Kolimace newtonova dalekohledu
- MMys
- Příspěvky: 18019
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Kolimace newtonova dalekohledu
Pepo, ale offset sekundáru nemá na kolimaci laserem (ani ničím jiným) vůbec vliv, pouze na výslednou symetrii vinětace. Tedy pokud ten, kdo kolimuje, ví, co dělá.
Vodolaz: Umělá hvězda na kolimaci newtona je fakt s prominutím blbost (Milanovy argumenty jsou víc než pádné, hlavní průšvih jsou ty první dva body) Kup si místo toho laserový kolimátor, nebo autokolimátor (CatsEye) a nauč se s tím zacházet.
Vodolaz: Umělá hvězda na kolimaci newtona je fakt s prominutím blbost (Milanovy argumenty jsou víc než pádné, hlavní průšvih jsou ty první dva body) Kup si místo toho laserový kolimátor, nebo autokolimátor (CatsEye) a nauč se s tím zacházet.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Kolimace newtonova dalekohledu
Já už jsem na příspěvky typu: " laserem to nejde dobře..." přestal reagovat. Je to nesmysl, profesionálně se to jinak ani nedělá a jediné, co bych musel dotyčnému napsat, že to neumí ( což ostatně by měl vědět, když mu to nejde )
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
- Psion
- Příspěvky: 12330
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 62
- Kontaktovat uživatele:
Kolimace newtonova dalekohledu
Pepo, ale offset sekundáru nemá na kolimaci laserem (ani ničím jiným) vůbec vliv, pouze na výslednou symetrii vinětace. Tedy pokud ten, kdo kolimuje, ví, co dělá.
Kolimoval jsem dalekohledů nepočítaně a F4 jsem ukazoval více lidem, laser seděl, na hvězdě to bylo ujeté. F6 i F5 bylo OK, ale při vysoké světelnosti to prostě laser nedal. Naposledy jsem to ukazoval na jaře na MHV byli u toho 2 lidi.
Doplním : Nebavil jsem se o ofsetu sekundáru, ale primáru, pro úplnnost, podle mě totiž optický střed často nesouhlasí přesně s mechanickým středem zrcadla.
Kolimoval jsem dalekohledů nepočítaně a F4 jsem ukazoval více lidem, laser seděl, na hvězdě to bylo ujeté. F6 i F5 bylo OK, ale při vysoké světelnosti to prostě laser nedal. Naposledy jsem to ukazoval na jaře na MHV byli u toho 2 lidi.
Doplním : Nebavil jsem se o ofsetu sekundáru, ale primáru, pro úplnnost, podle mě totiž optický střed často nesouhlasí přesně s mechanickým středem zrcadla.
Kolimace newtonova dalekohledu
Vodolaz: Umělá hvězda na kolimaci newtona je fakt s prominutím blbost (Milanovy argumenty jsou víc než pádné, hlavní průšvih jsou ty první dva body) Kup si místo toho laserový kolimátor, nebo autokolimátor (CatsEye) a nauč se s tím zacházet.
MMys, laserovy kolimátor samozrejme mám aj ho viem používať

SW 300/1500 Dobson Flex GoTo, ES 82° 8.8mm,14mm
- MMys
- Příspěvky: 18019
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Kolimace newtonova dalekohledu
podle mě totiž optický střed často nesouhlasí přesně s mechanickým středem zrcadla.
Tak to je jiná, Samozřejmě, pokud je blbě terčík, je to s laserem špatně. osobně mám s tímhle dilema od doby, když jsem lepil na zrcadlo terčík pro CatsEye autokolimátor. Moje zrcadlo má nerovnoměrnou fasetu (na jedné straně je širší než na druhé, o necelý milimetr). A teď babo raď, kde je vrchol paraboly Nakonec jsem to vzal ne vůči obvodu disku, ale vůči čisté pokovené ploše, od horní hrany fasety, a zdá se, že to je dobře.
