Porovnání rychlosti světelných a radiových vl

[Honza Ebr (honza42)]

Tento experiment může být potvrzením mých představ o různých rychlostech vln elektromagnetických (elektrony) a světelných (fotony).

Takže i když ti 3x řekneme, že EM vlny nejsou elektrony, tak to bdueš pořád opakovat? Víš, jak to vypadá, když nosič interakce má náboj? To je potom QCD, s asymptotickou volností a confinementem. Když se podívám kolem sebe do našeho světa, tak to tam nějak nevidim :)

Nemáš sebemenší představu, o čem mluvíš a jenom šíříš bludy do světa. Co z toho máš?

[míša]

Omlouvám se za chybná vyjádření o nosičích interakce elektromagnetických vln a mohl bych souhlasit, že se jedná o fotony. Má to však háček.
Podle Wikipedie : „Jakýkoli elektrický náboj pohybující se s nenulovým zrychlením vyzařuje elektromagnetické vlnění“. S tímto souhlasím a tento případ lze aplikovat na všechna zařízení, která pracují s volným elektrickým nábojem. Elektromagnetické pole takto vytvořené se šíří a interaguje pomocí fotonů.
Avšak vezměme si případ vzniku světelných vln, které vznikají jako kvanta energie při přechodech atomů z excitovaného do základního stavu . Zde nastává problém. Platí totiž předpoklad, že elektron (náboj)v atomu, pokud se pohybuje po dovolených drahách okolo jádra, nevyzařuje energii a tedy ani elektromagnetické vlny. Excitovaný atom, (který není stbilní),se zbavuje přebytečné energie formou předávání kvant energie , které zprostředkují fotony.
Z výše uvedeného by vyplývalo, že existují dva druhy fotonů:
1) fotony zprostředkující přenos elektromagnetických vln, proto bychom je mohli nazvat – fotony elektromagmetické
2) fotony zprostředkující přenos kvant energie a tedy i hmotnosti energetických kvant - fotony energetickohmotnostní
Pokud by tedy existovaly tyto dva druhy fotonů, pak lze odůvodněně předpokládat možnost odlišného šíření elektromagnetických a světelných vln.
Proto si myslím, že požadavek na precizní prověření rychlosti obou druhů vln je oprávněný.

[Honza Ebr (honza42)]

Ty ale prostě pořád nechápeš, že ten rozdíl je jenom v tvojí hlavě. Víš o tom, že i radiové vlny vznikají přehody v atomech? Slyšels někdy o čáře vodíku na 21 cm? Stějně tak viditelné záření se běžně vyzařuje tepelně, což je vlastně efekt pohybujících se nábojů v elektrických polích okolních atomů.

Světlo je úplně stejná elektromagnetická vlna, jako radio. Světlo interferuje, může vytvářet stojaté vlnění, ohýbat se, prostě všechno jako naprosto bezvadná vlna. Stejně tak ale radiové vlny nesou energii a hybnost, jako naprosto férový fotony.

"Pokyb elektronů po dovolených dráhách" je pohádka pro děti, aby to vůbec někdo pochopil. Ve skutečnosti se nic nikam nehýbá, protože tene elektron ani nikde doopravdy neni. Není možné o tomto spekulovat bez znalosti kvantové mechaniky. Já se jejímu studiu věnuju už skoro deset let a pořád zrovna tohle nechápu ani zdaleka, protože interakce hmoty se žářenim je, pokud se k ní přistupuje fundamentálně, pekelně složitá věc.

[míša]

interakce hmoty se žářenim je, pokud se k ní přistupuje fundamentálně, pekelně složitá věc.

Protože interakce hmoty se zářenim není úplně jasná, nebylo by správné také porovnat rychlosti světelných a radiových vln ?

[Honza Ebr (honza42)]

Protože interakce hmoty se zářenim není  úplně jasná, nebylo by správné také porovnat rychlosti světelných a radiových vln ?

Ale já pořád nechápu to tvojhe přesvědčenjí, že to nikdo neudělal. Jenom se o tom nemluví, protoež z toho nebylo nic zajímavýho. A ani ta impliakce nedává smysl - jednak to, že neni jasná mě, neznamená, že neni jasná lidstvu a druhak tady mluvíme o šíření těch vln ve vakuu a to je, abych tak řekl, nad slunce jasný.

[KpS]

Světlo a radiové vlny se liší jen frekvencí. Kdyby se šířily různou rychlostí, znamenalo by to, že rychlost fotonu závisí na frekvenci. Pak by ale byla jeho klidová hmotnost nenulová a to by mělo za následek různé měřitelné efekty (např. Coulombův zákon by měl jiný tvar). Současná nejpřesnější měření ukazují, že klidová energie fotonu je menší než 10^(-18) eV (Experimental checks on photon mass). Kdyby přímé měření rychlostí mohlo poskytnout vyšší přesnost, dostalo by před různými nepřímými metodami přednost.

[míša]

Světlo je úplně stejná elektromagnetická vlna, jako radio. Světlo interferuje, může vytvářet stojaté vlnění, ohýbat se, prostě všechno jako naprosto bezvadná vlna. Stejně tak ale radiové vlny nesou energii a hybnost, jako naprosto férový fotony.

