Mezní magnituda

[P.D.]

Plánuju si časem pořídit nový dalekohled 350/1750 (jak by řekl pan Drbohlav - "hledáček"  :rotflmao: ) a tak by mě zajímalo ,jak velká je mezní hvězdná velikost,kterou by jsem měl být s to vidět.

[MP]

Nekde kolem 14.5 mag.

[P.D.]

Existuje na to nějaký vzorec,popř program ???

[PavelM]

MHV také záleží na použitém zvětšení takže čím větší tím také více ztmavne obloha.
Přibližný vzorec na výpočet je zde

mhvd = 2 + mhvo * log10(D)

kde
mhvd = mezní hvězdná velikost dalekohledu
mhvo = mezní hvězdná velikost oka
D = průměr objektivu v mm

Tady je přesnější výpočet
http://www.go.ednet.ns.ca/~larry/astro/maglimit.html

[JTyles]

Ahoj to zalezi na mnoho okolnostech.Kde budes pozorovat (podminky svetelneho znezisteni).Okular sirokouhly 32mm zv.55x,to je super.Mezni mag pro 350mm 14,9mag ale spise min tak 14,1-14,5.To je pro hvezdy.Galexie pri tak malem zvetsen si ani nevsimnes.Tyles

[Fordon]

Jinak je tu ještě tenhle program co počítá mezní magnitudu http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/fyzik ... kohled.exe .

[sandor]

Se zájmem jsem si přečetl tuto diskusi a odkazy. Dostupnost dalekohledu je častokrát dosti palčivý problém a přes veškeré snahy snahy má každý pozorovatel znát možnosti svého přístroje (nebo toho kterého, má - li jich více) vyzkoušené praxí. Přibližný vzorec uvedený PavleM lze pak snadno upravit v části kontstanty (je uvedená 2) tak, aby odpovídal našemu oku, přístroji či jinému zvětšení. Lze touto změnou postihnout i stav ovzduší či změnu zenitové výšky.
Porovnáním s odkazem na ...larry/astro/maglimit... jsem dospěl k tomu, že přibližný vzorec lze takto upravit bez velkých následků. Ten, kdo má jeden okulár (popřípadě dva), může si pro každý z nich stanovit hodnotu konstanty přímým pozorováním. Pro průměrného pozorovatele s 20 cm zrcadlem, 45 zvětšením v zenitové vzdálenosti okolo 60° a mezní vizuální hvězdné velikosti v dané oblasti 4,5 mag vychází konstanta 1,1 (tedy nikoliv 2) a mhvd 11,45, což odpovídá běžnému stavu za mírně lepších pozorovacích podmínek a mé praxi a mému oku. Konstantu 2 bych pro daný přístroj použil v případě pozorování okolo zenitu a s okulárem dávající zvětšení aspoň 75 (16mm okulár).

[sandor]

To je tak, když si nepřečtu, co odesílám: takže oprava: a přes veškeré snahy ... se to nemůže co nejobjektivněji vyhodnotit, vždy záleží na konkrétním přístroji a pozorovateli (mimo stavu ovzduší atd.). Proto ... má každý pozorovatel znát atd.

[MilAN]

Každý vzoreček funguje trochu, nikdy se ale nedají vystihnout všechny podmínky pozorování.Takže radši praktické výsledky pro zrcadlo D 355 :
zv. 140x .....15,1 mag , a to i ve městě.
Při použití menších zvětšení může padat dosah dosti výrazně podle světelných podmínek,takže např. pri zvětšení 60x byl ve městě dosah maximálně 13 mag.

[Pavuk_]

MHV dalekohladu nezavisi iba od dalekohladu avsak jeho zisk ano. Uz mam par mapiek poli znamych premennych hviezd, tak pri najblizsej prilezistosti skusim (a rovno mozem aj odhadnut V) zistit MHV dalekohladu. Zaroven musim odhadnut MHV oka v mieste kam mieri dalekohlad (idealne blizko zenitu), metodou trojuholnikov. Rozdiel tychto dvoch hodnot vyjadruje zisk dalekohladu v mag. Toto pozorovanie by som mal niekolkokrat zopakovat (aj v ine noci), aby som statisticky zvysil presnost merania.

Podla mna sa netreba prilis "upinat" na tie vzorceky. Su viac nez orientacne. Kazdy by si mal zmerat tieto veliciny individualne v podmienkach, kde pozoruje.
Pre zaujimavost uvadzam, ze Amigo vidi cez 300mm dobson hviezdy +16mag a to uplne bez problemov.
to newbies: Takze nenechajte sa odradit cislami a mozno aj vy odhalite netusene moznosti vaseho oka
...a hlavne papajte vela mrkvicky (beta-karoten!)

[nnexus]

PavelM napsal: MHV také záleží na použitém zvětšení takže čím větší tím také více ztmavne obloha.
Přibližný vzorec na výpočet je zde

mhvd = 2 + mhvo * log10(D)

kde
mhvd = mezní hvězdná velikost dalekohledu
mhvo = mezní hvězdná velikost oka
D       = průměr objektivu v mm

Tady je přesnější výpočet
http://www.go.ednet.ns.ca/~larry/astro/ ... tmlFunguje ten výpočet v odkazu správně? Když zadám vyšší věk, klesne průměr zornice, ale proč vzroste limitní magnituda dalekohledu? ???

