Deep Sky v malých dalekohledech

[michal.b]

Mám vyzkoušeno, že teleskopická MHV se nejenže liší pozorovatel od pozorovatele, ale taky oko od oka. Například svým levým okem vidím přes 250mm hvězdy zhruba do 15 mag, bočním pohledem o něco slabší(15,3 mag). Při použití pravého oka vidím hvězdy až do 15,3 mag a bočním pohledem až 15,6 mag, ož je můj dosavadní rekord, i když jsem už určitě viděl za lepších podmnek i slabší hvězdy, ale neurčoval jsem teleskopickou MHV. Jednou jsem za průzračného vzduchu a výborného seeingu viděl v 250mm centrální hvězdu od M57, a to pouze pravým okem.
To fakt vidis bocnim pohledem jenom o 0.3 mag slabsi hvezdy nez naprimo? U me je ten rozdil tak 2mag.

[Buby]

To fakt vidis bocnim pohledem jenom o 0.3 mag slabsi hvezdy nez naprimo? U me je ten rozdil tak 2mag.
Přesně tak. Na bodové zdroje mi boční pohled skoro vůbec nefunguje, na difůzní záležitosti je to ale o něčem jiném, tam je rozdíl (např. na slabšíh kometách) výrazný. Podle mě to jen ukazuje, jak se my lidé přes příslušnost k jednomu živočišnému druhu neskutečně lišíme. Když vidíš bočním pohledem o 2 mag slabší hvězdy než přímým pohledem, znamená to, že vidíš hvězdy třeba 16-17 mag? Možná jen nemám v užívání bočního pohledu dostatečný skill, pozoruji sice aktivně 14 roků a z toho 13 aktivně užívám bočního pohledu, ale musím přiznat, že mi to dost tahá oči a ty mě často po noci, kdy se pokouším o odhad nějakých komet nebo vykoukávání nějakých sharplessek, trochu bolí. Takže je možné, že to nedělám přesně správně podle astronomické kuchařky.

[michal.b]

Ne, prave naopak - bocnim pohledem vidim hvezdy a dalsi objekty vcelku standardne jako ostatni (tj. ve 250ce kolem 15. mag), ale primym pohledem vidim houbelec Mozna proto pozoruju skoro porad a bez problemu jenom bocne.

[David_Vodecky]

No páni já vidět 250mm hvězdy do 15m tak skáču radostí!  Jak jsem se koukal 300mm Newtonem tak jsem končil někde u 14-14.5m? Prostě někdo má štěstí na dobré oči.  ;)

[Honza Ebr (honza42)]

No páni já vidět 250mm hvězdy do 15m tak skáču radostí!  Jak jsem se koukal 300mm Newtonem tak jsem končil někde u 14-14.5m? Prostě někdo má štěstí na dobré oči.  ;)
14ky, to pozoruje Saša 10cm refraktorem z města, ne?

Každopádně vidět 15 mag 25cm dalekohledem mi přijde jako standard. Ale samozřejmě jsou k tomu potřeba dobré podmínky, seeing, akomodace, kolimace dalekohledu, vyčernění atd... ale pokud pozoruješ >10 let, tak to nejspíš máš pod kontrolou, což znamená, že máš asi fakt smůlu na oko.

(Jen pro srovnání 35cm dalekohledem na Petříně mám obvykle problém vidět 13ky - což je ukázkový příklad toho, když není splněna žádná z výše vyjmenovaných podmínek pro kvalitní pozorování )

[statis]

To je zajimave. 15 magnitud dalekohledem o prumeru 25 cm. Jaky vliv na to ma akomodace?

Statis

[elon254]

Jaky vliv na to ma akomodace?Až budeš pozorovat, posviť si baterkou do oka, pak se podívej do okuláru co uvidíš.

