Astrofotografie - dotazy začínajících

Slávek · #1291

u DSO jsou opravdu lepší expozice delší, ale pokud nejdou použít tak (ne u všech) jsou několikavteřinovky teoreticky použitelné. Jeden z hlavních problémů (hlavně u DSLR) je ale tyto data dobře zkalibrovat a to se zpravidla nepodaří přesně a jelikož je pak zapotřebí výsledný snímek opravdu hodně zesílit v PC, mohou vylézt šumy a další neduhy. Výhoda je, že expozice jdou v editorech sčítat a tím by se mělo podařit dojít stejného výsledku, jako s dlouhými expozicemi, ale zase platí to při focení s citlivou CCD kamerou mnohem víc, než pro zrcadlovku. S CCD kamerou jdou použít expozice 1-2s třeba i na galaxie, u zrcadlovky jsem tuhle metodu jednou kdysi použil, ale expozice jsem dával 10, nebo 15 s, už nevím přesně a bylo jich tolik, že mi je PC ani nevzal. Pochopitelně záleží na světelnosti a dalších okolnostech. Bylo by fajn, kdyby k tomu napsal někdo, kdo to má vyzkoušené, ale pokud nasnímáš třeba 200 expozic po 5s, teoreticky by šlo třeba každých 20 expozic sečíst a těchto 10 skupin pak mezi sebou zprůměrovat a když se podaří dobře nakalibrovat, výsledek by měl stejný jako s dlouhými expozicemi, ale v praxi to bohužel tak úplně nefunguje a s DSLR to chce aspoň minutu exponovat.

Edit: aha, tak Mmys už ti to vysvětlil

#1292

To co se neobjeví na dílčí expozici, nevydoluješ tím že je složíš. Jinými slovy slabé struktury které nezachytíš na krátkou expozici, nemůžeš najít ani na sloučenině těchto expozic protože tam prostě není.

Tohle není tak úplně pravda. To, že strukturu nevidíš a single snímku neznamená, že tam není. Pouze je přebitá šumem v obraze. Při skládání více snímků pak šum klesá (protože je obvykle náhodný), kdežto signál z objektu zůstává, protože je systematický. A tím se objekt ve snímku zviditelní.

Samozřejmě, pokud je to tak, že signál objekt je hluboko pod šumem snímacího zařízení, tak by ke zviditelnění bylo třeba velmi vysokého počtu expozic. Navíc ani šum těch snímacích zařízení není úplně náhodný, jsou tam i systematické složky, které skládání nezlikviduje, takže to zhoršuje situaci.

Ale to jsem už mimo začátečnickou sekci. Pro tazatele tedy - nejjednosušší a nejlevnější cesta jsou přiměřeně dlouhé expozice na rozumně zvolené montáži. Žádný SW zázrak který by objekt vylovil z ničeho, neexistuje. Prioritní jsou dostatečně proexponované dílčí snímky. Ale to poznáš sám.

sidam · #1293

Ano, myslel jsem si, že to bude podstatně složitější Vzhledem k tomu, že výše zmíněné kamery (ty lepší) s velkou pravděpodobností nebudou za úsměv, zůstává nám prostým amatérům poprat se s komplikacemi dlooooouhých expozic. Děkuju za odpovědi.
Ještě dotaz: pokud použiju k focení refraktor SW 80/600ED půjde vůbec fotit DSO, které mě zajímá nejvíc?

aquarius · #1294

Co se dá expozicemi do 10s nasnímat je tady:
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1251556426

Bill · #1295

Ano.

Ale pravděpodobně budeš potřebovat ještě rovnač/reduktor (začít se dá i bez) a slušnou montáž.

Je to asi to nejběžnější vybavení, stačí zajít na astrofotky.cz, dát pokročilé vyhledávání a zadat typ dalekohledu/objektivu a uvidíš, co se tím dá všechno vyfotit.

Takhle to vypadá bez rovnače:http://astrofotky.cz/gallery.php?show=B ... 990915.jpg

Časy jsou 18x10minut ISO 1600 - pointovaná fotografie. Já se nepointovaně dostanu s montáži CG5 ADV asi na necelé 3 minuty s odpadem okolo 25%

Fotka s podobnou optikou: http://astrofotky.cz/gallery.php?show=B ... 536299.jpg

Bill

pavelseb · #1296

Jinak SW 80 ED je asi nejvíce zde na fóru doporučovaný refraktor pro začátky focení. A určite s ním fotit jde. Budiž ti www.astrofotky.cz dobrou pomůckou. Lze filtrovat podle různých kritérií.

