Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[MMys]

Zdravím, mam takovou otázku ohledně jedné fotografie z Hubbleova teleskopu.

http://www.spacetelescope.org/images/he ... /zoomable/

Jde mi o to že nějakej odborník od nasa nejspíš tvrdí že každej bod je hvězda v tý galaxii ale mě se to nějak nezdá, myslím si že je tam i nějakej ten šum.

třeba horní pravej roh když přiblížim na maximum je vidět toho "šumu" taky docela dost.. je to možný že se dá s dlouhou expozicí fotit uplně bez šumu?
Šum to rozhodně není, jsou to jenom hvězdy. Šum také vypadá úplně jinak. A hlavně, při snímání z kosmu téměř úplně odpadá hlavní zdroj šumu - fotonový šum z nedokonale tmavé oblohy. Čtecí šum senzorů ACS WFC kamery je velmi malý, kolem 4-5 elektronů. Šum termálního signálu bude už úplně zanedbatelný, protože vlastní temný proud senzoru pracujícího někde při -70 až -80°C je podle grafu někde kolem 0.005 e-/sec. A to se odstraní kalibrací.  


Ten snímek je neuvěřitelný, parádní jsou ty kulové hvězdopy v M31.

[altoz]

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... /1390#1390

Dík za tenhle link, už dlouho jsem nestrávil víc jak půl hodiny prohlížením jedný fotky, ale tahle za to opravdu stojí.  :)
Mě se zdá že histogram tý fotky je oříznutý tak, aby na ní žádný šum nezůstal ani náznakem. Takže to co zůstává jsou opravdu jenom hvězdy. A že jich tam je . Hvězdokupy taky naprosto úžasný, v tomhle rozlišení vypadají skoro jako doma v Mléčné dráze .

[nou]

Hm tak ta fotka je aj tu. Tak sem dam neorezanu verziu tohto snimku v maximalnom rozliseni http://hubblesite.org/gallery/album/entire/pr2015002b/

[kesi]

Zdravím ve spolek a přeji zároveň úspěšný Nový rok všem!  :)

Rád bych znal odpověď na otázku, zda má délka optiky vliv na lepší vlastnosti při vizuálním pozorování ve dne, jako je světelnost nebo kontrast. Uvažujeme-li o "stejných" dalekohledech (stejný průměr objektivu, stejné zvětšení), jen s různou ohniskovou vzdáleností.

Četl jsem, že delší ohnisko bude vždy jasnější, než kratší, opět za předpokladu, že oba budou používat stejnou kvalitu čoček. Delší ohnisko bude mít i méně aberací.

Něco jsem našel, ale netýká se to přímo denního pozorování.

Děkuji za info.

[MMys]

Není sebemenšího důvodu, aby delší ohnisko mělo jasnější obraz. Při stejném průměru a zvětšení bude jasnost obrazu stejná.

Delší ohnisko bude mít samozřejmě (při srovnatelném typu soustavy) obecně méně aberací, to je pravda, a taky bude klást i menší nároky na okuláry.

[mitovka]

Viete mi niekto pomôcť nájsť informáciu? Zaujímalo by ma akú ohniskovú dĺžku objektívu by mohol mať Yukon 20-50x50 - neviem sa nikde dopátrať.

[Martinuss]

Nemohu nikde objektivně dohledat jaký je rozdíl mezi asteroidem a meteoroidem, je mi jasný že to bude minimálě ve velikosti, ale od jaký to sem se nikde nedozvěděl

[gunaroid]

Já myslím, že tady je to popsané celkem jasně i s odkazy na původní informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/Meteoroid

Jinak bych řekl, že celkem nezáleží na tom, jak se věci nazývají, je to jen nějaká smluvená lidská terminologie, na mimasu tomu určitě říkají jinak

[Sajri]

Nemohu nikde objektivně dohledat jaký je rozdíl mezi asteroidem a meteoroidem, je mi jasný že to bude minimálě ve velikosti, ale od jaký to sem se nikde nedozvěděl
Tohle bohužel není jednoduchá otázka a proto na ni neexistuje ani jednoduchá odpověď. Jak už napsal gunaroid, na tom, jak budeme věci škatulkovat, ani tak moc nezáleží. Škatulkování je dobré pro laiky a některá média, ale v oboru samém je mnohdy kontraproduktivní, protože každý pod daným pojmem chápe něco mírně jiného a laici jsou pak z toho zmatení. Důležité je, abychom věděli, o jakém fyzikálním objektu se bavíme, ne jak mu budeme říkat.

