Když se bavíme o všem možným.
To bude asi kulové zrcadlo, řekl bych..
Je krásné vidět, že sekundární zrcátko leží mimo dráze paprsku. Der Hauptspiegel ist schiefgestellt und asymmetrisch. Primární zrcadlo je šikmo a asymetricky. Er wird in den USA gefertigt. Vyrábí se v USA. Primární zrcadlo je speciálně vyrobené pro tento dalekohled systému.
P.S. Toš to teho zas vim... >:(
Dobson 300/1500, Ethos 8 mm, Až bude peníz tak beru Ethos 13 mm, Plossl 25 mm, fólie Astrosolar, SW-čočkový dalekohled SK 80/400, triedr 12x50 /japonec/ a staré divadelní kukátko parametrů neznámých ...
To: Psion. Je to na cloudy nights v sekci reviews - telescope - dva menší 120 mm - 130 mm a větší 140mm - + mm.
Cassegrain GSO 203/2436 mm, Montaz Celestron NexStar Evolution, 2" zrcátko Omegon Dielectric, Okulár APM UFF 24 mm 65°, APM UFF 18 mm 65° a APM UFF 10 mm 60°, Celestron X-Cel LX 12 mm 60° a 9 mm 60° Bresser 70/700 mm
Pepo, chceš mi snad tvrdit, že když na objektiv AS 80/1200 nalepím 3cm kolečko, že to nebude poznat ?! Program OSLO a pod. nepoužívám, tedy neovládám, ale praxe a rozum mi velí, že to vidět bude, a nepřehlédnutelně.. Protože jsem toto zkoušel, a nejen já ( v něj.vlákně i jiní psali, jak to bylo vidět, když svůj refraktor takto "zaclonili"..)
A nevidím důvod, aby u takového Kuttera o průměru 110mm, který se prodává se světelností F/27, tomu bylo jinak.
Že je Schmidt-Cass. horší než Newton stej.průměru je dáno především vlastnostmi této korekční desky.. Vliv pavouka u Newtona je v tomto případě marginální. Ovšem při porovnání planetárních dalekohledů - viděl jsem rozdíl mezi Orion Newtonem 200mm a Maksutov-Newtonem Intes 200mm - ten vliv pavouka vidět je.. Rozhodně bych si vybral toho Intesa. Na vlastní oči jsem viděl, že žádný jiný stroj nemá tak podobné obrazy hvězd APO refraktoru..
...rozdíl v centrálním stínění je vidět jen za vynikajícího seeingu a to tehdy, když rozdíl stínění přesáhne nad 30% (testy na ED 80, TAL100R a OrionOptics 150/1600)
Orion optics nemá nejlépe vyřešeného pavouka. Ramena pavouka jsou z měkkého plechu a ne zcela rovná a nekolmá. Plocha sekundáru je zcela využita a někdy dochází k osvětlení pavouka od primáru. Po provedení úprav dovolí špičková optika pohled na planety nesrovnatelný s běžnými přístroji.
Ohledně výborných MN Intes, přes výbornou optiku vyhrává mírně větší newton: http://www.scopereviews.com/best.html
To SIRIUS_758: Ano to máš pravdu , že při průměru 80 mm a 30 mm zástin (0,375) je jistě zhoršení kontrastu pozorovatelné . Při zástinech pod 0,25 je již změna kontrastu skoro nepozorovatelná ( cca 6%). takové zástiny se docílí u nízko světelného Newtona .
Pří rozhodováni Newtonem a Maksutov-Newtonem, bude asi hlavním parametrem cena , pak teprve vliv kříže na zobrazení .
SW 250/1000+EQ6 Pro, Achr 100/660, Achr 80/400 , ASI 294MC PRO i ASI 294MM PRO , ASI 2600MM Pro
Pohled přes klasického Newtona a kvalitní okulár na planetu Jupiter/Saturn při vyjímečném seeingu neměl chybu...Větším refraktorem jsem tuším že 200 mm jsem koukal kdysi dávno snad v Brně na Kraví hoře a taky na Olomoucké hvězdárně, než byla zbourána kvůli dálnici..
Někdy mám při vší úctě dojem, že to srovnání se zvrhne v bitvu o desetinnou čárku a celé jednotky někam utíkají..
/Jsem reflektorista a vizuální okukovač a nefotič! Páč nekradu a neměl bych tu dlouuuhou rouuru kam a na co strčit/...A žádné velké rozdíly v zobrazení bych asi nevykoukal..
;D
Dobson 300/1500, Ethos 8 mm, Až bude peníz tak beru Ethos 13 mm, Plossl 25 mm, fólie Astrosolar, SW-čočkový dalekohled SK 80/400, triedr 12x50 /japonec/ a staré divadelní kukátko parametrů neznámých ...