[MilAN]

Akomodace zcela určitě žádný. Adaptace zásadní

[David_Vodecky]

No, asi to bude slabší citlivost sítnice a také kolem hvězdárny nám dali silnější sodíkové výbojky kvůli rekreačnímu středisku vedle. Tak máme nádherně oranžovou oblohu v noci. ;D

[Honza Ebr (honza42)]

MiLAN: tak jsem si konečně přečetl, jak to s těmi pojmy je a máš v jisté míře pravdu. Na druhou stanu, pokud nebude oko správně akomodované, taky to nebude to pravé (ale dosáhnout toho není tak těžké, je-li dalekohled vybaven výtahem, to uznávám).

David_Vodecky: no a už se nám ty důvodu vyvrbují, není-liž pravda Já jsem si myslel, že za tím bude nějaké pozorování z města a nejenom ty oči.

[David_Vodecky]

Honza Ebr: No možná to bude tak padesát na padesát?

[Sasa3]

14ky, to pozoruje Saša 10cm refraktorem z města, ne?


Letosni leto jsem se na to trochu soustredil. Zkousel jsem pouzit hvezdne pole v okoli M57, abych nebyl odkazan jen na magnitudy z GSCS katalogu v CdC (ty se mimochodem kolem te 14 magnitudy v prumeru o onejake ty dve desetinky lisi od tech presnejsich hodnot pro hvezdy v okoli M57).

Z Rican jsem v 10cm refraku (ED100) pri 180x opravdu parkat videl tu hvezdu 14.1 magnitudy, co je kousek na jih od hvezdy magniudy 13 na vychodnim okraji M57. Ne ale kazdou noc, kdy jsem se o to pokousel, a mel jsem pocit, ze je to opravdu tak na hrane toho, co jsem jeste schopen v rozumnem case vysilhat. Poprve jsem ji i zakreslil bez toho, ze bych vedel, ze tam je. Ty dalsi noci jsem uz o ni vedel, coz samozrejme hodne pomaha a clovek se muze zamerit hned na prislusnou oblast.  Blizka hvezd magnitudy 13.4 (jeste kousek dal na jih) byla vzdy bez vetsich potizi viditelna (rozmej tomu tak, ze jsem ji mohl videt pokazde tak behem 10ti vterin, kdyz jsem se rozhodl na onu oblast soustredit). Dulezite je, ze zadna z noci, kdy jsem tu slabou hvezdu videl, nebyla nijak vyjmecna. Obcas to byva ze zahrady jeste lepsi.

Zkousel jsem to i v AS110 z Ondrejova. Nic jsem nezakresloval, jenom jsem na rychlo kouknul na M57 a tu hvezdu 14.1 magnitudy, jejiz polohu jsem si uz pamatoval. Prekvapilo me, jak sla tak hvezda magnitudy 14.1 videt bez problemu, jen po chvilkovem soustredeni. Zadny dlouhy boj, jako v ED100 z mesta.

Jinak si myslim, ze ten teleskopicky dosah je taky hodne o trpelivosti. Na sobe vidim, ze se to da naucit (nemyslim si, ze bych mel nejaky vyjmecny zrak). Tyhle slabe hvezdy vam tam bliknout jednou za par minut. Dlouha doba pozorovani je pak potreba k tomu, aby se clovek ujistil, ze to "blika" porad na stejnem miste a ze je ta hvezda realna. Vysoky komfort u takoveho pozorovani je naprosto nezbytny (je potreba v klidu sedet v pohodlne pozici a opravdu se hodne soustredit). CHce to trochu zkusenosti a trenovat i mozek. Obdobne jako pri CCD fotografii je potreba korelovat informace v case. Je to hodne podobne, jako kdyz se snazite vykoukat na planetach nejaky slaby nevyrazny detail, ktery tam problikne behem 15minutoveho pozorovani treba jen 3x.

