Saturn 2010/2011

[SIRIUS_758]

... Já jsem si teď několikrát taky užíval Saturna z mé lodžie.. Občas byly podmínky tak stabilní a nadprůměrné, že jsem opět "testoval" a porovnával okuláry a ED 100ku s MAKem 180/2700. Musím říct, že v těchto dnech jednoznačně vítězí Maksutov, protože jsou v něm vidět detaily o dvě třídy líp, než v ED100ce, navíc si stále více pochvaluji velmi dobrý kontrast toho MAKa, protože mám-li oba kukry vedle sebe, tak s radostí konstatuji, že MAK má úplně stejný kontrast detailů. Blížím-li se ke zvětšení 200x, pak je i lepší. ED100 je zase lepší v případě, kdy seeing dovolí zvětšení jen do cca 100x, kdy je pak vidět, že při větším průměru MAKa ruší seeing v něm viditelně více a vykoukat více detailů, než v ED100ce je už dost duchařina. V těchto dnech by mne docela zajímalo, jak by u těchto mých dvou strojů obstál otevřený tubus většího Newtona, např. 250ka Dobson. Co se týče viditelnosti Saturnových měsíců, tak při porovnání obou dalekohledů, bych od průměru 180mm čekal větší rozdíl.. Na druhé straně si pochvaluji, že v případě použití binohlavy TeleVue ( bez násobiče ) v MAKu, se jednoznačně projevuje výhoda binokulárního vidění nejen v lepší viditelnosti detailů, ale i ve světelném zisku, protože teoretická ztráta min. 50% oproti "single", se téměř ztratí - to jsem si ověřoval i např. na slabých složkách v Trapézu. Takže je evidentní i to, že s binohlavou v MAKu vidím i na mlhovinách trochu více, než "single" v ED100ce.

Sašo, moc nevěřím tomu, aby v TV Plösslu nebylo vidět Cassiniho dělení a TMB mono pak najednou ano.. Tvrdím sice v mém testu planet. okulárů, že na Saturn není TV Plössl úplně ideální okulár, ale takovýto rozdíl se mi nezdá, i když teď sám v ED100 vidím, že Cassiniho dělění je častěji vidět jen občas, tedy na prahu detekovatelnosti, než v delším časovém intervalu a stabilně..tedy, že zde ( na prahu rozlišení ) může být rozdíl 10% skutečně vidět. Takže to víc přisuzuji momentálnímu seeingu, než že by ten TMB byl o tolik lepší ( máš nějaký Baader ortho ? - pro porovnání tohoto..) Věřil bych tomu v spíš v případě, že bych porovnával třeba Naglera s výborným planetárním okulárem.
To, že se zdá v TMBčku planeta větší, je zákonitý optický klam, daný rozdílem velikosti zorného pole - já když vyměním v binohlavě 19mm Panoptiky za 18mm Ortho, mám ten dojem stejný. Tedy i případě záměny Naglera 9 za 9mm Ortho s polovičním polem.. Mě tam ale vadí spíš to, že zrovna u toho Saturnu, je pohled na měsíčky kolem něj v šú okuláru nádherně prostorový, kdežto po výměně za např. Ortho to skoro ztratí půvab, pááč je to najednou jaksi ploché..

[Regulus]

Taky jsem o po dlouhé době dnes okukoval chvilku Saturn, konečně nemusím kvůli němu vztávat  :D Zvětšení kolem 150ky max, seeing proměnlivý, mám podezření že jsem to světlo bral skrz nějaký komín, holt chtělo by to někam na pole... Stín na prstenci jsem skoro neviděl a Casiniho jen v náznaku...
Detaily jsou mnohem víc vidět - přidá se Cassiniho dělení,Ty vidíš dělení při 130x? Já na bezpečné pozorování potřebuju 190x

[Sasa3]

Je možné, že Saturn začne být právě kolem těch 130x zajímavý a proto ukazuje ten 7mm monocentrický okulár úplně jiný svět než 8mm TV plossl. Jak jsem psal, v tom Newtonu 250/1600 mám radši (na Jupitera, u Saturna ještě nevím) toho 8mm plossla - tam mi rozdíl mezi těma okulárama přijde minimální a plossl vykreslí ostře mnohem větší zorné pole, což se počítá. Čekal jsem že oba okuláry budou podobné i v tom EDčku, ale opravdu mě hodně překvapil ten velký rozdíl na Saturnu.

Druhá možnost vysvětlení je, že ten TMB okulár je opravdu ostřejší než TV plossl. Při zvětšeních kolem 100x (tj. v ED100) si toho všimnu, protože atmosféra a seeing nehraje takovou roli, kdežto v tom Newtonu při 200x je už asi obraz většinou limitovaný seeingem a tak mi přijdou oba okuláry stejné.

