Meření úhlových vzdáleností na obloze

[Wopat]

Zajímalo by mě, jakým způsobem se dají měřit vzdálenosti mezi různými objekty na obloze při pohledu dalekohledem. Neozbrojenýma očima je to jasné, můžu použít velké množství pomůcek pro měření nebo jen odhad. Jak ale měřit pomocí dalekohledu? Vím, že se vzdálenosti dají odhadnout díky znalosti šířky zorného pole. To je ale velmi nepřesné. Existují nějaké okuláry nebo jen sklíčka s osnovami? Nemám na mysli jen samotný záměrný kříž, ale kříž se stupnicí, nebo něco podobného. Dlouho jsem něco takového hledal, ale nic jsem nenašel. Popř. dá se taková pomůcka vyrobit? Jak měříte vzdálenosti na obloze vy?

[Sasa3]

Treba ten, mam v planu nekdy ho poridit a neco si zkusit zmerit:

http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... /p474.html

[MilAN]

wopat: o jakou úhlovou přesnost ti jde?

[MMys]

No v současné době je snad nejlepší pro přesné měření to vyfotit a následně měřit všechno ze snímku v klidu doma pomocí nějakého SW.

[Wopat]

o jakou úhlovou přesnost ti jde?
Primárně bych rád měřil vzdálenosti Jupiterových měsíců od disku planety a vytvořil graf jejich vzdálenosti v závislosti na čase, a tím odvození oběžné doby a podobné věci. Takže v řádu od několika málo minut po vteřiny. A potom hlavně na dvojhvězdy, kde už se to bude pohybovat pouze v jednotkách vteřin. Pro větší úhlové vzdálenosti to nejspíš nebudu potřebovat. Rád bych si vyrobil Jakubovu hůl nebo něco podobného, což bude pro tento účel plně dostačující.

[Sasa3]

To mereni obeznych dob galileiho mesicku jsem kdysi pred 20ti lety delal coby kluk od oka v 20x30 a 20x50 dalekohledech. I takhle od oka to slo docela dobre, kdyz je dlouha pozorovaci rada. Jinak je to velmi zajimave mereni, kdyz krome periody zmeris i velkou poloosu v nasobcich prumeru Jupitera, muzes urcit jeho hustotu.

Kdyby jsi to chtel spresnit, tak by jsi mohl pouzit driftovou metodu. Na to by stacil jakykoliv okular se zamernym krizem a pri vypnute montazi by jsi meril cas pruchodu kraju kotoucku Jupitera a potom pruchod mesice. Ze zname deklinace by uz jsi se dopocital.

Jinak kdysi se na ucely mereni vzdalenosti pouzival mikrometricky krouzek umisteny v ohniskove rovine okularu. Dala se nim urcit hodne presne relativni ploha v rektasenci i deklinaci. Popis zarizeni viz treba tady:

http://geogdata.csun.edu/~voltaire/clas ... eiss86.pdf

strana 17.

[Wopat]

Kdyby jsi to chtel spresnit, tak by jsi mohl pouzit driftovou metodu. Na to by stacil jakykoliv okular se zamernym krizem a pri vypnute montazi by jsi meril cas pruchodu kraju kotoucku Jupitera a potom pruchod mesice. Ze zname deklinace by uz jsi se dopocital.
To je výborné řešení, to mě nenapadlo! Jen abych se ujistil: Chápu to tak, že díky znalosti zorného pole použitého okuláru si můžu změřit čas, za jaký mi to zorné pole nějaká hvězda stejné deklinace jako jupiter "proběhne". Z toho si odvodím jednotku úhlové vzdálenosti, která odpovídá jednotce času. Je to tak?

Moc děkuji za všechny rady

[Sasa3]

Treti Kepleruv zakon dava do souvislosti obeznou dobu, hmotnost M a velkou poloosu a. Pricemz tam vystupuje pomer M/a^3. Pokud tedy krome doby obehu zmeris velikost velke poloosy v nasobcich prumeru Jupitera, zjistis z Keplerova zakona vlastne M/R^3, kde R je polomer Jupitera. No a to je az na nejaky faktor prumerna hustota Jupitera.

S tim driftem jsi me nepochopil, nepotrebujes znat zorne pole okularu. Staci tam mit nejakou znacku (treba onen zamerny kriz), zorientovat si ho tak, aby jedna osa byla soubezna s pohybem oblohy a pak merit cas mezi pruchodem mesice a okrajem kotoucku Jupitera. Stejne tak si muzes zmerit prumer Jupitera, zmeris dobu mezi pruchodem od jednoho okraje kotoucku ke druhemu.

[Wopat]

Jo, tak ten drift chápu správně Jen tím svým postupem, co jsem vysvětloval, bych měl dostat (pokud se nepletu) výsledek v úhlové míře. Kdežto "pouhým" změřením času, jak píšeš ty, dostanu jen ten čas, který můžu porovnávat. Výsledek bude stejný, jen v prvním případě bych měl navíc znát i úhlovou vzdálenost měsíce od Jupiteru.

[Sasa3]

Kdyz znas deklinaci Jupitera, tak si ten cas jednoduse prepoctes na uhlovy rozmer. Nepotrebujes k tomu nejake tabulky, staci se kouknout, kde Jupiter na obloze je a odhadnout jeho deklinaci podle okolnich hvezd na stupne.

Jinak s tim zornym polem okularu to bude taky fungovat, ale musis to zorne pole znat (a to si zase zmeris tim postupem vyse).

[Wopat]

Super! Děkuju mnohokrát.

[MilAN]

Raději bych než měřením průchodu hvězdy přes zorné pole okuláru změřil průchod 2 nhvězd přes vlákno kříže. Důvodem je, že ne každý okulár má dobře definované okraje pole, bez kříže se nedá dobře určit , že hvězda prošla středem a hvavně, záleží i na poloze v okuláru, kdy je možno i vidět "za kraj" pole, což všechno vnáší dost velkou nejistotu.
¨Na druhou stranu tohle přece ale není vůbec nutné dělat, stačí změřit pouze čas, za jaký objekty přejdou přes vlákno a za známé deklinace se přímo určí úhel v RA.
V deklinaci pomůže pro přesnější měření ( odhad) pouze.
okulár s osnovou (viz odkaz dříve).
A neměli bychom zapomenout na základní klasickou metodu= vláknitý mikrometr, umožnující jak měřit diference v obou osách, tak i změřit vzdálenost a poziční úhel mezi objekty.