To má bejt nějakej vtip ? To jako myslíš vážně ?
Myslel nebo maloval ? I když to je jedno, pokud ji maloval, tak i myslel.
Pokud jo, tak je to spíš smutný a fyzikář by měl jít šupem vrátit VŠ diplom. :'(
Je to trochu OT, ale nám na gymplu fyzikářka vysvětlovala, že tuha a diamant jsou příklady různých izotopů uhlíku. Samozřejmě, že jsem jí hnal holí, ale tak nějak to demonstruje, co se člověk dneska ve škole dozví. Dodnes se bojim, co mi v tloukli do hlavy v předmětech, kterym nerozumim
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
taky si myslím že je to smutné jenže on si stojí za tím že kapka vody vypadá téměř stejně jako sněhová vločka a pak mi tvrdil že světlo neni hmotný trošičku jsem se pobavil , a řekl jsem mu : aha tak když není hmotný tak mi vysvětlete proč černá díra pohlcuje i světlo a odpověd : já na to ted nemám čas což znamená že nevěděl , a pak má člověk mít znalosti střední školy co se týče fyziky . ach jo co se člověk nenaučí sám to neví .
Honza Ebr : aspoň v tom nejsem sám
S tim svetlem a cernou dirou je to slozitejsi. To dovede vysvetlit obecna teorie gravitace. Otazka je, co je to svetlo. Svetlo muzeme interpretovat ruzne. Z pohledu kazdodenni skutecnosti svetlo skutecne neni hmotne. Kdyz budeme mit kus kovu, ktery nekoroduje ani pri teplotach nekolik stovek stupnu Celsia, zvazime ho, potom ho zahrejeme na teplotu vetsi nez 524 °C, teleso zacne svitit, dokud nezchladne pod tuto teplotu. Kdyz potom vychladne uplne a znovu ho zvazime, bude mit stejnou hmotnost - prestoze nejakou dobu svitil, tedy vydaval zareni. Jestlize je zareni hmotne, mel by cast hmotnosti ztratit. Cloveka, jehoz znalosti fyziky jsou na urovni sotva toho, co se uci na stredni skole, a vlastne umi jen zaklady mechaniky a termodynamiky + stredoskolskou matematiku, tedy neco, co lidstvo znalo rekneme pred takovymi 300 lety, tak takoveho cloveka by skutecne mohl napadnout tento experiment, a pro takoveho cloveka je nepredstavitelne, aby svetlo melo hmotnou povahu.
Ja bych to tomu uciteli snad i odpustil, hlavne, kdyz je to na stredni skole a seriozni popis jevu, se kterymi se na Zemi setkat nemuzeme, a ktere nejsou vysvetlitelne pomoci stredoskolske fyziky. Ten ucitel to skutecne znat nemusi. Potom by to ale mel priznat a rict, ze temto vecem nerozumi (astrofyzice apod.).
Pokud těleso zahříváš, tak mu dodáváš energii, kterou potom těleso vyzáří formou záření. Není tedy důvod, proč by v tomto pokusu mělo těleso na konci vážit méně.
Jinak foton má nulovou hmotnost za klidového stavu. Je to kvantum elektromagnetického záření, které má vždy konkrétní energii a z rovnice m=E/(c^2) si můžeš spočítat jeho hmotnost v okamžiku jeho pohybu.
S tim svetlem a cernou dirou je to slozitejsi. To dovede vysvetlit obecna teorie gravitace. Otazka je, co je to svetlo. Svetlo muzeme interpretovat ruzne. Z pohledu kazdodenni skutecnosti svetlo skutecne neni hmotne. Kdyz budeme mit kus kovu, ktery nekoroduje ani pri teplotach nekolik stovek stupnu Celsia, zvazime ho, potom ho zahrejeme na teplotu vetsi nez 524 °C, teleso zacne svitit, dokud nezchladne pod tuto teplotu. Kdyz potom vychladne uplne a znovu ho zvazime, bude mit stejnou hmotnost - prestoze nejakou dobu svitil, tedy vydaval zareni. Jestlize je zareni hmotne, mel by cast hmotnosti ztratit. Cloveka, jehoz znalosti fyziky jsou na urovni sotva toho, co se uci na stredni skole, a vlastne umi jen zaklady mechaniky a termodynamiky + stredoskolskou matematiku, tedy neco, co lidstvo znalo rekneme pred takovymi 300 lety, tak takoveho cloveka by skutecne mohl napadnout tento experiment, a pro takoveho cloveka je nepredstavitelne, aby svetlo melo hmotnou povahu.
Ja bych to tomu uciteli snad i odpustil, hlavne, kdyz je to na stredni skole a seriozni popis jevu, se kterymi se na Zemi setkat nemuzeme, a ktere nejsou vysvetlitelne pomoci stredoskolske fyziky. Ten ucitel to skutecne znat nemusi. Potom by to ale mel priznat a rict, ze temto vecem nerozumi (astrofyzice apod.).
