HD balony

#16

no jeden kubicky meter vodika obsahuje 89 mol. pri reakcii 2 Al + 2 NaOH + 2 H2O -> 2 NaAlO2 + H2 to potom vychadza ze je potrebne 59 mol hlinika. co je 1.6 kg. aspon toto mi teda vratil wolframalpha
Dík za výpočet, nějak se mi do něj nechtělo, už jsem to pozapoměl ;)

Ale potvrzuje to můj odhad, že na větší množství to prostě není. Zreagovat 1.6kg, v domácích podmínkách v nějakém udělátku, za rozumné teploty, abys stíhal kondenzovat páru, to by bylo spíš na dny než na hodiny. Leda že bys to pomlel na prášek, to by pak byl hukot (to byl vtip, to nezkoušej). Samozřejmě bys musel doplňovat i ten hydroxid, jinak se reakce zastaví.

Mimochodem, kdybys do toho vážně šel, tak od výroby dalekohledu a montáže mám slušné množství duralových špon, pár kilo jich bude ;) Ty budou reagovat výborně, maj velkou plochu.

Průmyslově se vyarábí ze zemního plynu nebo jiných uhlovodíků, a cena zase není tak hrozná. Bych to snad raději koupil. Jinak hustota je skoro poloviční oproti heliu, což je dost poznat.

Honza Ebr (honza42) · #17

Kamarádi takhle skutečně dokázali vyrobit balónek, kterej letěl. JEdiný, co dokázal nýst, byla zapálené šňůra, ale o to lepší byl efekt, ktdyž dohořela až k balónku. Mě se to nikdo nepodařilo napodobit - zřejmě proto, že jsem nevěděl, že je potřeba ten vodík oddělit. S MMysovou fintou mám novou motivaci

deneb · #18

;D tak teď už vím proč nosíš kevlarovou čepici. Ještě v 19. století vyráběli vodík litím vody na rozžhavené železo. Tuším že nad 700° C se voda rozkládá na vodík a kyslík.

#19

Honza Ebr: Neboj, to ti fungovat bude. Původní aplikace toho postupu doma byla úplně stejná, před lety, po kručení dětí, abych nějak naplnil balonky, co jim utekly, aby znova lítaly. A to za použití ingrediencí co se najdou doma. Takže prvotní provedení bylo takovéto:

Jedna PET-ka naplněná roztokem hydroxidu ve vodě, v ní nasypaná směs různých krámů z hliníku, co se doma našly, z ní vzduchovací hadička (akvaristická, taková ta tužší, tlustší) do druhé PET-ky se studenou vodou, zakončená vzduchovacím kamenem, aby byly bublinky malé a rychle vychladly. Z té druhé PET-ky pak hadička do balónku. Obě PET láhve postavené v dřezu plném studené vody.

Regulace rychlosti reakce vyndáváním a zandáváním reakční PET-ky z/do toho dřezu

Následování experimentu je na vlastní nebezpečí, zříkám se jakékoli zodpovědnosti za následný výbuch a devastaci příbytku ;) Jinak s tím fakt opatrně. Směs se vzduchem je silně výbušná v rozmezí cca. 4-74%, na zapálení stačí 530 stupňů či nepatrná jiskřička, a rychlost hoření (exploze) je skoro 3km/sec. ! Vodík se v uzavřeném prostoru hromadí pochopitelně nahoře.

g · #20

..a dalším nebezpečím je žíravost hydroxidu sodného. Poškození zraku či pokožky jsou hlubší a nebezpečnější než je tomu obvykle působením kyselin.
Rozklad vody teplem probíhá až nad ca 2000°C. Při lití na rozžhavené železo vzniká vodík chem. reakcí (a oxid železnato železitý).
Relativně "nejbezpečnější" výrobou je elektrolýza vody mírně okyselená akumulátorovou kyselinou (pozor na již výše uvedené znásobení možnosti výbuchu za přítomnosti vznikajícího kyslíku).

gunaroid · #21

A vida, zajímavá debata Já bych řekl že příprava kubíku vodíku je docela dobře realizovatelná a určitě k tomu nebudou potřeba dny.
Ve výše uvedené rovnici je chyba - jednak vznikají 3 moly vodíku ze dvou molů hliníku (to byl ale asi jen překlep) a druhak kubík vodíku není 89 mol, ale 44,6 mol (dvouatomové molekuly) a to je počítáno pro ideální plyn při 0°C. Takže toho hnilíku bude stačit 30 mol, tedy 800 g.

