Polární ustavení na lodžii

[KpS]

Polárka je u mne na lodžii nepoužitelná a driftová metoda je zdlouhavá. Mít přesné ustavení je při natáčení videa s velmi malým zorným polem výhoda a tak jsem se rozhodl použít zrcátko, jehož rovina je kolmá na zemskou osu. Paprsek, který se odrazí přesně zpět, s ní bude rovnoběžný. Krytku polárního hledáčku vyměním za laserové ukazovátko. Paprsek je seřízen tak, aby byl rovnoběžný s polární osou montáže. Napoprvé je nutné ustavit montáž driftovou metodou a seřídit zrcátko tak, aby paprsek vrátilo. Cesta tam a zpět je dlouhá 2,6 m. Na snímku míří polární osa montáže 8' pod pól, její azimut je správný. Citlivost metody je dostatečná a přesnost není horší, než by byla při pečlivém použití polárního hledáčku. Ustavit montáž mohu kdykoliv, prakticky okamžitě a postavena může být v rozmezí daném rozměrem zrcátka (pouhé sklo 10x15 cm).

[Fieldy-cz]

Tohle je opravdu dobrý nápad s jednoduchým řešením pro případy kdy z balkonu není výhled na polárku. Myslel bych si, že to bude dost náchylné i na sebemenší nepřesnosti, ale pokud se to opakovaně osvědčilo tak není co řešit

[Lamid]

Pekne riešenie. Aj ja patrím k balkónovým pozorovateľom, a Polárku mám len tak tak.
Rád by som vedel ako sa to bude správať pri výkyvoch teplôt a ako pracuje stavba. Lodžia je rodinného domu alebo panelákova na 13 poschodí?
Čas preverí, ako často zrcatko bude treba nastavovať.

[KpS]

U zrcátka záleží jen na jeho směru a na něm se teplotní roztažnost úchytu neprojeví. Je možné, že nejen stropní panel, ale i celý panelák mění sklon, ale minuta je velký úhel a totéž by se týkalo všech pevných montáží umístěných na budovách. Až bude zemětřesení, poznám to.

Řešení, které jsem použil, má, co se týká přesnosti, svoje slabé místo. Je jím přesná opakovatelnost vložení ukazovátka. Dosednutí mám na třech malých ploškách a vůči montáži musím zachovat tu orientaci, při které byl seřízen paprsek. Je to proto, že okraj otvoru není přesný a není ani kolmý na polární osu. Tady by velmi pomohl nastálo do otvoru vložený kovový límec zabroušený až po uchycení tak, aby byl kolmý na polární osu.

[KpS]

Naváži na toto již pět let staré vlákno. Musím konstatovat, že "polární zrcátko" mi již mnohokrát značně usnadnilo polární ustavení montáže, zvláště po návratu z MHV nebo DsD. Kontrola jeho nastavení vyžaduje použití driftové metody. S přesným ustavením azimutu není problém. Mimo meridián se však během měření mění výška hvězdy nad obzorem a drift v deklinaci je ovlivněn změnou refrakce. Snažil jsem se proto najít jiný způsob jak změřit pokud možno přesně směr polární osy.

Dalekohledem namířeným někam k rovníku otáčím pouze kolem polární osy a v rozsahu azimutů, které mi dovolí můj výhled, pořídím přes hledáček tři snímky. Díky platesolving získám ekvatoreální souřadnice středů snímků a z nich pak azimutální souřadnice, které opravím o refrakci. Pro tři časové okamžiky (středy expozic) tedy mám v azimutální soustavě tři směry, tři body na nebeské sféře definující rovinu. Ta protíná sféru na kružnici, jejímž pólem je hledaný směr polární osy.

Přechod mezi ekvatoreální a azimutální souřadnou soustavou bohužel vyžaduje použití zdánlivých ekvatoreálních souřadnic. Platesolving na nova.astrometry net poskytuje pouze astrometrické souřadnice J2000.0, ale AstroTortila umožňuje též volbu JNOW. Metoda rozhodně není mobilní, ale pokud by měl někdo zájem si ji vyzkoušet, zpracování umožní jednoduchá tabulka v excelu. Vstupní údaje se vkládají do zelených polí. Je třeba dodržet použité formátování a povolit makra. Rád zodpovím případné dotazy i přes SZ.

P.S. Pro lepší srozumitelnost tabulky: Vektory 1, 2 a 3 jsou tři fotografované směry. Vektory 2-1 a 3-1 leží ve výše zmíněné rovině a jejich vektorový součin je hledaným směrem polární osy.