[Sasa3]

Tak jsem dneska vytáhl na Saturna 250mm Newtona (na klik větší snímek + info):



Rozdíl oproti ED100 je docela znát. Šly vidět náznaky dalších struktur v prstencích: kromě Cassiniho dělení, které zvládá i ED100, přibylo ještě ztmavení na vnitřní straně prstenců. Tentokrát nebyl světlejší pás A, ale spíš jen takový tenký oblouček v pásu B těsně u Cassiniho dělení. Připomínalo to světlou skvrnku tvaru písmene C. Na planetě jsem kromě hlavních pásů (NEB a severního polárního pásu) už nic moc určitého neviděl. Šlo poznat, že NEB není jednolitý, ale bylo to všechno moc neurčité. To jsem naznačil dvěma pidivýběžky směrem k rovníku, což jsou jediné z těch duchařin, které jsem si troufnul namalovat. Na Saturnu jsem taky, na rozdíl od Jupitera, viděl i nějakou tu barvu - od žluté v rovníkové oblasti až po oranžovou (až nahnědlou) v pásech. Mezera mezi NEB a polárním pásem se mi zdála ve východní oblasti světlejší a do bílo-modra.

[Artaban]

Sasa3: Možná nejvíc detailů vykoukaných a nakreslených v poslední době.

[seminko3]

Hezká kresba Sašo. ;)Zase něco navíc co mi u Saturna scházelo a to je vyčernění prostoru mezi kotoučem planety a prstenci.Člověk se učí celý život. :-/
Jak mě správně upozornil kolega Artaban na černočernou čerň ;D v Cassiniho dělení a stínu na prstenci je toto další věc co k té kresbě nepochybně patří.
Trochu si myslím,že i ten stín od prstence na planetě byl kontrastnější a zasloužil by trochu černě. ;)Ale je fakt že pokud nebylo vidět pěkně zahnuté dělení,mohl i ten stín být méně patrný.
Vidím že jsi naložil slušné zvětšení.No já zatím stále čekám na dodávku tlustšího skla.Byly večery kdy mě mrzelo že ho ještě nemám.

[Sasa3]

Ono těch detailů tam zas tolik není. Ty výběžky z NEB berte spíš jako pokus o zachycení nerovnoměrností v pásu. Takže zůstavají akorát prstence a světlejší východní strana mezery mezi NEB a polárním páse. Koukal jsem teďkom, že podle Maserova snímku, jsem si už moc nevymýšlel. I ty barvy byly podobné, jen ne tak výrazné. Stín prstence jsem mohl namalovat ještě trochu víc kontrastní, byl to asi nejzřetelnější útvar na kotoučku planety. Ale je to teprve můj druhý pokus o kresbu Saturna a vůbec si nemyslím, že bych nějak přesně vystihl stínování pásů na planetě.

[Lukemon]

Zase něco navíc co mi u Saturna scházelo a to je vyčernění prostoru mezi kotoučem planety a prstenci.Já to nedělám, musel bych vyčernit vše okolo planety. Je to ale osobní věc každého kreslíře, podle mě není nutné tento prostor vyčernit.

[Artaban]

Ono těch detailů tam zas tolik není.
No a právě každý detail navíc potěší. Proto můj příspěvek č. 229.
No a protože je dnes hnusně, tak jsem byl na pivku a co jsem napsal, neberte vážně

[Jasnovidec]

No a protože je dnes hnusně, tak jsem byl na pivku
No vidíš a protože u nás byla jen vysoká oblačnost až do 0:30 tak jsem dnes Saturn poprvé poškádlil lidlákem (předtím jsem ho viděl jen v triedru 16x50)

V triedru 16x50 bych saturn označil jako identifikovatelný, taková baculatější hvězda.

V lidláku 70/700:

20mm - kolečko se šipkama na obou stranách, kousek od levého spodního konce prstence lehoulince cosi problikávalo (měsíc?)

12mm - kolečko a již patrný prstenec, u pravého horního mi přišla ta mezera větší, levý spodní byl více napasován na kotouček. Po světýlku ani vidu ani slechu. Možná mírný náznak kasínyho dělení.

4mm - zásadní změna barvy a to sice do šeda, nevím jestli to způsobyla ta vysoká oblačnost, nebo mírně orosený objektiv, nebo je ten okulár a nic. Rozhodně obraz už nebyl tak jasně ostrý a žádného dalšího detailu jsem si nevšiml.

Pěkná planetka, která vystřídala Jupiter. Ale ten, díky měsícům a skvrně, zůstává favoritem.

