Kreslíme vesmír

[TomTom]

Já ji chytl zhruba nad jihem, kde mi intezivně svítí supermarket, takže jsem víc neviděl. Zkusím to příště pod tmavší oblohou ...

[Sasa3]

Dve kresby ze vcerejsi noci. Tentokrat pres N250, kterym jsem se po dlouhe dobe koukal pod tmavejsi oblohou (Ondrejov). Na klik vetsi obrazek s podrobnostmi:

     

NGC4565 me fascinovala a u ni jsem ztravil vetsinu casu. M51 je jen takova rychlovka. Puvodne jsem se chtel jenom pokochat, ale kdyz jsem videl ta zretelna ramena musel jsem to aspon nacrtnout. Ta nejjasnejsi cast mezi M51 a NGC5195 byla zretelne teckovana (coz se mi moc nepodarilo nakreslit).

[Artaban]

Sašo moc pěkná práce!

[Sasa3]

Hlavne ta NGC4565 byla opravdu fuska. Kreslil jsem ji pocitam tak trictvrte hodiny. Spousta veci jsou slabe detaily a dojem u okularu je samozrejme mnohem mene vyrazny. Jen pro predstavu, ten temny pas jsem nejprve v Pentaxu XF12 nevidel, jen neurcity naznak. Az kdyz jsem presel na Baader Ortho 12.5, tak na me chvilema zacal ciste vykukovat. Vyzadovalo to ale hodne soustredeni. No a te nejslabsi hvezdy (nachazi se na vychodnim konci galaxie) jsem si vsimnul az temer uplne na konci pozorovani. Doma me potesilo, ze tam opravdu je. Podle CdC ma visualni jasnost 14.92 (zatim v N250 muj rekord).

[Achernar]

Moje stromilstvi, kter mi leckde v zivote prinasi spise komplikace a nedorozumeni je precejen k necemu dobre - mam tak treba knizku "Les Etoiles" od Flammariona, ktera vysla v roce 1888. Je to zcela moderne pojata prohlidka oblohy /ma to asi 800stran/, kde je souhvezdi za souhvezdim popsane do detailu, jak je co videt "malym", "strednim" a "velkym" dalekohledem. Doba se posunula a tak je zde treba vysvetlit ty pojmy - jsou to dalekohledy 5cm, 10cm a 20cm. Podstatne je ale neco jineho - je to doba usvitu astrofotografie a tak ty kresby zachycuji to, co skutecne v danem prumeru bylo lze videt, aniz by to bylo ovlivneno znalosti objektu nejen z fotografii, ale namnoze i z vetsich dalekohledu a nezridka i bez znalosti fysikalni podstaty veci. V tomto ohledu je to knizka poucna a mnohe dnesni kresby internetovych kresliru tak stavi do spravneho svetla. Stejne dobre -to hlavne v pripadech planet - poslouzi i kresby Marse a Jupitera od panu Sadila, Prihody a dalsich, z padesatych a sedestaych let ze Stefanikovy hvezdarny: co doopravdy lze videt 18cm refraktorem s kvalitni optikou, je-li pozorovatel peclivy a poctivy.

[Artaban]

Matěji já myslím, že toho na planetách vidím někdy míň, jak naši předkové. Je fakt, že mám jen F9,6, ale zase možná krapet lepší přesnost optiky. Tenkrát bylo vizuální pozorování jistě na vysoké úrovni. Určitě to máme jednodušší, protože často víme, co máme hledat.

[Achernar]

No prave, myslel jsem hlavne to, co pises v poseldni vete: vime, co tam ma byt. Z tohoto pohledu prave dnesni kresliri /takovy Sol Robbins/ mnohonasobne prekracuji to, co kreslili peclivi pozorovatele devatenacteho stoleti mnohem vetsimi dalekohledy. Vzdyt i ty detaily z Petrina jsou tak akorat. Mnohdy vidim v dalekohledu detaily nizsiho radu, nez vidam normalne, ale vzdy jsou spis jen tusene, citene a nikdy je nekreslim. Takhle nejak musely vznikat ty Schiaparelliho kanaly, detaily v atmosfere Venuse atd atd...
Stejny pripad jsou vselijake detaily v galaxiich a mlhovinach - rada z nich sice nejak videt je, mnohdy ale vidime jen to, co mame videt, o cem davno vime, ze to tam doopravdy je. Pozorovat neznamy objekt zahadne povahy, jak tomu bylo pred temi sto lety, to je uplne jiny kafe. A taky tech detailu, tedy detailu, na nichz se rada pozorovani shodne, bylo podstatne mene a to i podstatne vetsimi pristroji, nez se kouka vetsina z nas.

[Sasa3]

Mnohdy vidim v dalekohledu detaily nizsiho radu, nez vidam normalne, ale vzdy jsou spis jen tusene, citene a nikdy je nekreslim.
Tady vidim prave ten hlavni duvod, proc kreslit. Aspon ja se snazim prave i tyhle detaily na prahu registrace zachytit. Kolikrat jsem pozdeji doma pri porovnani s fotkou zjistil, ze jsou realne (a kolikrat ze ne). Kreslenim se clovek nuti premyslet nad tim, co si mysli, ze tam jeste je a co si mysli, ze uz je jenom nejaky domysleny efekt. A to ho obrovsky pozorovatelsky posouva. Stejne tak pomaha ta zpetna vazba - fotografie (at uz DSO ci planet). Tuhle moznost pred temi 100+ lety nemeli a o to cennejsi bylo jejich pozorovani. Dnes mi pomaha temer okamzite zjistit, jak moc jsem pri pozorovani popustil uzdu fantazii. Velmi to urychluje uceni a proces nalezeni one meze realnosti.