Tak to je jiná, Samozřejmě, pokud je blbě terčík, je to s laserem špatně. osobně mám s tímhle dilema od doby, když jsem lepil na zrcadlo terčík pro CatsEye autokolimátor. Moje zrcadlo má nerovnoměrnou fasetu (na jedné straně je širší než na druhé, o necelý milimetr). A teď babo raď, kde je vrchol paraboly Nakonec jsem to vzal ne vůči obvodu disku, ale vůči čisté pokovené ploše, od horní hrany fasety, a zdá se, že to je dobře.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Kolimace newtonova dalekohledu
Iba par poznamok z mojich skusenosti
Milan napisal "Navíc jsem nezaznamenal rozdíly při kolimaci laserem a na hvězdu."
Podla mna toto plati iba pre dokonale nastavenu sutavu. Vysvetlim.
Napr. po kolimacii laserom pri krivom nasadenom vytahu nemusi opticka os dalekohladu sa stotoznit s osou sek.zrkadla a prim. zrkadla a skutocne snimky su rozkolimovane.
Ak ale nedokonalu sustavu skolimujeme na hviezdu je (podla mojich skusenosti) vysledok lepsi i ked nie je stale mozne zaostrit na technicky limit sustavy
(fotime predsa hviezdy a nie laserovu stopu)
Preto by som poradil (ak mozem) opravit napr. krivo nasadeny vytah.
Samozrejme to nezistim laserom , ale nasledovnym postupom (samozrejme ze existuju i ine)
Nakolimuje dalekohlad na hviezdu. Takto nastaveny dalekohlad rozostrim na jednu a druhu stranu a v krajnych polohach vytahu sa nesmie stred (rozostrenej) hviezdy pohybovat po snimaci . Je to trocha piplacka , ale dokonalejsie nastavenie kolmosti vytahu som nenasiel (rad sa necham poucit)
Pre takto nastaveny vytah mozem kolimovat laserom a bude to skoro to iste ako na hviezdu (skoro) mozte sa presvedcit) Preco to niekedy nesedi? Z dovodu nie uplne idealneho nastavenia sekundarneho zrkadla (nie naklonenia ale pozdlzneho posunu po tubuse) To znamena ak mam rozdiel medzi kolimaciou laserom a na hviezdu tak je chyba v sek. zrkadle .
Mozno to znie niekomu divne ale ak sedia obe kolimacie tak hranica zaostrenia dalekohladu sa rapidne zlepsi
Kolec
P.S. Je rozdiel v krivo nasadenom vytahu a krivom chode vytahu. Krivy chod vytahu kludne zistite laserom na primarnom zrkadle
MMs. Ten tercik v rozostrenej hviezde vidno. Mozno by stalo za uvahu pri nakolimovanej hviezde zmerat centricitu tercika
Milan napisal "Navíc jsem nezaznamenal rozdíly při kolimaci laserem a na hvězdu."
Podla mna toto plati iba pre dokonale nastavenu sutavu. Vysvetlim.
Napr. po kolimacii laserom pri krivom nasadenom vytahu nemusi opticka os dalekohladu sa stotoznit s osou sek.zrkadla a prim. zrkadla a skutocne snimky su rozkolimovane.
Ak ale nedokonalu sustavu skolimujeme na hviezdu je (podla mojich skusenosti) vysledok lepsi i ked nie je stale mozne zaostrit na technicky limit sustavy
(fotime predsa hviezdy a nie laserovu stopu)
Preto by som poradil (ak mozem) opravit napr. krivo nasadeny vytah.
