Deep Sky v malých dalekohledech

[stana]

Jo, tahle rubrika by měla být označena hvězdičkou a nikdo ze začátečníků by ji nesměl otevřít. Ostatní jenom na vlastní nebezpečí

Bill
Jo, je to o jídelním lístku o max. dvaceti jídlech..
A to těch deset je už včerejších..
P.S. Jestli budeš s malokukem na Matrhornu, tak uvidíš DSO turbo a potom název topiku sedí..

P.S.2 Bohužel se tu tesáme s běžnýmy problémy smogu, lamp a ...

[Peťa]

Neboj bude hur, vyrabim ted tubus k Zeiss E50/540 objektivu. Mam pocit, ze Zeiss jeste delal 42mm...

Je to lehce off-topic, ale můžeš prosím přihodit popis, fotku nebo nákres toho tubusu, případně scan původního návodu? Chystám se na totéž pro C50/540, tak ať nemusím vymýšlet vymyšlené. Jinak pokud jsem to správně vygooglil, tak byla padesátka nejmenší astronomický objektiv od Zeissů té doby...

[elon254]

C50/540: už aby jste to měli hotové Sasa 3 a Peťa, abych se mohl alespoň částěčně Meopta AD 800 přesvědčit, co uvidíte....
edit: taky mě ted celkem mrzí, že mi utekl v bazaru nabízený set-objektiv C50/540+okuláry...to už sem mohl pozorovat úplně srovnatelně.

(OT, ale za sebe musím napsat, že od té doby co jsem jednou vedle sebe nedopatřením postavil Bresser 70/700 a N355/1600, tak velice ochotně nosím každé pozorování 30Kg.)

[Sasa3]

Jo, je to o jídelním lístku o max. dvaceti jídlech..
A to těch deset je už včerejších..

Myslim, ze tech chodu bude mnohem vic (a to i kdyz odignoruji vcerejsi chody - objekty z Messierova katalogu). Jestli me vyprovokujete, tak casem udelam vyber best 100 pro 60mm dalekohledy.

Na tech svych strankach s pozorovacim denikem mam take vyber objektu, ktere me nejak zaujali (vetsinou teda v mensich dalekohledech, ale ne nutne v 60mm, ten mam jen kratce). Kdyby vas to zajimalo, pro inspiraci, tak tam jsou dve kategorie:

excelentni (asi 150 objektu) a sirsi mnozina (neco pres 300) objektu ktere me nejak zaujaly.

[achromat]

toto vlakno sledujem coraz viac s obdivom /tym nechcem bozechran spochybnovat vynimocne schopnosti kohokolvek/, ale v poslednom case ma coraz viac nahlodava obava, ze raz sa tu objavi pozorovatelsky dennik z "camera obscura" a ja pre svoju neschopnost/slepotu zacnem rozpredavat svoje nadobicko.... :'(

[Rekmarik]

Jestli me vyprovokujete, tak casem udelam vyber best 100 pro 60mm dalekohledy.

A co třeba vyrobit trubku bez optických členů dát na stativ a pozorovat ? ..
Při tvých zkušenostech by to mohlo možná dát docela slušný seznam DSO .. když provokace tak provokace  ;)
.. myšleno tedy v dobrém ..

edit: a ještě si myslím, že taková trubka bude perfektně kreslit - pokud je Ti jedno do čeho koukáš viz Tvé povídání o několik odpovědí výše

[Sasa3]

To uz me taky napadlo (ani nemusim nic vyrabet, staci pouzit tubus od AS80/1200, Zeiss ma totiz objimky se zavitem a cocky jdou pekne a rychle vymonotovat). Chtel jsem tak hlavne otestovat visualni meznou hvezdnou od nas ze zahrady, prime urceni je totiz temer irelevantni, diky vsem moznym svetlum v okoli. Ale nejak to ma hodne malou prioritu. Prece jenom tech okamziku, kdy se dalo rozumne pozorovat bylo v posledni dobe malo.

[Sasa3]

toto vlakno sledujem coraz viac s obdivom /tym nechcem bozechran spochybnovat vynimocne schopnosti kohokolvek/, ale v poslednom case ma coraz viac nahlodava obava, ze raz sa tu objavi pozorovatelsky dennik z "camera obscura" a ja pre svoju neschopnost/slepotu zacnem rozpredavat svoje nadobicko.... :'(
To bych nerad. Muj hlavni message je, ze to neni ani tak o vyjmecnych schopnostech, jako spis o zkusenostech, koncentraci a trpelivosti. Jsou pravda lide, co primym pohledem nevidi hvezdu 10 magnitudy v 250mm Newtonu (jak jsem zjistil pri jednom spolecnem pozorovani). Tam to bude horsi. Ale zase mam obcas zkusenosti i s naprostymi zacatecniky, ze ty veci vidi (a podle reakci nekdy i lip).

