Zornice, vliv světla na ní a Pogsonova rovnice

[numeriprimi]

Zdravím.
Mám tu jednu nejasnost. Nedávno jste mi pomohli pochopit, jak byla vyvozena tato rovnice mezní magnitudy: http://www.astrogymik.wz.cz/nove/lectur ... hledy2.pdf
Je tu však věc, která mi nepřipadá moc logicky a vrtá mi hlavou. Je zřejmé, že oproti tomu, když člověk je v ideální tmě a pak třeba v oblasti, kde jsou pouliční lampy, se mu zornice zmenší. Čím lepší osvětlení, tím menší průměr zornice. Vlivem světla je taktéž menší MHV hvězdy, kterou dokáže spatřit.
Ale co teď skutečně nechápu je, že následkem toho, když do rovnice zadáme menší průměr zornice, se tak akorát viděná MHV zvětšuje.
Mohl by mi to prosím někdo vysvětlit?

[MilAN]

Pakliže budu předpokládat průměr původní pupily a zornice 5 mm, nové průměry 2mm , je takto spočítaný přínos 2 mag. Zároveň ale při zmenšení zornice z 5 na 2 mm se zmenší MHV neozbrojeného oka také o 2 mag.

Takhle ale lze uvažovat pouze v případě, že se budou porovnávat 2 lidé za stejných podmínek s jinou velikostí zornice.
NE pri změně světelných podmínek. protože zornice se mění až za silného osvětlení, za malého dochází ke změně citlivostí.Takže při pohledu na světlou oblohu s hvězdami, bude tvoje zornice stále stejná - maximální. Teprve podíváš-li se třeba na lampu, potom bude reagovat zornice. Ty si,- obrazně řečeno - nemůžeš změnit velikost zorničky a při tom zachovat původní citlivost tyčinek a čípků. Takže použití Pogsonovy rovnice v tomto případě je naprosto nesmyslné

[numeriprimi]

To použití Pogsonovy rovnice se týkalo pár příkladů, kde se měnila poloha pozorovatele. Jednou byl pod ideální tmou, pak zase při větším osvětlení,... A já se zauvažovala, jestli budu do rovnice i nějak připočítávat změnu velikosti zornice.
Takže tedy- nejvhodnější bude se tou zorničkou asi vůbec nezabývat v této situaci?

[MilAN]

Ber to tak, že přínos dalekohledu je zhruba stejný. Rozhodující je MHV neozbrojeného oka - ta je zásadně oblivněna světelnými podmínkami. A součet těchto hodnot je dosah s dalekohledem.

Dále do toho vstupuje ještě použité zvětšení..... ale tam to začíná být celé komplikovanější. Platí obecně, že dokud se nezhoršuje obraz ( jeho kvalita) s rostoucím zvětšením, tak roste i dosah . Je to dáno ztmavením oblohy, jejíž jas klesá se čtvercem zvětšení a tím roste kontrast mezi pozadím a hvězdou. U plošných objektů to je zase trochu složitější. Takže samotná Pogsonova rovnice tohle neřeší.