Neni to samozrejme pro kazdeho a nerikam, ze by to tak kazdy mel delat. Ono je to hodne unavujici a timhle stylem se neda pozorovat porad, navic clovek toho pak za tu noc moc nestihne. Me spis hlavne fascinuje, ze je to vubec mozne a ze to oko ve spojeni  s mozkem toho dokaze mnohem vic, nez jak uvadi obecna a siroce akceptovana zkusenost z drivejsich dob. Treba letos me potesilo, kdyz jsem zacal v NGC2903 videt v ED100 z Ondrejova "konecne" nejake zajimave detaily (tady).

pro moderatory: mozna by sla cela ta diskuse ohledne limitni magnitudy v teleskopu presunout do prislusneho vlakna (to tu nekde na AF je)

[ladis]

Asi budu off topik, ale co se tej magnitudy týká, tak díky někomu z fóra, asi vím, jak jsou na tom hvězdy okolo prstence..A tam končí moje šilhání s 300 dobsonem někde mezi 14,5-15 mag..A tu 15 mag višilhám tak po pulanu slivovice...
Pardon...
Stano, ted radeji opatrne

[stana]

Aha, ale máme svoje vypálené a šmakandy - 52 °°
A ještě nás kamarádi zásobují a zatím jsem neoslepl..Ale DIKI za Warning..,
Však só hode.. :-*
Ups...A co se týká DPS v malých kukrech, toš figu borovůů...
Deep Sky v malych dalekohledech
Nechápu co chcete slyšet...vždyť každý ví, že v malých je vidět kulový a ve větších větší kulový... :-X :-*
Teda v příměstských oblastech...Ale co tak pozoruju, tak tma není asi NIGDE..kua... :'(
Tma po metylu?!  Maybe...
Do kélu, jak sem mám něco psát, když furt čumím na tem potetovaný kaďák....

[Sasa3]

Jeste k tomu dosahu dalekohledu. Narazil jsem na zajimavy clanek v S&T (duben 1984) od R. Clarka "How fain can you see?"

Rozebira tam koncept limitni magnitudy, rika ze se jedna o pravdepodobnostni koncept a nejde rict jedno cislo. Muze se lisit v zavislosti na zkusenosti pozorovatele az o 3 magnitudy! Tusim, ze se o tom psalo i tadu na AF ve vlaknu venovanem limitni MHV. Lidske oko je totiz docela citlive a staci mu behem par vterin zaregistrovat nekolik fotonu, aby hvezdu zahlidlo. Protoze fotony prichazi nahodne v case, tak se jich nekde sejde vic nekdy zase min. Cela finta je pak o tom, jak dlouho se dana oblast pozoruje, a jak moc je schopen se pozorovatel soustredit tak aby na malou chvilku zaregistroval dane bliknuti. Pak jde jenom o zkusenost o to takove pozorovani vyhodnotit (napr. pozorovat oblast dostatecne dlouho, dokud ta hvezda takhle neblikne nekolikrat). Pro maly 63mm dalekohed vychazi MHV 11.7 v pripade, ze je hvezda viditelna po 98% doby. Je to neco blizkeho tomu, co uvadel BigD a tak nejak to odpovida tem "klasickym" vzoreckum zalozenym na Pogsonove rovnici.

Pokud je clovek schopen operovat v modu pri 50% viditelnosti, tak je dosah o celou magnitudu slabsi (12.7), pri 20% to dela 13.2, 10% - 13.7, 5% 14.4 a 2% 15.2.

Pro predstavu je tam i odhad jak dlouho clovek musi danou oblast pozorovat, aby zahlidnul danou hvezdu alespon 3x pri 20% viditelnosti. Odhad je asi 5-10 minut! Zkuseni pozorovatele pak operuji pri viditelnosti nekde kolem 5-10%. Me to podle tabulky vychazi nekde mezi 20-50% (mag 13.7-14.2 pro 100mm dalekohled), takze mam jeste co zlepsovat (ale je fakt, ze ta tabulka je pocitana pro idealni podminky, coz Ricanska obloha asi opravdu neni).

V clanku jsou popsany i techniky, jak toho docilit a jak "trenovat". Pokud mate pristup ke starsim S&T a zajima vas to, tak doporucuji clanek precist.