Zdravím,
jistě znáte Základy astronomie v příkladech od Širokých. Mají tam dva vzorce, které moc nechápu, jde o zdánlivé průměry hvězd:
log d = log [ch960] + 5 900/T - 0, 20 M_v - 2, 03
log d = 5900/T - 0, 20 m_v - 3,03
d... zdánlivý průměr, [ch960]... roční paralaxa v obloukových vteřinách
Jsou to takové hotové výrobky, u nichž nechápu, jak se na ně přišlo. Mohl by mi prosím někdo ten princip vysvětlit?
Když už tu píši, ještě se pozeptám na HR diagram. Typicky jej znám jako závislost povrchové teploty na absolutní magnitudě. Jde tam prý použit i jiné veličiny pro tvorbu diagramu, jasný je ten spektrální typ na zářivém výkonu či absolutní magnitudě. Je možné užít i jinou veličinu? Zdánlivá magnituda nelze, viďte?
Děkuji
zdánlivý poloměr; HR diagram
-
KpS
- Příspěvky: 2724
- Registrován: 04. 09. 2006, 02:26
- Bydliště: Praha Lužiny
- Věk: 79
- Kontaktovat uživatele:
zdánlivý poloměr; HR diagram
Vzájemný vztah obou vzorců je zřejmý: Rozdíl mezi zdánlivou a absolutní magnitudou je funkcí vzdálenosti (paralaxy). Při odvození lze vyjít ze vztahu mezi poloměrem hvězdy, její povrchovou teplotou a absolutní magnitudou. Takový vzorec je důsledkem Wienova přiblížení pro Planckův zákon a omezení se na vizuální oblast kolem vlnové délky 529 nm.
HR diagram lze vytvořit i s použitím jen zdánlivých magnitud např. pro otevřenou hvězdokupu. Všechny její hvězdy jsou stejně daleko a tak se diagram při záměně absolutních magnitud za zdánlivé nezmění, jen osa bude posunutá.
HR diagram lze vytvořit i s použitím jen zdánlivých magnitud např. pro otevřenou hvězdokupu. Všechny její hvězdy jsou stejně daleko a tak se diagram při záměně absolutních magnitud za zdánlivé nezmění, jen osa bude posunutá.
Karel
zdánlivý poloměr; HR diagram
Děkuji Vám mockrát.
Co se týče magnitudy, mohla bych se prosím ještě zeptat, jak určím součet magnitud v případě, že jde např. o dvojhvězdu, z niž každá má určitou zdánlivou hvězdnou velikost, ale já je prostým okem vnímám jako jednu hvězdu?
Myslím si, že je využitelný vzorec log E = -0,4 (m+14), kde si pro každou jednu magnitudu vypočítám osvětlení a pak součet osvětlení opět převedu na magnitudu. Nicméně opět netuším, jak se k tomuto vztahu došlo.
Co se týče magnitudy, mohla bych se prosím ještě zeptat, jak určím součet magnitud v případě, že jde např. o dvojhvězdu, z niž každá má určitou zdánlivou hvězdnou velikost, ale já je prostým okem vnímám jako jednu hvězdu?
Myslím si, že je využitelný vzorec log E = -0,4 (m+14), kde si pro každou jednu magnitudu vypočítám osvětlení a pak součet osvětlení opět převedu na magnitudu. Nicméně opět netuším, jak se k tomuto vztahu došlo.
-
KpS
- Příspěvky: 2724
- Registrován: 04. 09. 2006, 02:26
- Bydliště: Praha Lužiny
- Věk: 79
- Kontaktovat uživatele:
zdánlivý poloměr; HR diagram
Vaše úvaha, jak určit magnitudu dvojhvězdy, je správná.
Součin -0,4x14 = log(10-0,4x14) lze převést na levou stranu. Jde pouze o definici jednotek osvětlení a ta podivná čtrnáctka zaručí, aby jednotkou byl lux. V této úloze na jednotkách nesejde, 14 můžete nahradit třeba nulou. Ohledně logaritmické závislosti a koeficientu -0,4 hledejte heslo "Pogsonova rovnice".
Součin -0,4x14 = log(10-0,4x14) lze převést na levou stranu. Jde pouze o definici jednotek osvětlení a ta podivná čtrnáctka zaručí, aby jednotkou byl lux. V této úloze na jednotkách nesejde, 14 můžete nahradit třeba nulou. Ohledně logaritmické závislosti a koeficientu -0,4 hledejte heslo "Pogsonova rovnice".
Karel