[kavka]

Protože jestliže při menším průměru zornice mám stejnou mezní magnitudu okem, pak pro mne dalekohled představuje větší zisk. Větší poměr plochy dalekohledu a zřítelnice.
Ve skutečnosti by ten starší měl ale pravděpodobně menší mhv oka a dalekohledem by měli mhv zhruba stejnou.

[Cassi]

Za prvý Ti gratuluju k novému dalekohledu
Co se týká 70mm refraktoru, myslím si, že bych s ním mimo město za dobrých podmínek mohl jít až ke 12mag. Když jsem z města za MHV 5mag viděl 11.4mag hvězdu... Bočním viděním cca 20 - 30% pozorovacího času, ale byla tam!

Co se týká mých brýlí, tak mám -4.25D, ale ve skutečnosti potřebuju cca -5D. Do dalekohledu se dívám bez brýlí, ale musím si dalekohled zaostřit na svoje oči. MHV nijak nepočítám, určím ji podle nejslabší hvězdy, kterou jsem viděl.
U teleskopické MHV si načrtnu zorné pole se všema hvezdama, co vidím a pak to v nějakém PC planetáriu srovnám.
Co se týká MHV pouhým okem, tak používám svoje -4.25D brýle a beru si na pomoc svoje starší brýle s -1D (hvězdy jsou pak hezky ostré).
Nějaké mapky na určení MHV jsem dal sem - http://astronom.8mag.net/klap/index.php ... &Itemid=41

grajda napsal: Ahoj. V kvalitním refraktoru 70mm by měla jít mezní magnituda až k 11m a 11,3 m jediným okem, to si myslím, že je fakt výkon. Když jsem ještě před rokem měl jen triedr 10*50, testoval jsem s ním vždycky v okolí severního pólu mezní magnitudu a přesto, že jsem někdy udělal i pár desetin přes 10m, stávalo se mě častokrát, že jsem spatřil i hvězdy třeba 11m. Důvody jsou podle mě jednoduché. Na hranici možností vnímame hvězdy dost rozostřeně, takže pokud je v blízkosti jedné hvězdy 11m ještě druhá s podobnou jasností, která je ale už za hranicí zobrazení mapou, jeví se pak jako deset a něco magnitud. Často se taky stává, že pozorujeme dvojhvězdu, kde mají obě složky stejnou magnitudu a v katalogu, ze kterého vychází mapa je zanesena jako dvě samostatné hvězdy. Pak se na mapě obě hvězdy včetně popisu dokonale překrývají. Navíc hvězda, která je pod hranicí viditelnosti může být obklopena těsně seskupenou skupinkou slaboučkých hvězd. Tak by se dalo dlouze pokračovat. Co se týče mezní magnitudy při pozorování okem, má to trochu háček. Mezní magnituda podle mých zkušeností, protože jsou hvězdy v podstatě bodové (i když mírně neostře viděné- ty nejslabší), příliš nezáleží na světelném znečištění. Pokud se ale dívám jen tím svým krátkozrakým okem, pak mám hvězdy natolik rozostřený, že čím větší jas oblohy, tím víc mě jich splývá s pozadím oblohy. Proto si můžu buď vzít neohrabané brýle, nebo si mezní magnitudu určit rovnou přes dalekohled, který zaostřím na svoje oko. Cassi, doufám, že Tě neurazím dotazem: Máš svoje brýle přesně udělané pro svoje oči? PS: Já mezní magnitudu počítám podle svého empirického vzorečku 1,5+5logD, při Vynikajícím počasí až 2+5logD, dál jsem se na boskovické přesvícené obloze nedostal. PS2: Včera mě došel od ATC nový Newton 200/1000, je to můj novej mazel. Prosím, blahopřejte mi ;D

[grajda]

Díky za blahopřání.

Těžko se však s dalekohledem při 100% průzračnosti můžeš dostat nad hranici mezní magnituda+ 5log(D/5) což je u 70mm dalekohledu a mhv 4m jen 9,7m. Pro 11,3m by musela být mezní magnituda okem minimálně cca 5,6m. Nebo by jsi naopak musel mít zorničku oka o průměru jen 2,4mm a vyvažovat to asi 4* citlivější sítnicí. Něco bude asi v nepořádku, fyzikální zákony prostě neobejdeme. Možná se do dalekohledu díváš mnohem pečlivěji, než jen okem? Jinak mapky jsou pěkný.

[MaG]

Ach ty výpočty. Realita je složitější. MHV okem se dost liší, dále to závisí na pupile oka a na zvětšení. Teoreticky při MHV 6,5 mi 70mm dalekohledem vyšlo 11,8 mag. Už jsem to dlouho nepočítal, takže nejsem si zcela jist. Použil jsem vzorec :
teoretická mezní mag = m - 5 * log (p) + 5 * log (D)
(p=pupila oka v mm, D průměr objektivu v mm)

Raději vyhrabu nějakou knihu, nejsem si jist.

Mně to přijde, že při vhodném zvětšení bych mohl vidět složku nějaké dvojhvězdy o jasnosti, co uvádí Cassi. A to jsme nezapočetli tak nevyzpytatelný faktor, jakým je zkušenost pozorovatele a to je u Cassiho dost významné.