Hliníkové/duralové špony by byly dobrá surovina z hlediska reakčního povrchu (tak akorát), hydroxidu by bylo vhodné použít přebytek aspoň tak 10% nad stechiometrii (která vychází 1200 g), jinak to ke konci už nebude chtít reagovat. Vzhledem k tomu že nebude vhodné používat úplně koncentrovaný roztok NaOH bude i tak vycházet objem reakční nádoby docela velký což už může být problematické na chlazení, řešení může být rozdělit to do více nádob. Odstranění vodní páry protiproudným probubláváním vodním sloupcem je rozumné řešení při větším množství by se snad jen dalo vylepšit použitím nějaké rozdělovací náplně ve sloupci, ideálně raschigovy kroužky ale šťerk by taky asi fungoval A shora připouštět neustále slabý proud vody, dole sifonem odebírat. Co se týče konstrukčního materiálu, šel bych do aparatury ocelové - nevadí jí louh a dobře vede teplo. A v rámci bezpečnosti bych ji před započetím reakce naplnil dusíkem nebo jiným netečným inertem (ne CO2 ;D)

Ještě k té bezpečnosti - směsi vodíku se vzduchem nebo nedej bože s kyslíkem jsou opravdu citlivé jak sviňa, nejčastější zdroj iniciace bývá elektrostatická jiskra (svetry a tak..), takže při práci je lepší postupovat tak, aby prostě ke smísení těchto dvou plynů vůbec nedošlo!

Ale upřímně řečeno, kdybych neměl trochu té chemické praxe za sebou, asi bych si radši sehnal to helium..

atalli · #22

...a Hliník se odstěhoval do Humpolce! ;D
Páni,to je samá věda!Sice to vypadá,jako dobrý nápad,mohlo by se ušetřit hromadu peněz,ovšem pouze jen v případě,že se experiment zdaří.Pak by jsem nechtěl vidět,jak bych musel dávat do pucu půl bytu.Radši zas našetřím a nejspíš na jaře opět vypustím...

T.

-karneades- · #23

dnes jsme uspesne po nekolika motorovych testech vyzkouseli dvoustupnovou rachejtli, jeste asi 30 kilaku a jsme tam taky ;D

[media]http://www.youtube.com/watch?v=dqnaQqqm ... el&list=UL[/media]

viktormt · #24

pekne ale 30km skor s balonom

atalli · #25

Dobrá zkouška

Pánové,nastal čas draků.Už jste měli na šňůře přivázaný mobil?Se synátorem jsme teď pondělí a středu měli draka ve sto metrech,ale buď potřebuju ještě lehčí kamerku a nebo většího draka... myslím toho na provázku ;D

Tomas

kober · #26

Dobrá zkouška ;)
Pánové,nastal čas draků.Už jste měli na šňůře přivázaný mobil?Se synátorem jsme teď pondělí a středu měli draka ve sto metrech,ale buď potřebuju ještě lehčí kamerku a nebo většího draka... myslím toho na provázku ;D

TomasZkoušel jsem malou levnou kameru na dvoušňůrovém křídle, bylo to k ničemu, ve výsledném videu nebyl snad ani jeden ostrý frame - drak je nestabilní a šňůry krátké. Teď mám dvousetmetrový vlasec a chci postavit jednošňůrového stabilnějšího draka který by se dostal výš.

#27

Hodně stabilní je drak-krabice (komorový drak). Před mnoha, mnoha lety jsme podobně blbli, ale s filmovým kompaktem Dopadlo to velmi slušně, ale snímky už jsou nevím kde. Chce to tak 80-100cm na výšku.

Bill · #28

Ahoj.

Neviděl jsi někde návod? Před několika léty jsem ho chtěl postavit dětem a strávil jsem několik dní hledáním na netu - a nic. Přitom se snad používal i na meteo účely.

Měl jsem ho jako dítě - byl super, jenom jsem ho nemohl pouštět sám

Bill

#29

několik dní ? Stačí napsat do vyhledavače dvě správná slova. Návodů je hromada. https://www.google.cz/search?q=komorový+drak

Jinak pěkně létá i malý. Děckám jsem loni postavil asi 40cm vysokého.

Bill · #30

Hmmm. Je fakt, že jsem to zkoušel hledat naposledy někdy před 10-15 roky, ale určitě to už bylo přes Google. Navíc si nejsem jistý, jestli ten, co jsem hledal patří mezi komorové - byla to krabice tak 30x50x100, potah byl na koncích možná tak 25 cm. Při pohledu z boku byl úplně prázdný (krom výztuh). Byl jednošpagátový a létal tak, že jsem ho jako dítě nemohl sám pouštět, protože bych ho neudržel

Prý se kdysi používal jako meteo.

Bill