Výběr dalekohledu

[Rekmarik]

Jinak z toho nedostatku tmy strach nemám, opravdu jsme na tom dobře.
Každá tma se za nějaký čas stane příliš světlou ...
Nejlepší poměr cena/výkon je obyčejnej použitej dobson s minimálně dvěma okulárama - koupený v bazaru - a který můžeš po roce po dvouch klidně za uplně stejnou cenu prodat ..
Naráz a nebo na dvakrát se dá na desítky metrů v pohodě přenášet 250/1200, pozorování z nastavitelné židličky - pokryješ tím velký rozsah pozorovatelných objektů včetně slabších DSO.

Ale klidně se dá začít i s malinkým průměrem, když jsou trochu vidět hvězdy a baví tě koukání přes triedr, ale proč nezačít nějakým už trochu větším že..
pro začátečníka je dobson. montáž pro pozorování spíš výhoda, posunování je v pohodě.

[Honda]

Tak jsem dal na rady a objednal 250/1200 Dobsona a jeden okulár navíc. V supře je teď v akci... No čekal jsem, že to bude pro začátek lacinější, ale jak píšete, jestli mě to chytne, tak bych ho stejně časem pořizoval. Takže díky za rady.

[Valdez]

Osobně jsem problém dárku pro tátu vyřešil tak, že jsme se s tátou dali do holportu (já mám narozeniny o tři týdny později) a uděláme si společně radost (samozřejmě i dětem  ) dobsonem sky-watcher 8" (203/1200) a přidáme k tomu:
http://teleskopy.pl/product_info.php?cP ... e%29_Argon
na pozorování Marsu, Saturnu, etc. za velmi dobrého seeingu pro dosažení rozumného maxima z 8" dobsona
a pro pozorování za relativně dobrých podmínek:
http://teleskopy.pl/product_info.php?cP ... 1,25%27%27
plus folie solární Baader a obyčejný šedý filtr.

Další objektivy (např. ES 6,7 s 82°) a filtry dle potřeb a financí, ale nyní většinou půjde primárně o pozorování objektů v naší sluneční soustavě a časem se uvidí co dál.

Od původně uvažovaného mobilního zařízení je to krok stranou, ale poměr a výkon bude asi nejlepší. Navíc naši severní sousedi mají ceny vybraného astrovybavení výrazně nižší než u nás, takže při mých cestách do Polska už vím, kde se ještě musím zastavit  .

Jinak všem děkuji za rady a informace.

[Artaban]

Valdez: Koukám, že jsi se nakonec řídil mou poslední radou. Taky řešení a časem uvidíte co dál. Jen k těm okulárům. ES dobrý a tyhle širokáče zvládnou s rozumnou kvalitou i velká zvětšení. Jen by to chtělo taky něco na horší seeing, který je někdy až moc často.
Třeba okulár 8, nebo 7mm.

Ano, ten SW není zrovna OK.

[MilAN]

Proč kupuješ jako nejvíce používaný okulár ten nejlacinější ( a tomu odpovídá i kvalita ) ? Osobně bych ty dva okuláry přehodil: pro velmi slušné podmínky ten ES (6,7 mm), pro mimořádná nějaký lacinější kratší . Ale až potom, co zjistíš, že ho někdy potřebuješ

[Valdez]

Děkuji za radu - ještě ten výběr určitě zvážím. Vzhledem k rozpočtu bych možná koupil tedy jen jeden okulár ES 6,7, aby se bylo z počátku s čím dívat na planety a tu 4,7 vezmu až v dalším kole a nejlevnějšímu okuláru se zcela vyhnu - nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci.

[Honda]

Tak dneska jsem měl s Dobsonem 10" premiéru a jsem spokojen. Koukal jsem na Jupiter a Měsíc (vzhledem k podmínkám ani nic jiného pozorovat nešlo, Měsíc v první čtvrti a brzo se zatáhlo). Měli jste pravdu, to popostrkávání není tak hrozné. Spíš se obávám, že budu co nevidět řešit okuláry. Ale to chce teprve časem vysledovat. Paradoxně oproti zdejším doporučením, koukalo se mi nejlíp na planetu s tím největším zvětšením (6mm), možná to bylo tím, že okulár měl i o něco širší úhel. Takže jdu studovat fórum dál a těším se na pořádnou bezměsíčnou noc.

[Zavuloun]

Pěkný den přeji.

Rád bych se po letech vrátil k pozorování a tak si vybírám ideální dalekohled.
Velice zvažuji: http://www.supra-dalekohledy.cz/dalekoh ... -3653.html

Je mi jasné, že není jednoduché říct co je pro koho ideální. Rád bych spíš získal zkušenosti případných majitelů tohoto kusu.

Děkuji

[PetrK]

Dobrá volba, mám ho a nelituji. Vše do čeho jsem koukal mi připadalo horší; tedy pokud to nestálo dvacetkrát víc.
Ovšem je potřeba se zamyslet i nad rozměry a hmotností. Jestli to bude rozumně přenositelné a vejde se do auta.

[Zavuloun]

Ještě bych se chtěl zeptat na nutnost zakoupení kolimátoru.
Je nutné seřizovat optiku po každém přesunu?

Kdyby někdo z Vás bydlel v blízkosti Zlína a byl by ochotný mi pomoci s prvním nastaveni.( Dobson 200/1200)

Děkuji

[PetrK]

Kolimátor není potřeba. Vezl jsem dalekohled nesčetněkrát autem a kolimace drží a pro vizuální pozorování je dostatečná. Na dalekohledu není třeba nic nastavovat, složí se to podle návodu a funguje.