Co je to proboha za nesmysl s těma 524 stupni? Proč jsi do jinak poměrně smysluplnýho příspěvku zakomponoval takovou ptákovinu? Předměty s nenulovou teplotou vyzařují vždy, žádný ostrý schod tam není.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
Kdyz budeme mit kus kovu, ktery nekoroduje ani pri teplotach nekolik stovek stupnu Celsia, zvazime ho, potom ho zahrejeme na teplotu vetsi nez 524 °C, teleso zacne svitit, dokud nezchladne pod tuto teplotu. Kdyz potom vychladne uplne a znovu ho zvazime, bude mit stejnou hmotnost - prestoze nejakou dobu svitil, tedy vydaval zareni. Jestlize je zareni hmotne, mel by cast hmotnosti ztratit.
To si děláš pr... :'(
Co takové věci jako Planckův vyzařovací zákon, Stefan-Boltzmanův zákon, Wienův posunovací zákon ?
Ty si myslíš, že chladnější těleso nezáří ? Záření není jen viditelná oblast spektra.
Těleso vyzařuje energii, která mu byla dodána, nepřeměňuje vlastní hmotu na záření (tedy pokud není radioaktivní ;) ) Tohle se učí už ve fyzice na střední, pokdu se nepletu.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
jak by ten kus kovu mohl ztratit hmotnost tím že se na chvíli zahřeje na vysokou teplotu , já jsem myslel že světlo je hmotné kvůli tomu že : černá díra je hodně hmotná ( hodně = slabé slovo ) a jak všichni víme že gravitace roste přímo úměrně hmotnosti tělesa ( čím větší hmotnost tím větší gravitace ) a černá díra pohlcuje světlo to znamená že světlo je hmotné , kdyby nebylo hmotné tak černá díra není černá
i když vím že existují 2 teorie o světle jedna říká že je to elektromagnetické záření a není hmotné druhá říká že je to tok kvant fotonů a foton něco váží tzn . že je světlo hmotné ...
edit: btw. mohl bych poprosit moderátora aby změnil název tématu třeba na obecné dotazy týkající se fyziky ?
děkuji
Ja to zopakuji. Predstavte si, ze jste ucitel na stredni skole, mate ucit fyziku, ale tu fyziku pritom neumite, a zak se vas pta na to, jak je to se svetlem, ktere se snazi uniknout z cerne diry. Samozrejme, jako ucitel-nefyzik mate urcitou predstavu o svete. Pokud budete mit urcitou schopnost logicky uvazovat, pravdepodobne se pokusite najit odpoved na otazku zaka logickym zpusobem. Jeden takovy zpusob je zkusit si predstavit nejaky experiment, ktery by mohl dokazat nebo vyvratit, ze svetlo je hmotne. Jestlize svetlo je hmotne, mela by stale klesat hmotnost kazdeho telesa, ktere sviti. A to se da dokazat tim, ze teleso zvazite pred svicenim a po sviceni. Meli byste namerit zmenu hmotnosti. Ale protoze zmenu hmotnosti (samozrejme) nenamerite, logicky tedy svetlo neni hmotne.
O zareni zak nemluvil. Ucitel neni fyzik, nevi tedy, ze svetlo je viditelne zareni - tu terminologii nezna.
Vztah hmoty a energie vysvetluje az obecna teorie relativity. Ta se na stredni skole v podstate neuci a ani ucit neda, protoze na to studenti nemaji (a ani nemohou jeste mit) potrebny matematicky aparat.
Rovnice E = mc^2 vypada moc hezky, zvlaste vedle namalovaneho portretu Alberta Einsteina, ale bez potrebne matematicke a fyzikalni prupravy je to opravdu jen napsana rovnice, eventualne vedle ni ten portret Einsteina.
Ukolem stredni skoly je naucit nejdriv ty zaklady, neco malo rict zakum o tech dalsich vecech, ale z techto zaku se nestanou fyzikove (a casto nejsou fyzikove ani jejich ucitele, a kdyz to je ucitel jinych predmetu, ktery dostal od reditele ukol ucit i fyziku, protoze tam zrovna nikoho jineho nemaji, tak je to uz vubec v ...........).
Za rozumne bych potom povazoval naucit deti poradne aspon to zakladni a nepoustet se do veci, ktere jsou sice zajimave, ale bez teorie relativity, teorie gravitace a zakladu kvantove fyziky nejdou vysvetlit. To potom neni fyzika ale fenomenologie ucena nazpamet, a kdyz ji nezna poradne ani ucitel, stava se z vyuky fraska. A to muze zaky poradne otravit - ucelem vyuky ale neni otravit zaky. Zaci jsou taky lidi!
No ide o to co pocazujes za hodne. Cierne diery zacinaju na 3 hmotnostiach slnka co nie je az tak vela. Ide o to ze su stlacene do maleho objemu.
Pokial viem tak svetla ci uz je pocazovane za vlnu alebo casticu vystupuje ze ma nulovu pokojovu hmostnost. Ale nestie urcite mnozstvo energie co ako vieme podla teorie relativita energia ma svoju hmostnost.
ano ale ted přesně nevím jaký zákon to říká ale říká že těžší těleso přitahuje méně hmotné a to znamená že černá díra přitáhne světlo
Tohle popisuje gravitacni zakon. Ten ale nerika, ze hmotnejsi teleso pritahuje mene hmotne teleso. Gravitacni zakon definuje pritazlivou gravitacni silu a jeji zavislost na hmotnostech obou teles a jejich vzdalenosti.
