Velký achromáty jsou většinou již vysloužilci...
Ten kdo k nim má vztah, ať již nostalgický, nebo jakýkoliv jiný (Retro ap.), tak bych nepřesvědčoval.
Tolik jen z mého předchozího příspěvku. Díky
Habl
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
Každopádně to že je Newton na ose lepší než podstatně dražší SCT, nebo řada jiných dalekohledů, je pravda, ovšem již to není pravda v porovnání se super APO dalekohledy.Tak jo,beru zpět že newton(s Paracorrem) na dobsonově montáži s možností sledování objektu jako na EQ montáži je nejlepší,ale nevěřím že se dostanu tím super APO s průměrem 200mm s montáží pod 200 000,-kč.
:)Takže osobně pro mě a spoustu ostatních je konstrukce NEWTONU NEJLEPŠÍ.
:)Takže osobně pro mě a spoustu ostatních je konstrukce NEWTONU NEJLEPŠÍ.
Dobson SW 250/1200, N 150/750, ED80/600 na AZ-4, TELE VUE Paracorr, Panoptic 24mm 68°, Nagler 13,9,7,5, 3.5mm 82°, SW Planetary 8,7,6,5,4mm UWA-58°, 2"SW/SWA 38mm 70°, Celestron 15x70, UHC Lumicon, UHC-S BDP, CLS Astronomik, 2x Polarizační BDP
-
Jiri_Skalsky
- Příspěvky: 527
- Registrován: 21. 06. 2006, 16:08
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
Pardon, ale pakliže má noční obloha mít další "zájemce" tak se jim brzo omrzí ten Měsíček a pár planet, co uvidí v malém čočkáči..
A když se bude nadšenec - našinec chtít realizovat ve větším průměru, tak "rozchodí" nákup tříkila Dobsona, ale rozhodně skončí s kuframa přede dveřma, když si objedná za půl mega nějaký hyper- mega - turbo čočku, 250 mm průměr co je trubka dlouhá jako kráva a montáž taky drahá jako Milka..
P.S. Já jen, že refraktoristi jsou fajnšmekři a tak trochu dost uletění zarputilci, kterým těch jejich doublet nebo triplet bude koroner muset vydolovat po jejich smrti z chladnoucích ruk...
P.S. 2: Jako větší reflektorista a menší refraktorista si nechám to, co mám v podpisu..
P.S. Dost možná mi to bití se v prsa těch lamačů světla připomíná kauzu digitální foťák - versus klasika...
Názory jsou různé, ale dle mého si ti zastánci klasiky "lžou do kapsy" nebo jinak řečeno se jim nelíbí, že ten vývoj je takový "fofr"...
...Mimochodem...co je to velký Achromát..?? Asi zakladatel topiku by měl napsat "velký a dlouhý" achromát....
A když se bude nadšenec - našinec chtít realizovat ve větším průměru, tak "rozchodí" nákup tříkila Dobsona, ale rozhodně skončí s kuframa přede dveřma, když si objedná za půl mega nějaký hyper- mega - turbo čočku, 250 mm průměr co je trubka dlouhá jako kráva a montáž taky drahá jako Milka..
P.S. Já jen, že refraktoristi jsou fajnšmekři a tak trochu dost uletění zarputilci, kterým těch jejich doublet nebo triplet bude koroner muset vydolovat po jejich smrti z chladnoucích ruk...
P.S. 2: Jako větší reflektorista a menší refraktorista si nechám to, co mám v podpisu..
P.S. Dost možná mi to bití se v prsa těch lamačů světla připomíná kauzu digitální foťák - versus klasika...
Názory jsou různé, ale dle mého si ti zastánci klasiky "lžou do kapsy" nebo jinak řečeno se jim nelíbí, že ten vývoj je takový "fofr"...
...Mimochodem...co je to velký Achromát..?? Asi zakladatel topiku by měl napsat "velký a dlouhý" achromát....
Dobson 300/1500, Ethos 8 mm, Až bude peníz tak beru Ethos 13 mm, Plossl 25 mm, fólie Astrosolar, SW-čočkový dalekohled SK 80/400, triedr 12x50 /japonec/ a staré divadelní kukátko parametrů neznámých ...
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
NEWTONU NEJLEPŠÍ.Chtělo by to trochu upřesnit, jinak nechápu proč trpíš tu hroznou ED80ku, když máš skvělý dobson, který je vždy a všude a ve všem lepší ???
SW Dobson 254/1200 Flex; Baader ED 66/400; TS-Optics ED 60/360, Luntík LS35T Deluxe; Sony A6400, Canon EOS 700D
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
to Regulus:
Přečti si celé vlákno a spoustu dalších proč je nejlepší pro amatéra newton.
Nikdy a nikde jsem nepsal že ED80-ka je hrozná,trpím ji proto že jsem chtěl malej "fofr-refraktůrek" v lepší kvalitě než světelný achromát.
Podobně se můžu zeptat já:proč trpíš dobsona když máš skvělou ED100-ku.
Přečti si celé vlákno a spoustu dalších proč je nejlepší pro amatéra newton.
Nikdy a nikde jsem nepsal že ED80-ka je hrozná,trpím ji proto že jsem chtěl malej "fofr-refraktůrek" v lepší kvalitě než světelný achromát.
Podobně se můžu zeptat já:proč trpíš dobsona když máš skvělou ED100-ku.
Dobson SW 250/1200, N 150/750, ED80/600 na AZ-4, TELE VUE Paracorr, Panoptic 24mm 68°, Nagler 13,9,7,5, 3.5mm 82°, SW Planetary 8,7,6,5,4mm UWA-58°, 2"SW/SWA 38mm 70°, Celestron 15x70, UHC Lumicon, UHC-S BDP, CLS Astronomik, 2x Polarizační BDP
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
Podobně se můžu zeptat já:proč trpíš dobsona když máš skvělou ED100-ku.
No protože jsem nepsal, že NEWTON JE LEPŠÍ Já to myslel trochu v nadsázce, vlákno jsem četl, výhody a nevýhody myslím znám. Myslím že N je hlavně levnější a v některých ohledech lepší, ale v některých zas horší. Proto máš, a spousta jiných taky, ten "fofr refraktůrek". To znamená že v něčem je refrakor lepší ne? Tak jak můžeš napsat že newton je lepší bez dalšího upřesnění? Podle mě je to protiřečení.
A btw EDčko prodávám, protože jako hlavní pozorovací dalekohled je pro mě newton lepší, ale není tak mobilní jako Malokuk, kterého si ponechám
No protože jsem nepsal, že NEWTON JE LEPŠÍ Já to myslel trochu v nadsázce
, vlákno jsem četl, výhody a nevýhody myslím znám. Myslím že N je hlavně levnější a v některých ohledech lepší, ale v některých zas horší. Proto máš, a spousta jiných taky, ten "fofr refraktůrek". To znamená že v něčem je refrakor lepší ne? Tak jak můžeš napsat že newton je lepší bez dalšího upřesnění? Podle mě je to protiřečení.A btw EDčko prodávám, protože jako hlavní pozorovací dalekohled je pro mě newton lepší, ale není tak mobilní jako Malokuk, kterého si ponechám
SW Dobson 254/1200 Flex; Baader ED 66/400; TS-Optics ED 60/360, Luntík LS35T Deluxe; Sony A6400, Canon EOS 700D
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
Tak jo,newton je lepší protože na ose je opticky nejlepší,mimo osu to vyléčí Paracorr.
Jak mě upozornil Psion,lepší může být jen super APO za cca okolo 500 000,-kč dle průměru.
Pouze objektiv 200-ka:
http://www.supra-dalekohledy.cz/hledej.html?co=841960
Kdyby malé levné newtony byly lépe mechanicky udělané jako ED80 a měly 2" výtah a mohl tam strčit Paracorr,zvažoval bych zda newton nebo ED80,uznávám že výhoda refraktůrku je že se dá použít na pozemní pozorování.
Jak mě upozornil Psion,lepší může být jen super APO za cca okolo 500 000,-kč dle průměru.
Pouze objektiv 200-ka:
http://www.supra-dalekohledy.cz/hledej.html?co=841960
Kdyby malé levné newtony byly lépe mechanicky udělané jako ED80 a měly 2" výtah a mohl tam strčit Paracorr,zvažoval bych zda newton nebo ED80,uznávám že výhoda refraktůrku je že se dá použít na pozemní pozorování.
Dobson SW 250/1200, N 150/750, ED80/600 na AZ-4, TELE VUE Paracorr, Panoptic 24mm 68°, Nagler 13,9,7,5, 3.5mm 82°, SW Planetary 8,7,6,5,4mm UWA-58°, 2"SW/SWA 38mm 70°, Celestron 15x70, UHC Lumicon, UHC-S BDP, CLS Astronomik, 2x Polarizační BDP
-
Jiri_Skalsky
- Příspěvky: 527
- Registrován: 21. 06. 2006, 16:08
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
Vážení,
už se tu mockrát psalo,že každý typ přístroje má svou oblast,kde je vynikající,kde výborný nebo jen použitelný. Taky,kde nemusí pro daný požadavek být použitelný.
Budete-li bádat v tom,co je pro amatéra na planety a Měsíc nejlepší na omračování ostatních lidí kontrastním obrazem,cenou,u které budete nuset slečny,pozorovatelky omračovat a rozdýchávat,kupte si APO 200/1400 nebo APO300/2400.
Budete-li chtít jít s meznou hvězdnou,rozlišovací schopností jít dál,můžete sice nasimulovat mnohem větší průměry a použít třeba 10-20ti čočkové systémy.ale budete mít problémy s obstaráním dostatečně velkých průměrů skel,jeho kvality.
Ke korekci optických vad můžete použít kapalin,mimochodem voda má velice zajímavé vlestnosti pro korekci barevné vady,ale ta čočka se asi brzy rozteče nebo má nevhodné tepelné změny indexu lomu.
Vůbec tady nemluvím o tom,zda Vám takové sklo někdo za reálnou cenu v požadované kvalitě odleje.
Nakonec,když začnete shánět požadované sklo,budete překvapeni,že s FPL53 nedojdete na dostatečně kvalitní disk nad 120-130 mm. Ano,seženete i třeba průměr 400-600,ale jaký a za kolik.
S těmi ostatními skly je to lepší,standartní hranice je 200-210 mm.
Cena většího disku pro astronomický objektiv je taky astronomická.
Můžete donekonečna tady psát o výhodách APO refraktorů,ale jakmile přejdete nad 300 mm a budete-li chtít světelnosti F/8-10,tak s těmi RC indexy to nebude nijak slavné.
Už ve 30.-40 letech 20. století se přišlo na to,že budete-li chtít několikamikronové obrazy hvězd v celém viditelném a IČ oboru u dalekohledů s velkými průměry i několik metrů a světelnostech 1/2,5-3,5 na pole 14*14 palců,se kterými budete fotit,nejvhodnější systém bude nějaké zrcadlo či dvojzrcadlový systém s korektorem.
Pokud budete chtít fotit a koukat na planety s vysokým rozlišením v celém spektrálním oboru,zase vyhrál reflektor. Tohle je známo od doby,kdy Ritchey postavil 60 palcový reflektor.
Je pravdou,že pro ty malé průměry vyhrává kontrastem a estetikou
obrazu APO,ale o pár centimetrů větší Newton prostě ukáže víc.
Ještě jednu drobnost.Každý dalekohled ukáže to,na co má průměr-rozlišení,co podmínky dovolí.
Co je důvodem stavby větších a větších dalekohledů? Aby ukazovaly albedové detaily na stejné úrovni jako "incredible contrast" 80-120mm APO ?
Vždyť podíváte-li se na obrázky planet-Marsu-Jupitera... z velkých dalekohledů,vypadají úplně jinak.
Duševní i fyzické zdraví všem,co krásně pozorují a ještě krásněji fotí přeje J.S.
už se tu mockrát psalo,že každý typ přístroje má svou oblast,kde je vynikající,kde výborný nebo jen použitelný. Taky,kde nemusí pro daný požadavek být použitelný.
Budete-li bádat v tom,co je pro amatéra na planety a Měsíc nejlepší na omračování ostatních lidí kontrastním obrazem,cenou,u které budete nuset slečny,pozorovatelky omračovat a rozdýchávat,kupte si APO 200/1400 nebo APO300/2400.
Budete-li chtít jít s meznou hvězdnou,rozlišovací schopností jít dál,můžete sice nasimulovat mnohem větší průměry a použít třeba 10-20ti čočkové systémy.ale budete mít problémy s obstaráním dostatečně velkých průměrů skel,jeho kvality.
Ke korekci optických vad můžete použít kapalin,mimochodem voda má velice zajímavé vlestnosti pro korekci barevné vady,ale ta čočka se asi brzy rozteče nebo má nevhodné tepelné změny indexu lomu.
Vůbec tady nemluvím o tom,zda Vám takové sklo někdo za reálnou cenu v požadované kvalitě odleje.
Nakonec,když začnete shánět požadované sklo,budete překvapeni,že s FPL53 nedojdete na dostatečně kvalitní disk nad 120-130 mm. Ano,seženete i třeba průměr 400-600,ale jaký a za kolik.
S těmi ostatními skly je to lepší,standartní hranice je 200-210 mm.
Cena většího disku pro astronomický objektiv je taky astronomická.
Můžete donekonečna tady psát o výhodách APO refraktorů,ale jakmile přejdete nad 300 mm a budete-li chtít světelnosti F/8-10,tak s těmi RC indexy to nebude nijak slavné.
Už ve 30.-40 letech 20. století se přišlo na to,že budete-li chtít několikamikronové obrazy hvězd v celém viditelném a IČ oboru u dalekohledů s velkými průměry i několik metrů a světelnostech 1/2,5-3,5 na pole 14*14 palců,se kterými budete fotit,nejvhodnější systém bude nějaké zrcadlo či dvojzrcadlový systém s korektorem.
Pokud budete chtít fotit a koukat na planety s vysokým rozlišením v celém spektrálním oboru,zase vyhrál reflektor. Tohle je známo od doby,kdy Ritchey postavil 60 palcový reflektor.
Je pravdou,že pro ty malé průměry vyhrává kontrastem a estetikou
obrazu APO,ale o pár centimetrů větší Newton prostě ukáže víc.
Ještě jednu drobnost.Každý dalekohled ukáže to,na co má průměr-rozlišení,co podmínky dovolí.
Co je důvodem stavby větších a větších dalekohledů? Aby ukazovaly albedové detaily na stejné úrovni jako "incredible contrast" 80-120mm APO ?
Vždyť podíváte-li se na obrázky planet-Marsu-Jupitera... z velkých dalekohledů,vypadají úplně jinak.
Duševní i fyzické zdraví všem,co krásně pozorují a ještě krásněji fotí přeje J.S.
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
Jiri_Skalsky: A 200-300mm Newton slečny kontrastem na planetách neomráčí? :)
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar achro 120/1000
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
Nakonec,když začnete shánět požadované sklo,budete překvapeni,že s FPL53 nedojdete na dostatečně kvalitní disk nad 120-130 mm.
To JIRI_Skalsky :
Zajimave, pokud vim komercne dostupne refraktory nad 130 - 200 porad pracuji s FPL53,51 , muzu se zeptat jake skla by byly v techto prumerech nejlepsi podle Vaseho nazoru?
Dekuji
To JIRI_Skalsky :
Zajimave, pokud vim komercne dostupne refraktory nad 130 - 200 porad pracuji s FPL53,51 , muzu se zeptat jake skla by byly v techto prumerech nejlepsi podle Vaseho nazoru?
Dekuji
OMC300, SCT8
-
Jiri_Skalsky
- Příspěvky: 527
- Registrován: 21. 06. 2006, 16:08
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
Bohužel se používají skla,která uvádíte. Podstatná část výroby těchto skel je ve formě nekonečných tašem, ze kterých lze vykroužit tak 150mm disk.
To má ale jeden zádrhel - homogenitu skla v krajích.
Většina výrobků, které se z těchto materiálů vyrábí, má stejně podstatně menší průměry. Pro ně se mohou vyrábět i lisované polotovary o průměru, tloušťce, poloměrech křivostí tak, aby ztráty skla /ne zrovna levného/ byly co nejmenší.
Určitě se disky větších průměrů pro objektivy dělají, avšak objemem výroby těchto velkých kousků ve srovnání s tím menším " smetím", se toto nedá srovnávat.
Věřím, že by ve fabrice odlili i většíi kvalitní kousky, ale rozhodně ne pro serii třeba 50-100 kusů.
Tady se uvažuje třeba o desítkách tun skla.
Co se týče APO objektivů, ty jsou náročné na optické parametry skel-jejich vzájemné vztahy mezi disperzemi. Toto se dá obejít fintami, že se třeba vykašle na triádu skel a ke zmiňované FPL53 se přidají dvě krajní čočky z "obyčejné" B270, ale přesně změřené.
Tím se vyhnete chybám při určení n třetího materiálu. A objektiv taky ukazuje bohovsky.
Jen jedna věc, která se mi nelíbí : Prakticky všechny dalekohledy, APO, SCT, Spot-Maksutovy se vyrábějí na samé hranici použitelnosti, která je dána jejich příliš velkou světelností nebo kompaktností za každou cenu.
Tedy fungují, ale vynikající kousky by to byly, kdyby APO měly aspoň F/10 nebo lépe F/12-13.
U SCT by primární zrcadla ne F/2,ale F/3 až F/3,5 a u Maksutovů též.
Ty by měly mít sekundáry s obecnými rádiusy než zadní plocha menisku nebo dokonce i sekundár oddělený od menisku.
Pak by tu nikdo nepsal, že Maky mají malá zorná pole, ale naopak,jak těžko by dnes shánějí pro ně tak velké chipy.
Podíváte-li se na optické design velkých objektivů,třeba i těch 300mm a víc,najednou zjistíte,že na nich není použit materiál pro co nejlepší korekci barevné vady, ale ten, který se umí bezpečně a dostatečně kvalitně vyrobit.
A to je třeba Zeissovská kombinace KzF2-BK7.
Zdraví J.S.
P.S. Tohle tu už bylo minimálně jednou v tomto vlákně napsáno.
Pro Artabana: Nedávno jsem objevil fotky z refraktoru,který je fajnšmekry považován jako jeden z nejlepších,který se na hvězdárnách vyskytuje. Nechci tu dělat typaře a záměrně nepíšu který a kdo je z těch fajnšmekrů.
Ty obrázky dopadly stejně,jako ty,které dělal George Ritchey s velkými refraktory v 80.letech 19,století. Proto se vývoj obrátil k Newtonům či později ke katadioptrům.
I když ten krásný dalekohled ukazuje vizuálně nádherně,pro dnešní detektory je barevná vada ve vizuálním oboru velká. Myslím, že nemá cenu fotit v úzkých oborech a pak fotky skládat,když totéž můžeš udělat se zrcadlem nebo katadioptrem najednou.
To má ale jeden zádrhel - homogenitu skla v krajích.
Většina výrobků, které se z těchto materiálů vyrábí, má stejně podstatně menší průměry. Pro ně se mohou vyrábět i lisované polotovary o průměru, tloušťce, poloměrech křivostí tak, aby ztráty skla /ne zrovna levného/ byly co nejmenší.
Určitě se disky větších průměrů pro objektivy dělají, avšak objemem výroby těchto velkých kousků ve srovnání s tím menším " smetím", se toto nedá srovnávat.
Věřím, že by ve fabrice odlili i většíi kvalitní kousky, ale rozhodně ne pro serii třeba 50-100 kusů.
Tady se uvažuje třeba o desítkách tun skla.
Co se týče APO objektivů, ty jsou náročné na optické parametry skel-jejich vzájemné vztahy mezi disperzemi. Toto se dá obejít fintami, že se třeba vykašle na triádu skel a ke zmiňované FPL53 se přidají dvě krajní čočky z "obyčejné" B270, ale přesně změřené.
Tím se vyhnete chybám při určení n třetího materiálu. A objektiv taky ukazuje bohovsky.
Jen jedna věc, která se mi nelíbí : Prakticky všechny dalekohledy, APO, SCT, Spot-Maksutovy se vyrábějí na samé hranici použitelnosti, která je dána jejich příliš velkou světelností nebo kompaktností za každou cenu.
Tedy fungují, ale vynikající kousky by to byly, kdyby APO měly aspoň F/10 nebo lépe F/12-13.
U SCT by primární zrcadla ne F/2,ale F/3 až F/3,5 a u Maksutovů též.
Ty by měly mít sekundáry s obecnými rádiusy než zadní plocha menisku nebo dokonce i sekundár oddělený od menisku.
Pak by tu nikdo nepsal, že Maky mají malá zorná pole, ale naopak,jak těžko by dnes shánějí pro ně tak velké chipy.
Podíváte-li se na optické design velkých objektivů,třeba i těch 300mm a víc,najednou zjistíte,že na nich není použit materiál pro co nejlepší korekci barevné vady, ale ten, který se umí bezpečně a dostatečně kvalitně vyrobit.
A to je třeba Zeissovská kombinace KzF2-BK7.
Zdraví J.S.
P.S. Tohle tu už bylo minimálně jednou v tomto vlákně napsáno.
Pro Artabana: Nedávno jsem objevil fotky z refraktoru,který je fajnšmekry považován jako jeden z nejlepších,který se na hvězdárnách vyskytuje. Nechci tu dělat typaře a záměrně nepíšu který a kdo je z těch fajnšmekrů.
Ty obrázky dopadly stejně,jako ty,které dělal George Ritchey s velkými refraktory v 80.letech 19,století. Proto se vývoj obrátil k Newtonům či později ke katadioptrům.
I když ten krásný dalekohled ukazuje vizuálně nádherně,pro dnešní detektory je barevná vada ve vizuálním oboru velká. Myslím, že nemá cenu fotit v úzkých oborech a pak fotky skládat,když totéž můžeš udělat se zrcadlem nebo katadioptrem najednou.
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
// přesunuto z tématu TEC 140, MMys //
Trochu se musím zastat Artabana, porovnával jsem ED80 s N250 na Jupiteru, v obou dalekohledech bylo zv. 150x, okuláry stejné značky i řady, jen ohniska se lišila, na ED 4mm a na NWT 8mm okulár.
Rozdíl v průměru objektivů je velký, ale stejně tak jako TEC 140 a 400-ka NWT.
Za sebe můžu napsat, že v dobsonu 250-ce byly vidět detaily lehce na první pohled bez problémů, v ED80 jsem některé detaily ani neviděl a to i za stejného zvětšení 150x.
V dobsonu 400-ce taky může být Jupiter hodně "přepálený", možná by nebylo špatné použít polarizační filtry.
Osobně by mě zajímalo srovnání TEC 140/980 F/7 s Newtonem 153/1200 F/7,8 , zda bude rozdíl v obraze propastný.
Trochu se musím zastat Artabana, porovnával jsem ED80 s N250 na Jupiteru, v obou dalekohledech bylo zv. 150x, okuláry stejné značky i řady, jen ohniska se lišila, na ED 4mm a na NWT 8mm okulár.
Rozdíl v průměru objektivů je velký, ale stejně tak jako TEC 140 a 400-ka NWT.
Za sebe můžu napsat, že v dobsonu 250-ce byly vidět detaily lehce na první pohled bez problémů, v ED80 jsem některé detaily ani neviděl a to i za stejného zvětšení 150x.
V dobsonu 400-ce taky může být Jupiter hodně "přepálený", možná by nebylo špatné použít polarizační filtry.
Osobně by mě zajímalo srovnání TEC 140/980 F/7 s Newtonem 153/1200 F/7,8 , zda bude rozdíl v obraze propastný.
Dobson SW 250/1200, N 150/750, ED80/600 na AZ-4, TELE VUE Paracorr, Panoptic 24mm 68°, Nagler 13,9,7,5, 3.5mm 82°, SW Planetary 8,7,6,5,4mm UWA-58°, 2"SW/SWA 38mm 70°, Celestron 15x70, UHC Lumicon, UHC-S BDP, CLS Astronomik, 2x Polarizační BDP
-
Psion
- Příspěvky: 13214
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 63
- Kontaktovat uživatele:
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
Osobně by mě zajímalo srovnání TEC 140/980 F/7 s Newtonem 153/1200 F/7,8 , zda bude rozdíl v obraze propastný
Myslím, že rozdíl bude velký, protože se bavíme o low-end dalekohledu za pár tisíc s větším centrálním stíněním. Obraz bude sice bez komy, nicméně nižší kontrast a běžná kvalita optiky se v obraze projeví.
Ovšem s níže uvedeným dalekohledem by to mohlo být zajímavé, tam je centrální stínění pouhých 16.6%, což má již malý vliv na obraz.
http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... 3815_.html
Myslím, že rozdíl bude velký, protože se bavíme o low-end dalekohledu za pár tisíc s větším centrálním stíněním. Obraz bude sice bez komy, nicméně nižší kontrast a běžná kvalita optiky se v obraze projeví.
Ovšem s níže uvedeným dalekohledem by to mohlo být zajímavé, tam je centrální stínění pouhých 16.6%, což má již malý vliv na obraz.
http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... 3815_.html
Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo
Lukemon napsal: Osobně by mě zajímalo srovnání TEC 140/980 F/7 s Newtonem 153/1200 F/7,8 , zda bude rozdíl v obraze propastný
Psion napsal: Myslím, že rozdíl bude velký, protože se bavíme o low-end dalekohledu za pár tisíc s větším centrálním stíněním. Obraz bude sice bez komy, nicméně nižší kontrast a běžná kvalita optiky se v obraze projeví.
____
Základní předpoklad ve srovnání kontrastu refraktoru s centrálně stíněným systémem vychází z hrubého návrhu: průměr objektivu mínus průměr (malá poloosa) sekundárního zrcátka. Zpravodajství Asociace lunárních a planetárních pozorovatelů vypracovalo rovnici pro závislost kontrastu na centrálním stínění takto: Kontrast = 5,24-5,1x-34,1x2+51,1x3 kde x= průměr sekundáru v procentuálním zlomku (bohužel odkaz, který mám již není aktuální - doplněno).
SW 153/1200 dovoluje centrální stínění 20,9% (oproti výrobně 23,5%) bez zásahu do stavební délky a změny polohy (na ose) okulárového výtahu. Pak vychází kontrast s hodnotou: 3,15. Což činí 60% ideálního refraktoru (118.5mm). Vykreslené pole bez komy: 9,6 mm.
Průměr primáru SW dosahuje 153mm, Orion Optics 150/1600 má průměr optické plochy 149mm. OO z výroby dodává sekundár, který "stíní" na 16,8% průměru primáru, pavouk je však větší než sekundár (z výroby) a stínění reálně dosahuje 18,9%.
Zde pak z výše uvedeného platí: kontrast s hodnotou: 3,4. To je 64.8% ideálního refraktoru (119.9mm). Vykreslené pole bez komy: 24,8 mm.
Standardní optika SW153/1200 dobsonů je velmi dobrá (porovnával jsem přímo pozorováním skrz vedle stojících přístrojů: první ze dvou mnou vlastněných SW153/1200 (neupraven) s OrionOptics 150/1600 1/9 lambda P/V s podstatnými změnami v konstrukci.
Výkon SW153/1200 byl překvapivě velmi! dobrý.
Tím nechci říct, že výkon bude srovnatelný s APO. U bývalého člena "Skymaster" jsem měl možnost pozorovat Měsíc přes TV 127 APO, ten kontrast, čistota a "klidnost" obrazu!
Základní vadou, která mě osobně vadí je rozptyl obrazu na pavouku. Doporučované tenké 4-ramena vedou ke snížení mlžinky kolem planety (ta mě u Měsíce vysloveně znechucuje), ale způsobují ostré "paprsky",které vedou u "nehodných" okulárů (TV Radian, Kelnery, Hyperion, HD TS planetary..) k dalšímu znatelnému poklesu kontrastu (nejméně nachylné jsou Baader HD ortho).
Lukemonův přístoj SW153/1200 dovoluje test na hvězdě při zvětšení 400x (HD ortho f=6mm + barlow ultima 2x) bez výrazné degradace obrazu a ohybových krožků za dobrého seeingu (quarz sekundár 32mm, nově vyrobený pavouk, dvojrychlostní výtah vycentrovaný kolmo k ose, tubus vylepený spec. sametkou)
Můj osobní názor zní: rozdíl v obraze nebude velký, zvlášť při pozorování běžného hvězdného pole. Bude velmi znatelný při pozorování planet a Měsíce ve prospěch APO.
Pozn. Přes orion optics 150/1600 pro úpravě jsem viděl brázdu v údolí Alp (navzdory nedůvěřivým Tomášům), přes SW153/1200 se mi nepoštěstilo (mohlo být seeingem)
doplněno: http://www.optcorp.com/product.aspx?pid ... 1401-12025 (musí být s rukávem, otevřený tubus podle mé zkušenosti s 250/1250 lightbridge ničí obraz při větším zvětšení - kontrast, turbulence. Pozn: obraz tubusem newtonu prochází 2x)
Právě delší ohnisko "zlepšuje" výkon okuláru.
Psion napsal: Myslím, že rozdíl bude velký, protože se bavíme o low-end dalekohledu za pár tisíc s větším centrálním stíněním. Obraz bude sice bez komy, nicméně nižší kontrast a běžná kvalita optiky se v obraze projeví.
____
Základní předpoklad ve srovnání kontrastu refraktoru s centrálně stíněným systémem vychází z hrubého návrhu: průměr objektivu mínus průměr (malá poloosa) sekundárního zrcátka. Zpravodajství Asociace lunárních a planetárních pozorovatelů vypracovalo rovnici pro závislost kontrastu na centrálním stínění takto: Kontrast = 5,24-5,1x-34,1x2+51,1x3 kde x= průměr sekundáru v procentuálním zlomku (bohužel odkaz, který mám již není aktuální - doplněno).
SW 153/1200 dovoluje centrální stínění 20,9% (oproti výrobně 23,5%) bez zásahu do stavební délky a změny polohy (na ose) okulárového výtahu. Pak vychází kontrast s hodnotou: 3,15. Což činí 60% ideálního refraktoru (118.5mm). Vykreslené pole bez komy: 9,6 mm.
Průměr primáru SW dosahuje 153mm, Orion Optics 150/1600 má průměr optické plochy 149mm. OO z výroby dodává sekundár, který "stíní" na 16,8% průměru primáru, pavouk je však větší než sekundár (z výroby) a stínění reálně dosahuje 18,9%.
Zde pak z výše uvedeného platí: kontrast s hodnotou: 3,4. To je 64.8% ideálního refraktoru (119.9mm). Vykreslené pole bez komy: 24,8 mm.
Standardní optika SW153/1200 dobsonů je velmi dobrá (porovnával jsem přímo pozorováním skrz vedle stojících přístrojů: první ze dvou mnou vlastněných SW153/1200 (neupraven) s OrionOptics 150/1600 1/9 lambda P/V s podstatnými změnami v konstrukci.
Výkon SW153/1200 byl překvapivě velmi! dobrý.
Tím nechci říct, že výkon bude srovnatelný s APO. U bývalého člena "Skymaster" jsem měl možnost pozorovat Měsíc přes TV 127 APO, ten kontrast, čistota a "klidnost" obrazu!
Základní vadou, která mě osobně vadí je rozptyl obrazu na pavouku. Doporučované tenké 4-ramena vedou ke snížení mlžinky kolem planety (ta mě u Měsíce vysloveně znechucuje), ale způsobují ostré "paprsky",které vedou u "nehodných" okulárů (TV Radian, Kelnery, Hyperion, HD TS planetary..) k dalšímu znatelnému poklesu kontrastu (nejméně nachylné jsou Baader HD ortho).
Lukemonův přístoj SW153/1200 dovoluje test na hvězdě při zvětšení 400x (HD ortho f=6mm + barlow ultima 2x) bez výrazné degradace obrazu a ohybových krožků za dobrého seeingu (quarz sekundár 32mm, nově vyrobený pavouk, dvojrychlostní výtah vycentrovaný kolmo k ose, tubus vylepený spec. sametkou)
Můj osobní názor zní: rozdíl v obraze nebude velký, zvlášť při pozorování běžného hvězdného pole. Bude velmi znatelný při pozorování planet a Měsíce ve prospěch APO.
Pozn. Přes orion optics 150/1600 pro úpravě jsem viděl brázdu v údolí Alp (navzdory nedůvěřivým Tomášům), přes SW153/1200 se mi nepoštěstilo (mohlo být seeingem)
doplněno: http://www.optcorp.com/product.aspx?pid ... 1401-12025 (musí být s rukávem, otevřený tubus podle mé zkušenosti s 250/1250 lightbridge ničí obraz při větším zvětšení - kontrast, turbulence. Pozn: obraz tubusem newtonu prochází 2x)
Právě delší ohnisko "zlepšuje" výkon okuláru.