Jinak me hodne inspiroval Jay Reynolds Freeman (odkaz na jeho stranky jsem tady na AF nekdy daval, ale nemuzu to ted najit - tak je sem davam jeste jednou: http://old.observers.org/beginner/deep.sky.html). Jeho hlavni pravidla jsou:

1)  Prumer vitezi
2)  Na pozorovani DSO nepotrebujete velky prumer
3)  Svoje pozorovatelske schopnosti muzete stejne dobre rozvijet jak v malem, tak i velkem dalekohledu

Tady je jeste pekny PDF dokument o tom, jak v 55mm refraku lovil objekty ze seznamu Herschel 400: PDF. Az na par nejtezsich to bylo vetsinou z jeho zahrady (mag 5.3), cili asi obdobne podminky, jako mam ja.

[Matyas]

toto vlakno sledujem coraz viac s obdivom /tym nechcem bozechran spochybnovat vynimocne schopnosti kohokolvek/, ale v poslednom case ma coraz viac nahlodava obava, ze raz sa tu objavi pozorovatelsky dennik z "camera obscura" a ja pre svoju neschopnost/slepotu zacnem rozpredavat svoje nadobicko.... :'(


Hodne je podle me trpelivost, nemuzes chtit abys vytahl dalekohled, kouknul a videl, to by bylo az moc jednoduche,
ja kdyz jsem poprve pozoroval, tak jsem napriklad vubec nebral ohledy na adaptaci oci na tmu . Jen jsem k tomu prisel a kouknul, nic tam nebylo.
Ted kdyz svitim tak prinejvetsim cervenou celovkou a zakryvam si hlavno oko.
Obcas stejne musim u dalekohledu nejakou tu chvili cekat aby se tam neco ukazalo.
Neni problem v tom adaptovani treba take?

[camillio]

Ad Sasa3: Já bych k těm pravidlům přidal ještě svoje dvě  :)
máš-li špatné oči, ani dalekohled to nezachrání;
svítí-li ti do zahrady lampa ve tvaru koule, je skoro fuk jak je daleko.

Jinak seznamy jsou pěkné, asi si je vytisknu, když se teď po pár letech snad zase trochu dostanu ke koukání. Ať se je na čem rozcvičit )

[Sasa3]

V patek jsem na chvili vytahnul ven AS80. Krome Saturnu jsem se zameril na jemu blizke galaxie na pomezi Panny a Vah. Hned u hvezdy 109 Vir se nechazi pekna galaxie NGC 5746 viditelna z boku. Bocnim pohledem pri 75x (TMB Mono 16) tam po chvili koukani jako mavnutim kouzelneho proutku vylezla tenka dlouha slaba cara delky asi 6'. Po dalsi chvili zacinaly vylezat trochu podrobnosti: predevsim jasnejsi podlouhy, nestelarni a trochu zmolkovaty stred. Byla docela pekna (jak se pozdeji ukazalo, ta nejlepsi danou noc).

O kousek dal, se pobliz hvezdy 110 Vir schovavaji dalsi galaxie. Relativne zretelna byla NGC5813, ktera se nachazela na hrane trojuhelniku tvoreneho hvezdami odhadem 11.5-12 magnitudy. Byla to p[ti 75x drobna kruhova ploska o prumeru 1-1.3', bez centralni kondenzace. Dalsi relativne zretelnou galaxii byla NGC5838. Bocnim pohledem to pri 75x byla neurcita drobna skvrnka, chvilemi vylezalo jasnejsi kruhove jadro, chvilemi zase vypadala protazena smerem k blizke jasne hvezde.

Papirove jasnejsi galaxie NGC5846 byla velmi tezce vykoukatelna (pozdeji jsem zjistil proc, na objektivu byla temer vrstva vody...), identifikoval jsem ji az podle nakresu. Hledal jsem i blizkou galaxii NGC5850, ale to nebyla sance.

Tyhle galaxie jsem uz kdysi pozoroval pres ED100. Cilem vecera mela byt relativne velka a jasna galaxie NGC5792 ve Vahach. Tam jsem jeste moc objektu nepozoroval, vlastne jen jeden - kulovou hvezdokupu NGC5897. Ale to nebyla sance. U jedne hvezdy se mi zdalo cosi mlhaveho, ale jak jsem pak pozdeji doma identifikoval, tak to byla hvezda 11.2 magnitudy, ktera se nachazela u hvezdy magnitudy 9.9.

Pak me napadlo podivat se na objektiv a ten byl uz po hodine pozorovani totalne pokryty silnou vrstvou rosy. Objektiv jsem vymontoval a zasel domu pro druhy AS80 a chtel jsem pozorovat dal. Jenze to uz se zacalo zatahovat. Narychlo jsem jeste skouknul v trochu cistci oblasti oblohy otevrenou hvezdokupu Dolidze 2 v Labuti, kterou jsem nedavno pozoroval v C63/840. Ani v 80mm refraku tam toho nebylo o moc vic, jen dve hvezdy. Snazil jsem se najit i blizkou otevrenou hvezdokupu IC1311, ktera byla zakreslena v Uranometrii 2000.0, ale vubec jsem se nechytal. Doma jsem zjistil proc. Ma mit visualni jasnost 13.1. Nicmene na fotkach vypada hezky. Tahle hvezdokupa bude vyzvou i pro majitele vetsich dalekohledu.

