První pozorování

[manwe]

tak mam po prvnim zimnim sledovani (cca hodinu),
moc jsem toho sice nevidel, Mars mi nesel uplne doostrit (zkousel jsem to snad pres pul hodiny, navic mi furt utikal ) a pak jsem tak spis v tech -10 stupnich na zahrade "poflakoval" po obloze kolem Orionu (jak jsem zjistil pozdeji), zdalo se mi ze jsem tam videl neco jako mlhovinu (takovou jasnejsi "auru" kolem 2 hvezd tam mezi Beletegeuse (omlouvam se jestli jsem to napsal spatne) a Rigel (to Stellarium je fakt dobry programek), pak jsem zjistil ze tam nejaka mlhovina je, ale to uz jsem byl doma... nekdy priste... uz se ale hlavne tesim na leto, v te zime v te kose to neni idealni  :-?...
myslite ze na ten Mars nekdy vice doostrim? Ono dneska bylo (alespon u nas) trosicku takovy mlzny opar tak nevim jestli to nebylo tim... proste porad vypadal ze byl milimetr pred doostrenim a vic to neslo :/ ... navic jakmile jsem doostril tak jsem ho zase musel trochu vic zamerit, strasne se klepe ten muj lidlskop... ale byla to legrace, tesim se jak ho nekdy uvidim lip (snad)

edit: na ten Mars jsem pouzival max zvetseni, tj 4mm okular na mem 70/700 Lidlskopu...
edit2: v tom textu je i otazka, radsi ji dam tucne

[Petan123]

Ahoj manwe,
to co jsi pozoroval v orionu je asi ta nejhezčí zimní mlhovina na obloze M42, ale to už jsi asi zjistil ze Stellaria.  :)
S tím Marsem je to tak, že obraz je ovlivněn stavem atmosféry (odborně seeing). Vzduch v atmosféře se pohybuje jak se snaží vyrovnávat teploty a tím rozmazává obraz. Na jasně ohraničeném Marsu je to pěkně vidět, ale ovlivňuje to i obraz mlhovin (na nich si toho všimnou až zkušenější, protože jsou už svojí podstatou rozmazané).
Takže ano, s největší pravděpodobností ještě Mars uvidíš lépe, ale musíš počkat na lepší počasí. Předpokládám, že  to nešlo doostřit kvůli seeingu, a ne kvůli tomu že už jsi byl s okulárovým výtahem nadoraz.
Jinak chce to trénink, a časem už ti nebude vadit posouvat si dalekohled při pozorování a uvidíš i víc detailů na pozorovaných objektech  :)

[manwe]

ono se to totiz strasne klepe kdyz tocim s tim doostrovanim, tak jsem pak musel casto po doostreni zase ten Mars hledat no...
jinak mozna otazka - Orion je ten pas 3 hvezd nebo cele to velke souhvezdi (co mi pripomina Strelce)?

[Shras]

cele:) ty 3 hvezdy je jen jeho pas coz vim protoze jsem videl MIB jen tak odkud pozorujes .. sem chtel to dneska skusit .. ale nad prahou je pekna poklice

[stana]

Ty tři hvězdy jsou "jen" Orionův pás...
Pod pásem hledej známou mlhovinu v Orionu..
Normálně je vidět/ta mlhovina/ pěkně i okem, ale ne v současném sajrajtu/v nížině/.. >:(
Ještě možná bych doplnil příspěvek níže, že když okuláry s různými ohnisky jsou parfokální, tak po prohození by nemělo být potřeba znovu zaostřovat..
To jen tak na okraj...U Dobsona to není až tak nutné, páč se téměř netřepe, i když ho při pozorování postrkuju a přeostřuju..

[manwe]

http://mapy.cz/#mm=ZP@ax=142718592@ay=1 ... 71392@z=13
cca ... vcera bylo celkem hezke obloha, uz jak jsem jel autem vecer v 22:00 domu tak jsem se uz tesil ze ho konecne poprve odzkousim... byl jsem cely promrzly, kolena zmrzla a mokra z kleceni na snehu ale stalo to za to  :D

edit: mame chatu zde
http://mapy.cz/#mm=ZP@ax=142768640@ay=1 ... 76800@z=11
prez leto tam jezdime s rodinkou aspon na tyden tak se tesim

[Petan123]

No to je nevýhoda levné montáže prostě člověk opatrně trochu pootočí ostřením (tak aby si neujel s objektem ze zorného pole) pak musí počkat než se obraz ustálí a pak porovnat jestli už je zaostřeno. Při velkých zvětšeních to může být o nervy, ale s tvým dalekohledem se toho dá napozorovat opravdu spostu a do začátku je to opravdu dobrý stroj.
Také je důležité uvědomit si, že se ostří na nekonečno a pro dalekohled jako je ten tvůj, je nekonečno všechno od cca 50km a dál. Takže stačí zaostřit jen jednou, a pak při použití stejného okuláru už nemusíš přeostřovat mezi objekty (prostě když zaostříš na Měsíc, tak nemusíš přeostřovat na mlhoviny) to je taková vychytávka, která by ti mohla ušetřit spoustu času.  ;) Dokonce u mého dalekohledu byly takové okuláry, že když jsem si zaostřil na nekonečno okulár 4mm, tak už jsem ostřit nemusel i když jsem ho pak vyměnil za okulár 25mm, ale to záleží jen na konstrukci tvých okulárů.