To Sirius_758 : Ještě jedna drobnost k těm Kutterům. Tyto dalekohledy vycházejí z řezu nějakého velkého Cassegrainu. zrcadla jsou tak malá a dlouhá,že mohou být ponechány sférická. Kutter navrhl sklonem sekundáru i to,že zrcadla si mohou navzájem kompenzovat astigmatismus. /to je odklon od řezu centrovaného Cassegrainu./
Bohužel dominantní zbytkovou vadou takového Kutteru je koma,která zhorší i obrazy na optické ose a pokud není kompenzována,výsledek je horší, než když dáte zrcadla na jednu osu s nulovými sklony. Znám řadu lidí,kteří po výrobě takového přístroje byli pěkně vzteklí a optikům se snažili dokázat, že vyrobili špatná zrcadla. Jenomže chybou bylo špatné posouzení zbytkových optických vad - hlavně komy.
Bohužel, jako ve všech přírodních a technických oborech, i optika musí volit kompromisy a pokud je lidé ignorují,vede to ke zbytečně vynaložené práci.
J.S.
To Kavka: Holt někteří jako třeba Ladis oslavuji a popijeji už od rána no Ale kazeň musi byt!
To Waldes: Jestli dlouhy nebo kratky refra. se tady řeši od začatku tematu v.achromat ...Lidí foti hodně a dlouhy refra. nechtěj, to je pravda, ale na foceni se kratky achromát nehodi a velký APO je drahý. Taky de o velke rozměry a hmotnost velkeho achromatu. Když někdo chce v. achro. a nema na dvorku moc mista a ani nema plat ministra na 5m kopuli a montaž co onese 150kg tak moc možnosti nema. Coudé refraktor bych třeba já nechtěl. Druha možnost je teda kratší ohnisko objektivu. Neni to snadne rozhodnuti a třeba toto vlakno je toho dukazem. Myslite že máte představu jaky by to byl refraktor ve vašem připadě? Ja si třeba myslim, že některé duvody pro kratší a veký achromat pochopí snad jen refraktorián zarputilec
Dodatek : Stana má pravdu,velká část základních astronomických objevů bylo dosaženo přístroji,o které by tu nikdo ani nezakopl. Samozřejmě bez měření a atestů renomovaných firem a zkušených jedinců. Samozřejmě nemyslím tím potvory s adaptivní optikou,úzkopásmové filtry s pološířkou0,00.. Angstrom,elektronikou a software..
Nakonec ten hvězdář si to u dalekohledu stejně musel odsedět a odmrznout až se mu na krátký okamžik uklidnil obraz.
Podraz je to, že světlo se láme v prostředí s ohledem na vlnovou délku a naštěstí odráží se BEZ OHLEDU na vlnovou délku dopadajícího světelného záření...
Abych refraktoristy ještě víc nadzvedl ze židle, tak můj selský rozum by spíše velel se že když dlouhá trubka, tak na ty Cutter systémy..
Už jsem někde psal, že závidím refraktorům a teda jejich majitelům, že "čočka" je tak nějak navěky a zrcadlo potřeba občas znovu potáhnout vrstvou...Tady bych osobně hledal možnosti a technologické rezervy...A pak si konečně to zaprášené zrcadlo setřu bez následků zemovkou s nějakým saponátem... :-X
O.K. Radši mizíím...Se ožrať...
P.F.2010
Dobson 300/1500, Ethos 8 mm, Až bude peníz tak beru Ethos 13 mm, Plossl 25 mm, fólie Astrosolar, SW-čočkový dalekohled SK 80/400, triedr 12x50 /japonec/ a staré divadelní kukátko parametrů neznámých ...
To "astar" : Vždyť já tady po dva roky v různých vláknech taky píšu, že centrálním zástinem do 25% se nemá smysl zabývat.. Ale tady jsem zdůrazňoval, že u malého primáru, zde 91mm, je zpravidla zrcátko větší, protože jinak dochází k podstatnému zúžení výběru okulárů kvůli vinětaci.. U těchto malých průměrů je pak běžné, že Plössl 25mm má silně ořezané pole a Plössl 20mm je na hranici - viz ten malý 76mm Dobsonek k Roku astronomie - u něj je skutečně ten 20mm Plössl na hranici vinětace..
Stejně tak u malých katadioptrů menších než 100mm je degradace obrazu oproti stejně vel.refraktoru o dost větší, než např. při porovnání průměru 150mm. Protože pro slušné pole ( nebo větší polní clonu okuláru v málo světelných systémech ) nemůže ten sekundár být tak malý..