Samozrejme to nezistim laserom , ale nasledovnym postupom (samozrejme ze existuju i ine)
Nakolimuje dalekohlad na hviezdu. Takto nastaveny dalekohlad rozostrim na jednu a druhu stranu a v krajnych polohach vytahu sa nesmie stred (rozostrenej) hviezdy pohybovat po snimaci . Je to trocha piplacka , ale dokonalejsie nastavenie kolmosti vytahu som nenasiel (rad sa necham poucit)
Pre takto nastaveny vytah mozem kolimovat laserom a bude to skoro to iste ako na hviezdu (skoro) mozte sa presvedcit) Preco to niekedy nesedi? Z dovodu nie uplne idealneho nastavenia sekundarneho zrkadla (nie naklonenia ale pozdlzneho posunu po tubuse) To znamena ak mam rozdiel medzi kolimaciou laserom a na hviezdu tak je chyba v sek. zrkadle .
Mozno to znie niekomu divne ale ak sedia obe kolimacie tak hranica zaostrenia dalekohladu sa rapidne zlepsi
Kolec
P.S. Je rozdiel v krivo nasadenom vytahu a krivom chode vytahu. Krivy chod vytahu kludne zistite laserom na primarnom zrkadle
MMs. Ten tercik v rozostrenej hviezde vidno. Mozno by stalo za uvahu pri nakolimovanej hviezde zmerat centricitu tercika

Pavol Kollárik - kolec
http://astrofotky.cz/~kolec
http://astrofotky.cz/~kolec
Kolimace newtonova dalekohledu
Tak to trochu zkomplikujeme.
Pokud bude dobře seřízený laser ( vůči své dosedací ploše) , tak směrem na sekundár jeho paprsek "vytvoří" osu. Pokud dopadne na sekundár zhruba tam, kde by měl být střed(offsetu) a seřídím sekundár, aby paprsek dopadl na značku středu primáru, následně kolimací primáru ho vrátim na laser, mám zaručeno :
1/ to , co umístím místo laseru na stejnou dosedací ploch OV, bude vždy kolmé na optickou osu přístroje
2/ nemusí mě vůbec zajímat, jestli je paprsek od primáru kolmý na paprsek od sekundáru do OV. Sekundární zrcátko nemusí svírat s osou od primáru úhel 45°.(samozřejmě, že v ten okamžik nebude OV kolmo k tubusu, resp. k ose primár/ sekundár). Ale protože kolimuji směrem od OV, vycházím z jeho konstrukční polohy a odtud "vytvářím "optickou osu dalekohledu.
Pokud bude dobře seřízený laser ( vůči své dosedací ploše) , tak směrem na sekundár jeho paprsek "vytvoří" osu. Pokud dopadne na sekundár zhruba tam, kde by měl být střed(offsetu) a seřídím sekundár, aby paprsek dopadl na značku středu primáru, následně kolimací primáru ho vrátim na laser, mám zaručeno :
1/ to , co umístím místo laseru na stejnou dosedací ploch OV, bude vždy kolmé na optickou osu přístroje
2/ nemusí mě vůbec zajímat, jestli je paprsek od primáru kolmý na paprsek od sekundáru do OV. Sekundární zrcátko nemusí svírat s osou od primáru úhel 45°.(samozřejmě, že v ten okamžik nebude OV kolmo k tubusu, resp. k ose primár/ sekundár). Ale protože kolimuji směrem od OV, vycházím z jeho konstrukční polohy a odtud "vytvářím "optickou osu dalekohledu.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
- MMys
- Příspěvky: 18019
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Kolimace newtonova dalekohledu
Některé poznámky OK, ale neodpustím si pár komentářů.
, byť ne v úhlu 90°. Zkolimovat jde newton i s výtahem třeba pod úhlem 45°, u velkých dobsonů se to tak dělá, abys viděl lépe do výtahu, který míří shora směrem k zemi.
Zkus si myšlenkový experiment, že tam tubus vůbec není, a ve vzduchu volně visí 3 komponenty, primár, sekundár a výtah. Ten úhel mezi osou primáru a osou výtahu je úplně irelevantní.
