Precese Země

[jaroslavdos]

Ahojte,
chtěl bych si ujasnit toto:
Země, jako strvačník koná precesní pohyb. Rotační osa opisuje kužel s vrcholovým úhlem 23,5 °.
Zajímá mě, v jaké pozici se dnes v Platonském roku nacházíme, tedy
- je osa v max. odklonu od Slunce?
- je v max příklonu?
- je kolmo na ekliptiku?
Je znám datum, kdy Země byla v max. odklonu od kolmice na ekliptiku?
Prošel jsem Internet, všude se hovoří o posuvu deklinace hvězd apod. ale nikde se nezmiňuje vliv na polohu Obratníka Raka a Kozoroha.
Poradíte?

[Honza Ebr (honza42)]

ale nene, to chápete špatně. skoln osy se rpecesí nemění. (on se trochu během cyklu mění, ale to je malý efekt.

zkuste si to představit v prostoru. vezměte si kolmici na ekliptiku a zemskou osu skloněnou o 23.5 stupně. zemská osa je pořád stejně ukloněná zachová, jen opisuje plášť kužele, jehož osa je v té kolmici na ekliptiku, je tedy v každou chvíli ukloněná jiným směrem, pořád ale o stejný úhel.

[jaroslavdos]

Honza Ebr napsal:
-ekliptiku, je tedy v každou chvíli ukloněná jiným směrem, pořád ale o stejný úhel.
.. no právě o stejný úhel, ale jiným směrem, takže jednou se odklání od Slunce, jindy se přiklání.
To ale musí mít značný vliv i když pomalý na změnu polohy obratníků

[jaroslavdos]

Ještě k představě.
Představuji si roztočenou káču na stole. Káča má na sobě nakreslené obratníky.
Asi metr od káče je pomyslné Slunce. Káča se kýve a zřetelně se mění osa naklonění ke Slunci i když stále o stejný úhel.....co dělají obratníky?

[Honza Ebr (honza42)]

ještě jednou ne, ne a ne! já nechci, aby to vyapdalo patronicky, ale já prostě vím, že mám pravdu. nechci vám ji ale vnutit, ale přesvědčit vás o tom.

ta představa, kerou máte, je totiž nedostatečná. země totiž přitom kolem slunce obíhá. to, co způsobí přiklonění osy v jedné části oběhu, způsobí odklonění ve druhé. díky precesi se tak mění střídání ročních období vzhledem k poloze slunce mesi hvězdami, tomu se říká posun jarního bodu a je to ten efekt, který způsobuje, že souhvězdí a znamení zvěrokruhu nesedí, že slunce je v nadhlavníku na obratník raku a přitom je v blížencích. ale celkově se ta rční období střídají stejně a obratíky jsou konstatní.

kdybych vás tady měl, tak vezmu dvě koule a ukážu vám to, textem je to strašně těžké!

[Lesák]

Rád bych se do diskuze připojil se svým příspěvkem.
Jak už bylo napsáno, sklon rotační osy Země se precesí nemění. Mění se poloha světového pólu mezi hvězdami (tzn. dnes provádíme polární zosení k Polárce, za pár tisíc let to bude Vega atd.) Mění se poloha jarního bodu vůči hvězdám- to způsobuje, že hvězdný rok je o něco delší než tropický asi o 20 minut. Tím pádem se mění rektascenze a také deklinace (poloha světového rovníku mezi hvězdami) to mj. způsobuje i to, že část souhvězdí z jižní polokoule, které dnes nevidíme, někdy v průběhu platónského roku z 50° s.š. uvidíme a naopak (např. souhvězdí Kentaura bylo před několika tisíciletími viditelné i z našeho území).
Jarní bod se posunuje po EKLIPTICE jejíž poloha mezi hvězdami se NEMĚNÍ, mění se poloha světového rovníku vůči ekliptice v daném místě na obloze. Ale vždy bude platit, že při rovnodennosti bude deklinace Slunce 0° i když bude Slunce v jiných ekliptikálních souhvězdích než je při rovnodennosti dnes; při letním slunovratu bude dec. Slunce vždy +23,5° (=v horní kulminaci bude v zenitu na zeměpisné šířce 23,5°=obratník raka); analogicky platí pro zimní slunovrat.
Jak napsal Honza Ebr. z textu se to velmi špatně chápe.

[jaroslavdos]

Tak už to začínám chápat. Mě zmátla ta rotující káča.
Jaksi vnitřně jsem se svým původním názorem nesouhlasil, protože by to v historii Země představovalo obrovské přírodní změny, které jaksi ve skutečnosti nebyly a tak jsem si to potřeboval ozřejmit, což se stalo.
Děkuji všem.

[KpS]

Možná, že lepšímu náhledu pomůže obrázek. Na něm je severní pól P, jarní bod a Slunce letos při letním slunovratu. Po půl roce nastane zimní slunovrat, Slunce bude na opačné straně oblohy na obratníku Kozoroha. Za tak krátkou dobu se pól i jarní bod posunou jen nepatrně. Za dalších třináct tisíc hvězdných roků bude Slunce opět mířit do směru S', jenže pól se posune do směru P', nastane letní slunovrat. Situace bude vůči ekliptice stejná, jaká byla letos v červnu. Jen rotační osa míří jinam a všechna zvířetníková znamení se mezi hvězdami posunula po ekliptice o 180°.



Skutečnost je o něco složitější. Zemská osa neopisuje přesný kužel, její pohyb je mírně zvlněn nutací a i tak se po uplynutí Platonského roku nevrátí do své výchozí polohy přesně. Pohyb okolo pólu ekliptiky je z dlouhodobého pohledu spíše zmenšující se a znovu se zvětšující spirálou v důsledku toho, že ani rovina ekliptiky není mezi hvězdami neměnná. I ona vykonává velmi pomalou precesi způsobenou především Venuší a Jupiterem. Její severní pól v souhvězdí Draka se mezi hvězdami pohybuje.  O jaký jde pohyb (v průběhu skoro půl milionu let) ukazuje tato mapa. Ani hvězdy nejsou stále na svých místech, ale pro přehlednost je mapa zobrazuje tam, kde jsou teď. Nehybným zůstává směr celkového momentu hybnosti sluneční soustavy.

[Honza Ebr (honza42)]

KpS: díky, jako obvykle je to po Vašem vstupu mnohem jasnější, omlouvám se, že jsem to vysvětlvoal poněkud zmateně.