[Regulus]

Možná nejvíc detailů  vykoukaných a nakreslených v poslední době.Von si stejně vymýšlí  ;D Ne, kresba je fakt hustá   [smiley=thumbup.gif]

[seminko3]

Já to nedělám, musel bych vyčernit vše okolo planety. Je to ale osobní věc každého kreslíře, podle mě není nutné tento prostor vyčernit.Já s tímto v podstatě taky souhlasím. ;)Je to individuální a není to nutné.Vyčernění kolem planety je také možnost a možná by to více přibližovalo k pozorovanému reálu.Třeba to někdy zkusím(e) a zhodnotím(e). ;DU toho Saturna spíš než u jiných planet.
Mě se ta myšlenka to vyčerňovat mezi planetou a prstencem zalíbila také proto,že naklopení se mění.V případě většího zavření prstenců by to už mohlo být vhodné,aby se vůbec rozlišila případná malá mezera mezi horní a zadní částí prstence.
Tak jenom tak,no aby řeč nestála. ;D

[Lukemon]

Viditelnost bouře na Saturnu pro 13. týden 2011 v SELČ (letní čas) pro CM3 185°.

28.3. 4:50
29.3. 2:10
29.3. 23:30
30.3. 20:45
1.4.  4:50
2.4.  2:10
2.4. 23:30
3.4. 20:45

Pozorovat lze 30-60 min. před předpovězenými časy a až 1 hodinu i více po uvedených časech.

PS:
Pokud někdo znáte aktuální galerii fotek Saturnu na webu, budu rád za odkaz.
Alpo Japanes znám.

[Sasa3]

Tak jsem včera zase zkusil kreslit Saturna: tady. Je to kresba přimo z noci, doma po pozorování jenom mírně dostínovaná. Je potřeba se na ni koukat z velké dálky a i tak jsou ty detaily na planetě výraznější, než ve skutečnosti.

Tentokrát jsem použil šablonu z netu s tmavým pozadím a s předklesleným Cassiniho dělením. Takhle čiště vidět nešlo, byly to jen tmavé úzké srpečky jako na poslední kresbě. Chvílemi byl pohled při 230x (TMB Mono 7mm) velmi slušný a stabilní, bohužel vždy jen na pár vteřin. S větším zvětšením (310x) se mi nepodařilo na okamžiky dobrého seeingu natrefit. Dalekoled se před pozorováním temperoval venku asi hodinu (procházel jsem Hershel 400 galaxie v UMa) a se zapnutým větráčkem. Ten jel i po většinu doby pozorování Saturna, protože když jsem ho vypnul, tak se po chvíli obraz začal viditelně horšit a ubylo těch okamžiků s ostrým pohledem. Začínám se klonit k tomu, že zapnutý větrák fakt pomáhá (zatím jsem ho musel vypnout jenom jednou, když v jedné poloze začal dalekohled vibrovat a z hvězd byly krásné čárečky, většinou je ale dalekohled pěkně v klidu).

Pokud jde o detaily, tak v prstencích jich bylo několik a opět se mi zdály trochu jiné než posledně. Předně v tom vnějším prstenci (A) šlo poznat, že vnější okraj je mírně tmavší a těsně u Cassiniho dělení se tvořila světlejší skvrnka. Světlý srpek v prstenci B se mi zdál tentokrát oddělený od Cassiniho dělení tmavším pásem. Posledně mi přišel hned nalepený na to dělení. Co se týče samotné planety, tak jižní část mi přišla s mírným gradientem ztmavení směrem k pólu. NEB se mi opět zdál nesourodý s tmavší rovníkovou hranou a náznakem dalšího tmavého pásu na severní straně. Severní polární oblast byla nevýrazná s jedním drobným ztmavením na západní straně. Někde v těch místech mi taky přišla uskočená severní hrana NEB směrem k rovníku a u ní trochu světlejší čárka.

Opět berte tyhle detaily s velkou rezervou, je hodně těžké vůbec něco kromě NEB a stínu prstence vykoukat. To by ale byla relativně nudná kresba, takže mi nezbývá nic než tlačit na pilu. Doufám, že pak najdu nějaké kvalitní snímky ze stejné doby a budu si moct porovnat ty svoje fantazie se skutečností.

[seminko3]

Jojo Sašo tak nějak jsem to myslel.Vypadá to dle mého dobře. ;)Mám taky takovou šablonku i s možností výběru naklonění prstence.To Cassiniho dělení jsem si u té verze kterou používám teď (nevyčerněné)upravil funkcí gumy,aby nabylo přes celý prstenec.Mám tam jen kousek a v případě,že by šlo vidět více se dokreslí. [smiley=smiley.gif]To se určitě dá udělat i u této verze.Mi to takto připadá realistické,udělal jsi to pěkně.
Už se začíná lepšit počasí i tady,tak ještě počkat na nějaké volno a jdu na něj.
::)