Pre takto nastaveny vytah mozem kolimovat laserom a bude to skoro to iste ako na hviezdu (skoro) mozte sa presvedcit) Preco to niekedy nesedi? Z dovodu nie uplne idealneho nastavenia sekundarneho zrkadla (nie naklonenia ale pozdlzneho posunu po tubuse) To znamena ak mam rozdiel medzi kolimaciou laserom a na hviezdu tak je chyba v sek. zrkadle .
Mozno to znie niekomu divne ale ak sedia obe kolimacie tak hranica zaostrenia dalekohladu sa rapidne zlepsi
Podélný posun sekundárního zrcátka, pokud je výtah kolmo, způsobí jedinou věc - budeš mít po správné kolimaci trošku našikmo primár vůči tubusu. Tedy opět nebude mezi osami výtahu a primáru úhel 90°, ale soustava bude zkolimovaná. Akorát jako "bonus" dostaneš trošku nesymetrickou vinětaci, pokud není sekudár dostatečně predimenzovaný. A nebudeš mít optickou osu kolmou na deklinační (kuželová chyba). Ale soustava i v tomhle stavu musí kreslit (a také kreslí, mám to ověřeno) dobře.
V praxi se právě podélným posunem sekundáru dohání právě ta nekolmost výtahu, aby optická osa primáru zůstala co nejvíc totožná s osou tubusu (což není sice nutná podmínka kolimace a tím dobré kresby, ale je te požadované kvůli symetrii vinětace a minimalizaci kuželové chyby).
P.S. Je rozdiel v krivo nasadenom vytahu a krivom chode vytahu. Krivy chod vytahu kludne zistite laserom na primarnom zrkadle
Jasně, křivý chod výtahu je jednoznačně průšvih, protože se soustava při přeostřování zároveň rozkolimovává. Tedy přesněji řečeno, soustava je pořád zkolimovaná, ale dostává se nakřivo senzor, není už kolmý k optické ose zkolimované soustavy. Na druhou stranu, pokud máš jednu kameru a korektor, stejně jezdíš +/-1mm od fokální roviny, takže to nebude dramatické. Jen to chce zkolimovat v pozici, kde je zaostřeno.
MMs. Ten tercik v rozostrenej hviezde vidno. Mozno by stalo za uvahu pri nakolimovanej hviezde zmerat centricitu tercika
Cože ? Nepil jsi něco Jak můžeš v rozostřené hvězdě vidět kolimační terčík, který má průměr ani ne 20mm, když sekundár je několikanásobně větší a kompletně ho zastiňuje. V rozostřené hvězdě vidíš přeci zástin sekundárem !
--------------
edit: Milan byl stručnější, a tím rychlejší
, byť ne v úhlu 90°. Zkolimovat jde newton i s výtahem třeba pod úhlem 45°, u velkých dobsonů se to tak dělá, abys viděl lépe do výtahu, který míří shora směrem k zemi.
Zkus si myšlenkový experiment, že tam tubus vůbec není, a ve vzduchu volně visí 3 komponenty, primár, sekundár a výtah. Ten úhel mezi osou primáru a osou výtahu je úplně irelevantní.
Pre takto nastaveny vytah mozem kolimovat laserom a bude to skoro to iste ako na hviezdu (skoro) mozte sa presvedcit) Preco to niekedy nesedi? Z dovodu nie uplne idealneho nastavenia sekundarneho zrkadla (nie naklonenia ale pozdlzneho posunu po tubuse) To znamena ak mam rozdiel medzi kolimaciou laserom a na hviezdu tak je chyba v sek. zrkadle .
Mozno to znie niekomu divne ale ak sedia obe kolimacie tak hranica zaostrenia dalekohladu sa rapidne zlepsi
Podélný posun sekundárního zrcátka, pokud je výtah kolmo, způsobí jedinou věc - budeš mít po správné kolimaci trošku našikmo primár vůči tubusu. Tedy opět nebude mezi osami výtahu a primáru úhel 90°, ale soustava bude zkolimovaná. Akorát jako "bonus" dostaneš trošku nesymetrickou vinětaci, pokud není sekudár dostatečně predimenzovaný. A nebudeš mít optickou osu kolmou na deklinační (kuželová chyba). Ale soustava i v tomhle stavu musí kreslit (a také kreslí, mám to ověřeno) dobře.
