Tektit
Tektit
Dobré ráno. Včera sme sa na astronomickom krúžku rozprávali o meteoritoch a tak ma napadlo, že asi pred rokom som u kamaráta našiel kameň o ktorom si myslím, že je to tektit a teda kdesi blízko by mohol byť aj meteorit ktorý že vraj pozorovali nad Martinom ale nenašli ho. Prosím vás podľa čoho by som mohol overiť či je to naozaj tektit prípadne či vznikol pri dopade meteoritu? Je lesklý čierny ale nie je guľový ale ako keby to bol okrúhli kameň ktorý sa rozlomil. Mohol by som neskôr poslať aj fotky ale až večer. Ďakujem
Tektit
Ahoj.
Pády meteoritů lze rozdělit do dvou skupin:
1. Původní těleso je malé (obvykle menší než zhruba 100 metrů), nepřežije průlet atmosférou, v níž exploduje (prudce se rozpadne), a úlomky z této exploze pak dopadnou na zem jako meteority. Protože už se jedná o malé "šutry", které padají atmosférou, zbrzdí vzduch jejich pád natolik, že dopadají jen jako bys hodil na zem kámen z velké výšky. Při dopadu tedy nevzniká žádný kráter.
2. Původní těleso je velké (v případě, že je železné, může stačit i třeba jen pár desítek metrů), a průlet atmosférou přežije jako jeden celek. Dopadá pak na zem rychlostí která je jen o málo menší než rychlost, kterou mělo těleso ještě ve vesmíru, tj. několika kilometrů za sekundu (= několika desítek tisíc km/h). Při dopadu se jeho pohybová energie přemění na teplo - těleso se roztaví a vypaří, a spolu s ním se roztaví i materiál zemského povrchu v místě a v okolí dopadu. Vzniká tzv. explozivní kráter.
Tektity vznikají při pádu z té skupiny č. 2. Je to ona roztavená hornina, která se rozletí do okolí, během letu vychladne a ztuhne a pak dopadá jako tektity. Na to aby doletěla do nějaké slušné vzdálenosti, už se musí jednat o zatraceně velký výbuch. Kupříkladu české vltavíny jsou tektity z německého kráteru Ries, který má průměr asi 24 km a vznikl před asi 14 miliony lety.
Meteorit Martin, a vůbec všechny pády meteoritů které se odehrály v nedávné době a o nichž můžeš běžně slyšet, patří do skupiny č. 1, při nichž žádné tektity nevznikají. Kdyby patřil do skupiny 2, byl by to nejen úkaz pozorovatelný z celé Evropy, ale kráter už by se dávno našel
.
Pády meteoritů lze rozdělit do dvou skupin:
1. Původní těleso je malé (obvykle menší než zhruba 100 metrů), nepřežije průlet atmosférou, v níž exploduje (prudce se rozpadne), a úlomky z této exploze pak dopadnou na zem jako meteority. Protože už se jedná o malé "šutry", které padají atmosférou, zbrzdí vzduch jejich pád natolik, že dopadají jen jako bys hodil na zem kámen z velké výšky. Při dopadu tedy nevzniká žádný kráter.
2. Původní těleso je velké (v případě, že je železné, může stačit i třeba jen pár desítek metrů), a průlet atmosférou přežije jako jeden celek. Dopadá pak na zem rychlostí která je jen o málo menší než rychlost, kterou mělo těleso ještě ve vesmíru, tj. několika kilometrů za sekundu (= několika desítek tisíc km/h). Při dopadu se jeho pohybová energie přemění na teplo - těleso se roztaví a vypaří, a spolu s ním se roztaví i materiál zemského povrchu v místě a v okolí dopadu. Vzniká tzv. explozivní kráter.
Tektity vznikají při pádu z té skupiny č. 2. Je to ona roztavená hornina, která se rozletí do okolí, během letu vychladne a ztuhne a pak dopadá jako tektity. Na to aby doletěla do nějaké slušné vzdálenosti, už se musí jednat o zatraceně velký výbuch. Kupříkladu české vltavíny jsou tektity z německého kráteru Ries, který má průměr asi 24 km a vznikl před asi 14 miliony lety.
Meteorit Martin, a vůbec všechny pády meteoritů které se odehrály v nedávné době a o nichž můžeš běžně slyšet, patří do skupiny č. 1, při nichž žádné tektity nevznikají. Kdyby patřil do skupiny 2, byl by to nejen úkaz pozorovatelný z celé Evropy, ale kráter už by se dávno našel
.
Tektit
Jen doplním, že v případě tektitu může jít o kousek z dávnější minulosti. Ať se na to koukne geolog (mineralog ). Pravděpodobnější bude varianta, že se jedná o výrobek lidských rukou a půjde o sklářský či jiný podobný odpad...