Zde máš fotky pořízené přes SW 80/600

Bill byl rychlejší,....

ogami · #1297

To co se neobjeví na dílčí expozici, nevydoluješ tím že je složíš.
s timdle si take dovolim nesouhlasit viz treba duchariny co jsem minuly rok nafotil v orlickych horach (vdb156, vdb158) ... na jednotlivych expozicich jsou tak maximalne v naznacich, kdyz clovek vi, kde ma hledat.

jeste bych dodal jednu vec k delce expozic ... ono taky zalezi, CO zrovna fotim. na velmi jasnych objektech si vystacim i s kratsi expozici. pokud chci lovit nejake duchariny, z kterych z principu dopada na cip zrcadlovky/ccd kamery malo svetla, uz se bez tech dlouhych expozic neobejdu. jinak je to v principu trosku slozitejsi, jak pise MMys a nejde doporucit nejaky univerzalni cas expozice pro kazdeho. vzdy zalezi CO, CIM a KDE fotim

sidam · #1298

to Aquarius: Ahoj, já jsem na tyhle tvoje snímky tady na foru narazil a jsi pro mě hrdina průkopník, fakt. Jenže to co ty si dovedeš udělat samo domo, to je opravdu mimo moje schopnosti a znalosti, klobouk dolů

pavelseb · #1299

jinak je to v principu trosku slozitejsi, jak pise MMys a nejde doporucit nejaky univerzalni cas expozice pro kazdeho. vzdy zalezi CO, CIM a KDE fotim
Ano toto je asi to nejpodstatnější....

sidam · #1300

Pavelseb: Tyhle fotky jsou nádherné!!! Pokud k nim někdy dojdu poklepu si na rameno.

pavelseb · #1301

sidam: Ale pozor: Sice je to přes SW 80/600 ale přesto různou technikou. Některý jsou CANONem některý kamerou různých typů. Některé používají rovnač/korektor někteří ne, apod. Chce si to projít. U každého snímku jsou většinou podrobné informace.

#1302

No já to myslel tak že pokud to tam není vůbec
Jenomže co to znamená, že tam není vůbec. Pokud v daném pixelu alespoň jeden foton z objektu vyrazí alespoň jeden elektron akumulovaný v potenciálové jámě pixelu senzoru, tak už tam objekt je

Jenomže pokud je čtecí šum kamery několik elektronů, a pozadí oblohy několik desítek až stovek elektronů, tak ten jeden elektron z objektu na snímku prostě vidět není, i když tam je. Pokud ovšem nasnímáš těch snímků hromadu, a vhodně je zpracuješ, už se může objevit.

Tohle byl samozřejmě extrémní ilustrační případ ;) Ale lze říci, že v praxi většinou objekt detekovaný je, ale šumové parametry zařízení a fotonový šum z pozadí (oblohy) znemožnují jeho zviditelnění rozumným počtem pořízených snímků. A proto se expozice natahují tak, aby objekt byl zachycený s rozumným poměrem signál/šum už na jednotlivých snímcích. Žádná jednoznačná hranice mezi tím, jestli tam objekt je nebo není, totiž neexistuje, a ani to nelze jednoznačně posoudit, holt fotony z objektu nejsou nijak označkované

.

Obvykle se říká, že ve snímku objekt není, když ho ani při nějakém razantnějším stretchnutí snímků není lidské oko+mozek schopné v obraze odlišit od okolního šumu. Jenomže to je závislé na fyziologii vnímání obrazu.

sidam · #1303

Je co se týče focení, mezi achromáty a apochromáty opravdu tak propastný rozdíl?

pavelseb · #1304

MMys: Tak nějak sem to myslel, možná jsem to řekl moc jednoduše a nepřesně.

Já to chápu tak, že pokud je světlo (fotony) z objektu tak slabé že to neroreznám od šumu (pozadí), pak je velmi obtížné to vydolovat i s více expozicemi. Někdy možná za cenu extrémního vytažení na úkor jakéhosi subjektivního pěkného vzhledu a dojmu z fotky. (Viz můj pokus o vytažení slabých částí okolo M42 - Slávek ví

)

ogami · #1305

sidam: http://en.wikipedia.org/wiki/Apochromat - snad anglictina nevadi