V praxi se právě podélným posunem sekundáru dohání právě ta nekolmost výtahu, aby optická osa primáru zůstala co nejvíc totožná s osou tubusu (což není sice nutná podmínka kolimace a tím dobré kresby, ale je te požadované kvůli symetrii vinětace a minimalizaci kuželové chyby).
P.S. Je rozdiel v krivo nasadenom vytahu a krivom chode vytahu. Krivy chod vytahu kludne zistite laserom na primarnom zrkadle
Jasně, křivý chod výtahu je jednoznačně průšvih, protože se soustava při přeostřování zároveň rozkolimovává. Tedy přesněji řečeno, soustava je pořád zkolimovaná, ale dostává se nakřivo senzor, není už kolmý k optické ose zkolimované soustavy. Na druhou stranu, pokud máš jednu kameru a korektor, stejně jezdíš +/-1mm od fokální roviny, takže to nebude dramatické. Jen to chce zkolimovat v pozici, kde je zaostřeno.
MMs. Ten tercik v rozostrenej hviezde vidno. Mozno by stalo za uvahu pri nakolimovanej hviezde zmerat centricitu tercika

Cože ? Nepil jsi něco Jak můžeš v rozostřené hvězdě vidět kolimační terčík, který má průměr ani ne 20mm, když sekundár je několikanásobně větší a kompletně ho zastiňuje. V rozostřené hvězdě vidíš přeci zástin sekundárem !
--------------
edit: Milan byl stručnější, a tím rychlejší

http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Kolimace newtonova dalekohledu
Chlapci
Najprv otazka. Co je to nakolimovany dalekohlad?(zrejme mam v tom hokej)
Je to dalekohlad ked laser sa odrazi od sek a prim zrkadla a dopadne nazad do stredu lasera?
Alebo je to ked rozostrena hviezda je presne symetricka?
Kolimoval som mnohokrat (urcite ako vy). Nastavoval som roznymi metodami
sekunratne zrkadlo ,primarne zrkadlo i vytah.
Zakupil som si (podla mna najlepsi laser) - ten som vycentroval.
I po sebalepsom nakolimovani laserom, som po kolimovani na hviezdu
nebol uplne spokojny a musel som pohnut primarnym zrkadlom.
Ked som potom kontroloval nakolimovanie dalekohladu laserom
tak luc nedopadal do stredu kolimatora. Takze co je vadne? mam opat podla navodu pohnut primarom?
V takto nakolimovanom dalekohlade-hovorim o realnom ,nie idealnom dalekohlade- (na hviezdu ) uz nie je sustava "nakolimovana podla lasera" a luc ktory by sa spatne vracal od primarneho zrkadla nie je rovnobezny s lucom odchadzajucim na primar z lasera..., a logicky (podla mna ) nie su totozne osi koretora a vracajuceho sa luca
Jedine ako sa mi podarilo stotoznit obe metody bol posun sekundarneho zrkadla na nie primarneho.
kolec
MMs Pijem burcak , ale ako si si vsimol tou poznamkou som ta chcel trocha "poskadlit" aby si sa uz na mna nehneval
Najprv otazka. Co je to nakolimovany dalekohlad?(zrejme mam v tom hokej)
Je to dalekohlad ked laser sa odrazi od sek a prim zrkadla a dopadne nazad do stredu lasera?
Alebo je to ked rozostrena hviezda je presne symetricka?
Kolimoval som mnohokrat (urcite ako vy). Nastavoval som roznymi metodami
sekunratne zrkadlo ,primarne zrkadlo i vytah.
Zakupil som si (podla mna najlepsi laser) - ten som vycentroval.
