lepším hledáčku M51 nebo M101 vidím jako zjasnění - už nic neřeším, otázka několika sekund.
Vyhřívání je ideální stav - taky ho už mám.
Petr

[MilAN]

Namíříš reddot na hvězdu poblíž objektu který hledáš, přejdeš k optickému ve kterém vidíš to co je v mapě a skákáním po hvězdách dojedeš na objekt.
V lepším hledáčku M51 nebo M101 vidím jako zjasnění - už nic neřeším, otázka několika sekund.

To je hezké, jenže , pokud jde o objekt který v hledáčku nevidíš, tak přejdeš k dalekohledu a tam je vše obráceně.
To mi přijde vhodnější, když je obraz v hledáčku i dalekohledu orientovaný stejně a já si jen otočím mapu nebo její obraz. Protože je hodně objektů, které hledáš až v dalekohledu, tak stejně musíš mát mapu otočenou ( no někdo si umí obraz zrcadlit, takže ten ne ).

[MiniMistr]

Ahoj Milane.
Ano máš pravdu, ale už jsme to probírali jinde - mě jde o vyhledávání a to je pohodlnější tak jak píšu.
To že je to v dalekohledu obráceně přece už neřešíme.

Petr

[MilAN]

No, to sice neřešíme pokud vyhledáváme jasné objekty, které jsou vidět v hledáčku. Ale u ostatních to řešit musíš, protože nevyhledáváš hledáčkem, ale dalekohledem.
A co je lepší, to tu nemusíme řešit a ani to nerozhodneme - každý to dělá jinak a všechno je dobře

[MiniMistr]

Teď ti nerozumím, proč mám vyhledávat dalekohledem?
Já vyhledávám hledáčkem....
Petr

[MilAN]

A jak najdeš v hledáčku objekty, které tam nejsou stejně vidět ? Rozdíl v dosahu hledáčku a dalekohledu je 4 mag, takže v hledáčku vidím tak 1/50 objektů, které mi je schopen v dosahu ukázat dalekohled- A k namíření dalekohledu s přesností na nějakých 1/4° do správného směru mi stačí red dot, dále už stejně hledám dalekohledem. . Všiml sis, kolik lidí s větším dalekohledem používá jen red dot a ne hledáček ?

[ladis]

Jak píše Milan, pro opravdu slabé objekty typu Minkowski / PK planetárky či slabé Abelly je nutné dohledávat dalekohledem. Hledáčkem najedu na nějaké zapamatovatelné pole blízko cílového objektu, který v hledáčku není vidět, nasadím okulár 26mm a dle předtisklé mapky (na tohle Triatlas už nestačí) dojedu přesně na místo, kde má objekt být (v 26mm ho samozřejmě nevidím), vyměním za Nagler 17mm s UHC a buď planetárka vyleze či je stále titěrná jako spíše rozostřená hvězda či na hraně vidění jakoby prosvítá střídavě (to už člověk vycítí, že to bude ono), pak měním za 9mm 100°ES bez UHC a to se již většinou kochám objektem. Pokud je úhlově velký (úhlové minuty), pak už záleží na podmínkách, zda je lépe vidět v Nagleru 17mm s UHC či v 9mm bez UHC. takto pozoruju už roky ty nejslabší planetárky na hraně viditelnosti v 12". Planetárky mě berou více, jak galaxie či kulovky. I když dohledávat v Abellech pátou, šestou, sedmou galaxii má taky něco do sebe

[MiniMistr]

Ale já se s vámi nepřu o "dohledávání" (zametání) nebo jak chcete s hlavním dalekohledem u slabých objektů.
Ale když můj hledáček 12x60 ukazuje přibližně stejné hvězdné pole jako mám v Deep Sky Hunter atlasu, tak si přece podle hvězd přesně najedu na místo kde má objekt být.
Nechápu, jak bych toto řešil pouze reddotem který můžu namířit pouze na jasné hvězdy které vidím okem ještě když jsou třeba daleko od hledaného objektu?
Proč bych to dělal vyhledáváním pomocí okuláru s převráceným obrazem, když pomocí tohoto hledáčku to udělám efektivněji..........
Najedu podle mapy přesně na místo kde má objekt být (je přece jedno jestli je slabý nebo jasný) a jsem tam.
Pokud ho nevidím - jsou za to zodpovědné jiné důvody. Za to ale nemůže hledáček.
Proto si nerozumíme - každý mluvíme o něčem jiném.

