Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo

[MilAN]

Mě zas přijde zbytečné za tak obrovské peníze 20 cm refraktor ( tedy takový , aby se alespoň trochu svým obrazen podobal reflektoru.)
Za peníze , co dám za průměrný achromat 20 cm, určitě budu mít reflektor s průměrem přes 50 cm. Na DSO dosah neporovnatelný, na planety mohu použít mimoosou masku a jsem kvalitou obrazu dost i před průměrným apochromatem.

[Jiri_Skalsky]

Taky myslim,ze pozorovaci misto muze cloveka pekne zradit. Kdysi se mista pro hvezdarny vybirali podle toho, jake nejslabsi hvezdy bylo videt  zapadat nebo vychazet nad obzor.  Tak treba chteli vybirat v USA misto pro 300 palcovy dalekohled na kraji kanonu v Colaradu. Asi touto filosofii byla vybirana poloha observatore  na Skalnatem plese, na kraji obrovskeho kotle,kde se  vetrne  masy dostavaji do rotace. Kdysi dr.Becvar psal, ze tam jsou videt vychazet hvezdy 4 velikosti primo z obzoru.
Dnes  nerozhoduje jenom cistota, ale i seeing. Ten je na vysokych horach uprostred oceanu dan laminarnim proudenim vetru okolo nich.
Vetrne proudnice  se na navetrne strane hory zhustuji a za ni ridnou, ale v zadnem pripade se nezacnou trhat nebo rotovat. Nasledkem toho je obraz hvezdy nebo planety klidny, v case se nemeni. Proto ty Kanary,Havaj.
To plati stejne i pro volbu pozorovaciho stanoviste v nasi krajine.
Ostatne kdo leta na rogalu, vetroni nebo treba si jen hraje s drakem, vidi, ze se ani pri silnem vetru nedostane do vzduchu v nevhodnem miste,kde se vitr toci.
Pak i ta Sumava pak muze vyjit i hur  nez treba Petrin.

J.S.

[Jiri_Skalsky]

Ech,ten strach z centralniho stineni. Udelat ze sestistovky se snizenym kontrastu pro stredni frekvence o 20-30 procent dvoustovku s trikrat horsim rozlisenim.

J.S.

[michal.b]

Zvětšení 120x se dá použít minimálně v 95% nocí. Nevidím důvod , proč nepozorovat.
Naopak , průměr 200 mm na DSO toho moc neukáže ( tedy  moc z detailů těch DSO ), a to ani za špičkových  podmínek.  
600 mm ukáže i z města daleko víc z DSO než 300 mm mimo město.
To plati pro male, plosne jasne objekty s kontrastni strukturou. Na vetsich, slabsich objektech uz to takova slava zdaleka neni. Jako 2 typicke priklady ktere jsem pozoroval v kratkem odstupu Rokycanskou 500kou a pote moji 250kou v Bezverove vybriram M76, ktera byla v 500ce s filtrem naprosto spickova a lepsi nez na vetsine mistnich fotek, zatimco galaxie NGC 6946 v Kefeu byla lepe videt 250kou mimo mesto. Jeste slabsi objekty pak ve meste nejde videt vubec, bez ohledu na prumer.

[Achernar]

Já si taky myslím, že se ty podmínky u nás celkem dost podceňují. Já jsem pecivál a hvězdárnu bych chtěl u nás, kam bych měl furt jezdit.

[Jiri_Skalsky]

Vazeni ucastnici diskuse,
tech otazek kolem dalekohledu je asi vic. Necha se do nich zahrnout vyber pozorovaciho mista, zda svatelny nebo mene svetelny dalekohled opravdu zobrazuji  /podle fyziky ano/ stejne planety nebo DSO.
Jak se lisi obraz galaxie od obrazu planetarni mlhoviny v dalekohledu ve svetelnem smogu pobliz sodikovych  lamp atd. /spektra pl.mlhovin jsou jina nez galaxii/
Taky jak je mozne,ze s dalekohledem-objektivem s ujetou korekci na jednu stranu spektra a s neuplne vykompenzovanou otvorovou vadou ve zlutozelene barve vidite planety lepe nez v dotazenem dalekohledu.
Nemyslim si,ze tyto otazky jsou tu jednoznacne vysvetleny a asi tu hraje rada faktoru,ktere se vubec neuvazuji.
Myslim,ze o techto vecech se necha jak diskutovat,tak experimentovat a zkusenosti v nich neni naskodu.
U tech velkych objektivu se asi ztratila filosofie jejich mereni a zkouseni,retuse,empirie optiku 19. stoleti. I kdyz dnes lze vsechno spocitat,optimalizovat  a videt vysledky dopredu, jak postupovali  ve spartanskych podminkach optici tenkrat, ze jim to taky a sakramentsky dobre ukazuje?