I po sebalepsom nakolimovani laserom, som po kolimovani na hviezdu
nebol uplne spokojny a musel som pohnut primarnym zrkadlom.
Ked som potom kontroloval nakolimovanie dalekohladu laserom
tak luc nedopadal do stredu kolimatora. Takze co je vadne? mam opat podla navodu pohnut primarom?
V takto nakolimovanom dalekohlade-hovorim o realnom ,nie idealnom dalekohlade- (na hviezdu ) uz nie je sustava "nakolimovana podla lasera" a luc ktory by sa spatne vracal od primarneho zrkadla nie je rovnobezny s lucom odchadzajucim na primar z lasera..., a logicky (podla mna ) nie su totozne osi koretora a vracajuceho sa luca
Jedine ako sa mi podarilo stotoznit obe metody bol posun sekundarneho zrkadla na nie primarneho.
kolec
MMs Pijem burcak , ale ako si si vsimol tou poznamkou som ta chcel trocha "poskadlit" aby si sa uz na mna nehneval

Pavol Kollárik - kolec
http://astrofotky.cz/~kolec
http://astrofotky.cz/~kolec
Kolimace newtonova dalekohledu
Já hlavně nevím, jak kolimuješ na hvězdě.Jak moc máš tu hvězdu rozostřenou. Protože při kolimaci musím být těsně u ohniska a všímám si, jak obraz prochází bodem - ohniskem . A hlavně, bez reduktorů, komakorektorů, Barlowů . A hvězda musí být striktně uprostřed okuláru .
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Kolimace newtonova dalekohledu
Pavol Kollárik - kolec
http://astrofotky.cz/~kolec
http://astrofotky.cz/~kolec
- MMys
- Příspěvky: 18019
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Kolimace newtonova dalekohledu
A taky nesmí být nesymetrický centrální zástin, takže pokud máš u světelného astrografu sekundár s offsetem (což u f/3.8ASA nepochybně je), tak ti kolimace na hvězdu bude vždycky dávat trošku odchýlenou polohu. Tím méně, čím méně budeš mít rozostřeno. Nejlepší je si sekundár překrýt na pavouku kruhovou clonkou, která zajistí soustředné centrální stínění. Pak můžeš kolimovat podle toho mého návodu. Pokud jsi tedy zkolimoval kolimátorem, a neměl u astrografu překrytý sekundár a pak viděl nesymetrický obraz při rozostřené hvězdě, je to DOBŘE. Konihlavovi jsem dokonce na tenhle účel řezal na laseru takovou clonku, která se nasadí na ty tři kolimační červíky, a když kolimuje na hvězdu, má ten sekundár překrytý.
Dobrou kresbu zajistí zkolimovaná soustava bez ohledu na to, jestli je zkolimovaná a zárovněň souosá s tubusem, nebo jestli je zkolimovaná ale celkově hozená v tubusu našikmo. Dosažení kolimace a zároveň souososti s tubusem je pochopitelně podstatně komplikovanější. Ale odměnou je malá kuželová chyba a symetrická vinětace. I když kuželová chyba jde krásně odstranit vypodložením třmenů na upínací liště.
