RC index

[astar]

Jinak výpočet, ktery uvádíš pro RC index, není RC index, ale jakási poloviční hloubka zaostření dalekohledu.  
Pokud myslíš, že je to jen nějaká hloubka ostrosti ,  tak si přepočítěj hodnoty z tohoto odkazu
http://www.astro-foren.de/showthread.php?t=11188
pokud víš jak ?????  

nebo z tohoto odkazu :
http://www.astro-foren.de/showthread.php?t=10673

[Psion]

To nemyslím, ale vím to RC index se počítá úplně jinak.

Tvůj vzorec j = 2 * lambda * F^2 je poloviční hloubka ostrosti dalekohledu, správně to je 4.88*lambda*F^2.

Pan Rohr používá parametr T=2*lamba*F^2 jako základ pro určení RC indexu který počítá ze vzájemných posunů modré a červené vůči zelené části spektra. Bez těchto posunů nemůžeš určit RC index nějakým výpočtem!

[astar]

Pleteš si  F - ohniskovou vzdálenost  a  c  - světelnost    napsal sem to slovně.  
Já jsem jenom neuvedl podmínku za jaké ten vzorec platí . Je položený na stejné hodnotě vzdáleností  C a F  od e .

[Psion]

Kdepak, ohnisko se označuje malé "f" světelnost velke "F". U achromátu se prostě nemůžeš dopočítat a jak píšeš vzorec platí pouze za jediného předpokladu že vzdálenost F a C je naprosto stejná vůči e, což v mnoha případech nejenže neplatí, ale neplatí zcela extrémně!

Např.

http://www.astro-foren.de/showthread.ph ... #post33134

Zde je RC index 2.7981, kolik tedy vychází Tobě na 546nm při světelnosti 16.8?

Nebo to spočítej zde :

http://rohr.aiax.de/L_Aberration.jpg

[Psion]

Tedy abych to uzavřel, správný výpočet je tento :

T= 2*lambda* (f/D)^2 (kde f je ohnisko, D průměr objektivu)

f_index= posun_modré/T
c_index=posun_červené/T

RC_index = (f+c)/2

Tedy chceme-li vypočítat RC_index, je naprosto nutné znát posun červené a modré vůči zelené a ten je tedy nutné změřit a pro každý achromát bude jiný!

[astar]

za jediného předpokladu že vzdálenost F a C je naprosto stejná vůči e, což v mnoha případech nejenže neplatí, ale neplatí zcela extrémně!

To musí platit pro jednu dopadovou výšku paprsků aby soustava byla achromát pro danou střední vlnovou délku .
Ano máš pravdu, ten můj vzorec platí pouze pro RC_i =1 a pro danou podmímku . ( ruka předběhla myšlenku )

výpočet př. 154/1524
C_ i= abs(0,093/ (2*0,000546*9,89*9,89)= 0,8706
F_i = abs(0,093/ (2*0,000546*9,89*9,89)= 0,8706
RC_i = (0,8706+0,8706)/2  = 0,8706
RC_i je pak shodný s hodnotou C_i  nebo F_i  = 0,8706

Ten tvůj vzorec je neúplný
Správně je :
f_index= abs(posun_modré/T) // abs je absolutní hodnota
c_index=abs(posun_červené/T)
RC_index = (f+c)/2

propočítej hodnoty z tohoto odkazu, kde jedna hodnota posuvů je záporná :
http://www.astro-foren.de/showthread.php?t=10673
Pro  průměr 120 mm  by podle tvého vzorce vyšlo   RC_i = 0,032

Patřičné hodnoty posuvů získávám z návrhů objektivů . I výrobci musejí udělat potřené návrhy , ale skutečnost se pak může trochu odlišovat  podle dodržení rádiusů a vzdáleností jednotlivých ploch  .

doplnění:  hodnota  2* lambda * světělnost  na druhou  
je  Rayleigho  kriterium pro přípustné rozostření  aby   výsledná deformnace vlnoplochy byla 1/4 lambda  což je  Strehl 0,8

[Psion]

Já bych nezabíhal do maličkostí, je jasné, že posun (neboli vzdálenost) musí být kladné číslo. Každopádně uznáš sám (tedy možná), že se ten původní vzorec značně liší od toho posledního

Každopádně RC koeficient se dá odvodit výpočtem pouze z ideálního objektivu, ale to už je zbytečná alchymie, která se pak liší s praxí. To by výrobci mohli rovnou uvádět tuhle či podobnou tabulku a pak skutečně není potřeba teoretický RC index ani uvádět

http://www.astro-foren.de/showthread.ph ... #post27479

Návrhem optiky se nezabývám, protože mi to přijde zbytečná práce, bez odpovídajícího výsledku (navíc všechny slušné objektivy jsou dávno navrženy a stačí to opsat). OSLO a podobné programy jsou ale dobré pro pochopení teorie optiky, i když spousta věcí mi není moc jasných, jako např MTF pro 200 čar, to by asi žádný objektiv nezvládl, ale Tobě to vychází nádherně...

Ještě malý obrázek na vysvětlení Airyho disku pro ostatní:

[astar]

K první výtce jsem se už vyjádřil v minulém přispěvku (  ruka předběhla myšlenku).

Ke druhé :  Návrhy a podobné tabulky jsou potřebné ,  aby bylo jasné v  jakých relacích se má pak výsledek pohybovat.   Je pravda ,že změna RC_i   o 0,5  je dost podstatná u APO , ale u achromátu s RC_i  =5 je skoro zanedbatelná .  
( Poznámka :  T  hodnota by ve skutečnosti měla být  pro C  počítána s vlnovou délkou 656nm   a pro F s 486 nm )
Nejideálnějším posouzením  kvality  soustavy je hodnota Strehlu,  pro co největší počet vlnových délek  včetně jejich citlivosti   pro oko ( CCD) .

K tomu vysvětlení Airyho kroužku :   autor  byl trochu nepřesný v obrázku Airyho disku  . Rozměr měl být v polovině toho bílého mezikruží,  na prvním minimu .
Hodnota  v rámečku    T ( nečitelné z obrázku )    T = 2* lambda * K^2   jsem již popsal v minulém příspěvku .    
Vzdálenost  2. 44 * lambda * K^2   je právě taková , aby  rozptyl ve spot  diagramu  byl rovný velikosti Airyho disku . To je jen geometrické vyjádření .   Vzhledem k vlnové povaze světla , je  první vzorec správný a postaven na jiném základu  .  Na obrázku je  přitom řečeno , blízké praxi  (hrubě přeloženo ).

V obrázku je  zavedeno jiné písmeno pro vyjádření světelnosti  "K"  , ty používáš "F" , já "c"   což uvádí  ve svých knihách  Dr. Havelka.

[Psion]

To jsou připomínky pro autora nakresu p. Rohra, bohužel Německy neumim, abych ho upozornil na případné chyby....

[astar]

Určitě nechci takovou kapacitu kritizovat.  Chtěl jsem to jenom doplnit  a převést do  správných srozumitelných mezí .

Posledních několik příspěvků vůbec nesouvisí  s tématem vlákna , tak se nebudu divit ,pokud je moderátor přesune jinam  

[Jiri_Skalsky]

Asrtare,vsechna cest RC indexu, ale ja bych k tomu taky neco mel. Predstav si, ze mas posoudit chromatismus soustavy se Schmidtovou deskou s nulovou zonou 0.707*D/2. Paprsky vsech barev z teto zony se na opticke ose protnou v jednom bode. Pro e caru bude Schmidt korigovan,v C a F care bude pristroj bud prekorigovan nebo nedokorigovan.
Kdyz budes hledat odchylky mezi C,e,F ,nenameris nic. Jaky bude RC index? Bude roven nule. Presto, kdyz bude soustava i svetelna, bude mit poradnou chromatickou nebo radeji sferochromatickou vadu. Tenhle termin sferochromaticke vady zavedl pravdepodobne D.M.Maksutov. Proc? Protoze potreboval hodnotit obrazy svych kamer.