Petr

[ladis]

Petře, takhle třeba dohledává jen s reddotem bez optického hledáčku kometární borec Vic z KaLu v jeho 16" dobsonu. Nízkým zvětšením dojede na pole a větším objekt pak vidí. Já osobně preferuji to samé co ty (optický hledáček od prvotní jasné hvězdy reddotem), ale jen na jasné objekty, co už člověk zná často i nazpaměť (často takové M81/82, M65/66 dám napoprvé jen přes reddot). Pro opravdu slabé objekty (zde fakt nemám na mysli NGC) je nutnost přesného najetí už dalekohledem při nízkém zvětšení. V tom je moje polovina radosti z pozorování "úchyláren"

Navíc nezpoměň, že pohybem primáru v různých výškách dochází k rozosení optického hledáčku a ZP dalekohledu a pokud blízko cílového pole na jasné hvězdě znovu optický hledáček nesesouhlasím drobnou korekcí se středem ZP dalekohledu, pak najetím optickým hledáčkem na místo "neviditelného" DSO nemám záruku, že v ZP dalekohledu je přesně na středu. Proto cílové dohledávání slabých objektů taktéž dělám už dalekohledem a nikoliv hledáčkem. Ono u DSO na hraně viditelnosti je třeba přesně vědet, kde v ZP dalekohledu se promítá. Pouhé zametání zde většinou nepomůže (naopak funguje u jasných objektů). Pak je to o usilovném "postranním" koukáním do místa, kde má ta duchařina být. Buď je vidět hned, nebo po chvíli (pomáhá mi odklonit se od okuláru, párkrát hluboký nádech a rychle k okuláru) či prostě se nevykouká (častý případ)... To bez najetí dalekohledem jen přes OH prostě nedáš.

[MiniMistr]

Ahoj.
Ale jo, já s Vámi souhlasím, taky to tak dělám, (sice jenom u malého procenta objektů - a to taky lovým duchařiny), ale optický lomený hledáček
se správně orientovaným obrazem je pro mě nutnost a hodně mi to pomáhá.
Musím si ho samozřejmě seřídit s dobsonem a pak odvádí svou práci dobře. Některé objekty musím dohledat okulárem, o tom se nepřu, přesto na něj nedám dopustit a nechci "obyčejný" který obraz převrací - mě to tak vyhovuje.
Spíš jsem byl překvapen, že někteří astroamatéři o tom, že takový existuje nevěděli a ani mi nevěřili .

Petr

[ladis]

Já také Petře používám lomený hledáček s amici hranolem, který dává správně orientovaný obraz. Mnohem lépe se mi pak skáká po hvězdách dle map a krk netrpí. Po letech pozorování jsem si říkal, jak jsem mohl bez něho dříve fungovat. Tuším kolega MM mi jej doporučil a nemýlil se. Efektivita vyhledávání se u mě poté zlepšila. Podle mě podceňovaný ergonomický a efektivní doplněk DSO pozorovatele. Pak ještě to chce hodně "dlouhý" okulár pro dohledávání hvězdném poli ZP dalekohledu u duchařin.

[MiniMistr]

Ahoj.
Naprostý souhlas, jsem rád, že se mnou někdo souhlasí.
Dal by jsi sem prosím nějaké typy na zajímavé jarní mlhoviny pro větší průměry cca 300-350mm?
Já toho mám v mapách tolik, že nevím co pozorovat dřív.........
Petr