Dulezity pojem, ktery asi neznas, je pojem interakce. Ten souvisi s dulezitou skutecnosti, ze silove pusobeni teles je vzajemne.
Tady neni mozne delat prepis ucebnic fyziky. Najdi si to v nich a z nich se to nauc. A postupuj od zacatku, protoze nemuzes dost dobre chapat slozite veci, kdyz neumis ty zakladni, ktere tomu predchazeji.
Jestlize svetlo je hmotne, mela by stale klesat hmotnost kazdeho telesa, ktere sviti. A to se da dokazat tim, ze teleso zvazite pred svicenim a po sviceni. Meli byste namerit zmenu hmotnosti. Ale protoze zmenu hmotnosti (samozrejme) nenamerite, logicky tedy svetlo neni hmotne.
Tohle zdůvodněníby možá obstálo u žáků pomocné školy.
I ten nejméně chápající žák ví z vlastní zkušenosti, že když něco ohřeju, tak to potom chladne. Čili chápe, že jsem něco dodal a to těleso to potom předalo dál . Chápe, že aby hřálo, musel jsem ho nejdřív ohřát, Nehřeje samo od sebe, ze své podstaty. A zrovna tak si to vysvělí s tím svícením, Vidí, že jsem těleso ohřál tak, aby svítilo - čili , že jsem mu "něco" dodal. To je jeho zkušenost - tohle vnímá již od dětství.
Pokud bych ten experiment měl provést před žáky , nevyhnul bych se 2 námitkám:
1/ zvažme to před svícením = ohřáté
2/ naše váhy mají citlivost 0,1 g - experiment dokazuje pouze to, že uniklé světlo nemá vyšší hmotnost než 0,1g.
A kde jsem jako učitel ? .....
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Tohle zdůvodněníby možá obstálo u žáků pomocné školy.
I ten nejméně chápající žák ví z vlastní zkušenosti, že když něco ohřeju, tak to potom chladne. Čili chápe, že jsem něco dodal a to těleso to potom předalo dál . Chápe, že aby hřálo, musel jsem ho nejdřív ohřát, Nehřeje samo od sebe, ze své podstaty. A zrovna tak si to vysvělí s tím svícením, Vidí, že jsem těleso ohřál tak, aby svítilo - čili , že jsem mu "něco" dodal. To je jeho zkušenost - tohle vnímá již od dětství.
Pokud bych ten experiment měl provést před žáky , nevyhnul bych se 2 námitkám:
1/ zvažme to před svícením = ohřáté
2/ naše váhy mají citlivost 0,1 g - experiment dokazuje pouze to, že uniklé světlo nemá vyšší hmotnost než 0,1g.
A kde jsem jako učitel ? .....
Touhle "zkusenosti i nejmene chapajiciho zaka" bych si nebyl tak jisty. Vzdyt to byl ucitel (nejspis jineho predmetu, ktery byl ale nucen nejakym zpusobem ucit fyziku), kdo prohlasil, ze svetlo neni hmotne. Jak k tomu dosel? Nejspis tak, ze se neda zvazit, neda se chytit do ruky, atp.
Dalo by se zvazit neprimo, zvazenim zmeny hmotnosti neceho, co sviti, v case. Jestlize svetlo ma hmotnost, potom svitici teleso musi cast sve hmotnosti predat svetlu, ktere vysila. Predmet, ktery nejakou dobu svitil, musi byt tedy potom lehci. Jenomze neni. Takze svetlo je nehmotne. Tato uvaha je logicky zcela v poradku. Az na to, ze vychazi z klasicke fyziky, ktera uplne presne neplati.
Ja to zopakuji. Predstavte si, ze jste ucitel na stredni skole, mate ucit fyziku, ale tu fyziku pritom neumite, a zak se vas pta na to, jak je to se svetlem, ktere se snazi uniknout z cerne diry.
Ten učitel je fyzikář ! To přeci nemyslíš vážně. Už ten předpoklad je blbě. Pokud učím fyziku, tak ji musím umět, a to minimálně na o stupeň vyším levelu než který učím. Nedokážu si představit, že by fyziku na střední měl učit někdo, kdo neabsolvoval minimálně dva semestry fyziky na VŠ.
Evidentně zde ve zmíněném případě platí známe pořekadlo: "Kdo to umí, ten to dělá, kdo to neumí, tak to učí, a kdo to neumí ani učit, tak ten to řídí."
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Jestlize svetlo ma hmotnost, potom svitici teleso musi cast sve hmotnosti predat svetlu, ktere vysila. Predmet, ktery nejakou dobu svitil, musi byt tedy potom lehci. Jenomze neni. Takze svetlo je nehmotne. Tato uvaha je logicky zcela v poradku. .
V krbu mi krásně svítí dřevo. Když dosvítí, zůstane po něm trochu popela. Rozdíl před a po = hmotnost světla ;D
PS: že já jsem se nedal na učitele, když to tak dobře logicky zvládám
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