Obligatni zapis z pozorovani je tady.

[Sasa3]

svítí-li ti do zahrady lampa ve tvaru koule, je skoro fuk jak je daleko.

Ja mam za zahradou asi 50m zeleznicni trat a nad ni celou noc sviti  vysoke vykonne oranzove lampy. Pravda jsou smerove, ale stejne kdyz si vhodne naklonim Uranometrii, tak jsem schopen v ni cist i bez cervene baterky. Ale nejak to celkove jde. Dulezite je, ze jsou smerem na Prahu a na jih smerem do centra Rican. Ja se vetsinou snazim koukat na opacnou stranu a tak moc nevadi (az na to, ze diky nim nemam prispusobene oci na tmu).

[camillio]

Ja mam za zahradou asi 50m zeleznicni trat a nad ni celou noc sviti  vysoke vykonne oranzove lampy. Pravda jsou smerove, ale stejne kdyz si vhodne naklonim Uranometrii, tak jsem schopen v ni cist i bez cervene baterky. Ale nejak to celkove jde. Dulezite je, ze jsou smerem na Prahu a na jih smerem do centra Rican. Ja se vetsinou snazim koukat na opacnou stranu a tak moc nevadi (az na to, ze diky nim nemam prispusobene oci na tmu).
Jestli je to v Říčanech, tak jezdím okolo vlakem do práce (podle všeho pracujeme naproti sobě, já v UTIA ) Tady ve Veselí je to celkem bída, lampy jsou tu poctivé koule, nádraží vzhledem k velikosti pere jasné světlo všude okolo, Bortleho tu odhaduju na zahradě tak kolem 6. Nehledě na dvě ty koule, co mi svítějí přímo do obličeje skoro kdekoliv v zahradě
Ale abych nebyl úplně OT: nějaké DSO se odlovit dá. Mám Newtona 200/1200, do těch 6mag to většinou jde, což na věci typu M13 stačí. Důležité je, aby to bylo dostatečně vysoko na obloze...

[Matyas]

Ja bydlim take ve Veseli , nevim jak je to v ,,centru'' ale ja bydlim v Tyrsove ctvrti a to jeste u lesa, tdy to docela ujde, na jihu, vychode a severu mam oblohu docela dobrou ale zapad je hroznej, tam si to nedokazu predstavit jak bych koukal.
A kousek od Veseli se da najit dost pekna obloha.

[Sasa3]

Predevcirem jsem opet vytahnul na DSO Telementor. Plan byl najit planetarni mlhovinu NGC6884, ktera se nachazela v oblasti pobliz omikron 1,2 Cygni, coz je oblast, kterou jsem minuly tyden zkoumal v 80mm refracku.

Cekani na tmu jsem si kratil pozorovanim Saturna (krasny obraz, vyborny seeing) a pozorovanim dvojhvezd. Nejprve to byla 95 Her, tu jsem si pamatoval z minula, historicky je to zajimavy objekt, hlavne barvy jednotlivych slozek litali ruznym pozorovatelum z extremu do extremu. Ja jsem videl havni slozku (tu na zapade, obe hvezdy jsou temer stejne jasne) jako namodralou a druhou slozku zase mirne cervenejsi/oranzovejsi.

Pak jsem se rozhodl dohonit resty v Hadonosovi. V oblasti vychodne od beta a gamma Hadonose jsou dve krasne velke otevrene hvezdokupy, jak delane pro maly dalekohled. Zatim jsem je pozoroval jen jednou, predelanym objektivem Canonem 300/4 FD na dalekohled. Ani NGC6633 ani IC4756 nezklamaly (detailnejsi popis viz. muj denicek).

Jako zahrivaci kolo pro NGC6884 jsem zvolil malou planetarni mlhovinu NGC6572. Byla velmi zajimava, poznal jsem ji i pri 21x. Zretelne nestelarni byla az pri 165x. Pri 326x slo videt, ze je v zapadni casti zjasneni a ze je uprostred trochu tmavsi, cili neco jako prstynek. No a pri 488x jsem si vsimnul, ze prstynek je mirne protazeny v NNW-SSE smeru a ze prstynek neni kruhovy, ale trochu pripomina kosoctverec, v jehoz jednom z vrcholu bylo to zjasneni (kresbu casem dodam). Je to velmi zajimava planetarka, zkuste na ni taky mrknout.

Co se tyce NGC6884, tak najit ji podle detailni mapky z Carte du Ceil nebyl problem. Odhadl jsem jeji jasnost na 10.8. Pri 165x byla porad stelarni, no a pri vetsim zvetseni 326x se prakticky nedala pozorovat. Byla tak slaba, ze jsem ji skoro nebyl schopen jemnymi pohyby drzet v zornem poli. Nekdy priste ji budu muset zkusit na montazi s hodinovym strojkem (nebo ve vetsim prumeru), jestli se mi ji nepodari rozlousknout.

Dalsi objekty a detaily z pozorovani jsou kdyz tak na obligatnim miste: zde.