Dobrou kresbu zajistí zkolimovaná soustava bez ohledu na to, jestli je zkolimovaná a zárovněň souosá s tubusem, nebo jestli je zkolimovaná ale celkově hozená v tubusu našikmo. Dosažení kolimace a zároveň souososti s tubusem je pochopitelně podstatně komplikovanější. Ale odměnou je malá kuželová chyba a symetrická vinětace. I když kuželová chyba jde krásně odstranit vypodložením třmenů na upínací liště.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Kolimace newtonova dalekohledu
Nejlepší je si sekundár překrýt na pavouku kruhovou clonkou, která zajistí soustředné centrální stínění. Pak můžeš kolimovat podle toho mého návodu. Pokud jsi tedy zkolimoval kolimátorem, a neměl u astrografu překrytý sekundár a pak viděl nesymetrický obraz při rozostřené hvězdě, je to DOBŘE.presne tak, zrovna jsem na to chtel upozornit. Sice z obecneho hlediska stale rikam, "ze tomu nerozumim" je to moje takova defenzivni taktika, ale tohle zrovna vim zcela jiste, ze kvuli offsetu sekundaru uvidis zcela jiste pri dobre kolimaci a pri rozostreni tim ci onim smerem, ze jsou difrakcni krouzky rozjete a to je ovsem DOBRE 
jinak nevim jak vy, ale me se ted naposledy stalo, ze jsem mel vsechny 4 rohy celkem OK, pak jsem udelal meridian flip a jeden ze 4 byl najednou v prcicich. Vzhledem k tomu, ze zrcadlo mam 100% fest, podeziram novy ASA vytah, ktery jsem si menil sam (prvne vydal takovy chraptivy zvuk, jako by se tam neco mechanicky nepovedlo), ale po rozbehani uz nic divneho nevydava (za zvuk).
Toz pro me je kolimace vecna nocni mura, protoze laser je "pro deti" (dost nepresny) a kocici oko je zase tak moc presny, ze zkolimovano podle nej nemam nikdy...

jinak nevim jak vy, ale me se ted naposledy stalo, ze jsem mel vsechny 4 rohy celkem OK, pak jsem udelal meridian flip a jeden ze 4 byl najednou v prcicich. Vzhledem k tomu, ze zrcadlo mam 100% fest, podeziram novy ASA vytah, ktery jsem si menil sam (prvne vydal takovy chraptivy zvuk, jako by se tam neco mechanicky nepovedlo), ale po rozbehani uz nic divneho nevydava (za zvuk).
Toz pro me je kolimace vecna nocni mura, protoze laser je "pro deti" (dost nepresny) a kocici oko je zase tak moc presny, ze zkolimovano podle nej nemam nikdy...
Kolimace newtonova dalekohledu
MMys: myslis, ze i kuzelova chyba by mohla byt pricinou toho meho problemu (stale trva, ted jsem zmastil dalsi snimek, protoze jsem blbec spatne planoval a musel modrou nafotit po flipu a tudiz mi to zase ani v roce 2015 nesedi na sebe) s meridian flipem?
http://www.astro.cz/galerie/v/uzivatele ... L.jpg.html
http://www.astro.cz/galerie/v/uzivatele ... L.jpg.html
nebo myslis, ze na to ma vliv zejmena a v podstate pouze a jen toto:
http://www.astro.cz/galerie/v/uzivatele ... E.jpg.html
diky za nazor...
jinak ad G53F: po dlouhe dobe jsem musel delat meridian flip (pamatuji si, ze mam nastavit v ovladaci N (jako severem at se otaci) pro N = Newton, to je takova moje mnemotechnicka pomucka) a musim rict, ze flip prosel naprosto hladce s newtonem a vsema kabelama...
http://www.astro.cz/galerie/v/uzivatele ... L.jpg.html
http://www.astro.cz/galerie/v/uzivatele ... L.jpg.html
nebo myslis, ze na to ma vliv zejmena a v podstate pouze a jen toto:
http://www.astro.cz/galerie/v/uzivatele ... E.jpg.html
diky za nazor...
jinak ad G53F: po dlouhe dobe jsem musel delat meridian flip (pamatuji si, ze mam nastavit v ovladaci N (jako severem at se otaci) pro N = Newton, to je takova moje mnemotechnicka pomucka) a musim rict, ze flip prosel naprosto hladce s newtonem a vsema kabelama...
- MMys
- Příspěvky: 18019
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Kolimace newtonova dalekohledu
Co to je ? To mi chceš naznačit, že G53F má takhle nekolmou RA a DE osu ? To je vidět na první pohled. Pak se ti samozřejmě po meridian-flipu otočí tubus (a tím i pavouk) vůči obloze, a je rozdvojeno. Tohle bych snad nechal Andráse opravit.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM