Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo

[Psion]

Kavka: Díky za vysvětlení, ale z těch příspěvků jsem to prostě nepoznal...

Já mám zkušenost, že v Praze na betonovém dvoře jsem viděl mnohem více podrobností SW ED80 než v Berouně na louce 200mm dobsonem, co z toho výplývá? Naprosto nic....

[Regulus]

Tak jsem si pořídil první newton a nějak nadšený z něj nejsem (bavím se jen o pozorování Měsíce a planet). Zatím mi ukázal akorát tak jak je to těžká potvora, jak se furt musí kolimovat a obraz tak nějak nestojí za moc. Nevím jestli to normální nebo jestli je něco špatně, ale napadá mě jedině atmosférické podmínky. V EDčku je obraz prostě tak nějak líp definovaný. Světelným dobsonem se fakt dají regulérně pozorovat planety (myslím tím více než 2x ročně kdy je super seeing...)?

[MilAN]

Pokud se musí kolimovat více jak 1x za rok, tak by ses měl podívat na to, proč . Normální to není.

[Regulus]

No to zatím nevím, je možné že něco dělám špatně. Ale i když zkolímováno bylo (aspoň z toho co jsem schopen posoudit) tak ten obraz nebyl nic moc. A pokud to bylo seeingem tak jeho vliv je teda horší než jsem čekal...  :(

[Lukemon]

Světelným dobsonem se fakt dají regulérně pozorovat planety (myslím tím více než 2x ročně kdy je super seeing...)?Jo dají:

http://cspp.astro.cz/mars/mars2010-3.htm

Na Saturnu se toho až tak moc nevidí,počkej na Jupiter snad to jeho nevelká výška nad obzorem nepokazí.Jinak Mars letos šel kolem zv. 200-240x i tím velkým dobsnem,musíš být trpělivý.
250-ku jsem porovnával jen s ED80 což je blízké tvému ED100,ale vyhrál průměr dobsona,tohle se tu ale opakuje furt.
Důvody zde byly už taky popsány proč se zdá horší seeing na velkém průměru.

[Artaban]

Taky si myslim, že to bude v té trpělivosti. Dobík bude doufám v pořádku. Ještě  mě napadá co okuláry? ale tam asi problém nebude.  Pěkné reporty o pozorování 250mm Newtonem má třeba taky Sasa3.  

[Jiri_Skalsky]

To Regulus : Docela by bylo dobré,kdybys popsal,jak vlastně vypadajívady,které Tě vedou ke kolimaci. Jakou dobu čekáš,když vyneseš dalekohled ven,jak vypadá obraz hvězdy nebo vzdálení žárovky na ose,když přejíždíš silnějším okulárem přes ohniskovou plochu,jak moc máš utažené zrcadlo v objímce atd.
Má vlákno vzdálené žárovky olem sebe mlhavé halo nebo jsou při přeostřování obrazy hvězdy kruhoví nebo se deformují?
Tohle bys měl napsat nebo pokusit se s dalekohledem dosáhnout.
Pokud to nejde,pak někde nechat přeměřit optiku na autokolimátoru.

S pozdravem J.S.

[Regulus]

Lukemon: no kresby pěkné, ale takové bych s tím zatím nedal. Co tak lze vidět na Saturnu vím.

Arbatran: jak jsem psal, je to všechno "zatím", je fakt že jsem s ním pozoroval párkrát, je to možné že musím čekat na lepší podmínky, ale abych se vůbec dočkal Je možné že mému dobsnu křivdím, ale jestli ne tak půjdou z domu oba a pošilhávám po ED 120  ::) ;D Okuláry jsem používal různé, hlavaně ty dodávané k WO binu (+to bino + prodlužovač). Ale taky panoptica samotného či v kombinaci s ultimou.

Jiri_Skalsky: ke kolimaci mě vedlo to že nebylo vše souosé při pohledu "okulárem" z krabičky od filmu, tak jsem se snažil s pomocí návodu a odkazů na fóru nejdřív pohnout sekundárem abych viděl všechny packy, pak primárem aby střed zrcadla a obraz oka byly ve středu. Během pozorování jsem zkontroloval rozostřený obraz hvězdy a sekundár nebyl symetricky ve středu tak jsem to ještě doladil. Aretační šrouby primáru utahuju tak jak jdou ale ne moc silně. Vychlazené zrcadlo bylo a před pozorováním jej navíc skladuju v místnosti kde se netopí. Žárovku jsem nezkoušel.

Když se dívám EDčkem, tak chvění vzduchu vidím samože taky, ale je to jakoby se rozmazával ostrý obraz, kdežto v dobsonu jsou ty detaily jakoby pořád dvojité (někdy víc, někdy míň v závislosti na vlivu chvění pro daný detail) ale i tak si nejsem 100% jist jestli je to optikou či atmosférou.

[Jiri_Skalsky]

To Regulus: Dík za odpověď. Kdyby zrcadlo nebylo vpořádku a mělo otvorovou vadu, pak na zaostřené vzdálené žárovce uvidíš kolem vlákna mlhavý závoj. Když přeostříš tak, aby závoj byl co nejmenší, zase nepatrně rozostříš středový, jasný obraz vlákna.
Takže najdeš dvě polohy zaostření - nejlepší ostrost vlákna nebo nejlepší ostrost závoje při nepatrném rozostření středního maxima.
Takto poznáš přítomnost i nepatrné otvorové vady nebo astigmatismu.
Já raději hodnotím na vláknu, protože tím eliminuji atmosférický seeing. Na hvězdách je tato zkouška těžší.
Pokud by někdo namítal,že takhle nehodnotíš paraboloid,ale elipsoid,pak se i na paraboloidu 300/1500 či 400/2000 při dostatečné vzdálenosti zdroje, třeba 1000-2000 m se sekneš pod Rayleighovo kriterium.
Jinak pokud ve svém Dobsonu budeš pozorovat planety, pak si kvalitní obraz prostě budeš muset dlouhým pozorováním zasloužit. To už znali i pozorovatelé planet a dvojhvězd na velkých dalekohledech v 19. století a tehdy se toto týkalo hlavně refraktorů.

Zdraví a čisté nebe přeje J.S.

[stana]

a sekundár nebyl symetricky ve středu tak jsem to ještě doladil.
He?
Něco se mi plete, že offset-posunutí sekundáru vůči ose...
Jinak problémem co kazí obraz u dobře funkčního dalekohledu je povětšinou špatný seeing, nedostatečná temperace a nekvalitní okuláry..

[michal.b]

Jiri_Skalsky: ke kolimaci mě vedlo to že nebylo vše souosé při pohledu "okulárem" z krabičky od filmu
Jenomze ve spravne zkolimovanem dalekohledu nema byt vsechno souose. Jemne doladeni delej vzdy pri velkem zvetseni podle difrakcniho obrazce (na mirne rozostrene hvezde), ne podle stinu sekundaru (na silne rozostrene hvezde).


Když se dívám EDčkem, tak chvění vzduchu vidím samože taky, ale je to jakoby se rozmazával ostrý obraz, kdežto v dobsonu jsou ty detaily jakoby pořád dvojité (někdy víc, někdy míň v závislosti na vlivu chvění pro daný detail) ale i tak si nejsem 100% jist jestli je to optikou či atmosférou.To bych si tipnul ze mas nevytemperovany dalekohled. Skladovat dalekohled v nevytapene mistnosti je fajn, ale samo o sobe to nestaci, ani to ze nechas dalekohled pred pozorovanim venku mnohdy neznamena, ze sam od sebe dosahne prijatelne temperace pro velka zvetseni, zejmena dochazi-li v prubehu noci k rychlemu poklesu teploty.

[Regulus]

Skladovat dalekohled v nevytapene mistnosti je fajn, ale samo o sobe to nestaci, ani to ze nechas dalekohled pred pozorovanim venku mnohdy neznamena, ze sam od sebe dosahne prijatelne temperace pro velka zvetseni, zejmena dochazi-li v prubehu noci k rychlemu poklesu teploty.Když nestačí skladování v podobné teplotě + před pozorováním temperace tak co potom stačí? To by se taky nemuselo vychladit nikdy...

[Psion]

o to zatím nevím, je možné že něco dělám špatně. Ale i když zkolímováno bylo (aspoň z toho co jsem schopen posoudit) tak ten obraz nebyl nic moc. A pokud to bylo seeingem tak jeho vliv je teda horší než jsem čekal...
Při té světelnosti F4.7 je to už na kolimaci citlivější, nicméně jak říká Milan i 1x za rok to stačí, u F6 je to jednou za pár let. Vyladit správně soustavu Newtonu pro neznalého není žádná sranda, zvlášť v některých Newtonech.

Předpopkládám, že tyto dva základní články máš nastudované....

http://web.telia.com/~u41105032/kolli/kolli.html

http://www.galacticfool.com/collimate-n ... telescope/

[stana]

To Regulus: myslím, že chápeš..
Jinak s tím temperováním je to pravda! Mám kukr v nevytápěné chajdě a i tak to chce minimálně hodinu na venku..Navíc seeing se mění v průběhu noci a to kolikrát že docela dost. Ale však to zná každý pozorovatel. To, že jsi zklamán z Newtona je pro mě trochu překvapení, ale co už..



Ono jde o to s tím offsetem, že ti to bude vinětovat, když to budeš mít v ose..
Lapidárně řečeno prostě je střed sekundáru při pohledu do výtahu jakoby víc posunut k primáru/doprava..

[Lukemon]

to Regulus:
Ten offset znamená že střed sekundáru není přesně na ose a je trochu mimo osu při pohledu na rozostřenou hvězdu,takže to není tak uplně symetrické.
Souosé musí být bino dalekohledy,tedy když pozoruješ přes dva objektivy.
Temperace opravdu není někdy jednoduchá,ikdyž mám dobsona venku 2 hodiny při větším mrazu tak ještě stále vidím v rozostřeném obraze jakoby ze sekundáru šlo teplo vzhůru nebo se plazilo v tubusu ve vrchní části.Většinou se toto zpraví za 30 min,tedy v mrazu 2,5h a jak píše Michal b.,horší je to právě při rychlém poklesu teplot.Na druhou stranu jsem při těchto mrazech měl  problém i s ED80 kdy jsem musel čekat na vytemperování ovšem podstatně kratší dobu.
Osobně bych se toho dobsona nezbavoval,přeji at si s ním spokojený.