Vyvážení vlčka počítejme prakticky dokonalé, protože jinak se zblázníme. Zpomalování je tady na Zemi dáno především třením o podložku a odporem vzduchu. To první ve vesmíru odpadne úplně, to druhé vlastně také-ale protože vesmír různé částice obsahuje, určité zpomalení tu bude. Ale ještě menší než kdyby se uvažoval jen lineární pokles odporu daný hustotou částic v prostředí, protože odpor při proudění plynu okolo vlčka je něco dost jiného než občasné zavadění o molekulu tu a tam (možno rozebrat víc do hloubky, ale pro rámcovou úvahu skoro zbytečné). Pokud se budeme držet blízkosti Země, je otázkou jestli by na zpomalení neměly ve výsledku větší vliv gravitační síly a sluneční vítr, ale to je mimo můj fyzikální aparát.
Ta nejstručnější odpověď je tak od boku někde v řádu desítek milionů let u vlčka roztočeného tak, že se na stole na skle dokáže točit asi minutu. Taky mi z toho vyplývá, že musíme zjednodušit i o to, že nám vlčka nesestřelí nějaký kus smetí-protože za tu dobu je už myslím prakticky jistota, že se někde v okolí Země i při své nepatrné velikosti s nějakým zrnkem potká.
Pokud máte někdo fyzikální a matematický aparát který vás vede k nesouhlasu, prosím o drobné rozvedení-rád se poučím. Protože vliv slunečního větru si nějak odhadovat netroufám