Zdravi J.S.

[Homer]

To bychom pane Skalský museli začít u rodinných tradic, kde se know-how dědilo z generace na generaci, u výchovy řemeslníků, kteří začínali zametáním dílny a škrábáním brambor pro paní mistrovou a dostávali pohlavky za kdeco. Vážili si řemesla, učení a mistra. Měli svůj cíl...Byla to holt jiná doba - viz dřívější kovář, truhlář, kameník, zemědělec a určitě i optik...ˇAno, máte pravdu, zmizela ona ohromná suma empirie, která byla asi často schopna nahradit to, čím disponuje dnešní doba. Dnes opravdu paní inženýrka v učňáku ševce šít boty nenaučí a potřebné finesy se objevují pracně a pomalu. Omlouvám se za OT .

[Achernar]

Jakmile se jednou přetrhne kontinuita - čehokoli - trvá několik generací, než se (pokud vůbec) obnoví. Tak je to se všemi řemesly, přesně jak píše Homer. Ovšem otázky jsou to nesmírně zajímavé.

[Artaban]

Tema se nam sice už moc nepasuje, ale co, taky ještě něco řeknu. Ano je jina doba. Dřive se o nočni nebe zajimal kdekdo.Kanaly na Marsu,komety, zatměni Slunce a Měsice atd. Dnes? škoda mluvit. Lidi znají nazpaměť horoskopy, lety do vesmiru žadny problem, UFO tady je už doma a každy se divi proč tam nahoru a kor v zimě vlastně ještě čumime, co to stoji peněz atd atd. A nejhorši je že takovej člověk vam ještě klidně začne radit ohledně astronomie. Tak budujte, kupujte dalekohledy od 5 do 100 cm v průměru. Chvala Vam

[Lukemon]

se divi proč tam nahoru a kor v zimě vlastně ještě čumime, co to stoji peněz atd atd. A nejhorši je že takovej člověk vam ještě klidně začne radit ohledně astronomie.Jo taky takovýho znám:vočem si tam píšete na tom foru,čemu se tam nedá rozumět ohledně dalekohledů,co jim tam můžeš poradit?ale von je chytrák ve všem.
Každý znás co začínal ví že to nebylo jednoduché.
Sory za OT,dyžtak at to moderátor smaže.

[Artaban]

Jukněte na vyhodny nakup. Je tam achromat 210mm F9. za 48 tisic.

[Psion]

Tak mě napadá, pokud by měl achromát slušnou optiku a rozumně rovné pole pro menší čip, pak by mělo jít s ním bezproblému fotit úzkopásmovými filtry, což bych viděl jako zajímavou výhodu.

[MilAN]

Takhle se to také dělá, ale  ono u laciného objektivu většinou nejde jen o barevnou vadu, ale je to kompletní kompromis se všemi vadami.
A nakonec. pokud si někdo pořídí  CCD kameru + filtry v hodnotě 100 a více tisíc, asi nebude pořizovat  k tomu přístroj v ceně několika tisíc.
Ale samozřejmě, že z jinak barevného  a na fotografii  takřka nepoužitelného objektivu lze pomocí úzkopásmového filtru získat velmi  pěkné obrázky.V současné době malých pixelů ale není barevná vada tím jediným, co snižuje rozlišovací schopnost a dosah.

[Psion]

Jde o to, že 150mm F5 dalekohled v APO provedení stojí pěkný balík, slušná CCD kamera s filtry se dá pořídit i za 45 tisíc. Zkoušel jsem fotit s DSLR přes Bresser R-152s a není to tak hrozné (samozřejmě to není použitelné, nicméně slabé hvězdy to vykreslí slušně) ovšem kvalita se bude pohybovat v určitých mezích a kus od kusu.

[MilAN]

Je to dost dlouho, co jsem viděl porovnávací snímek přes H-alfa , a to ED80/600 a  achromat SW 120/600.
Snímky z achromatu byly slušné,  ale  z ED byly  o poznání lepší . Zisk většího průměru achromatu se nijak  na zisku neprojevil.