Takže na úvod: velikostní rozdíl mezi meteoroidem a asteroidem neexistuje (resp. neexistuje na to žádná definice), ačkoliv občas i odborníci přes meteory/bolidy kladou tuto hranici na 1 m, jenže to pak vyvolává jen další zmatky. Fyzikálně nemá žádná hranice smysl - proč bychom měli říkat jinak dvěma objektům, z nichž jeden má průměr 1,5 m a druhý 0,9 m, když mají jinak stejné vlastnosti? Navíc každá definice tohoto typu naráží na problém, že u prakticky žádného z těchto neznáme rozměr tak přesně, aby ji mělo smysl zavádět.

Většina astronomů z oboru chápe rozdíl mezi meteoroidem a asteroidem čistě observačně: asteroid je malé těleso Sluneční soustavy, které POZORUJEME ve vesmíru (na snímcích z dalekohledu, okem...) a které zároveň nejeví kometární aktivitu (čímž bychom se dostali k rozdílu mezi asteroidem a kometou, ale to je neméně složitý problém škatulkování...). Je to tedy objekt, o kterém už alespoň něco málo víme.
Naproti tomu meteoroid je HYPOTETICKÉ těleso, které se pohybuje Sluneční soustavou před tím, než vstoupí do zemské atmosféry a zazáří jako meteor.

Aby bylo zcela zřejmé, jak je škatulkování tohoto typu zrádné, můžeme si pomoci jedním objektem, který se dá nacpat dokonce do čtyř škatulek: v říjnu 2008 byl objeven ASTEROID 2008 TC3, který asi 20 hodin po objevu vstoupil do zemské atmosféry a zazářil jako METEOR (v tomhle případě ovšem hodně jasný bolid). Ještě před tím zmizel na 2 hodiny v zemském stínu a byl tedy nepozorovatelný, mohli bychom ho tedy označit jako METEOROID. A na závěr z něj do Nubijské pouště dopadly METEORITY .

[4Brunco]

Netusi tu niekto nahodou, ako sa vola zavit na refraktorovom vytahu na ukoncovacom tubusku 2" zo srobom (drziak okularu alebo hranolu). Chcel by som ho predlzit alebo vymenit.

Nemam sice crayford ale iba hrebenovy vytah, ale to uknocenie OV je rovnake na SW aj Meade.

M56, UNC???

pre predstavu to je ten cierny 2", v kotorom je na obrazku nasadena este redukcia na 1,25":
http://www.supra-dalekohledy.cz/vytah-s ... -8150.html

vdaka

[4Brunco]

Ok myslel som si ze toto bude nejak standardizovane, kedze sa tam zmesti 2" prislusenstvo ale asi to tak nebude.Inak som si to zmeral a ma to vonkajsi zavit a priemer 56mm, prepodkladam ze to bude metricky zavit M56. Nuz zial predlzenie sachty vytahu som ako komercny vyrobok nikde neneasiel a kompatibilnu sachtu vyraba zda sa iba baader (clicklock) a je pekne draha.

[RadekV]

Dobrý den, jsem v tomto ohledu naprostý amatér, ale pod kořeny vyvrácené švestky na naší zahradě jsem našel tuhle věc... Je možné, že je to nějaké roztavené svinstvo, které tam leželo už celé věky, ale napadlo mne, jestli by se nemohlo jednat o meteorit, který pod ní "řachnul". Původně jsem myslel, že je to kámen, ale teď když jsem to po půl roce vyndal z kapsy pracovní bundy, tak to je dost orezlé...
Co myslíte? Poraďí někdo, co by to mohlo být? Předem děkuji

http://radekvoz.rajce.idnes.cz/sutr

[Stanislavxyz]

Jsem v tomto ohledu též amatér/laik a vůbec nevím, co by to mohlo být. Ale vím co to nebude- meteorit.  ;)

http://muzeum3000.nm.cz/zajimavosti/nasli-jste-meteorit

[Honza_K]

teleskop má kufr, hlava montáže má kufr, stativ montáže má kufr, kam se dávají protizávaží?! předpokládám, že do většiny kufrů na hlavu se vejde právě jenom ta hlava?!

[MMys]

O jakých montážích ale mluvíš ? Z těch nejlevnějších nemá kufr žádná, z těch ze střední třídy jen málokterá. Přepravní box od výrobce mají opravdu jen ty špičkové, a ještě většinou jako přislušenství navíc.

Většina lidí si různé bedny, kufry, vyrábí sama. A pak si tam místo na závaží klidně udělají. Já jsem místo na protoizávaží k EQ6-ce měl, v bedně pro hlavu, a stejně jsem je nosil zvlášť, protože s nima to už bylo trochu o záda