TS Triplet APO 90mm /600mm

[Jiri_Skalsky]

Vážení fotografové a ctitelé Apo objektivů,zajímala by mě jedna věc:
Máte nádherné skládané obrázky všeho,co je tam nahoře.
Optika ale umožňuje návrhy a konstrukci takových zobrazovacích soustav (nemusí být zrovna finančně nedostupných), které mají natolik dobré zobrazovací vlastnosti,že u nich není potřeba ani v širokém spektrálním oboru nějak uvažovat o barevné vadě.
Pokud je u APO 80/600 prakticky zanedbatelná,ale u 120/900 už vadí,není náhodou lepší vzít něco jiného,co lépe splní Vaše požadavky?
Mě se pořád zdá,že použít delší a méně světelný objektiv s reduktorem na focení je jen náhrada. Reduktorem pouze geometricky zmenšíte průměry hvězd a přizpůsobíte je rozlišovací schopnosti kamery.
Toto lze učinit i vhodným výběrem vlastního systému,který,jak již i Psiom ukázal, může být i katadioptrický. V tomto případě Vám spousta problémů se skládání obrázků z jednotlivých barev odpadne.


J.S.

[Vabra]

J.S.: Mozna by bylo byvalo lepsi byt konkretnejsi!

IMHO je pro zacatecnicke astrofoto je optimalni kompaktni sestava s ohniskem 300-500mm s co nejvetsi svetelnosti (alespon 1:6), ktera vykresli rozumne alespon APS chip DSLR (Tj hvezdy v rohu do 20mikronu).

Podle mne tyto podminky splnuje po odladeni kombinace maly APO/ED refraktor + rovnac (nebo reduktor/rovnac). Pripadne nektere fotograficke objektivy. Par takovych kombinaci jsem mel v ruce a fotil s nimi hvezdy, nekdy lepe jindy hure, ale vetsinou po odladeni jsem byl limitovan necim jinym nez kvalitou opticke soustavy (zaostreni, pointace, expozice, kompozice .

Teoreticky by mohl vyhovet is maly newton s komakorektorem, ale ty vetsinou zacinaji od delsiho ohniska jako treba 150/750 a to uz je pro zacatek docela dost... Docela by se mi libil maly newton okolo 140/500, ale nevim zda by jeho sekundar jeste vykryl APS format...

Teoreticky by mozna mohly vyhovet stare katadioptricke teleobjektivy (300/5.6, 500/8), s nimy nemam zadnou vlastni zkusenost, ale tech par snimku co jsem videl na netu melo vetsinou prilis velke hvezdy (spot), vetsinou jsou mene svetelne a maji velke centralni stineni.

O zadnych jinych katadioptrickych pristrojich, ktere by splnovaly vyse definovane optimalni vlastnosti "zacatecnickeho astrografu" nevim a necham se poucit (nejlepe link na vyrobce/prodejce a pripadnou recensi/test se snimky ve 100% rozliseni).

PS: sam si ted par dni hraji se zapujcenym Maksutov-Newtonem 190/1000 a ten rozhodne nemohu dporucit jako prvni astrograf nekomu kdo zacina (i EQ6 s nim ma docela dost prace). Ikdyz jinak jsem s nim docela spokojen a asi si jej ponecham...

Alternativy typu SW RC pripadne Celestron HD Edge, jsou zatim porad spise v poloze slibu nez realnych dodavek a nezavislych testu...ale i tak budou pro zacatecnika jiz prilis "dlouhe"...

[Konihlav]

Jiri_Skalsky: me momentalne trapi jedna otazka a byl bych rad, kdyby mi nekdo s resenim poradil chci fotit, nemam zadnou CCD (nejakou koupim) a nemam zadny dalekohled (nejaky koupim) a ptam se, jaky system (kombinaci) zvolit pro foceni DSO? Pozadavky: co nejvetsi prumer (aby to jeste penezenka unesla), nejlepe zadne centralni stineni, minimalni barevna vada (tj. drobna, lze ji tolerovat), vaha tak kolem 10ti kg a hlavni podminka: musi to vykreslit 36mm x 36mm policko (tj. minimalne 40mm imaging circle) a to pozor se spotem v nejhorsim miste (nejdal od osy) 8-9 um.
Poradi mi nekdo??? Jsem zoufaly

[Konihlav]

jeste bych rad dodal, ze jsem sledoval Vasi odbornou diskuzi na tema navrhy optickych systemu a porovnani typu dalekohledu, ale co me zajima je kde se to da koupit (tj. kdo to vyrabi) a jaka je cekaci doba (dodaci lhuta treba pul roku apod.). To ze teoreticky lze navrhnout to ci ono je sice hezke, ale pokud mi to nikdo neudela, tak jsem tam kde jsem byl.