Obraz hvezd na opticke ose objektivu nebo katadioptru neni jenom veci chromaticke vady /podelne/, ale i sfericke vady, ktera se muze menit s vlnovou delkou paprsku. Proto sferochromaticka vada - nebo taky sfericka vada chromatickych svazku.
Podobne je to i u Maksutova, maji opet spolecnou zonu pro 0.707*d/2 pro vsechny paprsky a navic vady vyssich radu. Tedy je RC index roven nule,ale i u Maka tez se sferochromatickou vadou mohou byt problemy.
Profil sferochromaticke vady APO je podobny te vade ze Schmidta. C,e,F paprsky se mohou protnout prakticky v jedinem bode a rozdily mezi preostrenim mohou byt prakticky nemeritelne. To ale neznamena, ze v ni neni pritomen chromatismus.

Myslim, ze RC index je dobre kriterium pro posouzeni rozumne svetelnych objektivu, u kterych je sfericka aberace paprsku na kraji pracovniho oboru zanedbatelna. Pokud se budou posuzovat dnesni svetelne objektivy, pak je asi nejlepsi posouzeni v primem mereni MTF krivky. Tady je zase prusvih, kdyz neni znam presny opticky navrh a tedy to,co je treba namerit.

Zdravi J.S.

[Martin Vyskočil]

[movedhere] Dalekohledy [move by] Martin Vyskocil.

[astar]

Děkuji Martinovi Vyskočilovi , že tyto příspěvky přesunul.

Jiří , všechno co jsi napsal je pravda. Samozřejmě , že pro jiné vlnové délky se mění   sférická aberace , viz. můj příspěvek zde:http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 4765/33#33  . Zatím mně nenapadlo,  RC_index aplikovat na Schmidtovy soustavy .  Co se týče  desky, tak  na nulové zóně ( 0,707) je skutečně RC_index roven nule.   Pro jiné zóny už to pak neplatí , hlavně pro okrajovou zónu .  
Př.  palomarská komora    . Při korekci na zóně 0,707 jsou  odchylky na okrajové zóně  C 0,055mm a  F 0,070 mm .  RC_index pak vychází  9,32   Samotného mne tento výsledek překvapil  .  To je horší než jakýkoliv achromát  :o!  Proto   se nedivím, že se pracovalo na   korekci  desky ,  pro využití CCD snímačů .  Také je nasnadě ,že tato komora se nepoužívá pro visuální pozorování , ale je pro fotografii  a v tomto případě to není tak kritické .  Seeing na Palomaru bývá cca kol. 1"  což v ohnisku je 0,0145 mm( Airy =0,0033 mm).

Milan

[Jiri_Skalsky]

To Astar :
U te palomarske schmidky tu starou desku vymenili a nahradili dvojitou deskou, snad z nejakeho BK,K a dale LF skla. Tim dosahli toho,ze paprsky vsech vlnovych delek se neprotnou jen na jedne,ale na dvou zonach a chromatismus se strasne zmensi. S takovou dvojdeskou, to by byl SCT a navic pocitan aspon jako aplanat /nebo snad anastigmat/.
Takhle je mozne opravit i chromatickou vadu u Klevcova,vyrobeneho z obycejnych skel BK7,K7 atd. Jen delat.
Snad by bylo mozne rikat, ze system kompenzuje tercialni chromatismus,protoze ten sekundarni je plne opraven.

Zdravi J.S.

[Psion]

U katadioptrických systémů asi nemá moc smysl RC index počítat, tady je důležitý interferometr primárního zrcadla a Ronchi test kompletní optiky i když jej pan Rohr změřit u SCT apod. systémů umí :

http://www.astro-foren.de/showthread.ph ... #post30910

To je ovšem trochu v rozporu s tvrzením Jiřího Skalského v příspěvku #10, a korekční deska má evidentní posun mezi jednotlivými čarami ve spektru a to velmi podobný semi-apochromátům a tedy RC index evidentně posuzovat lze.

Docela mě ale překvapil poměrně špatný výsledek pro Vixen VC 200L

http://www.astro-foren.de/showthread.ph ... #post42589