Jak to tedy je?
Existují dvě „technologie“   „výroby“  elektromagnetických vln.
První  „vyrábí“ fotony z excitovaných atomů – např. v laserech
A druhá „vyrábí“ fotony v generátoru netlumených kmitů.
To jsou odlišné „technologie“ a mohly by produkovat i odlišný typ fotonů.
Nebo opravdu, pokud posvítíme laserem na antenu, vzniká v ní elektrický náboj?
Není to tak, že lasery primárně předávají energii – ve formě tepla a radiové vlny náboj?

[Honza Ebr (honza42)]

RÁDIOVÉ VLNY NEPŘEDÁVAJÍ NÁBOJ.

Možná, že když to napíšu velkými písmeny, tak si ho toho všimneš?

[míša]

RÁDIOVÉ VLNY NEPŘEDÁVAJÍ NÁBOJ.

Možná, že když to napíšu velkými písmeny, tak si ho toho všimneš?

Uznávám, že jsem se vyjádřil příliš zkratkovitě.
Správně jsem měl uvést:
Existují dvě „technologie“ „výroby“ elektromagnetických vln.
První „vyrábí“ fotony z excitovaných atomů – např. v laserech
A druhá „vyrábí“ fotony prostřednictvím generátoru netlumených kmitů.
To jsou odlišné „technologie“ a mohly by produkovat i odlišný typ fotonů.
Nebo opravdu, pokud posvítíme laserem na antenu, vzniká v ní elektrický náboj?
Není to tak, že lasery primárně předávají energii prostřednictvím fotonů – ve formě tepla a generátory netlumených kmitů předávají energii prosřednictvím fotonů ve formě náboje?
Jak je tedy možné, že stejné fotony ve styku s látkou (př. antena) se projevují někdy tepelně (lasery) a jindy vznikem náboje.?

[MMys]

Ach jo, tohle nemá cenu, co nějaké základy fyziky ? Aby to fungovalo, tak přeci anténa musí mít fyzické rozměry v řádu vlnové délky použitého záření (vlnění). Tedy svítit na anténu laserem a očekávat, že se v ní bude indukovat napětí je poněkud zcestné.

Nicméně to funguje, vzpoměl jsem si teď an jeden odborný článek v nedávném čísle časopisu Sdělovací technika. Existují experimenty, kde se v experimentálních fotovoltaických článcích zkouší použít nanoantény (prostě nanostruktury s rozměry blízkými vlnové délce světla) a přeměňovat tak světlo na elektřinu jinak (elektromagnetickou indukcí), než fotoefektem (tedy vyrážením elektronů pomocí fotonů). Problémem jsou zatím hlavně usměrňovače na THz frekvencích.

Ten časopis teď nemám na čem oskenovat. Když pominu spoustu populárních článků, které mi vyklopil google, tak více do hloubky je o tom něco třeba zde:

http://web.eng.fiu.edu/npala/Publications/C35_SPIE_DSS_paper_final.pdf

Princip funkce je stejný jako u radiopřijímače. Jen je vlnová délka a proto i anténa podstatně menší.  

Tedy ANO - svícením na vhodně velkou anténu VZNIKÁ ELEKTRICKÝ PROUD  ;)

[Nascarphone]

:D Tohle je komedie ... proč by měla být rozdílná? nebudu tu vysvětlovat proč jsou stejné, ale radši napíšu důkaz, že tomu tak je ...

Kdyby rychlost rádiových a světelných vln byla jiná, byl by rozdílný obraz vesmíru v rádiových a světelných vlnách, tj - snímky v těchto spektrech by nepasovali na sebe ... jako přelétající letadlo ... vidíš, jak přelétá a teprve potom ho slyšíš ...

Nebo, když podle rádiového signálu zaměřili černou díru v naší galaxii, později do toho bodu namířili dalekohledy a potvrdili ... kdyby byla rozdílná, tak by koukali jinam a nic by nepotvrdili ...

Spokojen? :)

[smoula]

Na tom prece stoji velka cast fyziky.  :-?  Nechcete to presunout do astrohumoru?

[uzi]

1) Jak se vlastně laicky vysvětluje, že rychlost světla je maximální, tzn. že se nesčítá?

Je to dáno nějakým omezením fyzického světa (více nejde naměřit) anebo je to víra? No ono se neví ani, co je gravitace, co je elektron...

2) A že náš horizont událostí je velký 96 miliard světelných let... A na jakou velikost odhadujete současnou velikost prostoru vzniklého z tehdejší "singularity"? O kolik může být větší?

[Howking]

1) Jak se vlastně laicky vysvětluje, že rychlost světla je maximální, tzn. že se nesčítá?

- sčítá - podle vzorečku

No ono se neví ani, co je gravitace, co je elektron...

- ví se

2) A že náš horizont událostí je velký 96 miliard světelných let... A na jakou velikost odhadujete současnou velikost prostoru vzniklého z tehdejší "singularity"? O kolik může být větší?

- proč se ptáš na věci ve kterých nemáš posle předchozích otázek a ni základní znalosti a tedy naprosto mizivou šanci, že by jsi i tu nejjednodušší odpověď pochopil?

[uzi]

1) Ono se ví, co je gravitace? Vážně? ) tak to asi pan Kulhánek si rád poslechne, co je to gravitace, kdyz prohlasil, ze se nevi, co to je

2) Vážně? Na nazor nemas odvahu?