[honza.ho]

... Poradi mi nekdo??? Jsem zoufaly 8-)Trochu OT ale nedá mi to ...
Pavle vymaž už konečně ze svých oblíbených položek všechny ty e-shopy a vem si Paralen, to bude dobrý . Trochu mi to připomíná můj včerejší boj s pointací v Orionu, kdy jsem po promarněných 45 minutách konstatoval, že Orion mi už utekl a noc je v <> načež jsem v -10C navštívil web ASA a četl si manuál k DDM60. Naštěstí jsem pak zjistil, že mám špatně zaostřenou pointační kameru. Jinak bych to snad zrovna "Live" objednal.
Každopádně v Tvém příspěvku cítím obměnu vybavení a ta přichází většinou náhle. Cítím situaci a tak připomínám, že kdybys prodával MiniBorga, můžeš mi ho zrovna poslat

[MilAN]

Konihlav :
Pro H-alfu a světelnost 1:5 Ti vychází velikost Airy disku na 8 um. To bude samozřejmě na ose při ideální optice Asi budeš muset trochu slevit . Centrální stínění Ti s tím moc nepomůže ani neuškodí - proč by mělo být minimální ?

[Jiri_Skalsky]

To Vabra a Konihlav: taky sleduji Vaše výsledky. Já sám fandím takovému přístroji, jako je ten Mak 190/1000.
Rád bych se zeptal, zda jsou v něm nějaké čočky na srovnání ohniskové plochy do roviny?
Měly by být umístěny někde v okulárovém výtahu poblíž ohniska.  
Ten Mak by bez nich měl mít křivost optimální ohniskové plochy zhruba na hodnotě jeho ohniskové vzdálenosti, tedy R=1000 mm.
Jinak v zájmu kompaktnosti přístroje a výhodného uchycení sekundáru soustavu zkrátili.
To má hlavně vliv na zbytkovou komu, která podle mě není zanedbatelná.
Když se navrhuje Maksutovova komora, tak optimální aplanatické řešení s plně opravenou komou vychází tak, že vzdálenost menisku od primárního zrcadla je rovna zhruba 1,3-1,4 násobku její ohniskové vzdálenosti, podle tloušťky menisku. Tady typuji, že vzdálenost menisku od primárního zrcadla je okolo 850 mm.
Když jsem to počítal v OSLO, tak délka komatického obrázku  1 stupeň od osy vychází okolo 45-50 mikron. To je oproti ekvivalentnímu paraboloidu 200/1000 bez korektoru komy 3 krát méně.
Přidá-li se k paraboloidu 200/1000 MPCC korektor, pak na dvoustupňovém poli  budou soustavy mít podobné obrazy při optimálním rovnoměrném zaostření hvězd na celou plochu o průměru 2 stupně..

Jeden rozdíl mezi soustavami bude sakramentský : Mak  bude na optické ose zobrazovat stigmaticky, bodově.
To paraboloid s MPCC nedokáže.
Výhodou tohoto zkráceného Maku je to, že průměr primárního zrcadla oproti menisku nemusí být  o mnoho větší než by tomu  bylo u aplanatické dlouhé verze Maksutovovy komory. Tam by musel průměr primáru být tak 250 mm.

Aplanatický  Mak o průměru 190/1000 se stavební délkou  cca 1,35m by dokázal na zakřiveném poli  R= 1000mm  na ose dostat všechno světlo 400-770 nm do difrakčního kroužku a na okraji pole 1 stupeň od osy do kroužku 3 krát větším než je difrakční.

Snad toto ocenění bude někomu užitečné.Bohužel mi nevycházejí dát sem obrázky-spoty,MTF atd.

Zdraví J.S.

Sorry,tento příspěvek sem asi nepatří. Pokud je to možné,prosím moderátora,aby jej přeložil do Vabrova tématu Mak 190/1000.
Děkuji J.S.