Odpoledne, když jsem kolimoval dalekohled, sice vypadalo počasí dost beznadějně, ale nakonec oblačnost zmizela a už těsně po západu Slunce se ukázal nádherný srpek Měsíce, který byl pozorovatelný bez problémů i 350-tinásobným zvětšením. Blízký Saturn jakoby naznačoval jaké nebeské představení se chystá. Kromě "hlavních aktérů" byly samozřejmě viditelné i další planety - Venuše, Mars, Jupiter. Zvláště Jupiter měl jeden ze svých lepších dnů a ukazoval spoustu detailů. Navíc poskytnul kvalitní předkrm v podobě přechodu měsíčku Io (resp. jeho stínu) přes planetu. Ten se mi zvlášť líbil, protože to bylo poprvé, co se mi povedlo napozorovat celý tranzit.
To hlavní se ale odehrávalo v blízkosti Měsíce. Saturn se rozhodně nedal Jupiterem zahanbit a předvedl své unikátní prstence s dobře viditelným Cassiniho dělením. Navíc přidal také své měsíčky - Titan, Rheu, Dione a dokonce i Iapetus. Samotný zákryt byl samozřejmě perfektní, ale musím říct, že možná ještě efektnější než v dalekohledu byl při pohledu triedrem. Kompozice Saturnu a osvětlené i neosvětlené části Měsíce byla prostě fantastická
Zkrátka dokonalý zážitek, který řadím k tomu nejlepším, co jsem zatím na obloze viděl !
.