Jinak Orion je souhvezdí kam patří všechny tyto hvězdy: http://cs.wikipedia.org/wiki/Souhvězdí_Orionu a ty tri hvězdy tvoří jen ten slavný Orionův pás. Orion byt antický lovec (Střelec je zase jiné souhvězí aby se to nepletlo). Jinak najdes tam i tu mlhovinu co jsi pozoroval taky se jí říká Velká mlhovina v Orionu.

[Regulus]

myslite ze na ten Mars nekdy vice doostrim?Zkusil bych začít menším zvětšením než je 175x...

[manwe]

Diky za vsechno info Petane

Zkusil bych začít menším zvětšením než je 175x...no ja si ho nejdrive nasel v 20mm a pak jsem to dal na 4mm at vidim bliz... je tam nejaky duvod proc bych mel pouzivat to minimalni zvetseni krom toho abych si ho nasel?

[Petan123]

at to minimalni zvetseni krom toho abych si ho nasel?
Tak nevím jestli jsi to to postřehl, ale čím větší zvětšení máš tím ti zpravidla klesá kontrast obrazu. Proto se v praxi nepoužívají tisícinásobná zvětšení.
Existuje takové pravidlo, že maximální použitelné zvětšení je cca 2xprůměr objektivu v mm (v tvém případě 140x). Při překročení této hranice se sice obraz zvětšuje, ale nepřibývá více detailů. To se zamozřejmě řídí i dalšími parametry (seeing, kvalita objektivu a okulárů, ... ). Proto je někdy méně ve skutečnosti více. Na mlhoviny je dobré používat menší zvětšení, a využít tak vyššího kontrastu, a na planety a Měsíc se můžeš zvětšení pořádně naložit. Chce to teda uvážit jaké je teda maximum v danou chvíli.

Ještě mě napadá k tomu rozostřenému Marsu, že to mohlo být také tím, že jsi vytáhl dalekohled z vytopeného prostoru a hned jsi s ním pozoroval. Je to tak? To by se taky hodně podepsalo na obrazu, protože unikající teplý vzduch by rozmazával obraz. Proto se dalekohled nechává před pozorováním tzv. vytemperovat (musí se vyrovnat teplota dalekohledu a okolí). Pozor temperuje se bez okulárů ty se zase drží v teple. Teď v zimě je vliv temperace opravdu markantní, ale i v létě je dobré tak půl hodiny před pozorováním vytáhnout dalekohled ven.

[Alexein]

Ahoj,
mám takový dotaz.U tý montáže,je taková tyčka s číslama.Podle mě slouží k tomu,aby teleskop sledoval dráhu objektu a nemuselo se zvlášť otáčet vertikálně a horizontálně,že by stačilo jenom horizontální otáčení.Je to tak?
Děkuji.

[Regulus]

no ja si ho nejdrive nasel v 20mm a pak jsem to dal na 4mm at vidim bliz... je tam nejaky duvod proc bych mel pouzivat to minimalni zvetseni krom toho abych si ho nasel?
Jak píše Petan, záleží na kvalitě objektivu a podmínkách. Zkusil bych spíš něco mezi 100 a 150x. Marsík bude sie menší ale mnohem "hezčí". Teda v podmínkách kdy ti nejde zaostřit při 175x. Pokud to podmínky dovolí není na vyšším zvětšení nic špatného Druhá otázka jestli to lídlák utáhne... Jo a ta temperace je taky důležitá...

[stana]

Tuším se tomu říká ekvatoreální klín tomu na té azimutální montáži..A nejspíš slouží tomu, co máš na mysli..Nakolik to pomůže nevím..Přiznám se, že u malé EQ-1 dělám spíš opak a tak nějak z EQ montáže dělám azimutálku..No, jak asi komu co vyhovuje..

[manwe]

@Alexein,stana
a jak se to pouziva? celkem by me to zajimalo...

[Jan Vratny]

manwe: To je princip ekvatorialni montaze, osu, ve ktere se provadi (jak ty rikas) horizontalni pohyb, musis mit rovnobezne s osou rotace zemekoule, pak budes tocenim v tehle jedne ose presne kompenzovat rotaci zeme a tim zdanlivy pohyb nebe.

Tj namirit tu tvou osu na polarku. - zkus si to namalovat na papir, zemekouli, svuj stativ a ten uhel "zalomeni" ti krasne vyjde ze zemepisne sirky.

Tolik pusta teorie, jak se to udela prakticky, a pripadne presnejsi nazvoslovi ti prozradi mistni zkusenejsi paradlove.