Samozrejme je tu nebezpeci, ze clovek diky tomu, ze vi, ze tam neco je, tak si to pri pozovani primysli. Je to otazka zkusenosti, aby to dokazal odfiltrovat. Ja osobne radeji dany objekt dopredu pred kreslenim nestuduji, abych nebyl moc ovlivneny (ale samozrejme, kdyz behem jedne opozice nakreslim 10x stejnou tvar Marsu, tak uz vim, co mam videt, clovek se tomu nevyhne).

Jinak pekny priklad na hrane realnosti je treba posledni "pozorovani"  Mimase v N250. Nevidel jsem ho, pri pozorovani jsem nevel, kde je. Jen mi prislo, ze je neco divneho s Tethysem. Az doma jsem zjistil, ze tam byl Mimas - stalo se mi to uz podruhe. Priste, az na neco podobneho natrefim, tak se na tu oblast vic zamerim. Treba se mi ho povede spatrit, treba ne (na to abych se dopredu pripravil, vybral si hodinu pro nejlepsi viditelnost apod. jsem moc liny). Tohle to posouvani mezi pri visualnim pozorovani je jedna z veci, ktera me na pozorovani bavi (a proto je mi jedno jestli koukam 80mm refrackem nebo 250mm Newtonem). Pred par lety jsem netusil, ze moznosti lidskeho oka (teda aspon toho meho) jsou tak znacne.

Jinak priklad takoveho vyjmecneho pozorovatele jeste z doby ne tak davne je treba O'Meara. Jeste pred tim, nez k Uranu a Saturnu doletely druzice, tak byl schopen jako prvni visualne zmerit dobu rotace Uranu a videl taky v prstencich Saturna radialni struktury, ktere pak potvrdily snimky z druzic. Rozhodne to nejsou posledni "objevitelske" zachvevy doby minule. Jeste porad se daji objevit "nezname" kousky oblohy (viz. treba Kembleova kaskada). Me osobne pak potesi, kdyz si pri pozorovani vsimnu nejake otevrene hvezdokupy, ktera v mem atlase neni zakreslena, a pak ji treba najdu v podrobne Uranometrii 2000.0. Nekdy to jsou docela obskurni skupinky (objevene fotograficky az treba v 60tych letech), v me notoricky znamych oblastech (treba Roslund 3 pobliz M27, kterou jsem "objevil" v AS80). Pred par lety bych si jich asi nevsimnul, ale myslim si, ze jsem si jich vsimnul prave diky te zkusenosti s hledanim a vykoukavanim slabych detailu.

[TomTom]

Zdravím všechny kreslíře. Dnes ráno se docela vydařilo počasí (ikdyž ke konci začaly přecházet mraky) a mi se poštěstilo odpozorovat a nakreslit Slunce. Jako obvykle jsem využil svého „Mídu“ a zvětšení, které dává - 75x. Při každém pozorování Slunce zkouším planetární filtry, které obvykle zklidní už tak hrozný seeing a pomohou vypozorovat více detailů ve skvrnách. Kreslení Slunce mne začalo velice bavit - první kresbu jsem udělal hlavně proto, abych trochu potrénoval na přechod Venuše - ale teď mne to doopravdy chytlo.
Z mého pohledu se mi Slunce kreslí velice dobře a budu v tom pokračovat - taky se mi moje kresby docela líbí a zdá se mi, že velice slušně korespondují s obrazem v okuláry.
Pokud bude někdo mít čas a chuť, tak přivítám jakoukoliv kritiku.

Díky TomTom

[TomTom]

Dneska ve škole jsem se trochu nudil, takže jsem znovu překreslil včerejší kresbu - tentokrát už jen na půlku A4 (minulá byla na celou A4). Teď jsem to ještě počítačově zpracoval a tady je výsledek. Mně osobně se tato kresba líbí více než ta včerejší ... co vy na to?

[Artaban]

Tome je to pěkný [smiley=thumbsup.gif]

[Lukemon]

Krásný Tome, velice reálné.
Dříve jsem taky občas nakreslil Slunce, je zajímavé, že i moje kresby byly velice reálné než všechny planety které jsem kdy nakreslil.
Slunce se prostě kreslí jednoduše, než vše ostatní.

[Sasa3]

Prvni pokus o nejakou jasnejsi kulovku



25.5.2012, ED100, Ricany. Tech hvezd tam bylo vic, ale to bych kreslil jeste ted.

[Achernar]

Posilam jeden starsi obrazek. Velka mlhovina v Orionu mym refraktorem 140/1200. Nesnazil jsem se o kresleni vsech jemnych strukur, spis o zachyceni celkoveho dojmu. predpokladam/podle viditelnych tahu tuzky/, ze nektere vyse uvedene a velka vetsina obrazku na internetu, je puvodne kreslena negativne a invrertovana softwarove. Tohle je beloba na cernem papire - i proto vypada sken dost jinak nez original...

[Sasa3]

Pekne. Ja jsem si jednou koupil cerne ctvrtky a k tomu bilou pastelku. V noci jsem pak zjistil, ze se tim neda nic nakreslit...