Začátečníci si myslí, že když nevidí dokonalý obraz tak je problém s kolimací, ale na 99% tomu tak není. Problémy jsou:
1) světelné znečištění, přesvětlená obloha způsobuje malý kontrast pozorovaných objektů
2) špatný seeing, neklid zemské atmosféry, tedy teplé a studené vrstvy vzduchu lámou světlo
3) nevytemperovaný dalekohled, když se vynese z teplé místnosti ven, tak se kolem dalekohledu tetelí vzduch někdy i dvě hodiny

Kontrola správné funkce zrcadlového dalekohledu je jednoduchá. Podívám se do díry kam se strkají okuláry (okulárový výtah) a když mám oko přesně uprostřed díry tak vidím úchyty zrcadla, pak je vše v pořádku.

Nejpřesnější možnost kontroly je namířit na jasnou hvězdu s nejkratším okulárem (klidně i 10 mm), jemně rozostřit a prohlédnout si jestli je Airyho disk symetrický (vypadá jako terč s kružnicemi); případně když je obraz neklidný tak rozostřit víc a vidím jestli je obraz symetrický.

Hlavně nic neseřizovat a nekolimovat a napřed se s někým zkušenějším poradit.

[MilAN]

Nejpřesnější možnost kontroly je namířit na jasnou hvězdu s nejkratším okulárem (klidně i 10 mm), jemně rozostřit a prohlédnout si jestli je Airyho disk symetrický (vypadá jako terč s kružnicemi); případně když je obraz neklidný tak rozostřit víc a vidím jestli je obraz symetrický.
To je trochu matoucí. Ty popisuješ vzhled  rozostřeného obrazu s difrakčními  kroužky. Ale čím více rozostříš, tím méně to je citlivé. Hodně rozostřený obraz vypadá většinou  velmi slušně
Ale už to vůbec nesouvisí s Airyho diskem . To je ta "tečka " uprostřed dobře zaostřeného obrazu , obklopená slabými  kroužky 1.event. 2. řádu, viditelnými za ideálního stavu atmosféry u velmi dobré a velmi dobře seřízené optiky.
Airy disk má pro dalekohled 1:4 a vlnovou délku 510 nm průměr cca 5 mikronů

[Honza Ebr (honza42)]

Kolimátor není potřeba. Vezl jsem dalekohled nesčetněkrát autem a kolimace drží a pro vizuální pozorování je dostatečná. Na dalekohledu není třeba nic nastavovat, složí se to podle návodu a funguje.

Začátečníci si myslí, že když nevidí dokonalý obraz tak je problém s kolimací, ale na 99% tomu tak není. Problémy jsou:
1) světelné znečištění, přesvětlená obloha způsobuje malý kontrast pozorovaných objektů
2) špatný seeing, neklid zemské atmosféry, tedy teplé a studené vrstvy vzduchu lámou světlo
3) nevytemperovaný dalekohled, když se vynese z teplé místnosti ven, tak se kolem dalekohledu tetelí vzduch někdy i dvě hodiny

Kontrola správné funkce zrcadlového dalekohledu je jednoduchá. Podívám se do díry kam se strkají okuláry (okulárový výtah) a když mám oko přesně uprostřed díry tak vidím úchyty zrcadla, pak je vše v pořádku.

Nejpřesnější možnost kontroly je namířit na jasnou hvězdu s nejkratším okulárem (klidně i 10 mm), jemně rozostřit a prohlédnout si jestli je Airyho disk symetrický (vypadá jako terč s kružnicemi); případně když je obraz neklidný tak rozostřit víc a vidím jestli je obraz symetrický.

Hlavně nic neseřizovat a nekolimovat a napřed se s někým zkušenějším poradit.
Hahahaha, no to jsem se zasmál. Popisovaná metoda "kouknu okem do výtahu" je naprosto nedostatečná, nespolehlivá a závislá na řadě nepodstatných mechanických detailů konstrkuce a stavu dalekohledu. Opravdu by mě zajímalo, kolik amatérských dalekohledů jsi měl v ruce a z čeho pramení tvoje statistika - moje zkušenost naopak je, že velký množství lidí nemá pořádně zkolimovanej dalekohled, ale nedokáže to poznat, a tak se snaží řešit problémy, který nemaj a kupuj nový okuláry, nebo rovnou větší dalekohledy atd ...

Můžu souhlasit s tim, že pokud tomu někdo vůbec nerozumí, tak by se v tom neměl vrtat a v klidu pozorovat. Ono to zas tolik nevadí, aspoň ne pro začátek. Ale je opravdu užitečné se naučit správně ovládat a seřídit vlastní zařízení. Při řízení auta se taky učekává, že si dokážeš vyměnit pneumatiku (i když to bohužel dneska už není zrovna pravidlem).

[PetrK]

S tvým názorem souhlasím. Obzvláště s tím, že téměř nikdo při vizuálním pozorování nepozná, že je dalekohled mírně rozkolimovaný, protože to obvykle tak moc nevadí. A metoda kouknu do výtahu, vidím celé zrcadlo je podmínka nutná nikoliv plně dostačující. Zatímco tvar Airyho disku vypovídá o seřízení optiky více než kontrola kolimace laserem.

PS: Kolo u auta si dokážu vyměnit, ale výměnu pneumatiky vždy nechám na servismanovi, který ji vyváží a zkontroluje.

[MilAN]

Nepiš tu pitomost o Airyho disku !! Přečti si už , co to je. ! Ž8dný jeho tvar nepoznáš. Je to "bod" !
A laserové seřízení je daleko dokonalejší než vizuální kolimace na difrakční obrazy. Nepišme, prosím, na dotazy začátečníků tyhle blbosti .